|
|
Komunikačně-sociální kompetence speciálního pedagoga při práci s dětmi s Aspergerovým syndromem
PISARIKOVÁ, Eva
Tématem bakalářské práce jsou komunikačně-sociální kompetence speciálního pedagoga při práci s dětmi s Aspergerovým syndromem. Práce si klade za cíl sestavení souboru komunikačně sociálních kompetencí speciálního pedagoga vyplývajících ze současné situace a možností vzdělávání žáků s Aspergerovým syndromem. Zároveň mapuje situaci kolem zařazení těchto dětí do vzdělávacího systému a definuje různé postavení speciálního pedagoga v souvislosti s náplní jeho profese ve vztahu k této cílové skupině. Teoretická část obsahuje popis postavení speciálního pedagoga v současném systému vzdělávání a vymezuje jednotlivé role speciálního pedagoga vzhledem k náplni jeho práce. Dále se věnuje vymezení termínu Aspergerova syndromu a problémovým oblastem tohoto postižení. Náplní této části práce je rovněž pedagogická diagnostika dětí s AS a její nástroje a možnosti vzdělávání těchto jedinců. V návaznosti na uvedené informace také popisuje komunikačně sociální kompetence speciálního pedagoga potřebné k jeho práci s dětmi s Aspergerovým syndromem a potřebné legislativní a jiné zdroje, které tyto kompetence vymezují. V návaznosti na naplnění cíle bakalářské práce je v praktické části využito kvalitativního výzkumu a jako výzkumný design byla zvolena metoda případové studie. Tato část práce obsahuje předvýzkum, který mapuje současnou situaci zařazení dětí s Aspergerovým syndromem do systému vzdělávání v České republice v rámci jednotlivých krajů a dvě případové studie, které popisují postavení školního speciálního pedagoga působícího na základní škole hlavního vzdělávacího proudu a postavení speciálního pedagoga působícího ve speciálně pedagogickém centru. Výstupem bakalářské práce je kompresivní formulace souboru komunikačně sociálních kompetencí speciálního pedagoga získaná na základě závěrů teoretické a praktické části této práce. Závěry vyplývající z výzkumného šetření dokazují, že potřebné komunikačně sociální kompetence vyplývají nejenom ze specifika práce s dětmi s Aspergerovým syndromem, ale zároveň obsahují i jiné potřebné osobnostní a profesní schopnosti. Bakalářská práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty pedagogických oborů a pro speciální pedagogy, kteří se této problematice věnují. Dále může tato práce poskytnout informace i rodičům dětí s Aspergerovým syndromem a širší pedagogickou veřejnost.
|
|
| |
|
|
Možnosti vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením
Chroboková, Kamila ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
název práce: Možnosti vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením autor práce: Bc. Kamila Chroboková vedoucí práce: Doc. PaedDr. Vanda Hájková, Ph.D. Abstrakt Práce se věnuje problematice dětí s tělesným a kombinovaným postižením a možnostem jejich vzdělávání. Shrnuje stručně problematiku tělesného a kombinovaného postižení a vysvětluje úskalí, se kterými se tyto děti v průběhu vzdělávání mohou setkat a se kterými se ve vzdělávacím procesu musí počítat. Druhá část práce nastiňuje formy základního vzdělávání, které se těmto dětem nabízí. Dále popisuje systém rámcových a školních vzdělávacích programů, kterými se dnešní základní školství řídí. V rámci speciálního školství je stručně představena instituce Jedličkova ústavu v Praze (JÚŠ). V závěru práce je představen průzkum mapující pokroky žáků základní školy speciální při JÚŠ a záznamy z dokumentace těchto žáků. Klíčová slova tělesné postižení, kombinované postižení, hlavní vzdělávací proud, speciální vzdělávání, rámcový vzdělávací program, individuální vzdělávací plán, Jedličkův ústav a školy
|
|
|
Percepce specifických poruch učení pohledem žáků 2. stupně ZŠ
Horká, Jitka ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou specifických poruch učení pohledem žáků. V práci jsou popsány základní pojmy týkající se problematiky, způsoby práce s dětmi trpící specifickou poruchou učení. Následně jsou zde představena poradenská pracoviště, individuální vzdělávací program a přístupy k hodnocení žáků s SPU. Práce je zaměřena především na sociální aspekty žáků se specifickou poruchou učení. Praktickou část tvoří dotazníkové šetření mezi žáky sedmých ročníků, které zkoumá znalost základních pojmů, přístup spolužáků k dětem s SPU a strategie zvládání problematiky u dětí s SPU.
|
|
|
Dítě se specifickými poruchami učení v rodině
NOVÁKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje tématu "Dítě se specifickými poruchami učení v rodině" a zaměřuje se na rodinné kontexty specifických poruch učení. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký dopad mají specifické poruchy učení u dítěte na fungování rodiny, jak rodina ovlivňuje úspěšnost dítěte a jak se rodina vypořádává s problémy takto postiženého dítěte. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, které se vztahují k danému tématu. Popisuje specifika jednotlivých poruch učení, jejich projevy a důsledky pro dítě a jeho rodinu. Praktická část je věnována výzkumnému šetření, které bylo uskutečněno pomocí polostrukturovaného rozhovoru.
|
|
|
Vzdělávání žáků s tělesným postižením
Masná, Lucie ; Hadj Moussová, Zuzana (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vzděláváním žáků s tělesným postižením a jejich integrací do běžných základních a středních škol. Teoretická část se věnuje charakteristice tělesného postižení se zaměřením na dětskou mozkovou obrnu, vzdělávání tělesně postižených - kompenzační pomůcky, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, inkluzi a integraci, legislativní úpravě této oblasti a samozřejmě také financování, u kterého je zmínka i o programech podporovaných Evropskou unií. V praktické části se věnuji případové studii žáka s diagnózou "dětská mozková obrna" a jeho vzdělávání pomocí individálního vzdělávacího plánu, následně pak plnění tohoto plánu žákem. Druhá část je zaměřena na statické šetření na téma vzdělávání žáků s tělesným postižením a jejich integraci do běžných tříd základních a středních škol, popřípadě do speciálních tříd.
|
|
|
Výchovně vzdělávací proces u žáků s Rettovým syndromem
VOMOČILOVÁ, Michaela
Má diplomová práce se zabývá výchovně vzdělávacím procesem u žáků s Rettovým procesem. V teoretické části se věnuji samotnému Rettovu syndromu, jeho etiopatogenezi, klinickému obrazu, průběhu a typy. Nejpodrobněji se zabývám terapií, zmiňuji léčebné a pedagogické prostředky. V praktické části jsou stanoveny tři cíle: zjistit počet žáků s Rettovým syndromem v České republice a zařízení, ve kterých jsou vzděláváni; popsat výchovně vzdělávací proces u jednotlivých žáků v daném zařízení; zpracovat kazuistiky dvou žáků s Rettovým syndromem a na nich ukázat individuální výchovně vzdělávací proces každého z nich. Dle mého zjištění je v České republice 24 dívek s Rettovým syndromem a vzdělávány jsou ve speciálních základních a mateřských školách. Byl vytvořen popis výchovně vzdělávacího procesu u těchto dívek, v mnohém mají stejné podmínky (individuální vzdělávací plán, přítomnost asistenta ve třídě, individuální přístup), výraznější rozdíly jsou v nabídce aktivit, specifických metod, ale i v péči lékařů a jiných specialistů. Byly zpracovány kazuistiky a konkrétní výchovně vzdělávací proces u dvou dívek. Všechny tři cíle mé práce byly splněny. Z mého výzkumu vyplývá, že dívky jsou nejčastěji vzdělávány podle Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy a jsou v autistických třídách nebo ve třídách žáků s kombinovaným postižením, ve speciálních základních a mateřských školách. Nepotvrzuji tedy ani jednu ze stanovených hypotéz: existuje specifický výchovně vzdělávací program pro žáky s Rettovým syndromem; existují speciální třídy, školy se zaměřením na Rettův syndrom.
|
|
|
Žák s mentálním postižením v základní škole speciální a jeho perspektivy
JURÁKOVÁ, Bohuslava
Ve své bakalářské práci jsem se snažila zjistit, jaké perspektivy má žák s mentálním postižením po ukončení povinné školní docházky v základní škole speciální (dále ZŠS) a zda je vytvořen dostatek příležitostí pro jeho další vzdělávání. V teoretické části charakterizuji dítě s mentálním postižením a jednotlivé stupně mentální retardace. Zabývám se výchovou a vzděláváním žáků s mentálním handicapem, speciálním školstvím a jeho legislativou, v poslední části možnostmi dalšího vzdělávání absolventů ZŠS. Pro praktickou část bakalářské práce jsem použila kvantitativní výzkum, který byl uskutečněn v 16 základních školách speciálních v Jihočeském kraji. Zúčastnilo se ho 13 ředitelů (81%) a 97 rodičů (81%) žáků s mentálním postižením. Data a potřebné informace ke splnění cílů byly získány v rozmezí října 2008 až ledna 2009. Pro kvantitativní výzkum jsem použila především metodu dotazníků, v nichž jsem uplatnila uzavřené, polozavřené, otevřené otázky a sekundární analýzu dat. Prvním cílem výzkumu bylo zjistit zájem rodičů žáků ZŠS o další vzdělávání svých dětí. Druhý cíl byl zaměřen na to, jaká je možnost vzdělávání v praktických školách jednoletých a dvouletých a jejich dosažitelnost pro žáky ZŠS. Díky výsledkům z dotazníků pro rodiče a ředitele ZŠS se mi podařilo zjistit konkrétní informace a splnit oba stanovené cíle. Na základě těchto cílů jsem stanovila 2 hypotézy: Hypotéza č.1: Rodiče žáků ZŠ speciálních mají zájem o jejich další vzdělávání. Hypotéza č.2: Absolventi ZŠ speciálních mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání v praktických školách s jednoletou a dvouletou přípravou. Vyhodnocením všech získaných podkladů jsem došla k závěru, že hypotéza č. 1 byla potvrzena, neboť 81% rodičů žáků s mentálním postižením má zájem o další studium po skončení povinné školní docházky. Hypotéza č. 2 předpokládala, že absolventi ZŠS mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání. Z výzkumu vyplynulo, že největší překážkou pro další vzdělávání je zdravotní postižení dítěte (38%), nedostatek finančních prostředků (28%), vzdálenost školy (23%), nezájem rodičů a jiné překážky (11%) např. pobyt mimo rodinu, neschopnost dojíždět, nechuť se vzdělávat. Téměř shodné výsledky ukázal dotazník jak pro ředitele, tak i pro rodiče. Z toho vyplývá, že hypotéza č. 2 byla vyvrácena.Z výzkumu vyplývá, že rodiče žáků s mentálním postižením mají zájem o vzdělávání svého dítěte. Bohužel ale není vytvořen dostatek možností a příležitostí k dalšímu vzdělávání jejich dětí Práce by se mohla stát zdrojem informací především pro rodiče žáků s mentálním postižením. Výsledky mohou být využity jako informační materiál pro speciální pedagogy a být zpětnou vazbou pro danou školu i zřizovatele speciálních škol.
|
|
|
Specifické poruchy učení u žáku na zkladní škole a jejich minimalizace
BAŤKOVÁ, Anna
Práce se zabývá problematikou specifických poruch učení u dětí na Základní škole. Snaží se přiblížit jednotlivé typy poruch a jejich příznaky, které jsou u dětí nejčastější. Dále se práce zabývá nejznámějšími teoriemi příčin specifických poruch učení, diagnostikou a v neposlední řadě cestami k minimalizaci a nápravě poruch. Jednotlivé kapitoly se opírají o nejznámější poznatky z oblasti specifických poruch učení. Problematice je věnována pozornost ve čtyřech kapitolách. První kapitola se věnuje příčinám poruch, tedy teoriím, které se snaží specifické poruchy učení vysvětlit z hlediska genetiky, poruch mozku, špatného dekódování informací, lehkých mozkových dysfunkcí a v neposlední řadě se věnuje vlivu prostředí. Následující kapitola rozděluje a vysvětluje jednotlivé diagnostické vyšetření, které dítě podstupuje před stanovením diagnózy. Třetí kapitola se zabývá jednotlivými specifickými poruchami učení. Popisuje definice poruch a jejich příznaky. Poslední kapitola je věnována minimalizaci poruch. Je zde seznámení s Individuálním vzdělávacím plánem a cvičeními pro jednotlivé poruchy.
|
|
|
Možnosti péče o děti s hlubokým mentálním postižením a možnosti jejich vzdělávání v denním stacionáři při centru ARPIDA, o.s.
BÁRTA, Václav
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti péče o děti s hlubokým mentálním postižením a možnosti jejich vzdělávání v denním stacionáři při centru ARPIDA, o. s. v Českých Budějovicích. Cílem bylo zmapovat a zhodnotit možné způsoby péče, výchovy a vzdělávání těchto dětí a posoudit jejich efektivnost a smysluplnost. Vzdělávání dětí s hlubokým mentálním postižením probíhá podle paragrafu 42 školského zákona 561/2004 Sb., který stanovuje, že forma vzdělávání by měla odpovídat psychickým a fyzickým možnostem těchto dětí. Vzdělávání těchto dětí probíhá podle individuálního výchovně vzdělávacího plánu, který bere v úvahu druh a stupeň postižení dítěte a možnosti jeho dalšího rozvoje. Důležitou roli zde hrají specificky stanovené cíle a metody vzdělávání. Významným prvkem v péči o děti s hlubokým mentálním postižením je multidisciplinární ucelený systém rehabilitace, který využívá léčebné, sociální, pedagogické a pracovní prostředky. Je zaměřen zejména na zmírnění následků zdravotního postižení, ale též na integraci postižené osoby do společnosti.
|
host ::
RSS.