|
|
Životní příběhy řádových sester pracujících v ústavech sociální péče před rokem 1989
Němcová, Marcela ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá životními příběhy čtyř řádových sester řádu sv. Vincenta de Paul v období komunistické vlády v Československu. Komunistický režim všechny řády, ať už mužské či ženské v letech 1948-1989 perzekuoval, internoval jejich členy v internačních táborech a často jim zde neposkytl ani nejzákladnější potřeby k životu, znemožňoval řádům jejich činnost a zakazoval jim přijímat nové členy. Nejzásadnější částí celé práce jsou tedy čtyři životní příběhy, v nichž sestry popisují, co je vedlo k tomu vstoupit do řádu i v takto řeholím nepříznivé době, jak se k nim režim choval a jak vlastně celou tuto dobu přežily. Pro řeholní sestry je pomoc druhým životním posláním, a proto všechny dokázaly tuto dobu bez jediného nenávistného slova přečkat. Byl to jejich osud a tak se k tomu i postavily, ač musely pracovat v nelidským podmínkách a zastávat ty nejtěžší práce. V práci jsem použila metodu orální historie, kdy jsem uskutečnila rozhovory se sestrami vincentkami. K doplnění informací mi posloužily úvodní kapitoly, jež jsem sestavila na základě dostupné literatury a v neposlední řadě jsem do práce zařadila i svůj archivní výzkum. Výsledkem je komplexní pohled na problematiku perzekuce ženských řeholních řádů, včetně procesu s knězem Janem Hutyrou a čtyř emotivních životních příběhů řeholnic....
|
|
|
Česká hudební publicistika zaměřená na rockovou hudbu v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Diplomová práce "Česká hudební publicistika zaměřená na rockovou hudbu v období normalizace" reflektuje postavení a význam české hudební (rockové) publicistiky v rámci struktury a vývoje celého normalizačního mediálního systému prostřednictvím orálně historického výzkumu založeném na autentických svědectvích jejích protagonistů. Definuje výchozí předpoklady (ideologické, politické, sociokulturní etc.) pro porozumění podmínek, za jakých se mohla hudební (rocková) publicistika institucionalizovat a rozvíjet v závislosti na konfrontačně se vyvíjejícím postoji komunistické moci k rockové hudbě obecně. Dalším metodickým prostředkem k naplnění stanovených cílů je deskriptivní a komparativní perspektiva, na základě které je vzájemně konfrontována oblast oficiální a samizdatové časopisecké produkce na příkladu vybraných periodik. Mezi neopomenutelné kategorie v rámci komparativní analýzy patří také další kvalitativní aspekty hudební publicistiky (personalizace, profesionalizace, každodennost redakční práce). Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
|
|
| |
|
|
Jak se žilo poté. Návrat československých politických vězňů zpátky do společnosti.
Vránková, Ivana ; Bouška, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Jak se žilo poté. Návrat československých politických vězňů zpátky do společnosti" pojednává o způsobech integrace československých politických vězňů 50. let po propuštění z vězení zpátky do společnosti. V konceptuálním rámci mé práce se snažím nastínit politicko-historickou situaci v Československu 50. let. Diskutuji význam pojmu politický vězeň a věnuji se podmínkám v československých věznicích a pracovních táborech. Okrajově pak sleduji také strategie, na základě kterých se politickým vězňům pravděpodobně podařilo vyrovnat se s touto novou a nechtěnou životní situací ve vězení. Tyto témata sice nejsou pro zaměření mé práce primární, ale abychom dokázali pochopit, jaké problémy měli političtí vězni s integrací zpátky do společnosti a s jakými existencionálními aspekty se museli po svém návratu z vězení vyrovnávat, měli bychom znát i širší kontext, konkrétně zejména to, co se dělo před jejich zatčením, během jejich věznění a jaké podmínky zde panovaly. Ve své práci dále demonstruji metodu orální historie a poukazuji na specifika svého vlastního výzkumu. V obecné rovině se zaměřuji na dobu, kdy se moji narátoři a narátorky po propuštění z vězení dostávali do většinové společnosti a s jakými faktory se v této době museli vyrovnávat. Konkrétně se zaměřuji zejména na rodinné a...
|
|
|
Pracovní migrace Mongghulského rodu Ha do Aksu v Xinjiangu
Ha, Mingzong ; Zikmundová, Veronika (vedoucí práce) ; Oberfalzerová, Alena (oponent)
Pracovnímigrace mongghulského rodu Ha z Hawanu do Aksu, Xinjiang Abstrakt: Tato práce se soustředí na probíhající pracovní migraci Mongghulského rodu Ha z Hawanu v provincii Gansu do Aksu v jižním Xinjiangu. Práce představuje důvody k migraci, zároveň zkoumá sociální, ekonomické a kulturní změny, které způsobila migrace. Vyvolané vlivy na místníUyghury jsou probírány. Práce také obsahuje přehled a zobecnění současné pracovní migrace v Číně, zejména v Xinjiangu. Rozhovory s migranty jsou přepsány v mongghulštině a přeloženy do angličtiny a slouží jako důležitý zdroj pro tuto práci.
|
|
|
Současní zámečtí pánové - hledání kořenů, nebo dobrá investice?
Jungmanová, Petra ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Georgiev, Jiří (oponent)
Diplomová práce, která vychází z uskutečnění vlastního terénního orálně-historického výzkumu, se zabývá fenoménem majitelů zámků, kteří si po roce 1989 koupili od obce či restituentů vlastní zámek a stali se tak novodobými zámeckými pány. Na základě příběhů jedenácti vybraných vlastníků je hodnocena otázka obsažená již v samotném názvu práce, to jest jaké motivace vedly narátory ke koupi zámku, zda-li se jednalo například o splněný sen, podnikatelský záměr, nebo je k tomuto kroku vedly altruistické důvody. Studie se však nezabývá jen motivy koupě, ale pozornost je rovněž věnována finanční otázce spojené s vlastnictvím zámku, roli státu při správě kulturní památky, smyslu a budoucnosti zámku v jednadvacátém století, problematice předávání majetku dalším pokolením, nebo zamyšlením nad možným vznikem novodobé české šlechty. Výsledkem je tak komplexní přehled o tom, co obnáší vlastnit zámek v jednadvacátém století.
|
|
|
Analýza životopisných rozhovorů s romskými pamětníky nacistické perzekuce na pozadí odškodňovacích procesů v České republice
Zdařilová, Eva ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Analýza životopisných rozhovorů s romskými pamětníky nacistické perzekuce se zaměřuje na faktory, které mohou ovlivňovat vyprávěný životní příběh. Od samotného zapamatovávání si vzpomínek, přes jejich nové kontextualizování během života, vypravěčskou tradici informátorova zázemí, až po finální naraci a okolnosti s ní spojené. Tematickým rámcem analýzy jsou proběhnuvší kompenzační programy v ČR. Text upozorňuje na různé nahlížení minulosti při podávání žádostí o "odškodnění" na jedné straně úřady a na straně druhé pamětníky. Text přináší několik poznámek k vzájemnému nepochopení odlišných úhlů pohledu na minulost - úředníka/ historika a očitého svědka.
|
|
|
Počátky pražské klubové scény
Kazdová, Darina ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
V návaznosti na svou bakalářskou práci, v níž jsem se zabývala historií taneční scény v České republice všeobecně, jsem při psaní diplomové práce v tématu pokračovala. Tentokrát je práce zaměřena jen na oblast Prahy, která byla krátce po revoluci velmi ovlivněna přítomností cizinců, kteří byli s tímto stylem obeznámeni ze západních zemí, a mohli tak prakticky pomoci při jeho šíření u nás. Taneční scéna v české metropoli je zde také konfrontována se západním světem, odkud se k nám tento hudební styl dostal. První část práce je věnována kvalitativnímu výzkumu a použité metodě, tedy orální historii. Je zde také krátký slovníček často používaných pojmů z této oblasti, které nejsou širší veřejnosti velmi známé. Po shrnutí dosavadních poznatků následuje samotná analýza rozhovorů provedených s významnými pamětníky.
|
|
|
Vnímání obsahů,statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989
Vlasák, Zbyněk ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989 Diplomová práce Autor práce: Zbyněk Vlasák Jméno konzultanta: PhDr. Jakub Končelík, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977- 1989 zkoumá metodou orální historie možné principy a okolnosti vnímání role médií ve specifickém prostředí normalizačního režimu. Soustředí se primárně na příslušníky a příslušnice tzv. šedé zóny, na jejich vnímání disentu a protirežimní opozice a role médií jako podílníka na budování těchto obrazů. Dále zkoumá na příklad fungování médií v každodenním životě normalizačních domácností, zdroje obrazů bipolárního světa a povahu těchto obrazů a přístup k obsahům oficiálních, neoficiálních i zahraničních médií. Je postavena na historiografických základech, kapitolách o formálních i neformálních tlacích na oficiální média, mluví o okolnosti vysílání zahraničních médií na území Československa, neopomíjí ani mezinárodní kontext let 1977- 1989 a činnost opozičních hnutí a reakci režimu na ni. Média (zejména televize) dle tohoto výzkumu tvořila i ve sledovaném období normalizace nezastupitelné místo v každodennosti domácností. Do značné míry...
|
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
host ::
RSS.