|
|
Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti
Dolejší, Daniel ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Daniel Dolejší Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti 2015 Abstrakt Tématem práce je francouzská Cizinecká legie, jejíž existence je zkoumána z hlediska národních zájmů a strategické kultury Francie. Autor k tématu přistupuje tak, že na základě předem definovaných národních zájmů a strategické kultury ve vybraných časových periodách hodnotí, zda jednotky Cizinecké legie pomáhaly naplňovat francouzské národní zájmy a jestli jejich činnost byla v souladu se strategickou kulturou Francie. Hlavním závěrem práce je potvrzení hypotézy, že Cizinecká legie nebyla zrušena z toho důvodu, že v každé době plnila důležitou roli při dosahování tehdy aktuálních národních zájmů Francie. Na druhé straně se zcela nepotvrdila hypotéza, že strategická kultura vždy působila jako podpůrný prvek, který pozici Legie v rámci francouzských ozbrojených složek stabilizoval a upevňoval. Především v meziválečném období tomu bylo spíše naopak. Autor také dospěl k závěru, že pozice Legie je v současné době nenahraditelná vzhledem k nízkému počtu jednotek států EU vycvičených pro boj v zahraničí. Roli legionářů vidí především v řešení regionálních konfliktů pod mandátem OSN či v rámci NATO.
|
|
|
Komparace Evropského společenství uhlí a oceli a Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci: Počátky evropské integrace z neorealistického hlediska
Matera, Jan ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Bakalářská práce "Komparace Evropského společenství uhlí a oceli a Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci: počátky evropské integrace z neorealistického hlediska" se zabývá počátky evropského integračního procesu po druhé světové válce. Věnuje se zejména Evropskému společenství uhlí a oceli a Organizaci pro evropskou hospodářskou spolupráci. Poválečný vývoj evropské integrace se stal základním předpokladem pro její další rozvoj až do dnešní podoby. Tato bakalářská práce za pomoci komparace zkoumá proč má současná Evropská unie počátky v Evropském společenství uhlí a oceli a nikoliv v Organizaci pro evropskou hospodářskou spolupráci. Na tuto otázku práce odpovídá na základě neorealistické teorie, která je založena na anarchistickém pojetí mezinárodních vztahů, důležitosti národního zájmu a udržování mocenské rovnováhy. Samotný výzkum se skládá ze dvou základních částí. Nejprve se soustředí na národní zájmy vybraných států v poválečné západní Evropě, jejich politiku vůči evropské integraci, a na obě organizace. Následně se zaměřuje na ekonomický dopad obou organizací a na hospodářské zájmy vybraných států. Práce dochází k závěru, že evropská integrace a integrační úspěch Evropského společenství uhlí a oceli nevychází z ekonomických výsledků organizace, nýbrž ze vzájemně se doplňujících...
|
|
|
De Gaullovo první veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství jako nástroj prosazování národního zájmu
Mashehová, Sandra ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce je případová studie, která měla za cíl odpovědět na výzkumnou otázku, zda-li první francouzské veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství bylo nástrojem prosazování francouzského národního zájmu a zejména jestli byl tento zájem primárně geopolitického, nebo ekonomického charakteru. Vycházela jsem z teze, že de Gaullova politika vůči Evropskému hospodářskému společenství a jeho veto byly určovány geopolitickými aspekty. Cílem mé práce bylo tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Analýza de Gaullova veta a tezí liberalistického a realistického přístupu k národnímu zájmu tuto hypotézu nepotvrdily. Ve své práci jsem došla k závěru, že důvody de Gaullova zamítnutí britské žádosti o vstup do EHS nemohou být vnímány pouze z geopolitického hlediska. Jak poukazuje Moravcsik, v de Gaullově politice byla jasně zřetelná snaha uspokojit požadavky francouzských zemědělců. Tedy ekonomické motivy, které byly přinejmenším stejně důležité jako geopolitické (ne-li ještě důležitější). I přesto nelze na otázku, zda-li v de Gaullově politice převažovala geopolitika, nebo ekonomika, podat jednoznačnou a uspokojivou odpověď.
|
|
|
Zájmy ČR v Gruzii: analýza způsobu jejich prosazování
Audyová, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje způsob prosazování národního zájmu České republiky v Gruzii a popisuje případné změny v důsledku českého předsednictví EU. Východiskem ke zkoumání národního zájmu je předpoklad, že konkrétním vyjádřením národního zájmu je zahraniční politika státu. Proto jsou primárním pramenem analýzy oficiální zahraničně politické dokumenty ČR. Cílem práce je potvrdit případně vyvrátit hypotézu, že zahraničně- politické jednání ČR ve vztahu ke Gruzii bylo v období 2007-2011 ovlivněno snahou o maximalizaci vlastního zisku skrze struktury EU. Vzhledem k velikosti České republiky a jejímu geopolitickému významu v práci vycházím z teorie neoliberálního institucionalismu a prostřednictvím této teorie operacionalizuji národní zájem do čtyř kritérií, kterými jsou: 1) Soulad evropských a českých zájmů, 2) Využití platformy předsednictví EU k prosazení zájmů, 3) Dlouhodobá konzistence zájmů a 4) Ekonomická povaha prioritních cílů. Stanovená kritéria umožní identifikovat, zda se ČR chová v souladu s teorií neoliberálního institucionalismu a zda dochází k prosazování českých zájmů skrze multilaterální nebo bilaterální vazby. Práce prokázala, že ve sledovaném případě se ČR chovala v souladu s teorií neoliberálního insitiucionalismu, ve svém zahraničně-politickém jednání se snažila prosazovat vlastní...
|
|
|
Formování českého národního zájmu v problematice globální změny klimatu
Mohelníková, Tereza ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Mezinárodní panel pro změny klimatu označil existující vědecké důkazy o globálním oteplování za jednoznačné. Globální změna klimatu však zdaleka není problémem, kterým by se zaobírali pouze vědci. V současnosti jsme svědky situace, kdy je změna klimatu hojně debatovaným tématem v politických diskuzích, a to včetně České republiky. Tato práce stručně shrnuje vývoj environmentální politiky v České republice a zahrnuje také související kapitolu ke klimaskepticismu a k postoji české široké veřejnosti. Hlavním cílem práce je analýza českého národního zájmu v problematice globální změny klimatu, která je zkoumána prostřednictvím kritérií legitimního národního zájmu. Analýze jsou podrobeny programy politických stran a další klíčové události jako přijetí klimaticko-energetického balíčku a prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí.
|
|
|
Role diplomacie při prosazování národního zájmu: Případová studie Tibet
Pospíšilová, Linda ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Pojem "Národní zájem" je používán velice často a v různých souvislostech. Často je spojen s větou: "Cílem naší politiky je hájit národní zájmy." Co to jsou národní zájmy? Kdo rozhoduje o tom, jaké zájmy jsou národní? Jak se národní zájmy prosazují? V první části práce definuji pojmy národ, stát, etnikum, národní identita a charakter. Druhá část je zaměřena na národní zájem a na jeho rozdílné pojetí ze stran základních teoretických koncepcí mezinárodních vztahů. Třetí část pracuje s pojmem diplomacie, především s veřejnou a kulturní diplomacií, jako s jedním z nástrojů prosazení národního zájmu. V poslední části aplikuji poznatky o národním zájmu a diplomacii jako prostředku jeho prosazení na konkrétní příklad, tedy na Tibet, jedno z aktuálních ohnisek napětí ve světě. Abych problematiku národního zájmu a lidských práv v Tibetu zasadila do kontextu, krátce jsem se věnovala i historii země, vzájemným Tibetsko-čínským vztahům, postoji světových velmocí k problému a zaměřila jsem se i na osobnost 14. dalajlamy, jakožto nejvyššího duchovního i světského představitele tibetské diplomacie a důležitého zastánce tibetského národního zájmu a lidských práv obecně.
|
|
|
Evoluce Italské Zahraniční Politiky
Kotúčová, Michaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Tato práce analyzuje zahraniční politiku Itálie, od jejího založení v roce 1861 až po současnost. Hlavním cílem této práce je poskytnout ucelený přehled o postavení a jednání Itálie v rámci mezinárodního systému, a taktéž analyzovat hlavní cíle, prostředky a faktory tvorby italské zahraniční politiky. Během 154 let své existence Itálie prošla několika fázemi, zažila různé druhy státní organizace a ideologie, což se všechno pochopitelně odráží ve stylu tvorby její zahraniční politiky. Tato práce a s ní související analýza potvrzují, že přístup k italské zahraniční politice, její tvorba, cíle a prostředky k jejich dosažení se v jednotlivých fázích lišily. Tyto fáze byly Italské království, První republika a Druhá republika. Tudíž, zahraniční politika Itálie je zkoumána v rámci v rámci těchto období a každá kapitola tak odpovídá jednomu z nich. V práci je začleněna taktéž teoretická kapitola, z důvodu aby usnadnila lepší pochopení nadcházející analýzy.
|
|
|
Motivace států k účasti v mírových operacích: Případová studie Kanada a Indie
Šoltys, Adam ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Diplomová práce zkoumá motivace Kanady a Indie k účasti v mírových operacích, a to na dvou úrovních analýzy. Cílem práce je následně zhodnotit, zda v této motivaci sehrává klíčovou roli národní či hodnotově orientovaný zájem. Tato pojetí zájmu jsou definována jako protipóly vycházející z teorií mezinárodních vztahů. Dále jsou zájmy operacionalizovány a vytvořen analytický aparát pro hodnocení v rámci případových studií. Druhou část práce představují samotné případové studie, ve kterých je zkoumána motivace obou zemí jak ve vybraných misích, tak i na obecnější úrovni dlouhodobé zahraniční politiky.
|
|
|
Srbské národní zájmy a vztah k EU v soudobém politickém spektru
Zapletalová, Kristýna ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Cílem této práce je snaha o zodpovězení otázky, jak si v současnosti vstup Republiky Srbsko do Evropské unie stojí na srbské politické scéně v rámci jejího vymezení národních zájmů. Za tímto účelem jsou zkoumány nejen cíle, které si v souvislosti s evropskou integrací vytyčila nynější vláda, ale také postoje jednotlivých politických stran. Úvodem je nastíněna problematika teoretické formulace pojmu národní zájem. Poté jsou představeny určující zahraničně-politické otázky, které se musely na státní úrovni řešit po pádu předchozího režimu a které měly ovlivnit budoucí směřování země. Součástí třetí kapitoly je popis a charakteristika současného srbského politického systému a programové orientace sedmi hlavních politických stran. Dále jsou srovnány programové cíle vlády s průzkumy veřejného mínění se zvláštním zaměřením na otázku vstupu Srbska do EU. Druhá část práce je věnována otázce evropské integrace, a to z hlediska jednotlivých kroků Srbska k nedokončené cestě k právoplatnému členství a postojů politických stran k jejich vývoji.
|
|
| |
host ::
RSS.