|
|
Přesun moci na indickém subkontinentu po 2. světové válce
Gabriel, Jan ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce analyzuje příčiny, které vedly k přesunu moci mezi britskými kolonisty a vůdčími představiteli Indie. Cesta dekolonizace byla dlouhá a obtížná. Velká Británie sice investovala do technického rozvoje v Indii, ale většinou ve svůj vlastní prospěch. Určitý tlak lze najít ve zvyšující se vzdělanosti Indů, kteří byli schopni organizovat odboj proti britské nadvládě a vytvořit si tak politické skupiny. Určitý vliv na nezávislost byl způsoben i hospodářskou krizí po 2. světové válce, která vedla k oslabení ekonomické moci Velké Británie. Díky tomu byla Velká Británie nucena oznámit odchod z Indie. Nelze pominout rozpory mezi Indickým národním kongresem a Muslimskou ligou, které nakonec způsobily, že nebyl vytvořen nezávislý jednotný stát, ale Indie a Pákistán.
|
|
|
Vybrané aspekty zahraniční politiky USA v kontextu procesu dekolonizace
Urbánek, Daniel ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem Spojených států amerických vůči procesu dekolonizace, přičemž jejím cílem je identifikovat, zda se americká jednání v tomto kontextu řídila idealistickými či realistickými motivy. Po stručném vymezení těchto dvou paradigmat a popisu toho, jak americká zahraniční politika funguje a kdo jsou její hlavní aktéři, seznamuje práce čtenáře s tradicemi, jimiž je tato politika dodnes ovlivňována - především pak jde o tradici izolacionismu. Hlavní část práce je rozdělena na dva úseky - v prvním probíhá analýza čtyř politických programů, týkajících se Spojených států, konkrétně Monroeovy doktríny, 14 bodů prezidenta Wilsona, Atlantické charty a Charty OSN. V rámci této analýzy je důraz kladen jednak na vliv těchto programů na koloniální systém, jednak na určení, zda splňují spíše idealistické či realistické charakteristiky. Druhý úsek pak nabídne případovou studii zaměřenou na Suezskou krizi, tedy na moment, kdy Spojené státy reálně zasáhly proti evropským koloniálním mocnostem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace dekolonizačního procesu v Indonésii a Malajsii
Šebek, Ivo ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
Autor předkládané práce porovnává průběh dekolonizace v jihovýchodní Asii na příkladech Indonésie a Malajské Federace. Ačkoliv obě země mají mnoho společného, kulturně, historicky, nebo například geograficky, průběh jejich osamostatňování od koloniální moci se v mnohém odlišoval. Text analyzuje možné příčiny těchto rozdílů komparací ekonomických, sociálních a politických dějin obou území v 19. a především první polovině 20. století. Vzhledem k rozsahu tématu se analýza zaměřuje pouze na vybrané oblasti, které se na základě existující literatury zdají klíčové pro rozdílný vývoj dekolonizace ve zkoumaných zemích. Jedná se především o tyto oblasti: přístup koloniálních zemí (Velké Británie a Nizozemska), průběh druhé světové války, řešení etnické otázky a role lokálních politických elit. Součástí práce je rovněž stručné shrnutí ekonomického a politického vývoje v období předcházejícím vyhlášení samostatnosti. Klíčová slova: dekolonizace jihovýchodní Asie Indonésie Malajská federace kolonialismus.
|
|
|
Nizozemsko a motivy nezávislosti Surinamu
Šrámková, Simona ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce "Nizozemsko a motivy nezávislosti Surinamu" se zabývá vývojem nizozemské politiky vůči Surinamu v období od druhé světové války do poloviny 70. let minulého století. Hlavním cílem práce je analyzovat motivy, které vedly v roce 1975 k vyhlášení nezávislosti Surinamu, a na základě teorií dekolonizace určit, o jaký typ dekolonizace se v případě Surinamu jedná. Poté, co Nizozemci v roce 1949 definitivně přišli o svoji klíčovou kolonii v jihovýchodní Asii, dnešní Indonésii, jejich pozornost se obrátila na kolonie v karibské oblasti. Důležitým mezníkem v nizozemsko-surinamských vztazích bylo přijetí Charty Nizozemského království v roce 1954, díky které se stal Surinam, spolu s Nizozemskými Antilami, rovnocenným partnerem Nizozemska v rámci Nizozemského království, a tím získal značnou míru autonomie. Práce se také zabývá politickou situací v multietnickém Surinamu, protože dvě hlavní politické strany, strana kreolů NPS a strana Hindustánů VHP, se poměrně zásadně lišily v názorech na nezávislost země. V roce 1973 se však do čela nizozemské i surinamské vlády postavili politici, kteří byli zastánci vzniku samostatného surinamského státu, a tak o dva roky později vznikla nová republika Surinam.
|
|
|
"Wind of Change". Příspěvek k vývoji Britského impéria v posledních letech vlády Harolda Macmillana (1960-1963)
Schejbalová, Dominika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Shrnutí Tato bakalářská práce analyzuje závěrečnou část dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem na vývoj za vlády premiéra Harolda Macmillana (1960 - 1963). Jeho projev o větru změn byl začátkem nového přístupu Velké Británie ke koloniím. Analyzovala jsem nejdůležitější události procesu dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem se na země, které získaly svou nezávislost na Velké Británii v těchto letech (1960 - 1963). Macmillanův vítr změn nevál jen skrze Afriku, ale také skrze další kontinenty. Cesta dekolonizace britského impéria nebyla snadná. Britové (ve srovnání s Francií a dalšími koloniálními mocnostmi) předvedli svou skvělou diplomacii. Po druhé světové válce nebylo impérium udržitelné a britští státníci to dobře věděli. Krvavé boje a války nebyly řešením. Toho je nejlepším důkazem povstání Mau Mau. Velká Británie se ale z tohoto politického selhání poučila. Postupná a poklidná dekolonizace byla tou nejlepší metodou politické abdikace v koloniích, kterou mohla Velká Británie zvolit. Ukazuje to na vysokou politickou, kulturní a diplomatickou úroveň této země. Díky tomu zůstaly vztahy mezi Velkou Británií a bývalými koloniem v celku dobré a obě země často pokračovali v další ekonomické spolupráci. Po zisku nezávislosti si také mnoho bývalých britských kolonií udrželo demokratický režim.
|
|
|
Britsko-španělský spor o Gibraltar v letech 1953-1985
Chundelová, Kateřina ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku britsko-španělského sporu o Gibraltar mezi lety 1953-1985, snaží se analyzovat vývoj sporu a proměny postojů a přístupu Velké Británie a Španělska k Gibraltaru. Hlavní důraz je kladen na proces britsko-španělských diplomatických jednání a jeho úspěchy či neúspěchy v závislosti na mezinárodním dění a vnitropolitickém dění ve Velké Británii, Španělsku a na Gibraltaru. Jako jedním z hlavních důsledků sporu ve druhé polovině 20. století se práce zabývá španělskou restriktivní politikou a jejím vyvrcholením v podobě úplné blokády Gibraltaru. Pozornost je zaměřena i na činnost mezinárodních organizací (Organizace spojených národů, Evropské hospodářské společenství, Severoatlantická aliance) a jejich roli v britsko-španělském sporu o Gibraltar.
|
|
|
Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů
Bernas, Vlastimil ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Diplomová práce Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů Abstrakt Diplomová práce "Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů" se zabývá postupným přerodem Britského impéria, jedné z největších koloniálních říší historie, ve Společenství národů, tedy volné sdružení Spojeného království a jeho bývalých dominií a kolonií. Práce si klade za cíl zevrubně prozkoumat všechny podstatné aspekty tohoto komplikovaného procesu, a to v širších (zejména politicko-geografických, historických a právních) souvislostech. Úvodní historická kapitola pojednává o vzniku a následné teritoriální expanzi Britského impéria. V druhé kapitole jsou analyzovány druhy administrativních jednotek, jež se vyskytovaly v rámci Britské říše, přičemž je kladen zvláštní důraz na dominia jakožto teritoria stojící na počátku desintegračních tendencí uvnitř impéria. Třetí část práce se soustředí na klíčovou etapu přerodu Britského impéria ve volnější svazek států, tedy na události první poloviny dvacátého století, kdy bylo přijato hned několik zásadních dokumentů pozměňujících charakter Britské říše. Čtvrtá kapitola zaměřuje svou pozornost na dekolonizaci britských držav probíhající po druhé světové válce, v jejímž důsledku došlo k rozšíření Společenství národů...
|
|
|
Omezování britské koloniální imigrace v padesátých letech
Filová, Alexandra ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Prudký nárůst imigrace z Commonwealthu do Británie začátkem padesátých let minulého století vedl k sérii debat o možnosti omezit tento jev legislativně. Abychom však mohli tyto debaty blíže zkoumat, je zapotřebí pochopit základní historické pozadí britské imigrační politiky. Proto samotné analýze předchází krátké shrnutí klíčových událostí do poloviny dvacátého století. V této časti je Británie vykreslena jakožto země dlouhodobě vstřícná vůči imigrantům ze svých kolonií. Nečekaně vysoký počet přistěhovalců, příchozích kolem poloviny minulého století, ale začal vzbuzovat obavy. Následně byly uplatněny kroky, sloužící k odrazení obyvatel Commonwealthu od imigrace ješte před vycestováním. Když tyto neoficiální opatření neposkytli žádané výsledky a veřejné mínění začalo být nakloněno legislativnímu zásahu, začal se ve vládě projednávat první zákon rušící právo všech občanů Commonwealthu na svobodný vstup do Británie.
|
|
|
Today's France: Report on Colonial Heritage: New National Identity
Úlehlová, Radka ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
česky: Název diplomové práce: Současná Francie: zpráva o koloniálním dědictví: nová národní identita Klíčová slova: kolonizace, dekolonizace, imigrace, integrace, zákon z 23. února 2005, sociální nepokoje na francouzských předměstích z roku 2005, velká debata o národní identitě Abstrakt: Následující studie se zabývá historií kolonizace a jejími důsledky na současnou situaci Francie a její demografii z hlediska sociologického, kulturního a politického. Práce je rozdělená do dvou částí: historie a současnost. První část na základě prací historiků mapuje koloniální historii Francie a průběh dekolonizace. Druhá část se zaměřuje na spojitosti mezi koloniálním dobrodružstvím Francie a současností. Vychází z debat ve francouzském tisku, z prací o imigraci a integraci ve Francii a z analýz vědců a výzkumníků, kteří zkoumají důsledky kolonizace. Druhá část práce se dále zabývá historií a specifiky imigrace a integrace ve Francii, zákonem z 23. února 2005 o tzv. pozitivní roli francouzské kolonizace, nepokoji na předměstích francouzských měst roku 2005 a velké debatě o národní identitě.
|
|
|
Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Arnasson, J.H. (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Ondřej Lánský Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace Abstrakt Tato disertační práce se zabývá kritikou fundamentálního atlantického morálního vzorce, který spoluformuje některé významné rysy pojetí sociálna, politiky a lidského jednání v globální éře a podporuje tak legitimitu panujícího řádu. Konkrétně je hlavním cílem této práce ukázat patologické momenty současného vývoje společnosti pomocí srovnání určitých konstitutivních prvků atlantických a latinskoamerických společností. Nejširším teoretickým východiskem je potom teorie uznání Axela Honnetha. Jako artikulace konstitutivních prvků sociální normativity (tedy jako vyjádření sociálně sdílených morálních představ o sociálním uspořádání) autor používá vybrané sociálně- filosofické koncepty: liberalismus Johna Rawlse a filosofie osvobození Enrique Dussela. Práce spočívá na čtyřech krocích v rámci tří kapitol. Prvním krokem je důkladná sociologická analýza pojmu sociálního ocenění v rámci teorie uznání. Druhým krokem je analýza normativní teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Třetí krok spočívá v upozornění na jisté momenty, které dovolují určitou interpretaci a kritiku pojmu sociálního ocenění a liberálního vymezení morální legitimizace společností atlantického civilizačního okruhu. Čtvrtým krokem je zkoumání určitého sebereflexivního...
|
host ::
RSS.