|
|
Pořízení pro případ smrti
Kučerová, Eva ; Šustek, Petr (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
v českém jazyce Tématem této práce je pořízení pro případ smrti. Dědické právo je velmi důležitou součástí právního řádu, bez něj by nebyl zajištěn přechod práv a povinností ze zůstavitele na jeho právní nástupce a společně s tím by nebylo dosaženo zachování hodnot, které zůstavitel za celý život nashromáždil. Práce se skládá z osmi hlavních částí. V první části je obecně nastíněn pojem dědické právo a pořízení pro případ smrti. Vlastně je zde popsáno to, o čem bude celá práce pojednávat. V druhé části je pojednáno o závěti. Jde o nejčastější pořízení pro případ smrti, i když není nejsilnější. Práce obsahuje podrobný popis všech forem závěti a jejího obsahu. Tato část obsahuje i informace týkající se dovětku. V třetí části je upraveno nejsilnější pořízení pro případ smrti, a to dědická smlouva. Dědická smlouva není v našem právním řádu novinkou, byla obsažena již v Obecném občanském zákoníku z roku 1811. Ve čtvrté části je popsána problematika odkazu. Odkaz sice není pořízením pro případ smrti, ale silně s ním souvisí, jelikož pořízení odkazu je činěno právě prostřednictvím pořízení pro případ smrti. Pátá část obsahuje práva nepominutelných dědiců a šestá možnost právě tyto nepominutelné dědice vydědit. Potomky zůstavitele lze vydědit jen ze zákonem taxativně vymezených důvodů. V sedmé části je jen...
|
|
|
Dědická smlouva a odkaz - staronové instituty dědického práva
Borková, Martina ; Thöndel, Alexandr (oponent) ; Elischer, David (oponent)
práce v českém jazyce Cílem této mé práce je uvést a následně blíže rozebrat dva z nově, respektive po dlouhé době opětovně zavedených institutů dědického práva, a to dědické smlouvy a odkazu. Vzhledem k tomu, že smrt je přirozenou právní skutečností, jež nutně postihne každého z nás, přičemž zejména s přibývajícím věkem mnoho z nás dosti důkladně zvažuje, komu mortis causa "odkázat" majetek nabytý za života, měl by se každý, kdo takto uvažuje, má-li zároveň zájem vyhnout se zákonné dědické posloupnosti, seznámit s těmito novými a dle mého názoru velmi praktickými instituty. Celá tato práce je rozdělena do šesti kapitol (včetně úvodu a závěrečného shrnutí). Stěžejními částmi práce jsou potom kapitola druhá až čtvrtá zabývající se nejprve jistým úvodem do celé problematiky a osvětlením základních pojmů, po čemž následuje rozbor institutů dědické smlouvy a odkazu, včetně komparace s vybranými zahraničními právními úpravami, a výklad týkající se historie obou zmíněných institutů. Samotné kapitoly zabývající se dědickou smlouvou a odkazem jsou rozděleny do podkapitol tak, aby byly rozebrány veškeré jejich aspekty; u institutu dědické smlouvy tedy její stručná charakteristika, forma, problematika smluvních stran a předmětu dědické smlouvy, včetně problematiky doložek času a podmínek, na což navazuje...
|
|
|
Pořízení pro případ smrti
Kučerová, Eva ; Šustek, Petr (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
v českém jazyce Tématem této práce je pořízení pro případ smrti. Dědické právo je velmi důležitou součástí právního řádu, bez něj by nebyl zajištěn přechod práv a povinností ze zůstavitele na jeho právní nástupce a společně s tím by nebylo dosaženo zachování hodnot, které zůstavitel za celý život nashromáždil. Práce se skládá z devíti hlavních částí. V první části je obecně nastíněn pojem dědické právo a pořízení pro případ smrti. Vlastně je zde popsáno to, o čem bude celá práce pojednávat. V druhé části je pojednáno o závěti. Jde o nejčastější pořízení pro případ smrti, i když není nejsilnější. Práce obsahuje podrobný popis všech forem závěti a jejího obsahu. Třetí část obsahuje informace týkající se dovětku. V čtvrté části je upraveno nejsilnější pořízení pro případ smrti, a to dědická smlouva. Dědická smlouva není v našem právním řádu novinkou, byla obsažena již v Obecném občanském zákoníku z roku 1811. V páté části je popsána problematika odkazu. Odkaz sice není pořízením pro případ smrti, ale silně s ním souvisí, jelikož pořízení odkazu je činěno právě prostřednictvím pořízení pro případ smrti. Šestá část obsahuje práva nepominutelných dědiců a sedmá možnost právě tyto nepominutelné dědice vydědit. Potomky zůstavitele lze vydědit jen ze zákonem taxativně vymezených důvodů. V osmé části je jen...
|
|
|
Povolání testamentem a jiná pořízení pro případ smrti v římském právu
Tomanová, Alena ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá posledními pořízeními pro případ smrti v římském právu. První část této práce pojednává o testamentu a jiných pořízeních pro případ smrti. První kapitola obsahuje pojem testamentu, jeho druhy, formu, povinné náležitosti. Dále jsou v ní rozebírány jednotlivé náležitosti testamentu, podmínky při ustanovení dědice, testamentární způsobilost, vydědění potomků, také neplatnost testamentu a jeho zrušení. Druhá kapitola pojednává o ostatních pořízeních pro případ smrti, mezi které můžeme zařadit legáty, fideikomisy, kodicily a darování pro případ smrti. Druhá část práce obsahuje předpoklady dědění na základě závěti, základní zásady dědického práva, podmínky dědické posloupnosti a pojem pozůstalosti. Třetí kapitola dále zahrnuje právní postavení dědice a jsou v ní rozebírány substituce, právo přírůstku, ochrana dědice a dále je v ní pojednáno o právu na připočítání. Poslední kapitola je věnována nabytí pozůstalosti na základě testamentu a odkazu a zcizení pozůstalosti.
|
|
|
Obraz Napoleona Bonaparte a jeho doby v českých učebnicích dějepisu
Hégrová, Dita ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Bakalářské práce s názvem Obraz Napoleona Bonaparte a jeho doby v českých učebnicích dějepisu se zabývá osobností Napoleona I. Bonaparte prostřednictvím dobových pramenů a literatury od 19. století až do současnosti. Rakouské pohledy směřovaly dvojím směrem, jednak na Bonapartovo vojenské umění, jednak na oslavu jeho porážky. První republika těžila ze svého česko - francouzského spojenectví, Napoleon I. je v této době přijat i v tehdejších učebnicích. Za nacistické okupace převažoval pohled státníka a vojevůdce. Komunistická doktrína zdůrazňovala vzestup Bonapartovy schopnosti a jeho porážku od prostého lidu při tažení do Ruska. Práce se snaží ukázat francouzského císaře v kontextu 19. století a v současnosti. Neopomíjí ani vytváření kultu Napoleona I., ani tradice bitev, které proběhly na našem území. Klíčová slova Dědictví, Napoleon I. Bonaparte, napoleonské války, školství, učebnice pro gymnázia, učebnice pro základní školy.
|
|
|
Institut odkazu v českém a italském dědickém právu
Koníčková, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze staronových institutů, které zavádí zákon č. 89/2012 Sb. tedy nový občanský zákoník a to institutem odkazu. Tato práce je členěna do pěti kapitol, kdy je nejprve rozebírána podoba institutu v římském právu a jeho srovnání s fideikomisem. Dále práce pojednává o institutu v italském právu od dob sjednocení Itálie po dnešní úpravu, tím pádem se zároveň krátce věnuje oběma italským občanským zákoníkům. Nejrozsáhlejší kapitola pojednává o institutu v naší právní historii a to především jeho podobě v ABGB, osnově a středním kodexu, na což navazuje samostatná kapitola, která se věnuje naší nové úpravě, která tento institut vrátila do našeho dědického práva. Závěrem celé práce je srovnání podobnosti institutu v italském a českém právním řádu. Tato práce je laděna optimisticky a jejím cílem je ukázat, že jde o institut praktický, který se v našem a italském právu i přes svůj staletý vývoj velmi podobá, a který by se mohl stát běžnou součástí pořízení pro případ smrti.
|
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že Nový občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, má práce se zabývá těmito změnami, analyzuje je, porovnává je s německou a rakouskou právní úpravou a kde se to hodí podává autorův názor na tyto změny. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými prvky dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Obecná charakteristika dědického práva, základní zásady a pozice v Novém občanském zákoníku, Vybrané změny v terminologii civilního práva, které jsou použité v následujících kapitolách. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti zůstavitele, Způsob pořízení, Zrušení závěti, Standardní formy, Nestandardní formy, Rozdělení pozůstalosti, Nepominutelné díly, Vydědění a Vedlejší doložky v závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, která je kombinací mezi pravidly dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti osob uzavírajících smlouvu, Formální požadavky, Ochranné prvky pro strany, Zrušení smlouvy a Zhodnocení institutu. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, se má práce zabývá těmito změnami, analyzuje je a nabízí exkurz do německé a rakouské právní úpravy. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými instituty dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Pojem dědického práva, vybrané zásady děď. práva a systematika občanského zákoníku a dědického práva. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - O závěti obecně, Náležitosti osoby zůstavitele, Způsob pořízení závěti, Úlevy při pořízení závěti, Formy závěti, Změna a zrušení závěti, Způsoby dělení pozůstalosti, Nepominutelní dědicové, Dědická nezpůsobilost a vydědění a Vedlejší doložky k závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, ve které se kombinují pravidla dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - O dědické smlouvě obecně, její systematické zařazení, Náležitosti osob uzavírajících dědickou smlouvu, Formální náležitosti uzavření dědické smlouvy, Omezení a ochrana smluvních stran a Zánik a zrušení dědické smlouvy. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
| |
|
|
Problematika dědického řízení v ČR - změny v právní úpravě dědění
Houska, Michal ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dědictvím, dědickým právem a řízením o pozůstalosti. Reflektuje současnou (novou) právní úpravu, založenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem této práce je především rozbor a zhodnocení současné právní úpravy dědění tak, aby i neznalý čtenář měl dostatek informací o základních pojmech této právní oblasti, a to jak v hmotněprávní, tak procesní úpravě. Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována historii dědického práva se zaměřením na instituty, které byly zavedené do současné úpravy. Druhá část obsahuje rozbor hmotněprávní úpravy dědického práva. Zde je také uvedeno několik sporných bodů, které nová právní úprava přináší. Poslední, třetí část je věnována procesní úpravě dědického práva a řízení o pozůstalosti.
|
host ::
RSS.