Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15,798 záznamů.  začátekpředchozí15789 - 15798  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.42 vteřin. 

Paupertate styloque connecti. Formální diskursivní modus, literární pole a textové utváření humanistické učenecké komunity v českých zemích.
Storchová, Lucie ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Urbánek, Vladimír (oponent)
Disertace vychází z konceptů symbolické sociologie (koncept literárního pole), řečových reprezentací a performativity a aplikuje je na výzkum humanistických učeneckých komunit v českých zemích v letech 1550-1650. Zodpovídá na následující badatelské otázky: Jak v rámci formalizovaného diskursivního modu charakteristického pro latinské humanistické básnictví probíhala komunikace? Jak fungovala jednotlivá humanistická literární pole? Jak se v heteronomním poli modelovaly vztahy k mecenátu? Jak se textově utvářela učenecká komunita a sebeprezentovali jednotliví učenci? Tyto problémy autorka sleduje od období po roce 1550, kdy se v českých zemích zformovaly první pravidelné humanistické komunikační struktury; hlavní pozornost se soustředí na intelektuální provoz spojený s pražskou univerzitou a přidruženými městskými okruhy a následně na mimouniverzitní učenecké skupiny a rozpad univerzitního literárního pole okolo poloviny 17. století. V závěrečné části práce autorka analyzuje, jak byly v humanistických textech "obsazovány" různé typy subjektových pozic a jak byl v souvislosti s učeneckými reprezentacemi a autorstvím performován gender a tělo.

FUZZY LOKALIZACE ZDROJŮ AKUSTICKÉ EMISE V CYKLICKY ZATĚŽOVANÉ LETECKÉ KONSTRUKCI
Blaháček, Michal ; Převorovský, Zdeněk
Tato práce se zabývá možnostmi zvýšení přesnosti lokalizace AE zdrojů v takových situacích, kdy jsou na ni kladeny zvýšené nároky a standardní chyba lokalizace 100-1000 mm je příliš velká. Na datech nahraných během cyklického únavového zatěžování malé letecké součásti bude předvedena nová lokalizační metoda využívající principy známé z teorie fuzzy množin.

Struktura plodin a osevní sledy v ZOD Vacov
Vyleťalová, Lucie ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Hamouz, Pavel (oponent)
Osevní postup lze definovat jako účelné střídání plodin v prostoru a v čase dle nároků plodin a záměrů produkce, je to konkrétní realizace strukturální skladby plodin v určitém podniku, kde tvoří základ rostlinné výroby. Cílem této práce je nastínit problematiku osevních postupů a sledů v závislosti na horské výrobní oblasti. Určit důležitost a využití, stručně charakterizovat nejčastěji využívané plodiny v podniku, jejich nároky a využití. Rozbor strukturálního zastoupení v porovnání s doporučenými návrhy několika autorů zabývajících se touto problematikou. Tato práce je zaměřená na zemědělské obchodní družstvo Vacov, které se nachází v podhůří Šumavy, nyní hospodaří na ploše 200 ha orné půdy. Hlavním výrobním zaměřením je živočišná výroba. Rostlinná výroba je soustředěna na produkci krmných obilovin a objemných krmiv pro skot. Všechna data využitá v této bakalářské práci byla získána z evidence ZOD Vacov a jsou za období v letech 2007-2015. Osevní sledy podniku byly po vyhodnocení následně srovnány s metodikami několika autorů. Podíl ozimů a jařin je téměř vyrovnaný díky častému střídání pšenice ozimé a kukuřice. Dalšími často využívanými plodinami jsou ječmen jarní, oves a triticale ozimé. Nejvyužívanějšími předplodinami i následnými plodinami pšenice ozimé jsou kukuřice, ječmen jarní a oves. Nejvyužívanějšími předplodinami i následnými plodinami kukuřice jsou Pšenice ozimá, ječmen jarní a triticale ozimé. Osevní sledy v porovnání s osevními postupy specializovanými na horskou oblast jsou výrazně strukturálně chudší. Využívají se z největší části obilniny a kukuřice, která je brána jako okopanina. Pícniny, konkrétně jetel nebo jetelotravní směs, jsou využity pouze na několika lokalitách, i když by měly být zahrnuty ve všech sledech. Hlavním důvodem pěstování kukuřice a pšenice ozimé v takové koncentraci je zaměření družstva na živočišnou výrobu. Kukuřice se silážuje a pšeničná sláma se využívá jako stelivo.

Pedotransferové funkce pro odhad vlhkostních retenčních křivek středně těžkých půd jižní Moravy
Gavlasová, Iva ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Mezi nejdůležitější vlastnosti každé půdy patří její hydrofyzikální vlastnosti, ke kterým patří retenční čára. Retenční čára vyjadřuje vztah mezi vlhkostí a tlakovou výškou. Její průběh ovlivňuje řada faktorů, jako jsou zrnitostní a mineralogické složení, obsah humusu, struktura a objemová hmotnost suché zeminy. Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením jedné ze základních hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční křivkou půdní vlhkosti. Pro laboratorní stanovení vlhkostních retenčních křivek se použil pískový tank a přetlakové přístroje. Měřené body retenční čáry byly optimalizované programem RETC. Pro nepřímé stanovení retenční čáry se použily pedotransferové funkce podle Wösten et. al., (1998), odvozené z databáze evropských půd HYPRES a podle Šútora a Štekauerová (2000). Stejně jako v projektu Wösten et al., (1998), PTF byly zpracované pro ornou půdu v dané oblasti. Přesnost obou modelů PTF byla hodnocena korelačním koeficientem R a směrodatnou chybou RMSE. Jednoduché modely PTF poskytují odhady retenčních čar s dostatečnou přesností pro využití v praxi v dané lokalitě.

Uživatelská podpora na úřadech Ministerstva zemědělství
Pech, Jan ; Novotný, Ota (vedoucí práce) ; Kučera, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá návrhem podoby helpdeskového systému a přínosem doporučení pro zvýšení kvality IT služeb uživatelům na úřadech rezortu Ministerstva zemědělství s využitím nejlepších praktik koncepce ITIL. Pro splnění svých cílů práce využívá jak doporučení ITILu 2011, tak výsledků z analýzy stávající podoby uživatelské podpory na jednotlivých úřadech a výstupů z helpdeskového systému Státního pozemkového úřadu. Důvodem k vypracování této práce je nesourodost v poskytování uživatelské podpory mezi jednotlivými úřady, která nezaručuje stejnou kvalitu zajišťování IT služeb uživatelům, nejsou vždy definovány jasné procesy pro řízení uživatelských hlášení či zvládání známých problémů a objevují se komplikace při spojování úřadů či poskytování uživatelské podpory napříč úřady. Struktura práce se skládá ze tří hlavních částí. V první části se čtenář seznamuje s definicí pojmu uživatelská podpora, s náplní její práce a nástroji, a také se seznamuje s pojmem ITIL s představením doporučení ITILu 2011 přínosných pro správu služeb IT. V druhé části práce analyzuje a představuje získaná data z výstupů z helpdeskového systému a také z dotazníků po jednotlivých úřadech rezortu ministerstva. Ve třetí části pak ze získaných informací práce navrhuje podobu a základní procesy sjednoceného helpdeskového systému zachovávajícího svrchovanost a potřeby jednotlivých úřadů a přináší doporučení pro podporu tohoto návrhu.

Prostorové plánování ve Španělsku
Veselá, Daniela ; Damborský, Milan (vedoucí práce) ; Weingärtnerová, Markéta (oponent)
Cílem diplomové práce je určit výhody a nevýhody prostorového plánování ve Španělsku ve srovnání se systémem regionálního a územního plánování v České republice. Nejprve bude v práci stručně provedena socioekonomická charakteristika Španělska, která poslouží jako východisko k lepšímu pochopení problematiky využití území. Na tuto charakteristiku naváže první nosná část práce, tj. komplexní charakteristika a zhodnocení prostorového plánování ve Španělsku, na něž bude nahlédnuto jak z hlediska historického vývoje, tak z hlediska legislativního, institucionálního a ekonomického. Poté se práce zaměří na konkrétní úlohy prostorového plánování řešené ve vybraných regionech Španělska. Stručně bude charakterizován systém regionálního plánování a územního plánování v České republice, na což naváže stěžejní část práce, která se zaměří na identifikaci výhod či nevýhod systému regionálního a územního plánování v ČR a prostorového plánování ve Španělsku.

Self-Service Business Intelligence v modelu řízení podnikové informatiky (MBI)
Chalupa, Pavel ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Bosák, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na rozvoj referenčního modelu MBI (Management of Business Informatics) vyvíjeného na půdě Katedry informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci s Katedrou softwarového inženýrství ČVUT. Cílem práce je představení problematiky implementace a provozu Self-Service Business Intelligence řešení ve firmě. Práce je rozdělena do dvou částí, kde první část stručně popisuje principy Self-Service BI řešení, definuje jeho možné přínosy a efekty ve firmě a porovnává možnosti využití Self-Service BI s klasickým Business Intelligence řešením. Druhá část je zaměřena především na již zmíněné rozšíření modelu MBI. V této části jsou představeny nejčastější úlohy spojené s implementací a provozem Self-Service BI, jejich vazby na uživatelské role, a významné faktory, kterými může být toto řešení ovlivňováno.

Ortografie a lexikum cestopisu Oldřicha Prefáta z Vlkanova "Cesta z Prahy do Benátek"
Kafka, Jan ; Šmejkalová, Martina (oponent) ; Mališ, Otakar (vedoucí práce)
Tato DP se zabývá dvěma jazykovými oblastmi renesančního cestopisu Oldřicha Prefáta z Vlkanova, pravopisem jeho prvního vydání z roku 1563 a charakterem a zvláštnostmi jeho slovní zásoby. Nechybí zde obecný úvod, kde je poukázáno na exaktní zaměření autora, které ovlivnilo ráz knihy, i na kulturní a jazykovou situaci ve Středomoří vedoucí rozmanitosti slovní zásoby díla. V části věnované pravopisu jsou postupně probírány jeho důležité jevy, přičemž je reflektována jak jejich jedinečnost, tak pozice v kontextu obecného vývoje. Zvláštní zřetel je brán na pravopisné projevy hláskoslovných změn, zejména na monoftongizaci uo > ů. Sledována je však i nestandardní kvantita samohlásek, přítomnost spřežek, způsob psaní velkých písmen či takové jevy, jako je geminace či proteze. V neposlední řadě je posuzováno, jak důsledně se ta která tendence v textu prosazuje. Oddíl zaměřený na slovní zásobu Prefátova díla se dělí na dvě části, první je výkladová, popisující charakter lexika a jeho rozložení v textu. Zvláštní kapitoly jsou věnovány cizím slovům a geografickým jménům, což jsou kategorie pro cestopisný žánr zvláště typické a důležité. Dále je probráno výrazivo některých dalších pro text charakteristkých tematických okruhů, jako jsou lodě, stavebnictví, vojenství aj. Kromě jazykových otázek se zde mnohdy řeší i...

Kronika jednoho života. Život a názory humpoleckého občana Josefa Čermáka (1884-1958)
KOLÁRIKOVÁ, Adriana
Diplomová práce je pohledem na životní příběh agronoma, včelaře a původně také obdivovatele Ruska, Josefa Čermáka (1884-1958). Hlavním pramenem byla rodová kronika a memoáry, které Josef Čermák sepisoval a které čtenáře provádí životem autora. Byl svědkem významných dějinných událostí dvacátého století, jako byly obě světové války, následky ruské revoluce, hospodářská krize nebo komunistický převrat v Československu v roce 1948. Inspirací byly autorce historickoantropologické přístupy, které se zabývají zejména otázkou utváření vlastní identity, sebeprezentace a obrazu toho druhého. Pozornost byla kladena také na paměť Josefa Čermáka a způsoby jejího vytváření. Práce je rozdělena do dvou částí. První se zabývá pamětí a sebeprezentací aktéra, ve druhé je řešen obraz Ruska v českých zemích a očích Josefa Čermáka.

Proces s K. H. Frankem před mimořádným lidovým soudem
Vozdek, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se podrobně zabýval historickým procesem s válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Mužem, který řadu let ovlivňoval praktické dění v českých zemích. Práci jsem rozčlenil na deset kapitol. V první kapitole se věnuji osobnosti K. H. Franka. Snažil jsem se stručně vylíčit veškeré životní milníky muže, který byl za své zločiny proti československému státu odsouzen k spravedlivému trestu smrti. V druhé a třetí kapitole představuji dva muže, kteří sehráli velmi důležitou roli v procesu a při vydání K. H. Franka k potrestání československé spravedlnosti, Kamilla Reslera a Bohuslava Ečera. V dalších kapitolách se plně věnuji procesu samotnému, od zahájení, přes každodenní průběh přelíčení až po vynesení rozsudku. V závěru shrnuji poznatky z procesu a odpovídám na otázku o objektivitě řízení proti obžalovanému.