|
|
Žďárský klášter v prvních letech po jeho obnovení (1676-1705)
Schutová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla krokem k jeho baroknímu rozkětu v první polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera v posledních dekádách 17. století a na samém počátku 18. století, v letech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu a obnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první z opatů obnoveného kláštera, který byl vybrán z řad žďárských profesů a v úřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera a personálnímu rozšíření žďárského konventu a kteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. V úvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů a dosavadní literatury k tématu. V první kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení v polovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu v organizaci cisterciáckého řádu koncem 16. a...
|
|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520
Severová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na moji bakalářskou práci "Počátky cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou" napsanou a obhájenou na zdejší fakultě v akademickém roce 2010/2011. Její náplní je dějinný vývoj žďárského cisterciáckého kláštera od poloviny 14. století do roku 1520. Dějiny žďárského kláštera i v tomto období v sobě pochopitelně odrážejí soudobou historicko-politickou situaci v českých zemích: nástupem dynastie Lucemburků na český trůn - především celkovým vzestupem a rozkvětem za vlády Karla IV. i úpadkem spojeným s vládou Václava IV., jenž vyústil v husitskou revoluci a z ní plynoucí nábožensko-politickou krizi a nestabilitu v Čechách, které výrazně poznamenaly také osud žďárského kláštera. Vnitřní poměry ve žďárském klášteře v daném období ovlivnilo především neustálé střídání ve výkonu zakladatelských práv. Po vymření pánů z Obřan v roce 1312 roli zakladatelů přebírají zpočátku Lichtenburkové a s nimi spřízněný rod Ronovců a pánů z Bítova. Kolem poloviny 14. století znatelně sílí obzvlášť vliv panovníka i moravského markrabství, pod něž klášter oficiálně spadal v letech 1363-1423. I přes toto podřízení zeměpánu nikdy formálně nedošlo k přerušení vazeb mezi klášterem a šlechtickým rodem Lichtenburků, Ronovců i pánů z Meziříčí, Tasova a Lomnice. Po přechodném rozpuštění...
|
|
| |
|
|
Románský kostel sv. Mikuláše v Potvorově
Polesná Týlová, Hana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je románský kostel sv. Mikuláše v Potvorově, který leží v západních Čechách. První část práce je věnována dějinám Potvorova s důrazem na potvorovskou farnost a především na historii samotného kostela sv. Mikuláše. V této souvislosti jsou nastíněny i snahy o slohovou rekonstrukci ("zromanizaci") kostela v první polovině 20. století. Dále je přiblížena současná situace stavby a působení Občanského sdružení pro románský kostel v Potvorově, které usiluje o jeho zachování pro příští generace. Druhá část je zaměřena na samotnou stavbu - popis exteriéru a interiéru kostela sv. Mikuláše včetně současného stavu mobiliáře. Poslední část je věnována umělecko-historickému zhodnocení objektu. Zde jsou přiblíženy úvahy jednotlivých badatelů, kteří zkoumali slohovou genezi kostela sv. Mikuláše a zamýšleli se nad inspiračními zdroji a vlivy, které působily na jeho umělecké ztvárnění.
|
|
|
Jan Spinetti (de Angelo) a jeho dílo
Šmídová, Veronika ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Bibliografická citace Jan Spinetti (de Angelo) a jeho dílo [rukopis]: bakalářská práce / Veronika Šmídová; vedoucí práce PhDr. Petra Oulíková, PhD. - Praha 2013-71 str. Anotace: V bakalářské práci Jan Spinetti (de Angelo) a jeho dílo bych chtěla shrnout dosavadní poznatky o životě a díle nepříliš známého stavitele a architekta Jana Spinetti zvaného někdy de Angelo. Aktivně působil jen velmi krátce, jeho prvním známým dílem je kostel sv. Anny v Nových Dvorech postavený v letech 1695-6. Poté se Spinetti usazuje v blízké Kutné Hoře, kde pracuje na několika menších přestavbách jako například barokizace kostelů Všech svatých a sv. Bartoloměje. Po roce 1700 se s ním setkáváme jako s provádějícím stavitelem při budování děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné a ve stejné době staví i pro cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou kostelík sv. Markéty. Umírá již v roce 1703. Také bych se ráda pokusila odpovědět na otázku, zda byl Spinetti pouze stavitelem, či zda jednotlivé realizace navrhoval i jako architekt. Klíčová slova: Jan Spinetti, arciděkanství Kutná Hora, kostel sv. Anny Nové Dvory, kostel Nanebevzetí Panny Marie Polná, cisterciácký klášter Žďár nad Sázavou, kostel sv. Markéty
|
|
| |
|
| |
|
|
Skupina pozdně románských kostelů v severozápadních Čechách
Kostrounová, Tereza ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá skupinou pozdně románských kostelů, které se nacházejí převážně na území severozápadních Čech. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části shrnuji nejdůležitější literaturu k tématu, dále rozebírám vzhled jednotlivých kostelů z hlediska materiálu, půdorysné dispozice, členění stěn plastickými články, portálů, oken, tribun, kleneb a architektonických článků. Dále se zabývám uměleckými vlivy, které působily na utváření kostelů. V druhé části této diplomové práce je zařazen katalog jednotlivých kostelů. Ke každému kostelu připojuji podrobný popis a rekonstrukci jeho původního vzhledu. Snažím se také zachytit souvislosti vzniku kostela. K práci je přiložena obrazová příloha.
|
|
|
Historie, zhodnocení současného stavu a perspektivy rozvoje pěstování révy vinné u benediktinského řádu
Bártová, Zuzana ; Lampíř, Lubomír (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je na základě analýzy dokumentů zhodnotit vývoj, současný stav a perspektivu rozvoje pěstování vinné révy u benediktinského řádu. První část práce je věnována historii a principům řehole svatého Benedikta dle motta Ora et labora, česky Modli se a pracuj, spolu se základním rozdělením společenstva a jeho duchovním řádem. Následuje kapitola zaměřená na vývoj klášterního vinařství u nás i v zahraničí s tím, že se problematika dotýká rovněž cisterciáků a jejich vinařství v oblasti Žernosek. Součástí daného tématu jsou také okolnosti rozšíření vinné révy na území Čech a Moravy a s tím související přizpůsobení odrůdové náplně na tuzemských vinicích. Poslední část se věnuje vzniku a historii vybraných benediktinských klášterů s důrazem na jejich viniční hospodaření, přičemž zároveň poskytuje pohled na dřívější i aktuální situaci vinařství benediktinského řádu u nás.
|
|
|
Kristus na hoře Olivetské v díle Mistra Vyšebrodského oltáře a Mistra Třeboňského oltáře
FÍLOVÁ, Lenka
Práce slouží jako úvod do tématu středověkého obrazu. Zabývá se tématem středověkého obrazu z širšího pohledu než jen z pohledu výtvarného. Práce ukazuje hloubku problematiky zasahující do sféry umění, historie, teologie a kultury. Konkrétně popisuje dva obrazy stejného ikonografického námětu Kristus na hoře Olivetské, jeden pochází z dílny Mistra Vyšebrodského oltáře, druhý z dílny Mistra Třeboňského oltáře. Snaží se postihnout vliv spirituality cisterciáků na obraz od Mistra Vyšebrodského oltáře a vliv spirituality augustiniánů kanovníků na obraz Mistra Třeboňského oltáře. Kapitoly jsou doprovázeny pedagogickými náměty vztahujícími se k dané problematice. Pedagogovi poskytují nabídku konkrétních aktivit, ze které může bezprostředně čerpat, nebo ji využít jako inspirační zdroj pro vlastní přípravu.
|
host ::
RSS.