|
|
Floristicko-ekologická studie oblasti Bystřicka se zaměřením na ekologii zelených volvokálních řas
HNÁTEK, David
Od roku 1889 bylo pomocí dostupné literatury nalezeno 22 druhů koloniálních řas z řádu Volvocales, které se na území České republiky vyskytovaly či vyskytují. U těch to druhů byla následně důkladně popsána jejich morfologie a ekologie. Mimo toho byl prováděn samotný algologický výzkum na dvaceti rybníků v okolí Bystřice u Benešova. Fytoplankonní vzorky z rybníků, byly odebírány na jaře, v létě a na podzim rok 2014 a 2015, pomocí planktonní síťky, dále byly měřeny ekologické vlastnosti jako je pH, vodivost, průhlednost a teplota vody a stupeň zastínění lokality. Sinice a řasy nalezené ve vzorcích byly identifikovány do nejnižší možné taxonomické úrovně a dále byla hodnocena jejich relativní četnost. Byly pozorovány rozdíly v druhovém složení mezi rybníky a mezi obdobími. Rovněž byl zkoumán vliv faktorů životního prostředí na druhové složení.
|
|
|
Vývoj fyzikálně-chemických a biologických parametrů vody v nově budovaných přírodních koupalištích
VLKOVÁ, Dana
Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu vody v přírodních koupalištích v Borovanech a v Sezimově Ústí, porovnat rozdíly ve výsledcích rozborů vod z vlastní koupací nádrže a z regenerační zóny, a také porovnat obě lokality navzájem. Výsledky byly získány zejména v letech 2016 v Borovanech a 2017 v Sezimově Ústí. Sledované a hodnocené parametry byly: průhlednost, barva, teplota, vodivost, O2, NH4-N, NO2-N, NO3-N, TN, PO4-P, TP, Cl-, turbidita, fluorescence, chlorofyl, KNK4,5, zooplankton, fytoplankton a bakteriální znečištění. Výsledky ukazují, že v přírodních koupalištích lze dosáhnout uspokojivé kvality vody, přestože významným problémem je odstraňování fosforu. Porovnáme-li koupaliště v Sezimově Ústí a Borovanech, tak hlavním rozdílem je efektivnější čištění vody v regenerační zóně v Borovanech.
|
|
|
Houboví parazité jako faktor ovlivňující dynamiku společenstev mikrořas
Rosa, Jan ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá houbovými parazity, kteří jsou jedním z významných faktorů ovlivňujících dynamiku společenstev mikrořas. Shrnuji zde především poznatky o parazitech ze skupin Oomycota a Chytridiomycota, opomenuty však nejsou ani další skupiny. Uvedeny jsou základní informace o houbových parazitech, jako je například jejich hostitelská specificita či faktory, které ovlivňují jejich schopnost infikovat hostitele, a to především abiotické podmínky, které působí na schopnost šíření parazita. Diskutována je zejména role světla a teploty jako důležitých faktorů působících při vzniku epidemie. Houboví parazité jsou schopni měnit maximální velikost populace a kompetiční vztahy mezi mikrořasami ve společenstvu. Tyto poznatky jsou dále diskutovány v jednotlivých řasových skupinách. Houboví parazité by mohli být negativním ekonomickým hráčem v bioprůmyslu a jejich možná budoucí role v tomto odvětví je taktéž diskutována. Klíčová slova: parazit, hostitel, hostitelská specificita, dynamika společenstev, řasy, houby, fytoplankton
|
|
|
Reakce zooplanktonu na změny chemizmu vody a množství potravy v důsledku zotavování jezer z acidifikace.
Bartošíková, Martina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Antropogenní okyselení ovlivnilo společenstva tisíců jezer v Severní Americe a Evropě. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení zooplanktonu, na některých lokalitách došlo i k jeho celkovému vymizení. Hlavním důvodem byl výrazný pokles pH, vyplavení toxických iontů Al3+ a změna trofie jezer. Míra a rozsah biologického zotavení po obnově pH se v acidifikovaných jezerech výrazně liší napříč regiony. Zotavení vodních společenstev je značně opožděno za zotavením chemismu. Některé zooplanktonní druhy jsou nicméně schopny velmi rychle kolonizovat zotavující se ekosystémy a v mnoha acidifikovaných jezerech se opět začaly vyskytovat původní druhy, které během acidifikace vymizely. Návrat původních druhů může být blokován výskytem acido-tolerantnějších druhů, které po vymizelých druzích obsadily prázdné niky. Zooplankton může být ovlivněn přímo chemismem vody, ale i nepřímo kvalitou a množstvím potravy. Důležitým faktorem je též možnost šíření kolonizujících druhů. Nicméně může být velmi obtížné určit relativní role těchto faktorů v regulaci zotavení. Klíčová slova: zooplankton, acififikace, chemismus vody, toxicita hliníku, fytoplankton
|
|
|
Phaeocystis - klíčový producent dimetylsulfidpropionátu (DMSP); ekologická a fyziologická role DMSP
Füllsacková, Alena ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Dimethylsulfidpropionát (DMSP) je významná sloučenina s různými ekologickými a fyziologickými funkcemi. DMSP je prekurzorem pro dimethylsulfid (DMS), který vzniká při rozkladu DMSP DMSP-lyázou. Producenti DMSP jsou vodní i terestrické organismy od cévnatých rostlin až po fytoplankton. V organismech má DMSP funkci jako osmolit, kryoprotektant, antioxidant a jako obrana před predátory. DMSP a DMS se účastní cyklu síry a uhlíku, podílí se na vzniku kondenzačních jader, zvyšování mračného albeda a hypoteticky i na ovlivňování klimatu. DMSP je produkován především fytoplanktonem, jelikož tato skupina je velmi obsáhlá a bylo provedeno velké množství výzkumů v této oblasti, soustředím se na haptofytní rod Phaeocystis. Phaeocystis je globálně rozšířený rod se složitým životním cyklem, je popsáno a taxonomicky uznáváno 10 druhů. Zástupci rodu Phaeocystis tvoří dvě rozdílné životní formy - volně žijícího bičíkovce a slizové kolonie. Z 10 popsaných druhů pouze tři tvoří slizové kolonie (P. pouchetii, P. antarctica, P. globosa). V intercelulárním prostoru této řasy dochází k produkci DMSP. DMSP je uvolňováno do prostředí převážně ve formě DMS při růstu, predaci nebo po odumření buněk. Tato produkce je ovlivňována různými faktory, jako UV zářením, virovou infekcí buněk nebo nedostatkem železa v prostředí.
|
|
|
Fytoplankton vodárenských nádrží Jizerských hor ve vztahu k upravitelnosti vody
Čermáková, Anna ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Lenka (oponent)
Jizerské hory se rozkládají v severních Čechách, které byly ve druhé polovině 20. století významně ovlivněny kyselou atmosférickou depozicí. Tato horská oblast leží na velmi citlivém geologickém podloží krkonošsko - jizerského krystalinika a je charakteristická převládajícím smrkovým porostem, přirozeně kyselými půdami podzolového typu, relativně velkou plochou rašelinišť ve vrcholových partiích hor, drsným klimatem a vysokými ročními úhrny srážek. Z důvodu častých a vydatných srážek a velmi malé infiltrace vody do půdy zde v minulosti často docházelo k povodním, které byly velmi nebezpečné pro osídlené podhůří hor, proto byl na počátku 20. století navržen plán na výstavbu soustavy údolních nádrží, které by tvořily významnou protipovodňovou ochranu oblasti. V 70. letech stoupla potřeba nových zdrojů pitné vody, a proto byla přehrada Souš přebudována na vodárenskou nádrž a v 80. letech byla na řece Kamenici postavena údolní nádrž Josefův Důl. Obě nádrže měly již od počátku dystrofní charakter a nádrž Souš se vyznačovala přirozeně vyššími koncentracemi hliníku. Vzhledem k antropogenní acidifikaci byly obě nádrže a jejich povodí bez ryb až do úspěšného vysazení sivena amerického v 90. letech Fytoplankton nádrží byl acidifikací také významně ovlivněn a to do takové míry, že po ústupu acidifikace je...
|
|
|
Extreme abiotic conditions as determinants of phytoplankton structure in high mountain lakes
Mihál, Martin ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Na svete existuje množstvo oblastí s extrémnymi prírodnými podmienkami. Jednými z nich sú vysokohorské jazerá, lokalizované nad hornou hranicou lesa. Bakalárska práca predstavuje hlavné abiotické podmienky, ako determinanty štruktúry fytoplanktónu vysokohorských jazier. Ten sa musí vyrovnať s významnými zmenami vo svetelných podmienkach, s vysokou intenzitou slnečného žiarenia počas obdobia otvorenej vodnej hladiny a výraznou redukciou žiarenia snehovou a ľadovou pokrývkou. Práca taktiež pojednáva o vplyve teploty, ktorá súvisí s dĺžkou trvania ľadovej a snehovej pokrývky a stratifikáciou jazier. Rozoberá tiež miestne faktory, ako sú topografické tienenie, morfológia jazier a charakter povodia, ktoré ovplyvňujú chemické a fyzikálne vlastnosti jazera. Práca spomína aj vplyv atmosférickej depozície a ďalších faktorov na koncentráciu živín vo vodnom stĺpci. Okrem toho pojednáva o adaptáciách fytoplanktónu na podmienky prostredia, medzi ktoré patri tvorba hlbokého maxima chlorofylu, biosyntéza ochranných látok a potravná stratégia (mixotrofia). Z bakalárskej práce je vidno, že existuje veľké množstvo špecifických abiotických faktorov, ktoré ovplyvňujú fytoplanktón vysokohorských jazier, pričom tieto faktory navzájom interagujú. Výsledkom je charakteristické druhové zloženie s prevahou bičíkovcov....
|
|
|
Fotosyntetické charakteristiky fytoplanktonu eutrofních vod
Tesařová, Blanka ; Pechar, Libor (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Fotosyntéza a primární produkce byly zjišťovány pro fytoplankton třeboňských rybníků během sezón 2008 - 2011. Fotosyntéza byla měřena jako produkce kyslíku pomocí počítačem řízeného systému simulace světelného režimu. Celkem bylo analyzováno 64 vzorků přirozeného fytoplanktonu a 11 vzorků kultur sinic. Sinice a chlorokokální řasy tvořily většinu biomasy fytoplanktonu. Podle charakteru P-I křivek lze usuzovat, že rybniční fytoplankton je adaptovaný na nízké intenzity světla při kterých má vysokou fotosyntetickou účinnost. Mezi P-I křivkami různého fytoplanktonu (s dominancí sinic nebo chlorokokálních řas) nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. Výsledky tak korespondují s vysoce turbidními podmínkami eutrofních až hypertrofních rybníků. Na druhou stranu fotosyntetická aktivita laboratorních kultur sinic se liší od přirozeného fytoplanktonu a proto nemohou být jejich parametry použity v modelu pro primární produkci. Primární produkce byla odhadnuta podle Tallingova modelu (1957). Data pro výpočet zahrnují denní měření radiace, extinkčního koeficientu vody a sezónním průběh koncentrace chlorofylu. Maximální fotosyntetická kapacita a počátek světelné saturace odvozené z P-I křivek byly použity jako fyziologické parametry Tallingova modelu. Primární produkce rybničního fytoplanktonu (rybníky Rod a Klec v...
|
|
|
Fytoplankton experimentálních tůní: kolonizace a sezónní vývoj
Hrušková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Uměl tůně představuj" ide…ln" syst my pro studium ekologie fytoplanktonu, umožňuj" opakovan nastolen" poč…tečn"ch podm"nek a dostatečn množstv" opakov…n" u nez…visl‰ch experiment…ln"ch jednotek v komplexn"ch pokusech k testov…n" hypot z o kontrole struktury a funkci př"rodn"ch společenstev. V CHKO Kokoř"nsko bylo vytvořeno 20 experiment…ln"ch tůn", z nichž jsem zpracovala vzorky fytoplanktonu, tento v‰zkum byl souč…st" projektu EU BIOPOOL. Během prvn"ch dvou let po naplněn" tůn" jsem zkoumala kolonizaci a sezŠnn" v‰voj společenstev fytoplanktonu v tůn"ch. Provedla jsem kvalitativn" anal‰zu fytoplanktonu tůn", pot jsem stanovila relativn" početnost jednotliv‰ch taxonů. Data o druhov m složen" jsem porovnala s naměřen‰mi parametry prostřed" (teplota, koncentrace kysl"ku, pH, konduktivita, průhlednost, hloubka, koncentrace chlorofylu a, z…stin a zooplankton). Tůně měly na jaře 2007 periodick‰ charakter a jejich v‰voj v čase (‹norduben) byl podobn‰, dominovaly n…sleduj"c" taxonomick skupiny: Dinophyta, Chrysophyta, Cryptophyta a Euglenophyta. Po instalaci fŠli" na dno v červenci 2007 měly tůně trval‰ charakter, z hlediska parametrů prostřed" se jednotliv tůně lišily v konduktivitě, koncentraci kysl"ku, průhlednosti, hloubce, koncentraci chlorofylu a, v druhov bohatosti a složen" zooplanktonu. V...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
host ::
RSS.