|
|
Phaeocystis - klíčový producent dimetylsulfidpropionátu (DMSP); ekologická a fyziologická role DMSP
Füllsacková, Alena ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Dimethylsulfidpropionát (DMSP) je významná sloučenina s různými ekologickými a fyziologickými funkcemi. DMSP je prekurzorem pro dimethylsulfid (DMS), který vzniká při rozkladu DMSP DMSP-lyázou. Producenti DMSP jsou vodní i terestrické organismy od cévnatých rostlin až po fytoplankton. V organismech má DMSP funkci jako osmolit, kryoprotektant, antioxidant a jako obrana před predátory. DMSP a DMS se účastní cyklu síry a uhlíku, podílí se na vzniku kondenzačních jader, zvyšování mračného albeda a hypoteticky i na ovlivňování klimatu. DMSP je produkován především fytoplanktonem, jelikož tato skupina je velmi obsáhlá a bylo provedeno velké množství výzkumů v této oblasti, soustředím se na haptofytní rod Phaeocystis. Phaeocystis je globálně rozšířený rod se složitým životním cyklem, je popsáno a taxonomicky uznáváno 10 druhů. Zástupci rodu Phaeocystis tvoří dvě rozdílné životní formy - volně žijícího bičíkovce a slizové kolonie. Z 10 popsaných druhů pouze tři tvoří slizové kolonie (P. pouchetii, P. antarctica, P. globosa). V intercelulárním prostoru této řasy dochází k produkci DMSP. DMSP je uvolňováno do prostředí převážně ve formě DMS při růstu, predaci nebo po odumření buněk. Tato produkce je ovlivňována různými faktory, jako UV zářením, virovou infekcí buněk nebo nedostatkem železa v prostředí.
|
|
|
Úloha mikrobiotopů časo-prostorové diferenciaci společenstev sladkovodních řas
Pusztai, Martin ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mikrobiotopů ve vztahu k časo-prostorové diferenciaci společenstev sladkovodních řas. Řasy jsou uvedeny jako ekologicky definovaný různorodý polyfyletický konglomerát. Na základě dostupné literatury se jeví typ substrátu jako adekvátní a pro srovnání výsledků rozdílných studií velmi vhodný reprezentant většiny sladkovodních mikrobiotopů. Vliv mikrobiotopu se může projevit nejen na malém prostorovém měřítku, ale také na měřítku regionálním. Důležitost škály, sledovatelnost působících faktorů a vhodné vymezení mikrobiotopu jsou dále diskutovány. Diverzita mikrobiotopů se často projevuje na prostorové heterogenitě řasových společenstev. Na základě společných trendů v životních strategiích řas můžeme rozlišovat substráty erozivní a depoziční. Zvláštní kategorií představují substráty živé, zejména povrchy makrofyt. Řasy mohou s těmito rostlinnými substráty vstupovat do složitých vzájemných interakcí. Časová dynamika je v porovnání s prostorovou heterogenitou relativně méně prozkoumána.
|
|
|
Elucidating the evolution and diversity of colonial chrysophytes
Pusztai, Martin ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Siver, Peter (oponent) ; Gusev, Evgeniy S. (oponent)
Současný stupeň poznání diverzity zlativek bohužel stále stojí převážně na tradičních popisech morfodruhů. Trvalým problémem pak je neexistence sekvenačních dat pro většinu těchto druhů. Z toho mimo jiné plyne, že po celém fylogenetickém stromu zlativek je rozptýleno několik běžných morfotypů (Ochromonas-like aj.). Je zřejmé, že aktuální taxonomie třídy a obsáhnutá diverzita rozhodně neodráží skutečné druhové bohatství zlativek. Navíc nedávné studie zaměřené na zlativky s křemičitými šupinami (Mallomonas, Paraphysomonas, Synura) jednoznačně ukázaly, že problematika (pseudo)kryptických druhů je běžným fenoménem i pro taxony s relativně dobrým konceptem (s využitím SEM/TEM ultrastruktury). Typická zlativka nicméně vypadá jako nahý bičíkovec, jehož jedinou pevnou strukturou v rámci životního cyklu je stomatocysta. Zatímco jednobuněční bičíkovci Ochromonas a Spumella byli nedávno podrobeni taxonomické revizi s využitím technik molekulární genetiky, koloniální bičíkovci s Uroglena-like morfotypem nikoliv. Hlavním cílem této práce proto bylo podrobit široce rozšířené koloniální zlativky s morfotypem Synura s.l. a Uroglena s.l., které způsobují nápadné sezónní populační boomy (vodní květy), moderní taxonomické revizi na základě znalosti jejich molekulární fylogeneze, morfologie/ultrastruktury a ekologie....
|
|
|
Mechanismy adaptace řas na široký gradient salinity; přechody mezi mořským a sladkovodním prostředím u chrysofyt
Knotek, Petr ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Přechod z mořského do sladkovodního prostředí a naopak, představuje klíčovou událost v evoluci organismů. Přestože jsou tyto přechody z evolučního hlediska relativně vzácné, většina velkých skupin organismů podstoupila tuto událost minimálně jednou. Mořské a sladkovodní prostředí se liší v mnoha aspektech, především salinitou. Při přechodu mezi oběma prostředími musí organismy překonat výrazný gradient salinity a přizpůsobit se změnám osmotického potenciálu. Nemalou roli však hrají i biotické faktory, a to zejména kompetice a predace v novém prostředí. Cílem bakalářské páce je poskytnout ucelenou informaci o mechanismech adaptace na široký gradient salinity u řas obecně a zaměřit se na přechody mezi mořským a sladkovodním prostředím u chrysofyt, ke kterým došlo v evoluci opakovaně a relativně často. Klíčová slova: chrysofyta, Chrysophyceae, gradient salinity, osmoregulace, přechod mořské- sladkovodní prostředí
|
|
|
Jak ovlivňuje ombro-minerotrofní rozhraní ve středoevropských rašelinných mokřadech strukturu a dynamiku mikrořasových společenstev?
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Rašeliniště jakožto primárně boreální biotopy patří ve středoevropské krajině k velmi vzácným a hodnotným azonálním ekosystémům. Jejich cennost tkví mimo jiné v ohromné bohatosti mikrořasových společenstev, z nichž patrně nejvýznačnější skupinu tvoří krásivky (Desmidiales) a to jak bohatostí druhů, tak jejich poměrným zastoupením. Důležitým gradientem, který ovlivňuje rašeliništní biotu, je gradient ombro-minerotrofie odvíjející se od hydrologického režimu. Podle tohoto konceptu se rašeliniště dělí na dva základní typy - ombrotrofní vrchoviště, která jsou sycena pouze srážkovou vodou a minerotrofní slatiniště, která jsou obohacována vodou podzemní nebo povrchovou. Krásivky, charakteristické vysokou citlivostí na faktory prostředí a druhovou bohatostí, jsou velmi dobrou modelovou skupinou pro ekologické studie. Ve své práci se zabývám vlivem ombro-minerotrofního gradientu na strukturu, diverzitu a dynamiku krásivkových společenstev na sudetských rašeliništích. Výsledky ukazují, že ombro-minerotrofie strukturu společenstev významně ovlivňuje, přičemž je více určující pro výskyt jednotlivých druhů než pro jejich abundance. Signifikantní vliv byl prokázán také u druhové diverzity. Minerotrofní rašeliniště mají zjevně vyšší druhovou diverzitu, která je určena především přítomností málo početných druhů....
|
|
|
Rozšíření a diverzita sladkovodních ruduch
Žížalová, Lucie ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na systém a rozšíření sladkovodních červených řas. Je zde poukázáno na příbuznost mezi jednotlivými taxony a taxonomickými skupinami a případně jejich současné a minulé zařazení. Při svém zpracování této tématiky vycházím z poznatků uvedených v publikovaných vědeckých pracích. Na základě těchto informací jsem sestavila přibližný současný systém sladkovodních ruduch s uvedením jejich rozšíření.
|
|
|
Adaptivní funkce odpočívajících stádií řas s důrazem na stomatocysty zlativek
Mušálková, Petra ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Tvorba odpočívajícího stádia je velmi častou schopností většiny tříd řas. Primárně je toto stádium považováno za odolnou formu, která pomáhá organismu přežít nepříznivé podmínky nebo rychle měnící se prostředí. Ovšem může sloužit také k šíření, jako semenná banka pro rekolonizaci habitatu nebo může být zdrojem genetické variability, pokud následuje po pohlavním rozmnožování. Význam tohoto odpočívajícího bentického stádia roste u řas, jejichž populační růst je sezonní. Mezi organismy se sezónním výskytem patří například obrněnky a zlativky. Odpočívající stádia zlativek se nazývají stomatocysty, vznikají endogenně a jsou tvořeny polymery oxidu křemíku. Stomatocysty mají unikátní morfologii, která je druhově specifická. U většiny popsaných zástupců Chrysophyceae není morfologie stomatocyst vůbec známá. Druhové určování ztěžuje především rychlé střídání dominantních druhů zlativek v přírodně. Doposud také není jasné, které faktory vyvolávají encystaci a excystaci. Na toto téma bylo provedeno několik laboratorních experimentů a prozatím se dá předpokládat, že encystaci a excystaci indukuje kombinace vnějších i vnitřních podnětů. Stomatocysty vznikají po pohlavním rozmnožováním nebo z vegetativních buněk a zachované v sedimentu mohou sloužit jako indikátor klimatických podmínek v minulosti. Klíčová...
|
|
|
Phaeocystis - klíčový producent dimetylsulfidpropionátu (DMSP); ekologická a fyziologická role DMSP
Füllsacková, Alena ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Dimethylsulfidpropionát (DMSP) je významná sloučenina s různými ekologickými a fyziologickými funkcemi. DMSP je prekurzorem pro dimethylsulfid (DMS), který vzniká při rozkladu DMSP DMSP-lyázou. Producenti DMSP jsou vodní i terestrické organismy od cévnatých rostlin až po fytoplankton. V organismech má DMSP funkci jako osmolit, kryoprotektant, antioxidant a jako obrana před predátory. DMSP a DMS se účastní cyklu síry a uhlíku, podílí se na vzniku kondenzačních jader, zvyšování mračného albeda a hypoteticky i na ovlivňování klimatu. DMSP je produkován především fytoplanktonem, jelikož tato skupina je velmi obsáhlá a bylo provedeno velké množství výzkumů v této oblasti, soustředím se na haptofytní rod Phaeocystis. Phaeocystis je globálně rozšířený rod se složitým životním cyklem, je popsáno a taxonomicky uznáváno 10 druhů. Zástupci rodu Phaeocystis tvoří dvě rozdílné životní formy - volně žijícího bičíkovce a slizové kolonie. Z 10 popsaných druhů pouze tři tvoří slizové kolonie (P. pouchetii, P. antarctica, P. globosa). V intercelulárním prostoru této řasy dochází k produkci DMSP. DMSP je uvolňováno do prostředí převážně ve formě DMS při růstu, predaci nebo po odumření buněk. Tato produkce je ovlivňována různými faktory, jako UV zářením, virovou infekcí buněk nebo nedostatkem železa v prostředí.
|
|
|
Úloha mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci společenstev fytoplanktonních bičíkovců
Pusztai, Martin ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Bílý, Michal (oponent)
V této diplomové práci se zabývám faktory ovlivňujícími druhovou bohatost a strukturu společenstev fytoplanktonu bičíkovců. Cílem této práce bylo objasnit úlohu mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci lentických společenstev těchto bičíkovců, která doposud nebyla důkladněji prozkoumána. Studie probíhala v letech 2010-2013 v mělkém litorálu lokality Horní rybník, PR Rybníčky u Podbořánek. Fytoplanktonní bičíkovci vykazovali charakteristickou cyklickou sezónní dynamiku, jež se projevovala v průkazně odlišné struktuře i druhové bohatosti jejich společenstev v různých obdobích. Šupinaté chrysomonády, v kontrastu s tím, vykazovaly necyklickou sezónní dynamiku. Vliv sezóny byl silně korelován s vlivem zaznamenaných abiotických faktorů prostředí - pH, konduktivitou a teplotou. Prostorová heterogenita společenstev fytoplanktonních bičíkovců byla během plošného odběru ze 75,8 %, respektive 64,4 %, průkazně vysvětlena gradientem provázaných abiotických faktorů mezi severním a jižním břehem a vlivem mikrobiotopu - substrátu. Mikrobiotop však fungoval jako výrazný faktor s průkazným vlivem na druhovou bohatost i strukturu společenstev rovněž během sezóny. Efekt vlivu mikrobiotopu se projevil nejen při "hrubším" porovnání planktonního prostředí s metafytonem a epipelonem, ale také na úrovni konkrétních substrátů....
|
|
|
Úloha mikrobiotopů časo-prostorové diferenciaci společenstev sladkovodních řas
Pusztai, Martin ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mikrobiotopů ve vztahu k časo-prostorové diferenciaci společenstev sladkovodních řas. Řasy jsou uvedeny jako ekologicky definovaný různorodý polyfyletický konglomerát. Na základě dostupné literatury se jeví typ substrátu jako adekvátní a pro srovnání výsledků rozdílných studií velmi vhodný reprezentant většiny sladkovodních mikrobiotopů. Vliv mikrobiotopu se může projevit nejen na malém prostorovém měřítku, ale také na měřítku regionálním. Důležitost škály, sledovatelnost působících faktorů a vhodné vymezení mikrobiotopu jsou dále diskutovány. Diverzita mikrobiotopů se často projevuje na prostorové heterogenitě řasových společenstev. Na základě společných trendů v životních strategiích řas můžeme rozlišovat substráty erozivní a depoziční. Zvláštní kategorií představují substráty živé, zejména povrchy makrofyt. Řasy mohou s těmito rostlinnými substráty vstupovat do složitých vzájemných interakcí. Časová dynamika je v porovnání s prostorovou heterogenitou relativně méně prozkoumána.
|
host ::
RSS.