|
|
Konceptuální znalosti žáků 1. stupně ZŠ o ekosystému pole
HOŠTIČKOVÁ, Zuzana
Tato diplomová práce se zabývá konceptuálními znalostmi žáků 1. stupně ZŠ o ekosystému pole. V učebnicích, které byly podrobeny analýze, jsou ekologické vztahy zastoupeny v omezené míře. Nejsou v dostatečné míře objasněny a v hodinách prakticky procvičeny. Testové úlohy jsou zaměřené na komplexní pochopení problematiky ekosystému pole. Zkoumají míru porozumění vztahů mezi organismy navzájem, mezi organismy a prostředím a do jaké míry ovlivňuje ekosystém pole člověk. Výsledky výzkumu ukazují úroveň znalostí žáků o vzájemných souvislostech v ekosystému pole. Testové úlohy navržené autorkou zkoumají chápání vztahů mezi organismy navzájem a mezi organismy a prostředím u žáků 4. ročníku ZŠ. Z výsledků proběhlého šetření vyplývá, že žáci se lépe orientují v souvislostech organismů k prostředí, než vztahům mezi organismy navzájem a vlivu lidské činnosti na ekosystém pole. Tyto rozdíly ale nejsou výrazné. Obecně z výzkumného šetření vyplývá, že žáci 4. ročníku ZŠ zcela správně vztahům v ekosystému pole nerozumí.
|
|
|
Význam koprofágních brouků pro obnovu travního porostu na pastvině skotu
JANOVSKÝ, Jindřich
Tato práce se zaměřuje na význam koprofágních brouků pro rozklad výkalů a obnovu travního porostu na pastvinách skotu. Byla měřena diverzita společenstva koprofágních brouků pomocí návnadových pastí a to na čtyřech pastvinách rodinné ekologické farmy v západních Čechách. Měření probíhalo 3x po dobu jednoho týdne v měsících květen 2014, srpen 2014 a září 2013. Na sledovaných lokalitách bylo celkem odchyceno 22 druhů a 444 jedinců. Odchycení jedinci patřili do čeledí Scarabaeidae a Hydrophilidae. Tito brouci byli zařazeni do funkční skupiny netunelujících druhů. Na obnovu travního porostu mají největší vliv tunelující druhy, ti však na sledovaných pastvinách odchyceni nebyli. Nejvyšší početnost byla zjištěna v květnu s 379 jedinci. V tomto období byla průkazně vyšší početnost u malých i velkých netunelujících druhů a u Hydrophilidae oproti srpnu (P < 0,05), početnost vrubounovitých se mezi srpnem a září průkazně nelišila (P > 0,05). Největší funkční význam pro dekompozici výkalů na pastvině lze očekávat u velkého druhu Aphodius rufipes, který se může ve výkalech vyskytovat ve značném počtu na konci léta.
|
|
|
Dominance různých skupin živočichů v terestrických ekosystémech
Matysová, Barbora ; Storch, David (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
V obecném povědomí přetrvávají určité domněnky a přesvědčení týkající se abundance a biomasy různých živočišných skupin. S tím zároveň souvisí představy široké veřejnosti o vlivu a významu daných živočichů pro určitý ekosystém. Cílem této práce je přesvědčit se, zda jsou tyto zažité představy o dominujících entitách založeny na pravdě, nebo jsou - li jen mylnými fámami, tedy odpovědět si na následující otázky: zda je v tropech významnější biomasa velkých herbivorů či termitů, potažmo jaký je jejich vliv na rozklad rostlinné hmoty; převyšuje - li skutečně biomasa všech mravenců na světě biomasu všech lidí na světě; zda jsou abundance kořisti a predátorů stabilní napříč ekosystémy; je- li více herbivorů v tropických či chladných ekosystémech; nebo je- li v tropických ekosystémech převažující abundance mravenců či termitů. Odpovědi jsou získány prostřednictvím rozsáhlého sběru dat o abundanci a biomase živočichů z odborných článků a publikací. Aby byla ověřitelná i stabilita daných poměrů během let, byla použita data od nejstarších dohledatelných materiálů starých kolem osmdesáti let až po aktuální data z prací současných. Kromě hodnot biomasy a abundance je pozornost věnována i metodám, které vědci používají ke kompletování dat. Mnohdy jsou mezi skupinami velmi odlišné. To je způsobeno rozdílnými...
|
|
|
Ptačí oblast Jaroslavické rybníky a její využití ve výuce přírodopisu
Sobotková, Petra ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavním tématem mé bakalářské práce je Ptačí oblast Jaroslavické rybníky a využití této oblasti při výuce přírodopisu. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V úvodu teoretické části se zabývám popisem okresu Znojmo, ve kterém se Ptačí oblast Jaroslavické rybníky nachází. Ve druhé kapitole se snažím objasnit základní ekologické pojmy, které je nutno znát v návaznosti s další kapitolou, v které popisuji rybník jako ekosystém a jeho význam v přírodě. Rybníky si většina z nás spojí s rybochovným využitím, a proto jsem v páté kapitole stručně shrnula historii rybníkářství na Moravě. Šestou kapitolu jsem věnovala historii Jaroslavických rybníků a v následující kapitole jsem charakterizovala ptačí oblast Jaroslavické rybníky. Další část práce je praktická, kde jsem vytvořila návrhy na terénní cvičení a k nim příslušné pracovní listy, které zahrnují ekologii, zoologii, tak botaniku. Návrhy na terénní cvičení jsou zpracovány pro oblast Jaroslavických rybníků. Pracovní listy jsou určené především pro žáky 2. stupně základních škol, případně mohou z části posloužit i pro opakování základních poznatků z biologie pro gymnázia. Tuto bakalářskou práci jsem se snažila napsat tak, aby byla inspirací a zdrojem informací nejen pro učitele, ale pro všechny, kteří se zajímají o přírodu a biologii...
|
|
|
Vývoj lesa ve střední Evropě v holocénu
Švábová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá lesem jako ekosystémem, ve kterém probíhají vzájemné vztahy, jež jsou ovlivňovány abiotickými a biotickými činiteli. Velká pozornost je věnována klimatu, které působí nejen na rozložení biomů. Jeho neustálé změny mají vliv i na druhové složení lesa a lidskou společnost. Období holocénu tak bylo působením klimatu rozděleno na dílčí etapy. Člověk se na přeměně lesa střední Evropy také významně podílel a mění ho i v současnosti. Proto je jeho působení věnován značný díl bakalářské práce. Velké změny lesa začaly vznikem zemědělství, které bylo prvním impulsem pro počátek odlesňování. Zkoumány jsou způsoby pravěkého a moderního hospodářství. S úbytkem stromů přišla na řadu i myšlenka ochrany lesních porostů. Jako příklad dalšího možného působení na les je uveden vliv některých patogenních činitelů.
|
|
|
Assessment of the impact of wind calamity from November 19, 2004 on the nature of the High Tatra Mountains
Vosátková, Veronika ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je podať obraz veternej kalamity, ktorá sa odohrala 19.11.2004. Po fyzickogeografickom rozbore dotknutej lokality sa pokúsim podať celkový obraz tejto katastrofy, jej príčiny a hlavne dôsledky, ktorú zanechala na tatranskej prírode. Osobitú pozornosť venujem regenerácií krajiny a následným postupom vo vysporiadaní sa s touto kalamitou, keďže sa tu dostávajú do konfrontácie dva rozdielne názory na podobu Tatier. Nakoniec načrtnem budúci vývoj Tatier a pokúsim sa odpovedať na otázku, či bola pre Tatry väčšia pohroma veterná kalamita, alebo následný ľudský zásah v citlivej lokalite.
|
|
|
Functional diversity in ecological communities
Džamba, Roman ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Funkčná diverzita je dôležitou súčasťou biodiverzity ako celku. Hodnota a rozsah funkčných charakteristík a počet a zloženie funkčných typov má kľúčový význam pre fungovanie ekosystémov, či už z krátkodobého alebo dlhodobého hľadiska. Funkčné charakteristiky druhov ovplyvňujú ich prevedenie v ekosystémoch, pričom môžu mať dvojakú formu, spojitú a nespojitú. Bolo navrhnutých mnoho spôsobov pre výber vhodných funkčných charakteristík a funkčných rozdielov medzi druhmi pri meraní funkčnej diverzity. Pri výbere je potrebné zvažovať podstatu a dôležitosť ekosystémových procesov a faktorov prostredia a nahliadnuť na vlastnosti použitých metodických prístupov. Existuje množstvo spôsobov pre odhad funkčnej diverzity. Funkčnú diverzitu možno vyjadriť počtom funkčných skupín, funkčným indexom alebo funkčným dendrogramom. V prírodných spoločenstvách pozorujeme pozitívnu závislosť medzi druhovou a funkčnou diverzitou. Druhová diverzita sa zdá byť nedostatočnou náhradou za diverzitu funkčnú pretože strata rovnakého počtu druhov môže mať rozdielny efekt na ekosystém, v závislosti na identite druhov. Funkčná redundancia poukazuje na funkčnú podobnosť pri obsadzovaní ekologických ník a je zdrojom stability vo fungovaní spoločenstiev v ekosystémoch.
|
|
|
Ekologie ve světelné technice
Špidlík, Jan ; Štěpánek, Jaroslav (oponent) ; Krbal, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na seznámení se s ekologií ve světelné technice. Jsou zde stručně popsány jednotlivé světelné zdroje a chemické látky použity na výrobu komponentů. Pro přehlednost je obsah toxické rtuti u každého světelného zdroje znázorněn v přehledném obrázku. Práce je také zaměřena na vliv světelné techniky v životním prostředí a ovlivnění ekosystému. Popis vlivu rtuti na životní prostředí a člověka, ale také celkový vliv těžby kovů a její devastující následky pro ekosystém. Podrobněji se tato práce zabývá postzpracováním světelných zdrojů kolektivními systémy.
|
|
|
Posouzení ekotoxicity vybraných léčiv
Weiss, Jan ; Dvořáková, Dagmar (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V poslední době vzrůstá spotřeba léčiv, a tudíž i množství jejich reziduí v přírodních ekosystémech. Je tedy nezbytné zabývat se i jejich případnými negativními vlivy na životní prostředí. Předložená diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické hodnocení farmak. Testovány byly diklofenak a ibuprofen ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek, penicilin G a ampicilin ze skupiny antibakteriálních látek. Protože se testované skupiny léčiv vyskytují převážně ve vodní složce životního prostředí, byly k hodnocení ekotoxicity použity především testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly Daphnia magna, Thamnocephalus platyurus, Artemia salina, Sinapis alba, Lemna minor a Brachionus calyciflorus. Na základě výsledků provedených testů byly pro testované látky stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita.
|
|
| |
host ::
RSS.