|
|
Zpětné osídlení Sedlčanska po 2. světová válce
Pištěk, Lukáš ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Cílem této práce je postihnout problémy navracejících se obyvatel Sedlčanska z vyhnanství a zasadit tuto problematiku do kontextu vývoje (1945-1950) jmenovaného území. V práci je využito zejména primárních (archivních) pramenů, na kterých je bakalářská práce založená. KLÍČOVÁ SLOVA Sedlčany, Sedlčansko, Druhá světová válka, život na Sedlčansku 1945-1950, volby 1946, počátky kolektivizace
|
|
|
"Dětství a mládí ve třetí republice" Léta 1945-1948 ve vzpomínkách pamětníků
Sobotová, Anna ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Diplomová práce pojednává o období tzv. třetí republiky, tedy rozmezí let 1945-1948. Cílem práce je zmapovat život dětí a mladistvých ve zkoumaném období. Zaměřuje se na pohled vybraných pamětníků na poválečný každodenní život. Narátoři byli vybráni z klientů Rezidence RoSa. V práci je shrnuta stručná historie mapovaného období v Československu. Zvolené téma jsem řešila pomocí postupů orální historie a rešerší příslušné literatury. Práce se významně opírá o rozhovory s pamětníky, i výběr řešených témat vychází ze zaznamenaných životních příběhů narátorů. Práce popisuje situaci v oblasti kultury, politiky a společenského dění z pohledu dítěte a mladistvého. Přínosem této práce je zaznamenání jedinečných dobových příběhů. Výsledkem je možná cesta k pochopení chování současných seniorů a zmapování každodennosti v období třetí republiky očima pražských pamětníků.
|
|
|
Volby na Českobudějovicku 1946 a 1948, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
VÁLKOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá situací na Českobudějovicku po druhé světové válce v letech 1945 1948. Je zaměřena na poválečnou hospodářskou a sociální situaci oblasti a na volby, které proběhly v letech 1946 a 1948. První část práce přibližuje poválečný vývoj v Československu. Speciálně se zaměřuje na hospodářský a sociální vývoj Československa. Popisuje vznik Národní fronty Čechů a Slováků a systém jejího fungování. A přibližuje politické strany třetí republiky, které byly povolené (komunisté, národní socialisté, sociální demokraté a lidovci) a jejich program. Druhá část představuje Českobudějovicko ve 20. století, zabývá se poválečnými obtížemi hospodářství a populace, zejména odsunem německého obyvatelstva. Ve třetí části je práce zaměřená na volby. Popisuje volební systém třetí republiky. Zabývá se výsledky voleb v roce 1946 a 1948 a komparuje je s výsledky českých zemí. A sleduje možné příčiny těchto výsledků.
|
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1945-1948 ve světle dokumentů MZV ČSR
Lehečková Neumannová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá československo-britskými vztahy v letech 1945 - 1948 s primárním využitím dokumentů Archivu ministerstva zahraničních věcí České republiky. Práce je zaměřena na politicko-diplomatické vztahy a popisuje vývoj těchto vztahů na pozadí událostí významných pro obě země, jako jsou například parlamentní volby, otázka transferu německého obyvatelstva či postoj Československa a Velké Británie k nabídce Marshallova plánu. Diplomová práce je rozdělena na šest kapitol sledujících vztah obou zemí od koncepce československé zahraniční politiky, založené na spolupráci jak s Východem, tak i Západem, přes vývoj bilaterálních vztahů, které byly ovlivněny mimo jiné i parlamentními volbami v obou zemích, až k vzájemným zahraničním návštěvám. Text práce mapuje poválečné období až do února 1948, kdy došlo kvůli změně politického režimu ke zhoršení bilaterálních vztahů Československa a Velké Británie.
|
|
|
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948)
Mádr, Daniel ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent) ; Sekera, Martin (oponent)
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948) Práce se zabývá vybranými aspekty mediálního obrazu Sovětského svazu v době tzv. třetí republiky (1945-1948). Jejím cílem je analýza mechanismů konstrukce mediálního obrazu ve dvou týdenících Komunistické strany Československa a dvou týdenících Československé strany lidové. Dílčí cíl představuje snaha o komparaci podoby tzv. diskursu o SSSR mezi komunistickými a lidoveckými týdeníky a dále úsilí o případné zachycení diskursivní proměny ve sledovaném období. K dosažení cíle využíváme postupů kritické diskursivní analýzy inspirované návrhem J. P. Geeho. První část práce představuje historiografický nástin specifických socio-politických podmínek tzv. třetí republiky, jejichž vymezení slouží jako vodítko pro identifikaci diskursivních strategií. Druhá, teoreticko-metodologická kapitola podává základní přehled o konceptuálním rámcovém ukotvení, který je použit pro analýzu textů. Výzkumná část posléze identifikuje, že některé diskursivní aspekty obrazu SSSR se v průběhu času v komunistickém a lidoveckém pojetí rozrůzňují, jiné jsou odlišné hned od počátku.
|
|
|
Poválečná "očista" v české kinematografii 1945 - 1946
Černá, Zuzana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Práce pojednává o procesu očisty ve filmovém oboru po druhé světové válce, kterou v letech 1945-1946 prováděla disciplinární rada Svazu českých filmových pracovníků. Ještě před ustavením retribučních dekretů vznikly v rámci mnoha odvětví veřejného života revoluční denacifikační komise, jež bez jakéhokoliv právního podkladu soudily pracovníky spolupracující s okupanty. Film, jakožto veřejností velmi sledované médium, tímto procesem také prošel a to pod dohledem nového vedení kinematografie, jehož hlavním zájmem bylo znárodnění oboru. Cílem práce je objasnit koho a za jakých podmínek komise soudila, jakým způsobem rozhodovala a kdo v ní působil a naznačit, jak ovlivnila další směřování poválečné československé kinematografie.
|
|
|
Václav Majer: politik v letech 1945-1948
Brož, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobou Václava Majera (22. 1. 1904 Pochvalov - 25. 1. 1972 College Park, Maryland, USA) a jeho politickou činností, zejména v období třetí republiky. Václav Majer byl sociálnědemokratickým politikem a je vnímán jako hlavní představitel pravicového křídla uvnitř své strany. Tato charakteristika v daném kontextu znamenala, že byl ostražitý vůči komunistům a stavěl se skepticky k úzké spolupráci sociální demokracie s KSČ. Protože kořeny mnohých politických událostí třetí republiky sahají do období druhé světové války, práce sleduje Majerův život již od doby druhé republiky. Nejprve se věnuje okolnostem Majerova odchodu do emigrace začátkem roku 1940. Potom text informuje o jeho činnosti v rámci politických struktur československého exilu ve Velké Británii. Ve třetí, nejobsáhlejší kapitole se práce zabývá Majerovou činností ve třetí republice. Rozebírá jednotlivé kauzy tehdejší politické scény. Všímá si těch kauz, v nichž sehrál Majer důležitou roli. Jedná se zejména o otázky znárodnění, československé účasti na Marshallově plánu, brněnského sjezdu sociální demokracie a únorových událostí roku 1948. Práce končí Majerovým odchodem do exilu po Únoru.
|
|
|
Personální politika Československého rozhlasu v letech 1945-1948
Pavlovič, Radek ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat, jak Komunistická strana Československa dokázala v letech 1945 až 1948 ovlivňovat personální politiku Československého rozhlasu a tím zasahovat do podoby rozhlasového vysílání. Práce se v úvodních kapitolách zaměřuje na politicko-ekonomický vývoj Československa po roce 1945, přičemž významná část textu popisuje parlamentní volby v květnu 1946. V dalších kapitolách je popisován vývoj tuzemských médií, která získala po válce zcela novou společensky odpovědnou roli. V poválečném Československu zároveň převládl názor, že média nesmějí být do budoucna předmětem nekontrolovatelného podnikání, ale naopak by měla podléhat dohledu státu. Stěžejní část práce popisuje poválečný vývoj rozhlasu. Tehdy jediné masové médium získalo po roce 1945 rovněž novou roli - jestliže v minulosti plnilo vysílání především funkci zábavní, během třetí republiky se stalo důležitým organizátorem veřejného života. Z uvedených okolností také vyplynul zájem různých mocenských skupin o získání vlivu v rozhlase. Úspěšně se v rozhlasu prosadili především komunisté. Situaci jim usnadňoval fakt, že ve vedení rozhlasu obsadili hned několik zásadních funkcí. Současně s tím zasahovali do rozhlasového vysílání systematickou aktivitou silného aparátu - od ministerstva informací, přes revoluční rozhlasovou...
|
|
|
Druhý londýnský exil Huberta Ripky
Dvořák, Jaromír ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje posledním třem letem života Huberta Ripky. Toto závěrečné období nelze vytrhnout z kontextu jeho předcházející politické činnosti. Autor se proto v práci rozhodl shrnout Ripkův život v první polovině 20. století. Kladl při tom důraz na jeho aktivity v době třetí československé republiky. Hlavní část práce je pak věnována Ripkově politické a diplomatické činnosti v letech 1955 - 1957. Na základě rozboru archivních materiálů autor představí, co bylo náplní cest, které Ripka z Londýna pořádal do Evropy a do Spojených států amerických. Po životopisné části práce pak následuje analýza jeho politických názorů a politologických koncepcí.
|
|
|
Jan Roháč z Dubé ve třetí republice
Doležal, Kryštof ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
! Jan Roháč z Dubé z roku 1947 je prvním československým celovečerním hraným barevným sním- kem, který vypraví o poslední fázi husitského hnutí. Film měl za třetí republiky potvrdit správnost zestátněné kinematografie a stát se jejím reprezentačním dílem. Film zapadal do nacionalistického folklóru české kultury a husitské tradice a využil Jiráskovo obecně známé drama, které již prokáza- lo pozoruhodnou schopnost aktualizace a silně rezonovalo při svých dramatizacích v letech 1918 a především v únoru 1939. Umožňoval argumentovat aktualizovaným tématem německé hrozby, pro- ti liberálním stranám a také vyzdvihovat další vybrané prvky českého nacionalismu. Kinematogra- fie a tisk byly v této době nejdůležitějšími masovými médii a byly regulovány či přímo řízeny vlá- dou Národní fronty. Film a tisk používaly jednotlivé vládní strany jako nástroj k dosažení svých politických cílů a k ideologickému působení. Cílem práce je objasnit nacionální tendence v Česko- slovenské kinematografii a odpovědět na otázku, jakým způsobem dobový tisk tento film reflekto- val, respektive jak ve vybraných textech rezonoval problém nacionalismu. Mediální analýza umož- ňuje pochopit, jak byly jednotlivé pojmy formulovány, nakolik byly využívány pouze instinktivně, jak skrze ně KSČ prosazovala svou kulturní politiku a jak na...
|
host ::
RSS.