|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Specifika metod interpretace evropského unijního práva a proces transpozice směrnic
Hosnedl, Daniel ; Wintr, Jan (oponent)
Specifika metod interpretace evropského unijního práva a proces transpozice směrnic Abstrakt Tato práce je věnována problematice specifik metod interpretace práva Evropské unie. Na rozdíl od většiny publikací pojednávajících o výkladu práva se však nevěnuje interpretaci prováděné soudy a soudci, ale dívá se na výklad práva očima českého zákonodárce, který stojí před nelehkou výzvou transpozice směrnice do českého právního řádu. Aby byla transpozice řádně provedena, musí jí předcházet náležitá interpretace textu příslušné směrnice. Zákonodárce má přitom k dispozici šestici standardních a nadstandardních výkladových metod zahrnujících výklad jazykový, logický, systematický, historický, teleologický a komparativní. Lze však tyto metody interpretace práva použít také v případě výkladu směrnic Evropské unie? A jaká budou případná specifika interpretace unijních právních norem? Tento text rozpracovává příslušné téma z pohledu právní teorie. Prvním těžištěm této práce je tak stručné teoretické vymezení interpretace práva a popsání jednotlivých historických i recentních přístupů k metodologii výkladu práva. Stranou nezůstane ani pojednání o vztahu interpretace a tvorby práva, a to především s ohledem na proces transpozice směrnic. Druhým těžištěm tohoto textu je analýza výše uvedené šestice výkladových metod,...
|
|
|
Specifika metod interpretace evropského unijního práva a proces transpozice směrnic
Hosnedl, Daniel ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Specifika metod interpretace evropského unijního práva a proces transpozice směrnic Abstrakt Tato práce je věnována problematice specifik metod interpretace práva Evropské unie. Na rozdíl od většiny publikací pojednávajících o výkladu práva se však nevěnuje interpretaci prováděné soudy a soudci, ale dívá se na výklad práva očima českého zákonodárce, který stojí před nelehkou výzvou transpozice směrnice do českého právního řádu. Aby byla transpozice řádně provedena, musí jí předcházet náležitá interpretace textu příslušné směrnice. Zákonodárce má přitom k dispozici šestici standardních a nadstandardních výkladových metod zahrnujících výklad jazykový, logický, systematický, historický, teleologický a komparativní. Lze však tyto metody interpretace práva použít také v případě výkladu směrnic Evropské unie? A jaká budou případná specifika interpretace unijních právních norem? Tento text rozpracovává příslušné téma z pohledu právní teorie. Prvním těžištěm této práce je tak stručné teoretické vymezení interpretace práva a popsání jednotlivých historických i recentních přístupů k metodologii výkladu práva. Stranou nezůstane ani pojednání o vztahu interpretace a tvorby práva, a to především s ohledem na proces transpozice směrnic. Druhým těžištěm tohoto textu je analýza výše uvedené šestice výkladových metod,...
|
|
|
Exceptions for Cultural Heritage Institutions under the Copyright Directive in the Digital Single Market
Koščík, Michal ; Myška, Matěj (spoluautor prezentace)
Dne 17. dubna 2019 vstoupila v platnost směrnice EU 2019/760 o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Směrnice dle vlastních slov reaguje na rozvoj digitálních technologií, které umožnily nové druhy užití autorsky chráněných děl. Příspěvek se zaměří na dva právní instituty, jež jsou pro instituce kulturního dědictví asi nejvýznamnější. Jedná se o výjimku pro pořizování kopií děl institucemi kulturního dědictví (čl. 6) a pravidla pro užití a zpřístupnění děl nedostupných na trhu (čl. 8). Článek naváže na příspěvek autora z minulého ročníku.
Plný text: Koscik_fulltext -  PDF
Prezentace: Koscik_Myska_presentation_EN - PDF; Koscik_Myska_prezentace_CZ - PDF
Videozáznam: Myska_Koscik_video -  MP4
|
|
|
Elektronické právní jednání: Srovnávací analýza s důrazem na využití elektronického podpisu podle práva EU, České republiky a Německa
Kment, Vojtěch ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Cvrček, František (oponent) ; Polčák, Radim (oponent)
Elektronické právní jednání: Srovnávací analýza s důrazem na využití elektronického podpisu podle práva EU, České republiky a Německa Abstrakt (česky) Cíle. Cílem této práce je srovnávací analýza elektronického právního jednání podle práva EU, České republiky a Německa, s důrazem na využití vyšších verzí elektronického podpisu, zejména kvalifikovaného elektronického podpisu, který při právním jednání elektronickými prostředky má právní účinky vlastnoručního podpisu (kap. 6 až 10). Současně je věnována zvýšená pozornost i zcela novým institutům zaručené a kvalifikované elektronické pečeti, určeným výhradně pro využití právnickými osobami. Zkoumané právní úpravy zde vychází především z nedávno účinného evropského nařízení (EU) č. 910/2014 Sb., známého pod zkratkou eIDAS. Vyšší verze elektronického podpisu jsou využitelné pro právní jednání napříč celým právním řádem, v soukromém i veřejném právu. Pro účel obecného poznání předchází srovnávací analýze teoretická část (kap. 2 až 4, částečně kap. 5), která se zabývá jednak pojmem právního jednání obecně, jednak se soustřeďuje na institut tradičních vlastnoručních podpisů a jejich funkcí, a to zejména na základě německé a české právní nauky, s dílčími exkurzy do common law, jakož i mezi požadavky vzniklé ze snah o elektronickou implementaci podpisu. Vlastnoruční...
|
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
|
|
The impact of CJEU case law on the interpretation of the fundamental rights to privacy and data protection
Filipová, Paula ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá právem na ochranu osobních údajů zakotveným v článku 8 Listiny základních práv EU (dále jen "Listina") a jeho vztahem k článku 7 Listiny, právu na respektování soukromého a rodinného života. Vzhledem k tomu, že obě práva mají bezprostřední význam pro ochranu osobních údajů v EU, vyžaduje si toto soužití objasnění jejich vztahu, interakce a významu zahrnutí nezávislého práva na ochranu osobních údajů do Listiny. Takové vysvětlení se však hledá jen obtížně. Mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv tradičně zajišťují ochranu osobních údajů prostřednictvím práva na soukromí. Ústavní tradice členských států se s ohledem na ochranu osobních údajů od sebe výrazně liší a platná legislativa EU ji rovněž vnímá jako nástroj práva na soukromí. Tato práce se proto pokouší zjistit, zda je možné právo na ochranu osobních údajů považovat za autonomní základní právo, které je schopné fungovat nezávisle na ochraně soukromí. Předmětem výzkumu je dále otázka, zda Soudní dvůr Evropské unie připouští autonomní postavení práva na ochranu osobních údajů v praxi. K objasnění prvního výzkumného úkolu se práce zabývá doktrinálními zdroji pojednávajícími o konceptech soukromí a osobních údajů, a pokouší se identifikovat význam zařazení článku 8 do Listiny. Analýza sekundární...
|
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Reform of the Prospectus Regime
Illmann, Erik ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá probíhající reformu režimu prospektu v Evropské unii. Dne 30. listopadu 2015 představila Evropská komise návrh nového nařízení, jež by mělo nahradit stávající Směrnici o prospektu. Hlavním cílem této práce je zjistit nedostatky současné právní úpravy prospektu a kriticky zanalyzovat návrh Evropské komise za účelem určení, zda tyto nedostatky řeší a zda celkově představuje zlepšení právní úpravy prospektu. Práce sestává ze tří hlavních částí: první popisuje prospekt cenného papíru, jeho hlavní charakteristiky a současnou právní úpravu v EU; druhá zkoumá a analyzuje text samotného návrhu nařízení a činí závěry ohledně vhodnosti navržených změn; třetí a závěrečná část práce se zabývá otázkou odpovědnosti za obsah prospektu s ohledem na určení rozhodného práva. Na základě provedeného výzkumu dospívám k závěru, že hlavními nedostatky současné právní úpravy jsou vysoké náklady spojené s přípravou prospektu, neflexibilní požadavky na zveřejnění pro určité typy emitentů, neefektivní ochrana retailových investorů a rozdílné procesy a implementace Směrnice o prospektu v členských státech EU. Návrh Evropské komise většinu těchto nedostatků řeší a představuje zlepšení současného režimu, měl by však být více ambiciózní a zavést další změny. Současně je však třeba...
|
host ::
RSS.