|
Duševní hygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u vybraných rizikových profesí
RYBÁČKOVÁ, Ilga
Pomáhající profese se vyznačují vysokými nároky na osobnost pomáhajícího. Z mnohých výzkumů vyplývá, že příslušníci těchto profesí jsou ohroženi syndromem vyhoření. Duševní hygiena slouží k udržení duševního zdraví a je základem prevence syndromu vyhoření. Cílem bakalářské práce je zjistit vztah mezi výskytem příznaků syndromu vyhoření a dodržováním, či porušováním zásad duševní hygieny. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, zda příslušníci vybraných rizikových profesí znají a dodržují zásady duševní hygieny a dále pak zjistit, zda má osvojení a dodržování zásad duševní hygieny vliv na prevenci syndromu vyhoření. V teoretické části je nejprve charakterizována pomáhající profese, psychická zátěž a stres, příčiny stresu a projevy. Podrobně je pak popsán syndrom vyhoření ? definice, příčiny, příznaky, diagnostika i terapie. Následuje hlavní část, věnovaná duševní hygieně jako prevenci syndromu vyhoření. Popsány jsou zde jednotlivé aspekty duševní hygieny jako například zdravý životní styl, výživa, spánková hygiena, relaxační techniky. Nakonec jsou zmíněny další faktory, které syndrom vyhoření ovlivňují ? supervize, sebehodnocení a mezilidské vztahy. Pro splnění praktické části práce byl proveden kvalitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni ze čtyř rizikových profesí ? učitelů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byl proveden kvótní výběr na základě výsledků dotazníku Burnout Measure, který zkoumá příznaky vyhoření. Z výzkumu vyplynulo, že zástupci vybraných rizikových profesí vědí o syndromu vyhoření a znají zásady duševní hygieny. Výzkum dále prokázal, že začlenění zásad duševní hygieny do života pomáhajících má vliv na prevenci vyhoření. Roli ale hrají i další faktory, což se v rozhovorech potvrdilo. Zejména dobré vztahy na pracovišti či přítomnost supervize mohou mít pozitivní vliv.
|
|
Prevence specifických poruch učení u dětí s odkladem školní docházky
Vesecká, Dana ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Školní neúspěchy dětí patří mezi základní témata pedagogické a psychologické literatury. Odborníci si uvědomují, že náprava poruch učení se nemůže orientovat jen na jejich projevy, ale že je nutno sledovat vzdělávání dítěte celostně a ve všech souvislostech. Všechny příznaky poruch učení způsobují selhání žáka a promítají se do jeho školní práce. Znemožňují mu porozumět pokynům učitele, plnit běžné úkoly, pracovat v přiměřeném tempu. Neúspěchy ve školní práci se pak dále promítají do psychiky dítěte, ovlivňují jeho sebepojetí, mohou vyvolávat pocity strachu a nechuti ke školní práci. Poruchy učení ovlivňují i situaci v rodině dítěte. Je zřejmé, že nej lepší nápravou specifických poruch učení je těmto poruchám předcházet, a proto se výzkumy v poslední době se věnují prevenci poruch učení již v předškolním věku. V tomto věku lze eliminovat jednotlivé deficity ve vývoji dítěte, které by mohly znamenat vznik poruch učení po nástupu do školy. Znalost příznaků poruch učení a jejich náprava by se měla dostat do stále širšího povědomí pedagogů i rodičů. Učitelé a rodiče, kteří jsou dostatečně poučeni o problému, jeho podstatě a celkové prognóze, přistupují daleko aktivněji k nápravě potíží u dítěte. Moje práce se zaměřuje na možnosti prevence poruch učení v předškolním věku. Měla by být motivací přístupu k dětem po...
|
|
Svátky a tradice jako součást multikulturní výchovy
Švandová, Tereza ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Práce se zaměřuje na sběr informací v oblasti kultury jiných národů na našem území a jejich využití pro multikulturní výchovu ve škole. Dětí cizinců stále přibývá a mnozí z učitelů nejsou dostatečně připraveni na speciální požadavky, které spojení více kultur v jedné třídě přináší - vzájemné seznámení se zvyky zúčastněných kultur, předcházení a řešení interkulturních problémů, integrace cizinců do třídního kolektivu. Tato práce může objasnit tradice, zvyky a svátky jiných národností, a přiblížit tak učitele uvažování jejich příslušníků. Součástí práce je terénní výzkum mezi cizinci, kteří zde žijí, a mezi učiteli, kteří mají s cizinci zkušenosti. Na základě tohoto výzkumu jsou sestavena doporučení, jak jednat, pokud je ve třídě žák s cizí státní příslušností. Práce je doplněna o statistiky postihující popisovanou tématiku.
|
|
Ošetřovatelská péče o rodičku s diagnózou Foetus mortus
Petrová, Simona ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Vaňková, Hana (oponent)
Doprovázet ženu při zrodu nového života a být jí při porodu nápomocnou, to je to, co si většina lidí představí pod profesí porodní asistentky. Bohužel se v porodnictví vyskytují i smutné stránky. Intrauterinní smrt plodu nastává často bez předchozích varovných známek jinak normálně probíhajícího těhotenství. Právě fakt náhlosti vzniku tohoto stavu a možnost ohrožení zdraví ženy přispívá na nutnosti rychlého řešení. Myslím si, že se mi podařilo srozumitelnou cestou zpracovat téma foetus mortus a také naplnit cíle práce. Pomocí kvalitativního výzkumu objasnit kritická místa v ošetřovatelské péči o rodičku s mrtvým plodem, získané náměty zpracovat a navrhnout možná opatření pro praxi.
|
|
Profesní ideál sester a jeho proměny
Juklíčková, Ilona ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Drábková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami ideálu zdravotní sestry v kontextu historického vývoje, společenských změn a dalších vlivů. U těch máme na mysli zejména reformy vzdělávání, nové biomedicínské poznatky, vliv médií nebo generačních rozdílů sester. Cílem této diplomové práce je porovnat ideál sestry v odborné literatuře s tím, jakou mají ony samy představu o vlastním profesním ideálu. Konkrétně pak, jaké hodnoty tento ideál v jejich očích reprezentují, zda se jejich představa mění s věkem a jak souvisí s vnímáním prestiže povolání zdravotní sestry samotnými sestrami. Teoretická část je rozdělena do kapitol popisujících profesní charakteristiku ideální sestry z poznatků odborné literatury, které zároveň tematicky korelují s kapitolami ve výzkumné části a představují vývoj ideálu sestry od počátků křesťanství do současnosti. Porovnává rozdíly v pojetí tohoto ideálu mezi západní Evropou a českými zeměmi v průběhu 20. století, a to v kontextu společenských změn a změn v ošetřovatelském vzdělávání. Dále na základě dostupných výzkumů srovnává vnímání tohoto ideálu u čtyř generací aktivně pracujících sester. Praktická část zkoumá, jakou mají samy sestry představu o svém profesním ideálu. S pomocí výzkumu zároveň zjišťuje jejich motivaci ke studiu zdravotnické školy, generační stereotypy způsobené mj....
|
|
Vliv proinkluzivního edukačního prostředí na postoje žáků vůči osobám se znevýhodněním
Zilcher, Ladislav
Daná studie je koncipována jako teoreticko výzkumná práce, která se zaměřuje na zjišťování změn postojů u žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením. Ve studii se zkoumá, zdali má na postoje žáků 4. a 5. tříd základních škol vůči lidem s postižením vliv (a) dlouhodobé sdílení vzdělávacího prostředí s žákem s postižením (b) učitel a jeho proinkluzivní kompetence a (c) inkluzivní směřování školy, které je ve výzkumu reprezentované certifikací školy certifikátem "Férová škola". Těmito třemi dílčími výzkumnými problémy se snažíme odpovědět na jednu základní výzkumnou otázku: Má proinkluzivní prostředí školy vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením? Z tohoto důvodu bylo zvoleno kvaziexperimentální uspořádání studie. Ve výzkumu byly využity dva validizované výzkumné nástroje, které byly administrovány na vzorku 1948 žáků 4. a 5. tříd a jejich 102 třídních učitelů. Data byla zpracována příslušnými statistickými metodami. Výsledky výzkumu částečně potvrzují předpoklad, že proinkluzivní prostředí školy může mít vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením, avšak pouze v určitých oblastech. Nebylo prokázáno, že by pouhá přítomnost žáka s postižením ve třídě mohla ovlivňovat postoje žáků, avšak pokud by došlo u žáků k přátelství s tímto žákem, pak jsou postoje pozitivně...
|
|
Bezdomovectví v genderové perspektivě
ROKOSOVÁ, Michaela
Gender je často chápán coby sociální pohlaví, ukazuje na kulturně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami. Důležitou součásti genderu jsou genderové vlastnosti neboli typické vlastnosti přisuzované mužům a ženám. Genderová identita je nabývána z kulturního prostředí společnosti, ve které daný člověk žije. Jde o rozdíly ve vlastnostech, ale i o rozdílné vnímání různých životních situací mužů a žen. Pro pojmy bezdomovec a bezdomovectví není určena přesná definice, i přesto se mnozí specialisté snaží vystihnout podstatu tohoto fenoménu. Jedním z vymezení pojmu je, že bezdomovec je osoba bez stálého bydlení nebo bez možnosti dlouhodobě užívat určité přístřeší. Přesnější vymezení lze najít v typologii ETHOS, kde jsou bezdomovci rozděleni do čtyř kategorií: bez střechy, bez bytu, v nejistém bydlení a v nevyhovujícím bydlení. Cílem výzkumu bylo zjistit základní rozdíly ve vnímání nastalé životní situace - bezdomovectví - z pohledu mužů a žen, a to především z pohledu životní dráhy, zdravotních a sociálních kontextů, vztahu k rodině, sociálních vazeb apod. Pro naplnění cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První z nich zjišťovala, jakým způsobem se stali osobami bez přístřeší muži a jakým ženy. Druhá otázka se zabývala současným životem, který aspekt života bez přístřeší považují za nejproblematičtější, a třetí otázka se věnovala budoucímu životu osob bez přístřeší. Ve výzkumu byly zjištěny rozdíly ve vnímání především v první výzkumné otázce. Ženy před ztrátou domova žily s rodinou, partnerem nebo přáteli, a jejich ztráta byla příčinou odchodu na ulici. Naopak muži žili dříve sami a u většiny bylo prvotní příčinou ztráty domova propuštění ze zaměstnání. Bakalářská práce přináší poznatek, že genderová perspektiva je zajímavým pohledem na fenomén bezdomovectví, který by mohl pomoci lidem, pracujícím v přímém kontaktu s osobami bez přístřeší.
|
|
Interaktivní procesy v péči o pacienta na chirurgickém oddělení.
RŮŽIČKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá problematikou interaktivních procesů v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Je rozdělena do dvou částí. V teoretické části byla zpracována oblast sociální interakce a sociální komunikace spolu s nejčastějšími pozitivními a negativními interakcemi. Dále jsou zpracovány faktory ovlivňující interakci mezi sestrou a pacientem a specifika péče o pacienta na chirurgickém oddělení. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny čtyři cíle bakalářské práce. Prvním cílem bylo zjistit, zda si sestry uvědomují vzájemnou interakci mezi pacienty a jimi. Druhý cíl byl zaměřen na nejčastější pozitivní interakce v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Třetím cílem bylo získat informace o nejčastějších negativních interakcích v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Poslední cíl byl zaměřen na hodnocení interaktivního chování sester pacienty. Na základě stanovených cílů vznikly čtyři výzkumné otázky. Pro empirickou část byl vybrán kvalitativní přístup, sběr dat byl prováděn ve třech fázích. Hlavním designem kvalitativního výzkumu bakalářské práce byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester pracujících na chirurgickém oddělení C FN Plzeň a 7 pacientů hospitalizovaných na tomto oddělení v době výzkumu. Záměrem polostrukturovaného rozhovoru se sestrami bylo zjistit, jaké mají vědomosti o interakcích a interaktivních procesech v ošetřovatelství a jestli si uvědomují interakci mezi pacienty a jimi. Pozorováním jsme se snažili zjistit, jaké jsou nejčastější pozitivní a nejčastější negativní interakce, kterých se sestry dopouštějí v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Na základě pozorování byla v dalším kroku použita metoda polostrukturovaného rozhovoru zaměřena na hodnocení interaktivního chování sester na chirurgickém oddělení pacienty. Výsledky rozhovoru se sestrami byly podrobeny analýze a k jejich zpracování byla použita metoda kódování. Následně byla pro přehlednost vytvořena schémata, která jsou doplněna o částečné nebo úplné citace z rozhovorů. Z rozhovorů vyplynulo, že sestry nemají dostatečné informace o interakcích a interaktivních procesech, ale pozitivní a negativní interakce, kterých se v péči o pacienta dopouštějí, jsou schopny identifikovat a dokonce si je občas i uvědomí, ale většinou až když už nejsou s pacientem. Informace získané pozorováním byly zaznamenány do pozorovacího archu a základní údaje o interakci byly pro větší přehlednost zaneseny do tabulek. Ostatní informace byly popsány a porovnány s citacemi z následného rozhovoru s pacienty. Z výsledků pozorování a rozhovorů s pacienty vyplynulo, že na rozdíl od pozorovatele pacienti vidí zejména pozitivní interaktivní chování sester a v případě, že viděli i negativní interakce, snažili se je omluvit pracovní vytížeností sestry. Z pozorování rovněž vyplývá, že na vzniku negativních interakcí se u sester podílí množství služeb v řadě za sebou, vykonávání stejné činnosti během dne, oblíbenost konkrétní činnosti u sester a v neposlední řadě sám pacient. Ze získaných a následně zpracovaných informací v první fázi výzkumu, lze usuzovat, že sestry mají o interakcích a interaktivních procesech v ošetřovatelství jen velice málo informací. Z dalších fází vyplývá, že i přesto, že určité "interaktivní chování" mají sestry v sobě, předpokládáme, že kdyby měly možnost získat více informací a hlavně možnost samy se vidět v určitých situacích, uvědomily by si, kde dělají chyby a mohly by se snažit jim předejít.
|
|
Rozvoj sociálních dovedností žáků středních škol v předmětu ekonomika
Urbášková, Kateřina ; Krejčová, Kristýna (vedoucí práce) ; Langer, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje sociálních dovedností žáků středních škol v předmětu ekonomika. V teoretických základech práce je vymezen pojem sociální dovednosti a vysvětlen jejich význam pro společnost. Podstatná část teorie je zde také věnována sociálním dovednostem v souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem. V rámci empirické části je provedena analýza Rámcového vzdělávacího programu pro OA, jejímž prostřednictvím je zkoumáno, jakým způsobem se zaměřuje na rozvíjení sociálních dovedností žáků. Dále je pomocí dotazníkového šetření zjišťován současný stav osvojených sociálních dovedností u vybraných žáků z prvních ročníků na OA a jejich pohled na tuto problematiku. Práce je zaměřena také na to, zda učitelé v předmětu ekonomika vytvářejí dostatečně vhodné prostředí, které by žákům umožňovalo jejich sociální dovednosti rozvíjet. Konečným cílem je navrhnout konkrétní hry a činnosti, které by studentům pomohly rozvíjet tyto dovednosti v předmětu ekonomika.
|
|
Lokální politické stranictví v prostředí územní samosprávy (město Kutná Hora)
Kučerová, Alena ; Čopík, Jan (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Tématem diplomové práce je lokální politické stranictví v prostředí územní samosprávy. Práce je zaměřena na město Kutná Hora (Středočeský kraj). První část, literární rešerše, je teoretickým vymezením základních pojmů, které pojednávají o lokálním politickém stranictví ve čtyřech kategoriích obcí dle velikosti. Nejdůležitější je definice středně velkých obcí, které odpovídá právě zkoumaná Kutná Hora. Dále je zde vymezena charakteristika komunálního systému, volební chování a tvorba komunálních koalic. Na literární rešerši navazuje praktická část, ve které jsou získané teoretické poznatky aplikovány na kutnohorskou místní samosprávu. Těžiště práce je založeno na identifikaci místních politických aktérů (místních organizací politických stran a dalších politických subjektů, zájmových skupin atd.), jejich volebních úspěchů, vnitřních rozhodovacích mechanismů, vzájemných vztahů a aktivit.
Zásadním zjištěním práce je, že na kutnohorskou místní samosprávu nelze jednoznačně uplatnit tvrzení Katze a Maira, že v západních demokraciích dlouhodobě klesá počet členů místních organizací politických stran. Počet členů v jednotlivých kutnohorských politických uskupeních je poměrně vysoký a existuje zde i silná stranická identifikace. Vzájemné vztahy kutnohorských politických subjektů jsou však založeny na osobních sympatiích a averzích. Zdejší politický systém lze hodnotit jako plně soutěživý, založený na principu vlády a opozice.
|
host ::
