|
Volnočasové aktivity dospělých lidí s mentálním postižením v Praze - možnosti podpory při plánování a realizaci
Kordíková, Hana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Diplomová práce "Volnočasové aktivity dospělých lidí s mentálním postižením v Praze - možnosti podpory při plánování a realizaci" byla psána s obecným cílem poukázat na tuto problematiku v českém prostředí. Teoretická část je zaměřena na uvedení do oblastí, které s problematikou úzce souvisí. Zabývá se volným časem obecně, charakteristikami mentální retardace a obdobím dospělosti člověka s mentálním postižením. Poslední kapitola, která pojednává konkrétně o volném čase lidí s mentálním postižením, vychází především ze zahraničních studií a zkušeností. Praktická část spočívá ve dvou šetřeních. První bylo zaměřeno na vyhledání organizací poskytující podporu lidem s mentálním postižením ve volném čase a na základě rozhovorů zjištění jejich přesné činnosti. Byl vytvořen adresář těchto organizací s přehledem nabízené individuální podpory i skupinových aktivit. Ve druhém šetření bylo provedeno 18 rozhovorů s dospělými lidmi s mentálním postižením žijících v běženém prostředí s cílem zjistit, jak nahlížejí na svůj volný čas. Společně charakteristiky volného času většiny dotazovaných byly: oblíbenost skupinových aktivit určených pro dospělé lidi s mentálním postižením a zároveň zájem o běžné aktivity s využitím veřejných míst a služeb; kamarádské vztahy mají výhradně mezi lidmi s mentálním postižením a mimo...
|
|
Vliv zdanění na rozhodování mezi leasingem a úvěrem
Zemanová, Radka ; Marek, Petr (vedoucí práce) ; Podškubka, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje vlivu zdanění na rozhodování firem o financování pořizovaného majetku pomocí finančního leasingu a úvěru. Je zde zkoumán vliv jak daně z příjmů, tak i daně z přidané hodnoty. První část práce je metodická. Zahrnuje vymezení leasingu a úvěru a jejich druhy. Dále se zabývá konkrétně leasingem finančním, jeho právním a účetním vymezením. Samostatná kapitola je věnována daňovým souvislostem, výhodám a nevýhodám leasingu v porovnání s úvěrem a hotovostí. Dále jsou uvedeny metody hodnocení ekonomické výhodnosti těchto zdrojů financování. Druhá část práce obsahuje dva praktické příklady rozhodování firmy o financování majetku pomocí finančního leasingu a úvěru. Srovnání je provedeno pomocí metody diskontovaných výdajů. První příklad se týká pořízení osobního automobilu, u nějž není nárok na odpočet DPH a tudíž daňové úspory vznikají pouze ve spojitosti s daní z příjmů. V druhém případě je zkoumáno pořízení stroje, kde daňové úspory vznikají jak v souvislosti s daní z příjmů, tak i s daní z přidané hodnoty. Poznatky z obou částí jsou shrnuty v závěru práce.
|
|
Vliv tříměsíčního tréninku na motoriku hokejistů předškolního věku
Kopalová, Magdaléna ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Šťastný, Petr (oponent)
Souhrn Název: Vliv tříměsíčního tréninku na motoriku hokejistů předškolního věku Cíle: Cílem této diplomové práce je shrnout poznatky o motorice dětí předškolního věku. Dále také najít vhodné testovací metody, pomocí nich vyhodnotit úroveň motoriky takto starých dětí, které navštěvují přípravku v hokejovém klubu Sparta Praha, a zhodnotit vliv tříměsíčního hokejového tréninku na rozvoj posturální zralosti a motorických dovedností na běžném povrchu a na ledě u dětí předškolního věku. Metoda: Pre-experiment byl prováděn v hokejové přípravce HC Sparta Praha u dětí předškolního věku během tréninku. Realizován byl pomocí 5 testů hodnotících posturální zralost, jež byly hodnoceny dvěma fyzioterapeutkami nezávisle na sobě a 4 testů hodnotících úroveň motorických dovedností na běžném povrchu a na ledě na čas. Testování bylo provedeno celkem 2x, a to s tříměsíčním odstupem. Výsledky: Po tříměsíčním tréninku nedošlo k výraznému zlepšení u testů hodnotících posturální zralost, ačkoli shoda obou fyzioterapeutek v hodnocení testů posturální zralosti byla poměrně vysoká, a to v případě obou měření. Nejlépe hodnoceným testem byla tandemová chůze po čáře, u tohoto testu došlo také k nejvíce zlepšením při druhém měření. Zároveň byl také jediným testem, v němž starší probandi dosáhli lepšího hodnocení ve srovnání s mladšími...
|
|
Preskripce nových antidepresiv v ordinaci psychiatra
Křivková, Dita ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Souhrn Hlavním cílem rigorózní práce bylo porovnat preskripci nových antidepresiv s ostatními klasickými antidepresivy jako jsou např. SSRI, TCA, IMAO a to jak v celku tak i vzhledem k věku a pohlaví pacientů. Šetření bylo provedeno na vzorku 387 resp. 370 pacientů, a to v ordinaci psychiatra, jehož preskripce se netýká omezení předepisovat nové preparáty. Výsledky byly následně statisticky zpracovány. Nová antidepresiva jsou heterogenní skupina obsahující účinné látky se specifičtějšími mechanismy účinku a nižšími nežádoucími účinky. Patří mezi ně bupropion, escitalopram, milnacipran, mirtazapin, reboxetin, trazodon a duloxetin. V praktické části byla vyhodnocena preskripce (spotřeba) antidepresiv v pražské psychiatrické ambulanci a to na souboru pojištěnců VZP za rok 2005 a 2006. Výsledky potvrzují můj předpoklad, že celková spotřeba antidepresiv stoupá (nejpředepisovanější jsou SSRI) a zároveň se zvyšuje podíl nových antidepresiv na celkové preskripci. V roce 2005 vykazovala preskripce nových antidepresiv 16% podíl ze všech skupin antidepresiv. O rok později stoupla na 19%. Celkově nejpředepisovanějším novým antidepresivem byl escitalopram se zvyšující se tendencí preskripce. Na druhém místě se nacházel bupropion, jehož proskripce v roce 2006 poklesla a na třetím místě byl mirtazapin, jehož preskripce...
|
|
Povolání člověka ke svatosti v intencích Lumen gentium
Recinová, Irena ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Pelc, Bogdan (oponent)
RESUME Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Diplomová práce: Povolání člověka ke svatosti v intencích Lumen gentium Autorka: PhDr. Irena Recinová Vedoucí práce: Doc. PhDr. Mireia Ryšková, Th.D. Datum: duben 2007 Cílem diplomové práce s názvem Povolání člověka ke svatosti v intencích Lumen gentium je aktualizace povolání křesťana ke svatosti v kontextu doby počátku 21. století tak, jak bylo nově představeno na Druhém vatikánském koncilu. To znamenalo nové nasměrování misijního a evangelizačního úsilí církve do třetího tisíciletí. Povolání člověka ke svatosti je dar Boha člověku. Je to individuální nabídka od Boha - pozvání, na které má každý člověk svým životem v každém přítomném okamžiku odpovídat. Neexistuje recept, jak se stát svatými, neboť z pohledu Boha člověk už svatý je - a přesto ještě svatý (z pohledu nás, lidí) není. Svatost není ani korunovace na konci dobře prožitého života, ani odměna až jednou na věčnosti, ale každý přítomný okamžik, v němž člověk v duchu evangelia odpovídá Bohu na jeho dar lásky svou láskou. Práce je rozčleněna do šesti kapitol, které jsou navzájem propojeny logickým sledem: objasnění pojmu svatosti a povolání, pohled na současný svět a následné přijetí konstituce Lumen gentium včetně pohledu na postavení katolické církve v České republice. Práce končí...
|
|
Kostel Panny Marie na Karlštejně
Lepíková, Dagmar ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Resumé V bakalářské práci se zabývám tématem: Kostel Panny Marie na hradě Karlštejně. Jedná se o konsekrovaný prostor v samotném jádru hradu, který vznikl na základě rozhodnutí Karla IV. až dodatečně. Vznik tohoto prostoru způsobil i změnu vnitřní dispozice hradu a jeho výtvarného doprovodu. Kostel Panny Marie se nachází v druhém patře Mariánské věže. V této práci si všímám postupné přeměny původně obyvatelné místnosti na kostel a řešení jednotlivých architektonických úprav až do 20. století. Zejména ve 20. století byly opravy Josefa Mockera velmi kritizovány. Podstatnou část práce tvoří ikonografický rozbor kostela. Zabývám se velmi podrobně detailním rozebíráním jednotlivých vyobrazení Apokalypsy. Všímám si jejího vlivu na tehdejší středověkou společnost a vztahu samotného Karla IV. k apokalypse. Apokalypsa byla jakousi reakci na tehdejší dobu, a to se v ní bezesporu velmi odrazilo. Ve vyobrazení Apokalypsy se odráží duchovní i světská tvář Karla IV. Také zde popisuji aktuální stav maleb, jak se zachovaly do dnešních dnů. Ostatkové scény zobrazené na jižní zdi na nás mohou působit jako jakási reportáž. Jde zde o zachycení skutečných výjevů z Karlova života. Zřejmě nás překvapí prostorová reálnost vyobrazení či portrétní věrohodnost. V této práci si kladu otázku, jak moc důležité byly pro Karla IV....
|
|
Problematika kraniocerebrálního poranění v intenzivní péči
Jašek, Kamil ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Kozler, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou intenzívní péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním, které se podílí na vysoké mortalitě a morbiditě velké části nemocných s traumaty. Teoretická část diplomové práce se zabývá stručně anatomií a fyziologií hlavy, podrobněji pak druhy poranění, jejich příznaky, diagnostikou a léčbou. Empirická část diplomové práce je zpracována formou kazuistiky a je zaměřena na specifika v ošetřování pacientů s tímto druhem poranění v intenzívní péči. Ke zpracování kazuistiky byl vybrán mladý muž po dopravní nehodě, při které utrpěl velmi vážné kraniocerebrální poranění. Je sledována celá hospitalizace od příjmu do propuštění z resuscitačního oddělení. Podrobněji je zpracován desátý den hospitalizace.
|
|
Cleft sentences in English and Norwegian
Mojžíšová, Kateřina ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním anglické a norské vytýkací konstrukce. Srovnání je provedeno z hlediska syntaktického, aktuálněčlenského a textového. Analýza byla provedena na 100 anglických a 100 norských vytýkacích větách, které byly přeloženy z českých originálů. Pro účely této práce byly věty excerpovány z deseti děl českých autorů přeložených do angličtiny a norštiny. Díky tomuto postupu byly k dispozici srovnatelné věty ve srovnatelném kontextu. Čeština obsahuje v vzhledem ke zkoumaným jazykům pouze malé množství vytýkacích vět, protože používá ke zdůraznění primárně jiné prostředky (slovosled, lexikální prostředky apod.). U zkoumaných vět byl identifikován slovní druh vytčeného větného členu v odpovídající nevytýkací větě, typ konstrukce z hlediska aktuálněčlenského, možná motivace pro použití vytýkací konstrukce a také byl analyzován typ konstrukce použité v druhém jazyce (norský protějšek anglické vytýkací věty a naopak).
|
|
Kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.
DOLEJŠOVÁ, Markéta
Základní teoretická východiska Dle demografického vývoje se prodlužuje střední i maximální délka života. Celosvětová populace tak stále větší část dospělého života prožívá ve stáří. Tento jev je nezvratný a proto přináší zásadní změny do celosvětové péče o seniory, a je proto třeba všímat si kvality péče o ně. Senioři jsou nezastupitelnou a stále větší částí populace, tvoří různorodou skupinu s individuálními potřebami, prioritami a přáními ve zdraví i nemoci. Právě polymorbidita seniorských pacientů je mnohdy důvodem pro dlouhodobou hospitalizaci. Pro tyto účely jsou v dnešní době stále více budovaná lůžka v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN). Ty jsou podle zákona definovány jako odborné léčebné ústavy, a je v nich poskytována péče pacientům, jejichž zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit, a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje. Kvalita života seniorů a kvalita péče v těchto zařízeních jsou tak hlavním ukazatelem současného stavu dlouhodobé péče. Cíle práce: 1) Zjistit, jaká je kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Výzkumné otázky: 1) Jak hospitalizace seniorů v léčebnách pro dlouhodobě nemocné ovlivňuje jejich subjektivně vnímanou kvalitu života? 2) V jakých oblastech pociťují senioři hospitalizovaní v léčebně pro dlouhodobě nemocné rozdíl kvality života mezi léčebnou a domácím prostředím? 3) Jak jsou senioři v léčebnách pro dlouhodobě nemocné spokojeni s kvalitou péče? 4) V jakých oblastech by všeobecná sestra měla zlepšit poskytovanou péči, v rámci zvýšení kvality života seniorů v léčebnách dlouhodobě nemocných? Použité metody: Pro empirickou část diplomové práce byla využita metoda kvalitativní analýzy sebraných dat. Dané výzkumné šetření bylo uskutečněno formou polostrukturovaného hloubkového rozhovoru s klienty-seniory hospitalizovanými v léčebnách dlouhodobě nemocných. Návod rozhovoru byl vytvořen na základě modelu kvality života QOL Research Unit univerzity v Torontu. Je rozdělen do tří kategorií- existence, sounáležitost a adaptabilita. Přepisy rozhovorů jsou přílohou práce na CD. Výsledky výzkumu jsou pro názornost vytvořeny v myšlenkových mapách programu XMind. Součásti práce jsou i komentáře jednotlivých map s doslovnými vybranými citacemi respondentů. Výsledky: Z analýzy získaných informací prostřednictvím hloubkového rozhovoru vyplývají faktory, které se vyznačují značnou mírou subjektivity a logickou úrovní individuality. Výsledky zaměřené na zkoumání dimenzí kvality života u seniorů, se víceméně shodují se základním dělením dle odborné literatury. Přinášejí však hlubší pohled na ně, a vnáší do těchto dimenzí subjektivní názory, přání a hodnocení očima seniora, který se ocitl v neznámém prostředí LDN. Velkou měrou se zde prokázal pozitivní vliv všeobecných sester na pacienty, který často ovlivňuje spokojenost seniorů ve zdravotnickém zařízení. Oblast komunikačních dovedností zdravotníků byla ale často zmiňovaná jako chybějící či spíše nedostatečná. Za opomíjené se ukázaly být také oblasti volného času seniorů, adaptace seniorů na režim LDN a společenské izolace. Závěr: Dlouhodobá péče se díky demografickému vývoji stává nejrychleji se rozvíjejícím druhem péče. Důraz na kvalitu života hospitalizovaných seniorů, jako jejích největších spotřebitelů, proto má být samozřejmostí pro každé zdravotnické či sociální zařízení. Přínosem diplomové práce je podrobné zmapování problematiky kvality života v zařízeních LDN, upozornění na nedostatky péče či opomíjené oblasti kvality života.
|
|
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
host ::
