|
Zátěžové aspekty práce na urgentním příjmu z pohledu zdravotnického záchranáře
VELDA, Jakub
Problematika profesní zátěže byla do současné doby prozkoumána především v prostředí zdravotnických záchranných služeb, avšak šetření na poli oddělení urgentních příjmů bylo a je oblastí mnohem méně probádanou. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle: Vyhodnotit nejvíce zátěžové situace na urgentním příjmu. Porovnat zátěžové aspekty zdravotnických záchranářů na pracovištích urgentního příjmu se ZZS. Navrhnout způsoby vyrovnání se se zátěží na urgentním příjmu. Pro naplnění cílů práce byly položeny dvě výzkumné otázky: Dokáží u sebe zdravotničtí záchranáři, pracující na urgentním příjmu, popsat zatěžující faktory? Shodují se nejvíce zátěžové situace při práci na urgentním příjmu a ZZS? Otázky byly řazeny do čtyř oblastí. První oblast pojednávala o zátěžových faktorech a jejich porovnání se ZZS. Respondenti zde byli dotazováni na názor, v čem shledávají svou práci obtížnější, a v čem jednodušší oproti ZZS. Dále pak jaké situace vnímají jako nejsložitější na psychiku a zda mají z něčeho ve službě strach, či se nechtějí s něčím v životě setkat. Ve druhé oblasti jsme se s respondenty snažili vrátit k následkům situací prožitých během služby. Bylo zjišťováno, zda se během své služby na urgentním příjmu někdy setkali se situacemi, kterými se cítili ovlivněni, a jaké situace to byly. Třetí oblast se týkala odborné intervence. Zde bylo od respondentů zjišťováno, zda někdy v souvislosti s nějakou situací ve službě vyhledali odbornou psychologickou pomoc. Následně také zda mají takovou pomoc k dispozici v rámci svého pracoviště. Nakonec měli respondenti pohovořit o svém názoru na odbornou psychologickou pomoc v souvislosti se svou profesí. Poslední čtvrtá oblast se zabývala vyrovnáváním se a zvládáním stresu. V této oblasti bylo zjišťováno, zda se respondenti nějak snaží odbourat stres během služby, či se s někým k takovým situacím vrací. Respondenti pak měli odpovědět na to, zda mají nějaký druh aktivního odpočinku a jak často se mu věnují. Poté následoval prostor pro zodpovězení otázek týkajících se problematiky kouření, alkoholu a látek ovlivňujících psychiku. Díky výzkumem podloženému stanovení, že nejnáročnější situace na oddělení urgentního příjmu se týkají úmrtí nebo vážného zdravotního stavu mladého člověka nebo dítěte, bylo možné vyslovit tezi, že zdravotničtí záchranáři pracující na urgentním příjmu, u sebe dokázali popsat zatěžující faktory. Z výsledků bylo taktéž možné konstatovat, že se zátěžové situace na pracovištích urgentního příjmu a ZZS liší. Ovšem je zapotřebí podotknout, že ačkoli zátěžové situace a jejich vnímání vykazují určité odlišnosti, ve vnímání náročnosti práce na urgentním příjmu hraje roli určitá subjektivita. Z výsledků rovněž vyplynulo, že respondenti vnímají svou zátěž, v porovnání se zátěží u ZZS, jako lehčí. Vnímání nejvíce zátěžových situací týkající se vážných stavů a úmrtí mladých lidí a dětí, bylo však u zdravotníků těchto dvou subjektů rysem společným. Využití této práce by mohlo v praxi přispět k vytvoření koncepce preventivního i intervenčního programu, jako nástroje zvládání stresu, vycházející z těchto výsledků a zmíněných bodů. Bylo by zapotřebí je jen modifikovat na prostředí urgentního příjmu a na situace, které jsou shledávány respondenty jako náročné.
|
|
Use of fairy tales and folk-lore habits by parents
Horková, Lenka ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Cieľom diplomovej práce bolo zistiť, akým spôsobom nakladajú rodičia s rozprávkovými motívmi a folklórnymi tradíciami vo forme strašenia nadprirodzenými bytosťami. Na základe dostupných zdrojov sa podarilo preskúmať doterajšie psychologické poznanie o vzniku a významoch rozprávok, procesoch ich zmeny a predpokladoch o ich aktuálnom využívaní. Pre vysvetlenie symboliky i významu rozprávky sa ako veľmi prínosná ukázala psychoanalytická teória a Freudove myšlienky boli aplikovateľné aj na vysvetlenie strachu z nadprirodzených bytostí. Empirické dáta, získané rozhovormi s rodinami, priniesli odpovede na otázky ohľadom priebehu rozprávania aj strašenia, rodičovskej motivácie k daným aktivitám, miery rodičovského vhľadu do rozprávok ako aj vysvetlenia ohľadom detského vnímanie rozprávok i strašidelných bytostí. Kľúčové slová : významy rozprávok, používanie rozprávky, využívanie strašidiel ako výchovnej metódy
|
|
Geocachingová naučná stezka - Po stopách koněspřežní železnice České Budějovice - Linec
BERKOVCOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Geocachingová naučná stezka Po stopách koněspřežní železnice České Budějovice Linec. Na konkrétním tématu (koněspřežní železnice) práce ukazuje možnost zapojení nových médií (zde geocaching) do vzdělávací nabídky muzea. Teoretická část práce se proto věnuje charakteristice muzejní pedagogiky, vytváření vzdělávacích materiálů, hře geocaching a koněspřežní železnici. V praktické části je nastíněna příprava interaktivního vzdělávacího programu, který kromě získání konkrétních historických znalostí dětem zprostředkuje také práci s moderními technologiemi či pobyt venku, akcentuje tedy metodologii zážitkové pedagogiky. V první části je vysvětlen postup při zakládání nové cache, tedy vytipování území, práce v terénu a vyhledání správných zeměpisných souřadnic finální cache. Druhá část se věnuje přípravě schránky, jejímu založení a zveřejnění. Poslední kapitola praktické části charakterizuje tvorbu pracovních listů, jejich formu a obsah.
|
|
Proměny rozvíjení poznání, prvouky, přírodovědy a vlastivědy v čase, ve vzdělávacím programu a v praxi
Adamcová, Ludmila ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Křivánek, Zdeněk (oponent) ; Podroužek, Ladislav (oponent)
Disertační práce na téma "Proměny rozvíjení poznání, prvouky, přírodovědy a vlastivědy v čase , ve vzdělávacím programu a v praxi" je zpracována jako volné pokračování řešení problematiky vzdělávacích programů na bázi osobnostní orientace v předškolní výchově. V teoretické části práce sleduje rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání ( RVP PV , RVP ZV), srovnává jejich filozofii, zdroje a výstavbu, analyzuje shody a odlišnosti, vyplývající ze zaměření pro dva různé , na sebe navazující stupně vzdělávání. Všímá si výstupů a míry jejich závaznosti pro děti, žáky i pedagogy. Odkazuje na rozbor učebních osnov předškolního a základního vzdělávání od jejich vzniku do současnosti, podává výklad frekventovaných pojmů. Ve výzkumné části práce analyzuje sledovanou školní třídu z hlediska pedagogicko - psychologického v časovém období pěti let. Předkládá a hodnotí obsah rozvíjení poznání, prvouky, přírodovědy a vlastivědy a stupeň naplnění očekávaných výstupů. Do výzkumné části jsou zahrnuty i výsledky práce žáků - testy z výše uvedených předmětů. Soubory testů ukazují na úroveň osvojení poznatků a míru jejich aplikace v praktických činnostech. Výstupy všech testů jsou zpracovány též statisticky do přehledných tabulek, ze kterých lze odečíst informace o skutečném stavu zkoumaných jevů v daném...
|
| |
|
První rok s diagnózou Diabetes mellitus v životě dítěte a jeho rodiny
SMUDKOVÁ, Radka
Tato bakalářská práce si dala za cíl zmapovat průběh adaptace dětského pacienta v prvním roce po diagnostikování DM 1. typu. Dalším cílem bylo identifikovat nejčastější problémy dětského diabetika I. typu a s nimi spojené ošetřovatelské diagnózy. Třetím cílem bylo zjistit možnosti podpory pacientů a jejich rodiny v průběhu adaptace. V návaznosti na stanovené cíle byly formulovány čtyři výzkumné otázky: Jak probíhá adaptace dětského pacienta v prvním roce po diagnostikování onemocnění DM 1. typu? Jaké jsou nejčastější problémy dětského pacienta s dg. DM 1. typu v průběhu adaptace? Jaké jsou nejčastější ošetřovatelské diagnózy vycházející ze zjištěných problémů? Jaké jsou možnosti podpory pacienta v průběhu adaptace na nově diagnostikované onemocnění DM 1. typu? Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. První kapitola se zabývá teoretickými poznatky o problematice onemocnění Diabetes mellitus 1. typu, vychází ze studia a analýzy odborné literatury. Druhá část práce se věnuje vlastnímu výzkumnému šetření. Pro získání dat potřebných pro výzkum bylo zvoleno kvalitativní šetření, které probíhalo na Dětském oddělení Nemocnice a. s. České Budějovice. Hlavní metodou empirické části práce bylo vypracování kazuistik pacientů hospitalizovaných pro nově zjištěné onemocnění Diabetes mellitus 1. typu na tomto oddělení v průběhu roku 2014. Kazuistiky byly zpracovány na základě analýzy zdravotnické dokumentace vedené při hospitalizaci vybraných pacientů a doplněny o data získaná studiem jejich záznamů z odborné diabetologické ambulance. Součástí kazuistik se staly informace získané prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s dětskými respondenty a jejich rodiči. Výzkumného šetření se zúčastnilo šest dětských pacientů a jejich rodičů, kteří splňovali podmínky záměrného výběru. Kazuistiky podrobněji mapují anamnézu a úvodní hospitalizaci pacientů po manifestaci DM I, jejich edukaci a poskytovanou ošetřovatelskou péči. Dále zahrnují data o spolupráci pacientů a jejich rodičů s diabetologem v diabetologické ordinaci. Závěr kazuistik je věnován vyjádřením pacientů i rodičů k průběhu jejich adaptace. Z kazuistik vyplývá, že prožívání nemoci v čase, tak jak je popisovali pacienti a rodiče, se shoduje s jednotlivými fázemi, popsanými v odborné literatuře. Podle hodnocení diabetologa se všichni zúčastnění respondenti na své onemocnění a jeho léčbu úspěšně adaptovali, aktivní účast na léčbě odpovídá jejich věku. K nejčastějším problémům, se kterými se museli pacienti v průběhu adaptace vyrovnávat, patřily problémy spojené s manifestací jejich onemocnění a jeho léčbou, potřebou informací a změnami v denním a stravovacím režimu. Tyto problémy se většinou odráží i ve stanovených ošetřovatelských diagnózách. V dokumentaci všech pacientů však schází edukační diagnózy, přestože se ošetřující sestry na základní edukaci pacientů aktivně podílely. Možnosti podpory pacientů a jejich rodičů v průběhu adaptace, které vyplynuly z výzkumného šetření, se týkaly ve většině případů potřeby častějších kontrol v úvodu léčby a potřeby nepřetržité telefonické konzultace případných problémů spojených s léčbou. Někteří rodiče postrádají informace o možné sociální podpoře a lázeňské péči. Žádný z respondentů nevyužil možnost psychologické péče ani zapojení se do sdružení diabetiků. Někteří rodiče zmiňovali i důležitost pozitivní motivace. Zvolená forma kvalitativního šetření a malý výzkumný vzorek respondentů neumožňuje formulovat obecně platné závěry, výsledky této práce by se však mohly stát předmětem dalšího výzkumu.
|
|
Analýza rychlosti cyklistů ve věkové kategorii 4 až 10 let
Skanderová, Valentýna ; Semela, Marek (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Diplomová práce Analýza rychlosti cyklistů ve věkové kategorii 4 až 10 let se věnuje historii vzniku jízdního kola, popisu konstrukce a typů kol pro děti v dané věkové kategorii. Součástí práce je statistika nehod za účasti cyklistů a legislativa upravující jízdu na jízdním kole na pozemních komunikacích. V praktické části práce je provedeno měření rychlosti cyklistů při průjezdu měřeným úsekem a analýza těchto dat. Také je zpracován rozbor dat vzhledem k vybavení jízdního kola převodovými systémy. Doplňující měření bylo provedeno i do mírného stoupání. V druhé části praktické práce je měřeno brzdění cyklistů v dané věkové kategorii a vyhodnocení jejich zpomalení. V závěru je srovnání s dosud provedeným měřením jiných autorů.
|
|
Literární a psychologická specifika pohádek jako žánru
Šimotová, Eva ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce má teoretický charakter. Zabývala jsem se pohádkami jako žánrem. Pracovala jsem pouze s pohádkami folklorními, které se od těch moderních liší svou univerzálností. V první části jsem hledala charakteristické rysy těchto vyprávění z hlediska literatury a psychologie. Zaměřila jsem se na vyjádření místa a času, na to, jak zachází pohádka s identitou postav a charakteristickým tématem dobro versus zlo. Tyto principy pohádek totiž slouží ke snadnější identifikaci dětí s hrdiny příběhů a napomáhají tak k řešení specifických vývojových krizí a k dosažení autonomie a integrity jedince. Teoretickým východiskem mi byla psychoanalýza, navazuji tak na teorii pohádek Bruno Bettelheima. Tu používám i ve druhé části práce, kde jsou uvedeny interpretace čtyř pohádek - Červená karkulka, Perníková chaloupka, Sněhurka, Hrnečku, vař! Jedná se o určení hlavního tématu a výklad jednotlivých motivů. Kromě odlišných možností výkladu jsem porovnávala i různé verze těchto příběhů. V závěru jsem se pokusila o kritický pohled na Bettelheimův přístup a snažila se nalézt chyby, které udělal jak při aplikování psychoanalýzy, tak při interpretaci pohádek.
|
|
Dítě a kůň : využití metody AAA pro podporu osobnosti
Jiráková, Vladana ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Teoretická část bakalářské práce vymezuje uplatnění metody AAA (Animal Assisted Activities) v animoterapii a její použití v rámci hiporehabilitace. Stručně seznamuje s metodikou a klientelou aktivit s využitím koní (AVK) a představuje možný přínos humánně- animálních interakcí pro rozvoj osobnosti dítěte. Dále jsou zde stručně představeny rizikové faktory doprovázející vývoj dítěte. Praktická část předkládá výsledky kvalitativního výzkumu zpracovaného na vzorku dětí navštěvujících soukromou jezdeckou stáj. Výzkum byl uskutečněn na základě zápisků z pozorování a rozhovorů s členy stáje pomocí zakotvené teorie a snaží se objasnit, jakým způsobem dochází při kontaktu s koněm k vývoji psychických a fyzických dovedností dítěte.
|
|
Péče o přeživší holokaust a její specifika
Pončová, Radka ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce s názvem Péče o přeživší holokaust a její specifika je strukturována do teoretické a praktické části. Teoretická část vychází z předpokladu, že specifika péče o přeživší vycházejí ze tří zdrojů - traumatu holokaustu, seniorského věku přeživších a judaismu. Tato část práce se tedy věnuje aspektům holokaustu a jeho dopadům na psychiku přeživších obětí, zejména ve smyslu posttraumatické stresové poruchy, ale i následkům pro další generaci, děti přeživších Židů. Dále je zde věnována pozornost židovství a životě v komunitě, systému specializované péče o přeživší, se zaměřením na služby sociální a psychologické. Navazuje kapitola věnovaná vymezení odlišností v této péči a zároveň identifikaci potřeb seniorů. Pro druhou část práce, zaměřenou prakticky, byl zvolen kvalitativní výzkum metodou rozhovorů vedených s odborníky, kteří pracují s cílovou skupinou přeživších. Z polostrukturovaných rozhovorů vyplývá, že přeživší jsou skupina klientů, kteří mají potřeby částečně odlišné od běžné seniorské populace a v péči o ně tedy odborníci většinou uskutečňují přístup, který na tyto potřeby reaguje. Není však možné paušalizovat, stejně jako každý senior bez traumatizujícího zážitku holokaustu potřebuje individuální přístup, je také nutné takto přistupovat k seniorovi přeživšímu. Určité aspekty péče...
|
host ::
