|
|
Antimikrobiální látky rostlin a jejich využití v přípravcích proti akné
Alexová, Adéla ; Byrtusová, Dana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je stanovení vybraných aktivních látek z různého rostlinného materiálu a možnost jejich aplikace do kosmetického výrobku určeného proti akné. V teoretické části je vypracovaný přehled aktivních látek, včetně jejich účinků v kosmetických přípravcích. Dále je práce zaměřena na charakteristiku vybraných druhů rostlin, mechanismy antimikrobiálních účinků, vznik a léčbu akné. V rámci experimentální části této práce jsou charakterizovány extrakty z vybraných druhů rostlin, konkrétně květy levandule lékařské, heřmánku pravého, měsíčku lékařského a hřebíčkovce kořenného, nať šalvěje lékařské a listy rozmarýnu lékařského. Extrakty jsou testovány na obsah biologicky aktivních látek, antioxidační a antimikrobiální aktivity. Rostlinné extrakty jsou také testovány v různých směsích. Extrakty a směsi jsou zapracovány do receptur kosmetických výrobků proti akné. Je sledován jejich inhibiční účinek proti Propionibacterium acnes, způsobující akné a také proti zástupcům G+, G- a kvasince - Micrococcus luteus, Escherichia coli a Candida glabrata. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejvhodnější je používat micelární vodu, případně pleťová mléka. Kosmetické výrobky obsahující hřebíček, heřmánek a rozmarýn mají největší množství účinných látek. U kosmetických výrobků je celkový účinek aktivních látek nižší, než u 100% extraktů.
|
|
|
Vliv schopnosti akumulace PHA na odolnost bakterií vůči bakteriocidním léčivům
Hrabalová, Vendula ; Kučera, Dan (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem bakteriocidních léčiv na bakterii kmene C. necator H16 a jejímu mutantnímu kmenu PHB-4. Kmen H16 je schopen akumulace polyhydroxyalkanoátů (PHA) ve formě granulí, zatímco kmen PHB-4 tuto schopnost postrádá. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na vliv antibiotik na bakterie obecně a možností stanovení citlivosti mikroorganismů vůči antimikrobiálním látkám. V experimentální části byl testován vliv tří vybraných antibiotik (nisin, streptomycin a penicilin) na oba kmeny. Stanovena byla viabilita bakterií pomocí plotnové metody a průtokového cytometru. Dále byly použity antimikrobiální testy, konkrétně agarová difúzní metoda a bujónová diluční metoda. Ukázalo se, že produkce PHA snižuje odolnost buněk vůči antimikrobiálním látkám, protože kmen C. necator H16 je citlivější vůči působení streptomycinu a penicilinu než kmen C. necator PHB-4.
|
|
|
Charakterizace antibiotických aktivit nepatogenních streptomycet izolovaných z lidských tkání.
ŽLÁBKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá charakterizací deseti zástupců streptomycet izolovaných z lidských klinických vzorků. Streptomycety jsou půdní bakterie známé svou produkcí sekundárních metabolitů s charakteristickými antibiotickými, antihelmitickými, protinádorovými a antivirovými účinky. Cílem práce je mikrobiologicky charakterizovat antibakteriální a antifungální aktivity u těchto cca deseti taxonomicky zařazených izolátů na zástupcích typických lidských patogenů ze skupiny Gram-pozitivních i Gram-negativních bakterií, kvasinek a plísní.
|
|
|
Testování citlivosti bakterií na vybrané účinné látky ve školních podmínkách
Švehlová, Vendula ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Tato práce představí metody zjišťující rezistenci bakterií vůči antibiotikům, vybraným, v domácnosti běžně používaným desinfekčním prostředkům a účinkům vybraných přípravků ústní hygieny. Tyto metody jsou koncipovány způsobem, který lze snadno uplatnit např. při biologickém praktiku na gymnáziích a středních školách. V rámci zjišťování rezistence bakterií na antibiotika se pracuje s antibiotickými disky a s pomůckami, které není obtížné pro školní laboratoře pořídit. Snadno se můžeme přesvědčit, které z používaných antibiotik má na bakterie největší účinnost, jaký desinfekční prostředek dále používat a který raději, vzhledem k jeho nízké účinnosti, nepořizovat. Dále otestujeme účinnost zubních past a ústních vod, kde bude opět k vidění, které prostředky jsou nejúčinnější a které nikoliv. Mechanismy účinků těchto látek a citlivostí bakterií se budu dále zabývat jak v teoretické, tak v praktické části práce. Klíčová slova: Antimikrobiální látky, rezistence, inhibice, agarové půdy, bakterie
|
|
|
Využití buněčných kultur k testování cytotoxicity přírodních látek
Blažková, Veronika ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřená na studium buněčných kultur, především na zavedení technik kultivace lidských buněk in vitro a optimalizaci jejich využití v testech cytotoxicity. Pozornost byla zaměřena převážně na přírodní látky a liposomy s jejich obsahem, které jsou vhodné k využití do kosmetických přípravků. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na rozdělení buněčných kultur, vhodné kultivační podmínky pro in vitro testování a přehled cytotoxických testů. V rámci experimentální části práce byly charakterizovány přírodní extrakty s antimikrobiálním účinkem z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byly tyto extrakty enkapsulovány do liposomů. Stanovena byla enkapsulační účinnost, distribuce velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla a stabilita připravených částic. Také byla sledována její dlouhodobá stabilita ve vodném prostředí a v prostředí gelu. Součástí práce bylo též studium kultivace buněčné kultury lidských keratinocytů a příprava těchto buněk pro testování cytotoxicity vybraných přírodních látek a liposomů metodou MTT.
|
|
|
Metody detekce antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení
Vránová, Petra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Bakterie mléčného kvašení jsou řazeny mezi probiotika produkující látky, které působí proti mikroorganismům. Mezi tyto antimikrobiální látky patří organické kyseliny, oxid uhličitý, peroxid vodíku a bakteriociny. V současné době jsou hlavním předmětem zájmu právě bakteriociny, které nacházejí uplatnění v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Práce je zaměřena na vypracování přehledu antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení, metody jejich stanovení a využití v potravinářství. Experimentální část se zabývá identifikací bakterií mléčného kvašení přítomných ve vybraných vzorcích bakteriální DNA a jejím zařazením do domény, rodů a druhů. Dále byla zjišťována přítomnost genu kódujících produkci bakteriocin Gassericin K7A. K rozlišení bakteriální DNA i bakteriocinu byly použity molekulárně diagnostické metody jako polymerázová řetězová reakce v reálném čase (qPCR) a konvenční polymerázová řetězová reakce.
|
|
|
Využití biologicky aktivních látek z rostlin pro prodloužení úchovy bezinkového sirupu
Grosmanová, Anna ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Fraňková, Adéla (oponent)
Cílem této práce bylo najít biologicky aktivní látky s antimikrobiální aktivitou
vhodné pro použití jako přírodních konzervantů u bylinných sirupů. Jelikož silice jsou
mezi přírodními látkami známé pro svou anitimikrobiální aktivitu, byly vybrány silice
tymiánu, voňatky citronové a hřebíčku. Testovány byly na bezinkovém sirupu.
Jedním z důvodů výběru tohoto tématu bylo i potenciální praktické využití v soukromé
malovýrobě a tedy inovace technologického postupu.
Do vyrobeného sirupu byla vmíchána emulgovaná silice. Po dobu 14 dnů byl sledován
vliv silice na počet mikroorganismů, jejichž počet byl stanovován kapkovou metodou.
Kultivace mikroorganismů byla prováděna při teplotě 22 °C, vzhledem k běžně
očekávaným skladovacím podmínkám pro tyto produkty, vždy po sedmi a následně
čtrnácti dnech. Následně byl vypočítán celkový počet narostlých kolonií a ten přepočítán
na logaritmus všech kolonie tvořících jednotek.
U hřebíčkové silice byl zjištěn signifikantní rozdíl mezi kontrolním vzorkem
a aplikací silice ve všech koncentracích a zároveň byla pro tuto silici zjištěna i statisticky
významná závislost na výši koncentrace. Stejně tak byl významný rozdíl mezi kontrolním
vzorkem a sirupem ošetřeným silicí prokázán u voňatky citronové a tymiánu, ovšem
u tymiánu se neprokázala závislost na výši koncentrace. Silice je v sirupech možné využít
jako přírodní konzervanty, protože vynikají nejen svojí anitimikrobiální schopností, ale
také jejich cenovou dostupností a snadnou technologií aplikace.
|
|
|
Testování bakterií mléčného kvašení rodu Lactobacillus produkujících bakteriociny
Volecová, Veronika ; Němcová, Andrea (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Antimikrobiální látky, respektive bakteriociny jsou látky produkované probiotickými bakteriemi mléčného kvašení. Mají pozitivní vliv na gastrointestinální trakt člověka a nacházejí významné uplatnění v potravinářském, ale i farmaceutickém průmyslu. Cílem diplomové práce byla molekulární identifikace bakterií mléčného kvašení do rodu Lactobacillus a jejich následné druhové zařazení pomocí metody PCR. Pomocí metody PCR byly testovány geny zodpovědné za produkci bakteriocinů. Pro potvrzení produkce bakteriocinů byla zvolena i mikrobiologická metoda, tzv. agarózový kapkový spot-test. Do předkládané práce byla zařazena i bioinformatická část pro posouzení specifičnosti a nespecifičnosti použitých primerů s využitím Primer-BLAST programu.
|
|
|
Studium probiotických bakterií mléčného kvašení produkujících antimikrobiální látky
Turková, Kristýna ; Doležal, Petr (oponent) ; Rada,, Vojtěch (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Soubor 68 kmenů izolovaných ze stolice plně kojených dětí a dalších zdrojů byl identifikován pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) s primery specifickými pro rod Lactobacillus, druhově specifickými primery včetně multiplexní PCR, pheS PCR, rep-PCR, RAPD-PCR a srovnáním sekvencí genů pro 16SrRNA. Dále byla sledována produkce antimikrobiálních látek pomocí agarového kapkového testu a agarového difuzního testu. Antimikrobiální bílkovinné látky v dostatečné koncentraci v supernatantu produkovalo 7 kmenů. U vybraných 3 kmenů byl sledován vliv teploty, pH a přítomnosti detergentů na inhibiční vlastnosti supernatantu. Uvedené kmeny produkovaly teplotně stabilní antimikrobiální bílkovinné látky, jejichž antimikrobiální vlastnosti neovlivňovaly testované detergenty s výjimkou SDS. Skríning DNA na přítomnost genů pro produkci bakteriocinů pomocí PCR a DNA/DNA hybridizace ukázal jejich přítomnost u 14 kmenů. U 3 kmenů byly identifikovány geny shodné s geny v genových klastrech pro gassericin K7A nebo gassericin K7B. Specifické produkty PCR byly sekvenovány a analyzovány pomocí algoritmu BLAST a programu CLUSTAL W2. U 2 kmenů byla nalezena v databázi GeneBank 100% shoda nukleotidových sekvencí se sekvencemi pro části genových klastrů gassericinu K7B, gassericinu T a acidocinu LF221B. Kmeny skupiny Lactobacillus acidophilus byly dále testovány na odolnost vůči podmínkám gastrointestinálního traktu, na adhezi na Caco-2 buňky a na rezistenci vůči antibiotikům. Skríningem DNA všech kmenů pomocí specifických primerů byla zjištěna přítomnost genu pro produkci histidin dekarboxylázy u 7 kmenů, gen pro produkci tyrosin dekarboxylázy byl detegován u 1 kmene a gen pro linoleát izomerázu u 4 kmenů. Pomocí optimalizovaného postupu imunomagnetické separace buněk s využitím biotinylované protilátky anti-Lactobacillus a magnetických nosičů s navázaným streptavidinem byly buňky kmene L. rhamnosus LOCK 0900 separovány z tekutého MRS media, UHT mléka a bílého jogurtu v dostatečném množství pro detekci pomocí PCR.
|
|
|
Detekce meticilin resistentních kmenů Staphylococcus aureus v materiálu mikrobiologické laboratoře Laboma České Budějovice
ŠŮSOVÁ, Dominika
Předmětem mé diplomové práce je zjištění meticilin rezistentních kmenů Staphylococcus aureus v materiálu Laboma mikrobiologické laboratoře v Českých Budějovicích. Tato práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou část. V praktické části (MRSA) je uvedena v detailu metodika detekce a identifikace meticilin rezistentní Staphylococcus aureus, stejně jako přesné postupy a zásady jednotlivých metody, které byly použity. Dále jsou zde graficky a statisticky zpracované údaje o MRSA, které byly získány v roce 2008 a 2009. Cílem této práce bylo zjistit výskyt MRSA u ambulantních pacientů. Srovnání výskytu MRSA u obou pohlaví, porovnání jednotlivých měsíců a srovnání let 2008 a 2009. Navíc také detekci rezistence a citlivosti na testována antibiotika a identifikace rizikové věkové skupiny. Výsledkem bylo, že MRSA se vyskytuje nejvíce ve věkové skupině těch, kteří jsou mezi 76-90 rokem věku v obou letech. Největší rezistence byla pozorována při použití oxacilinu a nejmenší rezistence byla pozorována gentamicinu. Největší počet pozitivních izolátů MRSA byly pozorovány v únoru 2008 a listopadu 2009.
|
host ::
RSS.