|
|
Screening pohybového systému a stupeň pohybové aktivity u dětí mladšího školního věku
Černá, Monika ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Chrudimský, Jan (oponent)
Název: Screening pohybového systému a stupeň pohybové aktivity u dětí mladšího školního věku Cíle: Cílem práce je popsat míru aktivity dětí mladšího školního věku, a jaké sporty a kolikrát do týdne děti nejčastěji provozují; četnost vybraných rizikových parametrů pro pohybové chování dítěte vycházejících ze screnningu pohybového systému (zkrácené svaly, hypermobilita, scapula alata, ploché nohy, hyperlordóza bederní páteře, zhoršená koordinace a zhoršené provedení stereotypu pohybu a stabilizace kloubů). Posledním cílem je nalézt statistické souvislosti mezi nálezem I) ploché nohy a věkem, pohlavím a výskytem hypermobility, hyperlordózy bederní páteře, zkrácených hamstringů a nadváhy a souvislosti mezi nálezem II) scapula alata s věkem, pohlavím a výskytem hypermobilitu, zkrácených svalů (m. trapezius a mm. pectorales) a zhoršené funkce HSS a stabilizace kloubů. Metody: K získávání dat byla použita forma dotazníku a screeningu pohybového aparátu. Výzkumný vzorek byl vybrán záměrně smluvním výzkumem a tvořili ho žáci nižšího stupně ZŠ Dolní Břežany (n=298). Data byla zadána a vyhodnocena pomocí programu Microsoft Excel. Statistické údaje byly hodnoceny pomocí Chí kvadrát testu a logistické regrese. Výsledky: Bylo zjištěno, že největší počet dětí sportuje 2 - 4 hodiny týdně. Dále jsme zjistili, že...
|
|
|
Klinické zhodnocení stavu ramenního kloubu u hráčů kadetské a juniorské kategorie tzv. overhead sportů
Benda, Petr ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Žáková, Lenka (oponent)
Diplomová práce Název práce: Klinické zhodnocení stavu ramenního kloubu u hráčů kadetské a juniorské kategorie tzv. overhead sportů Vysoká škola: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, obor fyzioterapie Autor: Bc. Petr Benda Vedoucí práce: PhDr. Tereza Nováková, Ph.D. Cíl a souhrn práce v českém jazyce: Cílem práce je ozřejmit, zda dochází k změnám v rozsazích a k lokální hypermobilitě v ramenních klubech overhead sportovců, házenkářů/ek a volejbalistů/ek. Dalším cílem práce je tyto změny pomocí goniometrického měření a testů hypermobility dle Sachseho co nejpřesněji popsat a také určit, kterých overhead sportovců se změny týkají s ohledem na provozující sport či pohlaví. Teoretická část práce představuje vybrané overhead sporty a z kineziologického hlediska popisuje sportovní zatížení a pohybový projev zaměřený na ramenní kloub, tedy zejména útočný úder ve volejbale a hod v házené. Další poznatky práce vycházejí z anatomie, kineziologie, biomechaniky a fyziologie ramenního pletence. Součástí teoretické části je také kapitola o hypermobilitě a jejím dělení. Měření se účastnilo 95 osob bez předchozího úrazu v oblasti ramenního kloubu ve věku 16 - 19 let. Počet probandů ve výzkumném souboru byl 73 overhead sportovců. Z toho bylo 33 mužů a 40 žen, 34 házenkářů/ek a 39 volejbalistů/ek. V...
|
|
|
Hodnocení síly vybraných svalových skupin a rozsahu pohybu u závodnic sportovního aerobiku
Sílová, Markéta ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název práce: Hodnocení síly vybraných svalových skupin a rozsahu pohybu u závodnic sportovního aerobiku Vymezení problému: Sportovní aerobik spadající do kategorie sportovní gymnastika přináší zvýšené nároky zejména na kloubní pohyblivost, svalovou sílu a pohybovou koordinaci. Dle těchto parametrů jsou vybíráni závodníci, kteří mají pro daný sport předpoklady, a rozvoj těchto předpokladů je tréninkem ještě podpořen. Práce se zabývá fyzickým měřením těchto vlastností. Cíl práce: Hodnocení kloubní pohyblivosti a svalové síly svěřenek ve věku 12-16 let, které se věnují sportovnímu aerobiku, a zjištění jejich korelací. Dále pak srovnání společně s úrovní výkonnostní skupiny. Metoda řešení: Měření kloubní pohyblivosti pomocí goniometru, hodnocení hypermobility dle Beightonova skóre, měření svalové síly pomocí isokinetického dynamometru HUMAC, srovnání naměřených výsledků s úrovní výkonnostní skupiny. Výsledky: Při měření kloubního rozsahu pomocí goniometru bylo zjištěno, že u flexe v kyčelním kloubu má 100 % probandek rozsah zvýšený, u extenze kyčle nebyl rozsah zvýšený ani u jedné z probandek. Z hodnocení Beightonova skóre byla konstituční hypermobilita zjištěna u 90 % probandek. Vztah kloubního rozsahu a hodnot svalové síly - točivého momentu nebyl prokázán. Klíčová slova: gymnastické sporty,...
|
|
|
Vliv postavení hypermobilních loketních kloubů na postavení ruky v jógových pozicích.
Wanke, Ondřej ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Králová, Aneta (oponent)
Cílem práce je zhodnotit vliv postavení loketního kloubu na postavení ruky ve vybraných jógových pozicích (pozice kočky, psa hlavou dolů a psa hlavou nahoru). Dále pak zhodnotit vhodnost slovní korekce postavení loketního kloubu, která se používá na skupinových lekcích jógy. Teoretická část se zabývá základními principy jógy, hypermobilitou, anatomií a kineziologií loketního kloubu a ruky a jejich vzájemnými vztahy. Na základně rešerše literatury jsou v práci popsány názory odborníků na správné postavení ruky v pozicích, kde horní končetina tvoří opěrnou funkci. Bylo změřeno 11 probandů (10 žen a 1 muž) s naměřenou hyperextenzí loketního kloubu na dominantní končetině 20,91 ± 4,68 stupňů ve věku 27,6 ± 11,1 let, z toho 3 probandi pravidelně cvičí jógu, další 4 se s jógou alespoň jednou setkali. Pro zhodnocení vlivu postavení loketního kloubu na postavení ruky bylo použito snímání tlaků na dlani pomocí přístroje PEDIKOM, dále byl měřen úhel loketního kloubu před korekcí a po ní pomocí ručního goniometru. Pro zhodnocení změn rozložení tlaků na dlani byla vytvořena hodnotící škála. Hyperextenční postavení se prokázalo signifikantně v pozici kočky (p < 0,05), v ostatních dvou pozicích nikoliv (p > 0,05). Změna postavení loketního kloubu po korekci byla signifikantní ve všech třech pozicích (p < 0,001)....
|
|
|
Vybrané charakteristiky hybného aparátu u dospělých (věková kategorie 50,0-59,9 r.)
DOUCHOVÁ, Kristýna
Cílem práce bylo posouzení pohyblivosti páteře, stavu plochonoží a vybraných somatických znaků u padesátiletých dospělých. Měřeno bylo 36 mužů a 36 žen žijících v menších obcích kraje Vysočina, kteří se dlouhodobě, jako dobrovolníci, věnovali požárnímu sportu. Součástí práce bylo také zpracování rešerše dostupné české a zahraniční literatury, která je na toto téma zaměřena. Z naměřených hodnot byly vybrány základní somatické znaky, tedy tělesná výška, tělesná hmotnost a obvodové rozměry, z nichž byly vybrány obvod pravé paže, boků, břicha, stehna ve střední části a hodnoty kožních řas - biceps, triceps, lopatka, stehno a břicho. Získaná data byla porovnána s daty předchozích výzkumů. Statisticky významné byly rozdíly hodnot kožních řas v porovnání se souborem cvičenců Československé spartakiády z roku 1985, průměrné hodnoty kožních řas se vzhledem k datům z roku 1985 zvyšují. Dle WHR indexu bylo zjištěno, že u mužů dominuje rozložení tuku rizikové a u žen periferní. Dále byly provedeny zkoušky pohyblivosti páteře, Thomayerův příznak, Čepojův příznak, Stiborův příznak, Schoberův příznak, Ottův příznak. Ze zkoušek hodnotících hypermobilitu, to byly zkouška lateroflexe a zkouška šály. Pohyblivost hodnocená funkčními zkouškami byla stejná jako doporučované hodnoty pro dospělou populaci u Stiborova, Ottova a Čepojova příznaku nebo mírně vyšší u Thomayerova příznaku a zkoušky šály. V případě funkčních zkoušek páteře, bylo zjištěno, že dobrovolní hasiči, ženy i muži ve věku od 50 do 60 let mají velmi dobrou pohyblivost páteře. U probandů byl také zjišťován otisk chodidla pomocí metody plantogramu. V poměrně vysokém procentu byl u mužů i žen zjištěn výskyt ploché nohy, u žen byla plochá noha zjištěna ve více než šedesáti procentech.
|
|
|
Možnosti ovlivnění hypermobility u dětí staršího školního věku
PILOUSEK, Miloš
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval tématem hypermobility. V teoretické části jsem se věnoval hypermobilitě obecně. V praktické části jsem se blíže zaměřil na konstituční druh hypermobility vyskytující se u dětí staršího školního věku. V teoretické části se věnuji popisu pohybového systému, následuje definice hypermobility a hypermobilního syndromu. Dále se věnuji způsobu rozdělení, vyšetření a ovlivnění hypermobility. Poslední část je věnována popisu možných fyzioterapeutických metod a konceptů, které lze využít při práci s hypermobilními jedinci. Cílem teoretické části bylo sestavit text, který by jednoduše a komplexně shrnul informace o hypermobilitě. K tomu jsem využil česky i anglicky psanou literaturu. V praktické části jsem se snažil správnou volbou terapie a edukace ovlivnit dva hypermobilní probandy staršího školního věku tak, abych snížil riziko vzniku funkčních poruch, které by mohly následkem jejich hypermobilního stavu v budoucnu vzniknout. S každým probandem proběhlo osm individuálních terapií. Používal jsem přitom metody, které se používají při terapeutické léčbě hypermobilního syndromu. Výsledkem práce bylo zlepšení celkového stavu obou probandů. To se ukázalo při výstupním vyšetření. Zde se také potvrdilo, že hypermobilitu nelze terapeuticky ovlivnit přímo. Zároveň se na konci terapie oba probandi shodli, že pro ně byla terapie přínosem. Také se zvýšila jejich informovanost o hypermobilitě. Objektivní hodnocení je však v tomto případě složité. Bylo by třeba dlouhodobého výzkumu k získání dat, které by potvrdily prospěšnost takovéto terapie. Na tuto práci by se dalo navázat zkoumáním, zdali preventivní fyzioterapeutická terapie u hypermobilních dětí staršího školního věku skutečně snižuje riziko budoucího výskytu vzniku funkčních poruch spojených s hypermobilitou.
|
|
|
Hypermobilita hlezenního kloubu ve vztahu k posturální stabilitě evaulované posturálni Somatooscilografii.
Sahánková, Ivana ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Hypermobilita hlezenního kloubu ve vztahu k posturální stabilitě evaluované posturální somatooscilografií. Cíle: Cílem této práce je posoudit vliv lokální hypermobility hlezenních kloubů na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie. Dalším z cílů je porovnat schopnosti posturální stabilizace při lokální hypermobilitě hlezenního kloubu vůči hypermobilitě konstituční s projevy na dolních končetinách včetně aker. Metody: Diplomová práce je zpracována metodou deskriptivně - asociační, za použití kvantitativního výzkumu, ve kterém byly porovnávány dvě dvanáctičlenné skupiny. Ve výzkumné části byl za standardních podmínek hodnocen monopedální posturální provokační test "3 kroky - stoj na jedné noze" na nestabilní ploše Posturomed. Průběh testu byl zaznamenáván do programu Microswing 6. Získaná data byla dále exportována a vyhodnocována v programu Posturomed Commander. Výsledky: Ve výzkumu nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi skupinou s lokální hypermobilitou hlezenního kloubu a hypermobilitou konstituční. Při lokální hypermobilitě však byla ve sledovaných parametrech pozorována tendence horších výsledků, především ve schopnostech dlouhodobé stabilizace. Klíčová slova: posturální stabilizace, Posturomed, hlezenní kloub, hypermobilita
|
|
|
Posouzení vlivu vrcholového sportovního aerobiku na posturální zajištění dívek ve věku 8 až 10 let.
Roubková, Leona ; Satrapová, Lenka (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Název práce: Posouzení vlivu vrcholového sportovního aerobiku na posturální zajištění dívek ve věku 8 až 10 let Vymezení problému: Diplomová práce se zabývá testováním posturálního zajištění a zjišťováním výskytu hypermobility u dvou skupin dívek ve věku 8 - 10 let, a to u dívek sportujících, které se věnují sportovnímu aerobiku, a u dívek nesportujících. Cíle práce: V teoretické části se budu věnovat shrnutí poznatků o vývoji posturálního zajištění, o motorickém vývoji a motorickém učení a v krátkosti také o hypermobilitě. Cílem práce je ověřit, má-li sportovní aerobik formativní vliv na kvalitu posturálního zajištění dívek v mladším školním věku, dochází-li při vysokém tréninkovém zatížení v tomto dětském věku ke změnám v posturální motorice ve smyslu jejího pozitivního nebo negativního ovlivnění. Dále má výzkum potvrdit vyšší incidenci hypermobility u sportovců. Metodologie: Výběr výzkumného souboru na základě dobrovolnosti a dle předem stanovených kritérií. Praktické testování dětí pomocí dvou sestavených testových baterií. Statistické zpracování získaných dat (Studentův t-test, Spearmanův korelační koeficient). Porovnání výsledků výzkumné a kontrolní skupiny. Výsledky: Dvě testové baterie obsahovaly dohromady 10 testů. Z výsledků statistického šetření vyplývá, že kvalita provedení motorických...
|
|
|
Kompenzační cvičení u sportovních gymnastek
Kupková, Monika ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název: Kompenzační cvičení u sportovních gymnastek Cíl: Cílem práce bylo zjistit odchylky od správného držení těla a ověřit účinnost navrženého kompenzačního cvičení u sportovních gymnastek. Použité metody: Studie se zúčastnilo 9 dívek (průměrný věk 12 ± 0,7 let), které doposud gymnastiku trénovaly průměrně 6,22 let. U jednotlivých probandek bylo testováno držení těla, zkrácené svaly a hypermobilita. Poté byl po dobu necelých pěti měsíců aplikován cvičební program (21 lekcí společných pro všechny probandky, 14 lekcí pod dohledem trenérky pro každou probandku zvlášť a 59 domácích lekcí). Po ukončení cvičebního programu proběhlo druhé testování. Výsledky: U většiny testovaného souboru byla zjištěna hypermobilita. Všechny probandky měly na začátku studie mírné svalové zkrácení alespoň na jednom testovaném svalu (nejčastěji flexory kyčelního kloubu). Po aplikaci cvičebního programu došlo ke kompenzaci stavu u třech probandek (33,33 % souboru). U pěti probandek (55,55%) došlo ke zlepšení stavu alespoň jednoho zkráceného svalu. Klíčová slova: Diagnostika, gymnastika, kompenzační cvičení, pohybový systém, držení těla, hypermobilita, zkrácené svaly.
|
|
|
Atributy flexibility ve sportovní gymnastice dívek
Vosejpková, Aneta ; Krištofič, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkavová, Monika (oponent)
Název: Atributy flexibility ve sportovní gymnastice dívek Cíle: Cílem práce je vyprofilovat význam flexibility ve vztahu k výkonu ve sportovní gymnastice dívek. Tím jsou míněny atributy vztahující se k rozsahu pohybu v kloubních spojeních z hlediska estetických kritérií, z hlediska účelné techniky pohybu i z hlediska zdravotní prevence. Metody: Práce má charakter přehledové studie vycházející z rešerše dostupných materiálů. Účelem je shromáždit informace, následně je utřídit a interpretovat formou doporučení ve vztahu k problematice rozvoje flexibility ve sportovní gymnastice. Tato práce není experimentální, jedná se o deskriptivní práci a její struktura není spojena s hypotézami ani s kladením vědeckých otázek. Výsledky: Výsledky této práce jsou prezentovány formou obecně platných zákonitostí a doporučení ve vztahu k problematice rozvoje flexibility s přesahem do specifické oblasti sportovní gymnastiky. To je podkladem návrhu konkrétního pohybového programu zaměřeného na rozvoj flexibility u gymnastek mladšího školního věku. Klíčová slova: flexibilita, technika pohybu, strečink, hypermobilita, držení těla
|
host ::
RSS.