|
|
Územní spory v Jihočínském moři
Rožnovská, Veronika ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Územní spory v Jihočínském moři Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje územním sporům v Jihočínském moři a jejich aktérům. Cílem práce je popsat právní tituly účastníku sporu a analyzovat jejich nároky na území v Jihočínském moři- Důvodem územního sporu je přílišná blízkost států a skutečnost, že v Jihočínském moři se nachází velký počet útvarů nárokovaných okolními zeměmi, jejichž nároky se však vzájemně vylučují. Navíc, jeden z účastníků sporu - Čína, si pro sebe nárokuje téměř 90 % celého území. Práce rovněž popisuje ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu, jež jsou stěžejní pro územní konflikt, stejně tak prostředky řešení sporů, které Úmluva poskytuje. Filipíny, jako jeden z účastníku sporu, se rozhodly iniciovat arbitrážní řízení za účelem nalezení mírového řešení. Arbitrážní tribunál v této věci rozhodl ve prospěch Filipín, avšak, jak je uvedeno v závěreční kapitole, Čína se rozhodla ignorovat arbitrážní rozhodnutí a pokračuje v utlačování dalších států. Z toho důvodu se mírové vyřešení v blízké budoucnosti jeví jako vysoce nepravděpodobné. Klíčová slova Jihočínské moře, výlučná ekonomická zóna, územní spor
|
|
|
FONOPs - Freedom of Navigation Operations v Jihočínském moři jako prostředek Spojených států v udržení svobodného režimu moří
Vojtuš, Michal ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce analyzuje americkou politiku udržování svobodného režimu moří prostřednictvím Programu svobodné plavby (FON Program) a analyzuje Operace na podporu svobodné plavby (FONOPs) jakožto prostředku udržení současného režimu moří, tak ho zavádí Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS). Práce se věnuje historii režimu moří, popisuje a analyzuje Úmluvu OSN o mořském právu. Dále se věnuje unikátní pozici Spojených států, jakožto garanta svobodného režimu moří, který ale formálně stojí mimo něj. Sleduje debatu o přistoupení ke smlouvě UNCLOS, analyzuje důvody americké neúčasti a následky z toho plynoucí. Práce analyzuje FON Program a operace FONOPs v Jihočínském moři. Jihočínské moře je problematickým regionem, který je zužován nepřiměřenými nároky států, vyhlašované v souvislosti s militarizací oblasti. Zásadní je v tomto směru pozice Číny, jakožto státu snažícího se o získání pozice regionálního hegemona. Práce popisuje průběh operací FONOPs a sleduje, jak jsou chápány dotčenými státy. Teritoriální vymezení je Jihočínské moře. Časově je práce zasazena mezi říjen 2015 a květen 2017. Práce dochází k závěřu, že FON Program je zásadní americkou politikou v udržení svobodného režimu moří. Díky operacím FONOPs jsou identifikovány nepřiměřené nároky smluvních států a je jimi demonstrována americká politika...
|
|
|
Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line
Hofmanová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Bakalářská práce "Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line" se zabývá čínskou linií nazvanou U-shaped line v Jihočínském moři. Práce si předkládá za cíl představit rozdíly v uchopení právní problematiky mezi čínskými akademiky a jejich zahraničními kolegy ohledně U-shaped line, nároky jednotlivých aktérů v Jihočínském moři a jejich odlišnost od čínských nároků a soulad čínské U-shaped line s mezinárodním právem. Pro komplexní pochopení problematiky se první část práce věnuje historickým vývojem této linie a významu Jihočínského moře. Vysvětleny jsou také právní koncepty a smlouvy, které jsou spjaty s daným konfliktem. Jmenovitě se jedná o mezinárodní právo, mezinárodní námořní právo, Note verbale, Declaration on the South China Sea, Treaty of Amity and Cooperation in Southeast Asia, Island of Palmas a Mezinárodní soudní dvůr. Důraz je věnován právním aspektům a vývoji této linie.
|
|
|
Čína v globální a regionální politice v 21.století - geopolitický střet s Japonskem, Indií, USA, Ruskem a Evropou
Petrtýl, Martin ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent) ; Andělová, Petra (oponent)
VÝTAH ČÍNA V GLOBÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITICE V 21. STOLETÍ - GEOPOLITICKÝ STŘET S JAPONSKEM, INDIÍ, USA, RUSKEM A EVROPOU Mgr. Martin Petrtýl Školitel: Doc. PhDr. Bořivoj Hnízdo, PhD. Institut politologických studií FSV UK Tato disertační práce pojednává o aktuální a budoucí roli Čínské lidové republiky v 21. století. K myšlence zpracovat podrobnou analytickou studii této země ve vztahu k jejímu okolí i k jejímu vnitřnímu prostředí jsem se systematicky, byť s mnohými přerušeními, vracel po několik let. Rozmýšlel jsem především způsob, jak skutečně vědecky, tj. věrohodně, v maximální možné míře ověřitelně, vypracovat plnohodnotnou práci, která by obstála před kolegy z vědecké obce i přede mnou samým. Logicky bylo a je mou snahou umožnit minimální možnost případné kritiky této práce za její formální, obsahové či jiné nedostatky. Nejdříve jsem se rozhodl poměrně detailně zanalyzovat aktuálně známé teoretické přístupy a metody studia a to nejen v rámci politických věd, zejména pak ty používané politickými geografy, avšak i v rámci ostatních příbuzných oborů, především z oboru studia mezinárodních vztahů, sociologie, obecné politologie či bezpečnostních studií. Nechtěl jsem totiž studium problematiky potenciálu budoucího vývoje Číny krátkozrace omezit pouze na použití teoretických přístupů a metod známých v...
|
|
|
Geopolitika globálních a regionálních aktérů v Jihočínském moři
Lochman, Josef ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
GEOPOLITIKA GLOBÁLNÍCH A REGIONÁLNÍCH AKTÉRŮ V JIHOČÍNSKÉM MOŘI Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá územním sporem v Jihočínském moři a jeho geopolitickými podmíněnostmi. Cílem práce je zodpovězení následujících výzkumných otázek metodou systematické rešerše: Která sporná území, která jsou primárním zdrojem napětí? Které faktory mohou v budoucnu vyvolat konflikt? Jaké jsou důvody stupňované čínské aktivity v oblasti? Metoda systematické rešerše odborné literatury je použita ke shromáždění evidence a zodpovězení výzkumných otázek. Teoretický rámec práce tvoří spor mezi klasickou a kritickou geopolitikou. Zatímco státem vedená hegemonická politika je obvykle založená na dřívějším přístupu, kritická geopolitika je zejména prospěšná pro kritický pohled výzkumníka. Analýzou literatury se ukázalo, že nejvíce nárokovanými útvary v Jihočínském moři jsou Spratlyho a Paracelovy ostrovy, na které si nárokuje suverenitu nejvíce států. V rámci jejich přilehlých vod jsou velké zásoby energetických surovin potřebných k ekonomickému růstu Číny i ostatních států v oblasti. Čína roku 2010, posílená svým ekonomickým a vojenským růstem, prohlásila moře svým národním zájmem. Neústupnost a větší asertivita Číny a zvyšující se počet vojenských sil cizích států na moři zvýšily možnost, že konflikt může vyvstat pouhou špatnou...
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
|
Serpent in the Water: Debating the Chinese Maritime Strategy
Slominski, Michael ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Současné téma mezinárodních debat mezi západními geopolitickými vzdělanci se týká toho, zda nedávné demonstrace Čínské námořní síly reprezentují adopci navenek agresivní námořní strategie, která by vyžadovala reaktivní změnu přístupu západních zemí k jednání s jihovýchodními asijskými obchodními zájmy. Tato práce analyzuje nedávný vývoj v čínské námořní strategii za účelem určení, zda je tato strategie skutečně ofenzivní nebo defenzivní. Čerpající z realistické interpretace mezinárodních vztahů, geostrategického vyhodnocení Čínského státu a podrobného porozumění principům námořních strategií, tato práce poukazuje na základní problém v rozlišování mezi ofenzivními a defenzivními námořními strategiemi, vzhledem k tomu že si námořní státy přirozeně vyvíjejí síly promítající jejich moc za účelem obrany jejich námořních dopravních cest a námořního obchodu. Ve snaze rozpoznat strategický záměr podkládající soudobou námořní aktivitu Číny, tato práce vytváří nezávislou vizi optimální čínské defenzivní námořní strategie založenou na současných hrozbách prostředí vůči státu a porovnává tyto výsledky proti nedávným investicím do čínské námořní síly. Zkoumáním shody těchto dvou stavů tato práce nabízí kontextuální porozumění o současném vývoji čínských námořních schopností a diskutuje nad souvisejícími...
|
|
|
Strategické partnerství USA a Indie jako způsob vyvažování Číny
Hadrava, Lukáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce s názvem Strategické partnerství USA a Indie jako způsob vyvažování Číny zkoumá strategické sbližování USA a Indie mezi lety 2000 a 2011. V této době jsme mohli pozorovat transformaci americké zahraniční politiky směrem k Indii. Z pozic nepřátelství z období Studené války a nedůvěry v 90. letech minulého století se americká diplomacie vyvinula do situace, kdy se pokoušela posílit globální význam Indie. Zlepšování bilaterálních vztahů mezi zeměmi práce vysvětluje potřebou USA vyvažovat rostoucí moc Číny. Ústřední východiska analýzy se opírají o realistickou teorii vyvažování moci, která je rozšířena o třídimenzionální pojetí moci podle Josepha Nye. Práce tudíž rozlišuje mocenské ohrožení USA ze strany Číny ve třech různých oblastech. Ve vojenské oblasti to je rozšiřování čínské sféry vlivu do regionů Indického oceánu a Jihočínského moře, v oblasti ekonomiky to jsou hluboký americký obchodní deficit s Čínou a zadluženost americké vlády u Číny. V oblasti soft power je legitimita velmocenské pozice USA poškozována narůstající soft power Číny. V každém z těchto témat jsou sledovány snahy USA o navázání užšího partnerství s Indií za účelem snížení čínského ohrožení. Práce tudíž konstatuje, že motivaci Spojených států k budování strategického partnerství s Indií můžeme vysvětlit pomocí...
|
|
|
Geopolitical impact of China's search for energy on the Indian Ocean and South China Sea
Rodd, William ; Hrishabh, Sandilya (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
This thesis examines the geopolitical consequences of China's search for energy resources on the Indian Ocean and South China Sea. It provides a brief outline of the energy situation of the world as a whole, specifically how it is becoming a more globalized and singular market. This change is occurring at the same time as a pronounced shift away from the traditional measurements of 'power' towards 'softer' more subtle definitions. There is a brief section outlining the geopolitical teachings of Alfred T. Mahan, specifically how he advocated seapower primarily for the purpose of providing the stability and security necessary for trade. Chinese analysts have been embracing the teachings of Mahan, but also interpreting them in a way that justifies the naval buildup Beijing has been embarking on in recent years. The paper briefly looks at the potential sources that China could turn to meet its energy needs, but concludes that it will have to rely on oil for the foreseeable future. It then attempts to define overall Chinese interests, specifically how nearly all of these relate somehow to energy security, thus underlining the importance of this topic to leaders in Beijing. The last half of the work delves into a geopolitical analysis of the Indian Ocean and South China Sea, and how militarization in the...
|
|
|
Úloha společenství ASEAN v námořní bezpečnosti Jihočínského moře
Jurovská, Markéta ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Oblast Jihočínského moře a příslušných průlivů nabývá čím dál většího celosvětového významu zejména díky rušným komunikačním cestám pro mezinárodní obchod, nerostnému bohatství a rybolovu. Tyto pozitivní aspekty sem přitahují na jednu stranu zájem mnoha aktérů a na druhou stranu i velké množství bezpečnostních hrozeb - mezinárodní organizovaný zločin, teritoriální spory a zhoršování životního prostředí. Cílem práce je analyzovat dosavadní námořně bezpečnostní aktivity ASEAN a zhodnotit jeho úlohu v námořní bezpečnosti Jihočínského moře za pomocí metod případové studie, deskripce, vědeckého popisu a analýzy primárních pramenů a dokumentů a odborných posudků. Hlavním zjištěním této práce je, že ASEAN zastává velmi klíčovou roli v námořní bezpečnosti Jihočínského moře a svou iniciativou může určovat budoucí průběh regionální bezpečnostní spolupráce.
|
host ::
RSS.