|
| |
|
|
Povědomí veřejnosti o náhradní rodinné péči
Vilímková, Jana ; Sak, Petr (vedoucí práce) ; Stolařová, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Povědomím veřejnosti o náhradní rodinné péči. V teoretické části je popsán současný systém náhradní rodinné péče, i jeho historické souvislosti, z nichž vychází modely NRP, včetně výčtu jejich výhod a nevýhod. Jsou zde zmíněny i změny, které nastanou po změně systému náhradní rodinné péče, poté co vstoupí v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Praktická část je zaměřena na rozhovory s odborníky, pracujícími v této oblasti. Odborníci jsou dotazováni na stávající i budoucí systém náhradní rodinné péče a jejich zkušenosti s ním, včetně návrhů možných změn. Klíčová slova: náhradní rodinná péče, osvojení, pěstounská péče
|
|
|
Dospívající dítě v pěstounské péči s ohledem na jedincovu identitu
Svobodová, Petra ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce "Dospívající dítě v pěstounské péči" se zabývá tématem dospívajícího jedince vyrůstajícího v pěstounské péči s ohledem na vývoj jedincovy identity. Teoretická část práce obsahuje náhled na téma dospívání, pěstounské péče, identity a rovněž problematiku deprivace. Výzkumná část je věnována názorům a postojům dospívajících dětí k tématům biologické rodiny, pěstounské rodiny a identity. Rovněž jsou zde důležité postoje pěstounů k totožným tématům. Klíčová slova Dospívající dítě, pěstounská péče, deprivace, identita
|
|
| |
|
|
Mediální obraz transformace systému péče o ohrožené děti
Pokorná, Lucie ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Diplomová práce "Mediální obraz transformace systému péče o ohrožené děti" se zabývá systémem péče o ohrožené děti v České republice, konkrétně jeho transformací a tím, jak se k tomuto veřejně-politickému tématu staví média. Tato transformace probíhá v souvislosti s novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, jejíž příprava, vývoj a schválení trvalo několik let. Novela si klade za cíl přenést oblast služeb do preventivní činnosti, jelikož považuje rodinu za nejlepší prostředí pro dítě. V první řadě biologickou, popřípadě náhradní rodinu, nelze-li ponechat dítě v jeho vlastní rodině. Institucionální péči odsouvá jako poslední možnost umístění dítěte. Novela také profesionalizuje a standardizuje výkon sociálně-právní ochrany dětí. Transformace systému je vždy politickým procesem, na kterém se podílejí různí aktéři a snaží se v rámci utváření nové politiky prosazovat co nejlépe své zájmy. Média jim k tomu dávají prostor. Cílem této práce je popsat, jaký obraz česká média obyvatelstvu o transformaci systému péče o ohrožené děti dávají a kterým aktérům sledované politiky dávají největší prostor. Pro tento účel byla použita obsahová analýza mediálních sdělení a další doplňkové metody. K teoretickému ukotvení byly zvoleny teoretické koncepty z oblasti...
|
|
|
Vývoj pěstounské péče na Litoměřicku v letech 2000-2010
Kotalová, Dana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aspekty, které ovlivňují proces přijetí dítěte do pěstounské péče. Práce je členěna do dvou částí. V první části představujeme teoretická východiska zkoumané problematiky. Vymezujeme zde základní pojmy, zabýváme se faktory ovlivňující pěstounskou péči, popisujeme proces vzniku a průběhu pěstounské péče. Cílem praktické části práce je pomocí kvalitativního výzkumu zanalyzovat proces přijetí dítěte do pěstounské péče z pohledu prožívání pěstounů v regionu Litoměřice. Klíčová slova: Náhradní rodinná péče, pěstounská péče, faktory ovlivňující pěstounskou péči, fáze procesu, vliv sociálního prostředí na vývoj dítěte
|
|
|
Náhrdní rodinná péče se zaměřením na dětské domovy
Nováková, Vendula ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Resumé Cílem práce bylo zmapovat systém náhradní rodinné péče o děti, které nemohou žít ve vlastní biologické rodině, a najít nedostatky na současném i nadcházejícím systému. Teoretická část byla zaměřena na rodinu biologickou i náhradní, historii ústavní péče a fakta o všech typech náhradní rodinné péče. Práce uvedla nejen výčet možností péče o dítě, ale i historický vývoj této péče a nedostatky současného systému náhradní rodinné péče. Těchto nedostatků je mnoho, za velmi důležité je však pokládáno nedostatečné financování, nepružnost systému, nedostatečná péče o biologickou rodinu a nedostatek pěstounských rodin.
|
|
|
Problematika pěstounské péče vykonávané prarodiči
BÍSKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na pěstounskou péči vykonávanou prarodiči. Tento typ pěstounské péče má svá specifika, která jsou v práci uvedena. Popisuje historický vývoj pěstounské péče, její proces vzniku a průběhu a podrobněji představuje náhradní rodin-nou péči vykonávanou příbuznými osobami zaměřenou na prarodiče. Dále charakterizu-je roli sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a sociálního pracovníka doprovázející organizace. Snahou práce je zachytit problematiku pěstounské péče vykonávanou prarodiči tak, aby poskytla stručný a srozumitelný přehled o specifi-kách pěstounské péče zaměřené především na prarodiče. Práce je doplněna o příklady z praxe.
|
|
|
Motivace a potřeby pěstounů
VILINGEROVÁ, Isabela
Bakalářská práce se zabývá pěstouny z hlediska jejich motivace a potřeb. Nejdříve je představena pěstounská péče jako forma náhradní rodinné péče, její legislativní ukotvení a teoretické poznatky, které se k ní a k jejímu vykonávání váží. Krátce je vysvětleno, co je to motivace a jak se váže k pěstounské péči. Stejně tak je vysvětlen význam potřeb. Pro konfrontaci s těmito teoretickými poznatky byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů s pěti pěstounkami. Díky výsledkům výzkumu byly zodpovězeny obě výzkumné otázky, z nichž se jedna ptala, jaká je motivace k volbě stát se pěstounem. Druhá výzkumná otázka se ptala, jaké nové potřeby pěstounská role přináší. Motivující se ukázala především pomoc dětem, méně často rozšíření rodiny nebo finanční odměna. Oblasti potřeb pěstounů je vhodné věnovat více pozornosti ze strany doprovázejících organizací. Toto doporučení je důležitým výstupem práce.
|
|
|
Zkušenosti doprovázejících organizací při realizaci dohod o výkonu pěstounské péče.
KUBATOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá názory sociálních pracovníků v doprovázejících organizací, které se týkají dohod o výkonu pěstounské péče a standardů kvality, které byly uzákoněny novelizací zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí teoretická část a praktická část. Teoretická část se zabývá rodinou jako takovou, jejími funkcemi, formami náhradní rodinné péče v České republice. Dále vyjmenovává a popisuje formy náhradní rodinné péče a zvláštní kapitolu věnuje pěstounské péči. V dalších částech se zabývá procesem a zprostředkováním pěstounské péče. Teoretická část této práce zahrnuje i dohodu o výkonu pěstounské péče a nezapomíná ani na standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí. Praktická část bakalářské práce popisuje výzkumné šetření, které mělo za cíl zjistit zkušenosti pověřených osob a OSPOD s realizací činností v rámci doprovázení pěstounských rodin. Dalším cílem bylo zjistit rozhodující faktory pro realizaci dohod o výkonu pěstounské péče a v neposlední řadě zjisti jak standardy kvality sociálně-právní ochrany ovlivňují výkon pěstounské péče. Pro výzkumné šetření byly určeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké aspekty doprovázení pěstounských rodin jsou rozhodující pro optimální realizaci dohod o výkonu pěstounské péče u pověřených osob a OSPOD? 2. Jaké výhody nebo nevýhody přináší podepsání dohod o výkonu pěstounské péče s pověřenou osobou a jaké s OSPOD? A 3. Jaký názor mají pověřené osoby na zavedení standardů kvality sociálně-právní ochrany a jak tyto dle jejich názoru ovlivňují výkon dohody pěstounské péče? V praktické části byla aplikována metoda kvalitativního šetření. Při sběru informací byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumným souborem bylo celkem 7 respondentů z toho 5 sociálních pracovníků a 2 pečující osoby z Jihočeského kraje. Z výsledku, které vyšly z kvalitativního šetření, je patrné, že novelizace zákona přinesla do oblasti sociálně-právní ochrany dětí spoustu positivních změn. Jak sociální pracovníci, tak pečující osoby uvádí, že díky novelizaci zákona se lepší přístup k pěstounské péči ze všech stran a dostává se do podvědomí široké veřejnosti. Zavedení povinné dohody o výkonu pěstounské péče způsobilo založení nových organizací, které se doprovázením zabývají. Díky dohodě o výkonu pěstounské péče platí pro všechny pěstouny stejná práva a povinnosti vyplývající ze zákona, což je podle sociálních pracovníků přínosné. Všichni klíčoví pracovníci se shodli na důležitosti standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí i když přiznávají, že je ještě spousta věcí, na kterých se musí zapracovat.
|
host ::
RSS.