|
|
Příčiny a etnické rysy konfliktu v Albánii v roce 1997
Řezáčová, Veronika ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
V této bakalářské práci je zpracováno téma nepokojů v Albánii v roce 1997, primární a sekundární příčiny a eventuální etnické rysy konfliktu. Jako bezprostřední příčina konfliktu je uváděna krach pyramidových fondů a následný ekonomický kolaps. Práce si klade za cíl dokázat, že první krok ke konfliktu byl učiněn již dříve. Nedostačující demokratická transformace a nefungující státní aparát po pádu komunismu se staly předpokladem pro vypuknutí konfliktu. Od března 1992 do června 1997 vládla v Albánii Demokratická strana v čele se Salim Berishou, který se stal následně albánským prezidentem. Jelikož probíhala postkomunistická transformace především v první polovině devadesátých let, je předpokládáno, že Demokratická strana se Salim Berishou se významně zasadily o vznik konfliktu. Tezí je, že prezident Berisha nejen zapříčinil, ale záměrně prohluboval konflikt. Důležitou roli při určení příčin konfliktu představují dvě albánská etnika Gegové a Toskové, jejichž vztahy nejsou zcela idylické a v průběhu historických událostí se vykazovaly častým soupeřením a napětím. Jelikož v době komunismu byly problémy mezi Gegy a Tosky zatlačovány do pozadí, práce dále předpokládá, že během postkomunistické transformace se spory mezi Gegy a Tosky mohly natolik prohloubit, že nepokoje v roce 1997 lze charakterizovat...
|
|
|
Fylogeografie rodu Squalius v Albanii
Lerch, Zdeněk ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Souhrn Diplomová práce na téma Fylogeografie rodu Squalius v Albánii popisuje genetickou diverzitu tohoto rodu v Albánii a přilehlých oblastech a to na základě molekulární analýzy cytochromu b. V této oblasti byly identifikovány celkem tři linie nejasného taxonomického postavení, které se vzájemně geneticky lišily v průměru o 1,6 % - 2,1 %. Jedna linie je rozšířena směrem na sever od Albánie, v celé perijadranské oblasti, další linie se vyskytuje hlavně v severní polovině Albánie a konečně třetí linie má centrum výskytu v oblasti starých tektonických jezer Prespa a Ochrid, odkud proniká zejména do jižní části Albánie. V povodí Ochrid -Drin- Skadar systému se obě linie vyskytují sympatricky. Fylogenetická a taxonomická situace rodu Squalius se v této části Balkánu jeví jako zajímavé téma i pro budoucí detailnější studie. Klíčová slova: Squalius, Albánie, cytochrom b, fylogeografie
|
|
|
Islám a komunistické režimy na Balkáně
Šimek, Petr ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Účelem této bakalářské práce je popsat a pochopit existenci muslimských komunit v rámci komunistických států na Balkáně. Tři státy jsou předmětem výzkumu: Jugoslávie, Bulharsko a Albánie. Všechny tyto země mají významné muslimské populace a islám hraje důležitou roli v jejich historii. Na základě studia pramenů a relevantní literatury, tento papír odpovídá na pět základních otázek: 1. Jak přistupovali jednotlivé státy k muslimům a jejich náboženství a jaké bylo jejich postavení v zemi? 2. Jaký vliv měl vývoj jednotlivých zemí v rámci světového komunistického hnutí na osud jejich muslimských menšin? 3. Jaký vliv měl vývoj jednotlivých režimů na muslimské obyvatelstvo? 4. Existoval nějaký vliv islámu na politiku jednotlivých režimů 5. Lze vysledovat vliv vnitřní náboženské politiky Albánie, Jugoslávie či Bulharska na vztahy se třetími státy a naopak? Došel jsem k následujícím závěrům: 1. Nejlepší kvalita pro vyznavače islámu bychom nalezli v komunistické Jugoslávii. V Bulharsku se situace muslimské menšiny v průběhu komunistického období neustále zhoršovala. Vývoj v Albánii byl velmi specifický, protože od roku 1967 bylo zakázáno náboženství v zemi úplně. 2. Vztahy v rámci mezinárodního komunistického hnutí výrazně ovlivnil islám především v Albánii, ta se cítila jako jediná opravdu socialistická...
|
|
|
The aspects of neo-Ottomanism in the Turkish foreign policies toward Albania, Bosnia-Herzegovina and Kosovo
Nagy, Gergely ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce se zabývá aspekty neo-Ottomanism v turecké zahraniční politiky na tři balkánské země - Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo - se zaměřením na vývoj v posledním desetiletí. Turecko se stalo docela aktivní na Balkáně a v těchto zemích v posledních několika letech však tento aktivismus není bez antecendents. Tyto oblasti byly jádrem evropského území Osmanské říše, a po rozpuštění této jednotky, Turecko stále připojen zvláštní význam těchto zemí, i když během studené války byly vztahy chladič. Na druhou stranu, s pádem železné opony, vzestup AK strany vládní pozice a Ahmet Davutoglu se stal ministrem zahraničních věcí v Turecku, na Balkáně začal dostávat konkrétní "výsluní" v turecké zahraniční politiky. Nové nápady,, výrazy přístupy byly začleněny do které sebevědomý a asertivní zahraniční politiku Turecka. Nicméně, tato nová politika, jen neo-Ottomanism v mnoha případech, infered kritiky i od západu a od místních politiků na Balkáně taky. Práce si klade za cíl předělat a předělat tento výraz zvýraznění jiné, pozitivní prvky toho. Turecko politické, ekonomické, kulturní a vojenské vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou a Kosovem se vyvíjejí bezprecedentní rychlostí v těchto dnech ale Osmanská minulosti a etnické rozdíly zpochybňují v některých případech o záměrech v Turecku. Nicméně, ekonomika...
|
|
|
Obchodní a kulturní specifika Albánie
Netíková, Kateřina ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Novák, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit specifika Albánie v obchodní a kulturní oblasti, využitelné jak pro podnikatelské subjekty, tak pro turismus. První kapitola představuje Albánii jako zemi nacházející se v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Zmiňuje její přírodní podmínky, historii a obyvatelstvo. Důležitá je také znalost ekonomické situace země, náboženství a jednotlivých hospodářských sektorů. Druhá kapitola analyzuje zahraniční obchod Albánie, zmiňuje její hlavní obchodní partnery, členství Albánie v mezinárodních organizacích a otázku vstupu této země do EU. Kapitola se dále věnuje vzájemným vztahům Albánie s ČR, načež navazuje podkapitola dotazníkového šetření provedeného mezi firmami v ČR. Cílem šetření bylo zjistit, zda firmy mají povědomí o této zemi, popřípadě zájem o obchodní spolupráci. Třetí a poslední kapitola pojednává o albánské kultuře a jejím vlivu na obchodní jednání. V neposlední řadě jsou zmíněny také stinné stránky této země, organizovaný zločin a dětská práce.
|
|
|
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ve vybrané destinaci - Albánie
Korbajová, Nikola ; Indrová, Jarmila (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou udržitelnosti v rozvoji cestovního ruchu v Albánii. Cílem práce je podrobná analýza této problematiky v této balkánské zemi. První kapitola se zaměřuje na udržitelný rozvoj obecně a dále na problematiku udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Druhá kapitola charakterizuje zemi pomocí základních údajů, historického vývoje a popsáním ekonomické situace. Na tuto charakteristiku navazuje třetí kapitola s popisem Albánie jako turistické destinace s jejími atraktivitami a charakteristikou cestovního ruchu. Konečně čtvrtá kapitola představuje stěžejní část celé diplomové práce s podrobnou analýzou udržitelnosti v rozvoji cestovního ruchu se závěrečným vyhodnocením celé problematiky pomocí vytvořené SWOT analýzy.
|
|
|
Transformace západního Balkánu se zvláštním důrazem na roli Stabilizačního a asociačního procesu
Řehořová, Veronika ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent) ; Lipková, Ludmila (oponent) ; Brož, Martin (oponent)
Doktorská dizertační práce zkoumá měnící se vztahy zemí západního Balkánu (ZB) a Evropské unie (EU) na pozadí jejich probíhající transformace. Západním Balkánem se označuje skupina států, které nebyly součástí tzv. východního rozšíření, avšak postupně také směřují k branám EU. Mezi nimi rozlišuje EU přistupující zemi Chorvatsko, kandidátské státy (Černá Hora, FYROM, Srbsko) a tzv. potenciálně kandidátské státy (Albánie, BaH, Kosovo). Všechny tyto státy jsou součástí Stabilizačního a asociačního procesu, který v současnosti tvoří srdce politiky rozšiřování EU a je v centru zkoumání této práce. Dizertace také poskytuje přehled dosavadního rozšiřování EU a uvádí a využívá teoretické koncepty rozšiřování (EU). Kapitola zabývající se transformačními procesy v zemích ZB je také teoreticky ukotvena. Hypotézy jsou ověřovány především pomocí výsledků transformace, hodnocení Kodaňských kritérií Evropskou komisí a za pomoci statistických metod (analýza hlavních komponent a shluková analýza) na základě rozsáhlé datové baterie ekonomických a demografických ukazatelů.
|
|
| |
|
|
Western Balkans and Austrian position on the EU integration of Western Balkans
Holopírková, Petra ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Rozbor oficiálních stanovisek EU k rozšíření EU o země Západního Balkánu (Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Albánie, BiH, Srbsko, nově Kosovo) ukazuje na zdrženlivost EU k vlastnímu aktu přijetí. Přes všechna prohlášení o vůli přijmout tyto země, tato vyjádření zůstávají spíše proklamací, bez vyhlášení konkrétních dat přijetí těchto zemí do společenství. Na rozdíl od Rakouska, která jako jediná země EU deklaruje co nejrychlejší rozšíření EU o země Západního Balkánu přímo ve vládním programu jako prioritu své zahraniční politiky. Motivace Rakouska je založena na důkladné ekonomické analýze situace, kdy Rakouské investice do těchto zemí jsou nejvyšší ze všech zemí EU. Mezi Rakouskem a zeměmi Západního Balkánu a Rakouskem probíhá čilý obchod i pohyb osob, na který ostatní země EU nejsou ještě připraveny. Překážkou rychlého přijetí se tedy jeví důvody povahy nikoliv ekonomické, ale politické. Evropská unie se shoduje na roku 2008 jako na roku klíčovém v přístupových jednáních. V době publikace této práce ovšem EU nebyla s to jako celek schválit nezávislost Kosova. Minimálně tento bod zůstává otevřen k dořešení v roce 2008 spolu s dalšími body týkajícími se příštího rozšíření. EU má v této chvíli (duben 2008) jasno, že favorizovanými kandidáty pro přístup jsou Chorvatsko, Makedonie a Albánie, zatím bez konkrétního data přístupu.
|
|
|
Analýza bankovního sektoru ve vybraných zemích východní Evropy
Křížek, Tomáš ; Dvořák, Petr (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Práce analyzuje bankovní sektor ve vybraných státech střední a východní Evropy, konkrétně v Albánii, Srbsku a Bosně a Hercegovině a porovnává jejich vývoj se zemí z téhož regionu s rozvinutým bankovním sektorem, v tomto případě s Českou republikou. Tří části práce analyzující jednotlivě každou zemi jsou doplněny o závěrečné porování a celkové shrnutí. Analyzován je všeobecný vývoj v těchto státech, vývoj bankovního sektoru, účastníci na bankovním trhu a také samotný bankovní trh a finanční výkonnost bank. Z provedené anylýzy vyplývá, že se všechny země vyvíjí jinak a s jinými startovními podmínkami. Albánie jde cestou kvalitativního vývoje s nízkými absolutními hodnotami finančních ukazatelů, ale s jejich relativní výší vzhledem k využívání dostupných zdrojů. Vývoj v Srbsku probíhá spíše kvantitativně, jako protiklad k situaci v Albánii. Bosna a Hercegovina se vyvíjí poněkud nejednoznačně, což souvisí i s obtížnou politickou situací v zemi. Z porovnání s Českou republikou vyplývá, že všechny tři země mají před sebou ještě dlouhou cestu k dosažení srovnatelné úrovně bankovního sektoru.
|
host ::
RSS.