|
|
Kritické ohlasy psané a hudební tvorby Vratislava Brabence
Steklík, Daniel ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce Kritické ohlasy psané a hudební tvorby Vratislava Brabence se zabývá analýzou samizdatových sborníků, československých a zahraničních periodik, a také internetových článků reagujících na celoživotní dílo a osobnost tohoto hudebníka, básníka a představitele československého undergroundu. Autor práce nejprve utváří biografický a historický kontext a stručně představuje další protagonisty undergroundu. Dále přibližuje underground a disent, kde vysvětluje i rozdíl mezi těmito pojmy. Hlavní částí práce pak tvoří zpracování mediálního ohlasu na básnická díla, hudbu a život umělce. Text dále zachycuje událost soudního procesu z roku 1976, která vedla k uvěznění Vratislava Brabence, jak z pohledu pamětníků, kteří uchovali dopisy v samizdatové formě, tak z pohledu zástupců StB, kteří proces proti tvůrcům undergroundu vedli a sepsali zprávy zachycujíci průběh soudního jednání. Rešeršní metodou pak autor práce pátrá v československém a exilovém tisku a samizdatech. Obsahová analýza vyhledaného materiálu přínáší zajímavé rozdíly mezi cenzurovanými a svobodnými periodiky, včetně pohledu představitelů undergroundu. Práce tudíž zachycuje i dopad procesu s Vratislavem Brabencem na vývoj událostí v Československu.
|
|
|
Čeští esoterici v proměnách soudobých dějin
Pokorná, Klára ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Hlavním cílem práce je přispět k rozšíření dosavadních informací, které máme o významném dějinném demokratickém předělu a navazující "polistopadové- transformační éře. Stěžejními zdroji poznání byly rozhovory s profesní a zájmovou skupinou aktivních ezoteriků vedené metodou orální historie. Předkládaný text také čerpá ze sbírek Národního archivu, Archivu České televize, Archivu bezpečnostních složek a relevantních literárních pramenů. S ohledem na specifičnost tématu reflektuje práce vliv nového společenského řádu po roce 1989 na profesní a soukromý život vybraného vzorku narátorů a zprostředkovává pohled na interakci pamětníků se státem a veřejností. Výzkum se také snažil doplnit poznatky o fungování ezoterické scény po roce 1989, neaspiruje však na podání encyklopedického výčtu rozmanitých ezoterních disciplín v raném transformačním období. Pro ucelený pohled na zkoumaný fenomén jsou ve výzkumném projektu rozpracované také doplňující okruhy, které se dotýkají období socialistické diktatury. Tato část analyzuje vztah komunistické ideologie k ezoterismu. Mimo to se práce snaží odpovědět na otázky, jaké motivace přivedly aktéry rozhovorů k jejich zájmu, později profesi a jaký vliv měla doba nesvobody na jejich každodenní životy.
|
|
|
Situace řeckokatolické církve v Československu po nástupu komunistického režimu
Zajacová, Marie ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat situací řeckokatolické církve po nástupu komunistického režimu v roce 1948, kdy po tzv. akci P došlo k likvidaci samotné církve. Zaměří se především na období po nástupu komunizmu k moci, třebaže bude analyzovat příčiny plánů na likvidaci církve již před rokem 1948 a mapovat jejich systematické naplňování po nástupu komunistického režimu do roku 1950, kdy se konal "Prešovský sobor". Ten se stane jedním z ústředních témat celé práce a bude zasazen do kontextu tehdejší nábožensko-politické situace v Československu.
|
|
|
Ekologické proudy v Československu.
Hrubeš, Jan ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Novák, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá vývojem ekologického hnutí v Československu. Svoji pozornost zaměřuje především k vývoji ekologických iniciativ a ekologického diskurzu v době komunistické nesvobody a v době celospolečenských změn v listopadu 1989 do období rozpadu Občanského fóra v roce 1991. Nedílnou součástí je rovněž analýza vzniku a vývoje Strany zelených, která se stala předmětem scénářů a pokusů o provedení politických reforem v rámci komunistického režimu. Cílem práce je zjistit, jak téma ochrany přírody rezonovalo především v oblasti opozičních a režimních struktur a jaký osud jej následoval v období porevolučního vývoje následovaný otázkou, proč došlo k postupnému úpadku ekologického povědomí ve společnosti. Ke splnění cíle práce byla využita metoda orální historie, jež zprostředkovává pohledy oslovených narátorů - pamětníků problematiky úlohy ekologické karty. Tímto přístupem se snaží nahradit především chybějící archivní materiály. Formou obsahové analýzy a komparace se práce pokouší srovnávat procesy probíhající v západní Evropě s ekologickou tématikou v Československu. Práce se oborově nachází na pomezí historie, politologie, ale také sociologie, přičemž zdůrazňuje akcent historicko-politologický. Ze závěru práce vyplývá, že ekologická karta v rámci československé společnosti získala silnou tradici,...
|
|
| |
|
|
Analýza Palachova týdne v roce 1989 ve vybraných médiích
Štenglová, Marie ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Bakalářská práce "Analýza Palachova týdne v roce 1989 ve vybraných médiích" se zabývá prezentováním událostí Palachova týdne ve dnech 15.-21. ledna 1989 v oficiálních médiích a jejich neoficiálních alternativách. Cílem práce je objasnit podávání pravdivých nebo zkreslených informací největšími médii občanům v kontextu reálného historického dění v totalitním zřízení Československé socialistické republiky. Téma vychází z činu Jana Palacha v roce 1969, na které o dvacet let později navázaly občanské iniciativy s manifestacemi pro demokratizaci režimu. Práce zkoumá zpravodajské relace a články Československé televize, Československého rozhlasu, Rádia Svobodná Evropa, BBC, Hlasu Ameriky, Večerní Prahy a Lidových novin. Pomocí kvalitativní obsahové a frekvenční analýzy komparuje informace podávané normalizačními médii řízenými Komunistickou stranou Československa a nezávislými samizdatovými tituly.
|
|
|
Analýza mediálních sdělení: Palachův týden 1989
Vacek, Josef ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Předkládaná práce analyzuje šest hlavních celostátních deníků, které vycházely v Československu v roce 1989. Sledovaným tématem analýzy jsou události tzv. Palachova týdne, které probíhaly v lednu roku 1989. Mezi hlavní teze patří to, že deníky, které vydávaly politické strany, informovaly o událostech více než jiná periodika. Tento předpoklad se potvrdil jen částečně, když v počtu článků je na prvním místě deník komunistické strany Rudé právo, ostatní stranické deníky však zaostávají. K hlavním zjištěním patří skutečnost, že všechny deníky užívaly mediální prostředky v různém poměru. Kromě toho byly ve sledovaném období shodně u všech listů identifikovány dva zlomové dny, které ohraničovaly nárůst či pokles v počtu článků. Za výzkumnou metodu byla použita kvantitativní analýza doplněná o částečnou komparaci výsledků.
|
|
|
Sbor Církve československé husitské v Nesvačilech
Hedviková, Jana ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce se věnuje historii sboru Církve československé husitské v Nesvačilech na Benešovsku. Nejprve pojednává o dějinách Církve československé husitské jako celku. Hlavní část poté popisuje vznik a vývoj církevní obce v Nesvačilech od roku 1922, kdy byly v Nesvačilech konány první bohoslužby Církve československé husitské, do současnosti. Pro zpracování tohoto tématu bylo využito několik odborných publikací, kronika náboženské obce CČS v Benešově, Pamětní kniha Církve československé v Nesvačilech, materiály ze státních, církevních a soukromých archivů, dále pak rozhovory se čtyřmi členy nesvačilského sboru a dvěma představiteli církve. Pomocí individuálních zpovědí narátorů lze nejen ověřit a rekonstruovat sled historických událostí, ale také je možné odhalit nové skutečnosti a poznat život církevní obce v období první republiky, za komunistické nadvlády i v současnosti. Cílem práce je zmapovat historické kořeny a vývoj nesvačilské církevní obce a porovnat ho s obecným vývojem Církve československé husitské. Klíčová slova Církev československá husitská, Nesvačily, vznik církve, komunistický režim, současnost, archivy, kroniky, orální historie, narátoři
|
|
|
Potomci 50. let. Rodinná paměť v rodinách politických vězňů
Olšák, Miroslav ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Doskočil, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rodinnou pamětí v rodinách československých politických vězňů 50. let. Pokládá si přitom dvě základní výzkumné otázky: Zachoval se v konkrétních rodinách příběh jejich předka, který byl v období po roce 1948 politicky pronásledován a následně vězněn, a zachoval se bez výrazných posunů oproti skutečnosti? Na stanovené téma je nahlíženo prostřednictvím příběhu tří konkrétních rodin - Bedřicha Fučíka, Ladislava Jehličky a Karla Procházky. Tito tři političtí vězni již nežijí, proto se předmětem zkoumání staly výpovědi tří generací jejich potomků. Osobní rozhovory s nimi jsou tedy primárním pramenem této práce. Ty doplnily archivní zdroje a původní texty Bedřicha Fučíka a Ladislava Jehličky. Jednotlivé výpovědi ukázaly, že se v rodinné paměti příběh předka zachoval, ale každá rodina či konkrétní narátor má pochopitelně i svá specifika. U některých narátorů tak nalezneme výraznější posuny oproti skutečnosti, které se naopak u jiných neprojevily. Klíčová slova političtí vězni, 50. léta, rodinná paměť, komunistický režim, orální historie
|
|
|
Tvůrčí dráha Petra Popesca v kontextu rumunské poválečné literatury
Horáková, Jarmila ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Během komunistického režimu v Rumunsku byly na literaturu a její autory kladeny normativní požadavky, které výrazně omezovaly tvůrčí svobodu. Spisovatelé se však snažili různými způsoby vymanit z prosazovaného socialistického realismu a vrátit literatuře její estetickou funkci. Tento vývoj sleduje úvodní kapitola práce. Jedním z autorů, kteří přispěli k obrodě prózy v šedesátých letech, byl Petru Popescu inspirovaný městským prostředím a americkou literaturou. Svými romány dokázal vyjádřit životní pocity poválečné generace mladých Rumunů. Přes veškeré úspěchy emigroval v roce 1974 do USA, kde se prosadil jako anglicky píšící scenárista a prozaik. Další části práce představují jeho tvorbu od básnického debutu až po současnost a reflektují změny ve volbě témat a vypravěčských postupů (na základě literární teorie F. K. Stanzela). Jedna kapitola je rovněž věnována obecným otázkám spojeným s exilem, spisovatelovou identitou, jazykem a adaptačními strategiemi. Klíčová slova: monografie, poválečná literatura, exilová literatura, komunistický režim, červencové teze, Ceaușescova politika, dvojjazyčnost, konzumní literatura, role vypravěče, fikce a non-fikce, adaptace, identita, literatura faktu
|
host ::
RSS.