|
Teacher Figures In The Works Of Twentieth Century German Writers
Stolařová, Petra ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Haupenthal, Thomas Maria (oponent)
Nazev diplomove prace: Postavy uCitelii v dilech nemeckych autorii dvaca.teho stoleti Autor: Petra Stolafova Vedouci DP: PhDr. Viera Glosikova, CSc. ABSTRAKT V me diplomove praCl Jsem srovnavala postavy uCitelii v dilech tfech nemeckych autorii dvacateho stoleti. Jednalo se 0 Heinricha Manna a jeho roman ProJesor Nerdd, napsanem na pocatku dvacateho stoleti, dale 0 Annu Seghers a povidku Vylet mrnrych divek, ve ktere autorka vzpomina na obdobi nacistickeho Nemecka, a jako posledni jsem se venovala soucasnemu autorovi Markusi Orthsovi a jeho romanu Sborovna. Cilem me prace bylo zjistit chovaru a pi'istup uCitelii k zakiirn v riiznych obdobich dvacateho stoleti a srovnat je s metodarni a pfistupem dnesnich vyucujicich. Nejprve jsem se venovala v jednotlivYch kapitolach biografii vyse zrninenych autorii. Dale jsem se zamefila na obsah dila a v poslednich castech jednotlivYch kapitol jsem analyzovala chovaru literarnich postav ucitelii. Snaiila jsem se zjistit, zda se jejich zpiisob vyucovaru popfipade pfistup k zakiirn shoduje s predstavarni, jak by mel dnesni uCitel vypadat. V romanu ProJesor Nefdd jsem dosla k zaveru, ze tato literarni postava vyucujiciho je zcela odlisna od dnesnich ucitelii. Profesor se k zakiim chova velmi agresivne a snaii se v nich vzbudit strach. Obe vyucujici v povidce Anny Seghers se...
|
|
Studenti Jednoty bratrské na počátku 17. století aneb kněžský dorost z Archivu Matouše Konečného
Růčková, Markéta ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
"Lasset sie nur ein wenig leiden, wenn sie nicht gelt haben, so studiren sie desto vleissiger!" Tento název si zvolil Max Siller pro svou studii publikovanou v Südostdeutsches Archiv,1 v níž částečně charakterizuje a podává literární a jazykový rozbor německy psaných dopisů mládenců studujících v druhé polovině 16. a v celém století následujícím na zahraničních školách, zejména na univerzitě ve Wittenberku, za stipendium levočské městské rady. Podkladem pro jeho analýzu se stala edice korespondence levočských studentů zpracovaná péčí szegedské germanistky Tünde Katony a filologa Miklóse Latzkovitse "Löcsei stipendiánsok és literátusok," která byla vydána v rámci ediční řady Fontes Rerum Scholasticarum.2 Zpřístupněním dopisů levočských studentů3 se badatelsky rozšířila pramenná základna a prostor nejen pro řešení některých otázek zahrnutých pod pojem "peregrinatio academica,"4 ale i pro získání přesnější představy o radostech a strastech života studentů v raném novověku. Nelze opominout ani vyjádření Gerharda Menka, podle něhož dokumenty osobní povahy (dopisy, deníky, autobiografické záznamy) patří vedle pramenů úřední provenience k důležitým zdrojům hlubšího poznání fungování jednotlivých vzdělávacích institucí.5 Odhlédneme-li od nejvyšších vrstev tehdejší společnosti, především nobility, pro níž se studia...
|
|
Polská poezie a její překladatelé ve Slovanském přehledu v letech 1899-1930
Kramarzová, Barbara ; Pajak, Aleksandra (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Literární kontakty mezi Čechy a Poláky se v překladatelské oblasti odvíjely již od počátku 16. století, kdy vznikají v Čechách první překlady z polštiny. Byly to z počátku překlady pranostik a kalendářů, avšak za první ucelený překlad z polštiny se považuje až Kronyka turecká Michala Konstantyna z Ostrowice z roku 1541. Polské překlady byly vůbec prvními ze slovanských jazyků v českém prostředí. Od druhé poloviny 16. století počet překladů stoupal. Češi jevili značný zájem o polskou literaturu, avšak české publikum dostávalo do rukou překlady mnohdy nepříliš významných polských literátů. Díla talentovaných autorů, jakým byl např. renesanční básník Mikolaj Rej z Naglowic, se dostala do Čech až koncem 16. století a neměla v Čechách příliš velký ohlas. Výběr autorů byl totiž závislý na společenské, hospodářské a kulturní situaci v Čechách, která byla v Polsku značně odlišná. (...)
|
|
Thomas Brussig and the literature of the time of change ("Wendezeit")
Jahodová, Miroslava ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo charakterizovat dílo spisovatele Thomase Brussiga. Analyzovala jsem autorovu prózu vzniklou v rozmezí let 1989-1995, a to nejen v souvislosti s jeho životem, ale také v kontextu doby, v níž díla vznikla. Historické pozadí se jeví pro Brussigovu tvorbu jako zásadní a pochopení některých dobových souvislostí je základním předpokladem pro pochopení celého autorova díla. Doba je totiž nejen pozadím popisovaných příběhů - její kritika, ba dokonce pouhá charakteristika se stávají tématem Brussigových knih. Pro literární vědu je zajímavým příkladem zúčtování s kontroverzní spisovatelkou Christou Wolfovou, jejíž povídka Was bleibt1 vyvolala bouřlivé reakce osobností německé kulturní sféry. V románu Helden wie l-Fir 2 Brussig tuto autorku podrobuje zdrcující kritice, a to kritice sice ne vždy zcela přímé, ale přesto naprosto jednoznačné. Ve snaze o zachycení důvodů a okolností, které s touto kritikou souvisejí, jsem do své práce zařadila stručnou charakteristiku literárních a historických diskuzí, jež jsou důkazem neklidné atmosféry postsocialistického Německa, stejně jako Německa znovusjednoceného. Důležitou součástí teoretické části práce je přehled některých děl, která vznikla po roce 1989 a která dokumentují vývoj prózy, poezie a dramatu v době politických změn. Pokouším se...
|
|
Zrání literární postavy v raných dílech Óeho Kenzaburóa
Weber, Michael ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
V historii teorie literatury se objevily zásadní otázky týkající se výzkumu literatury. Problém zkoumání literatury lze nahlížet z několika úhlů podle toho, jak se po opodstatnění jejího výzkumu ptáme. Úhel pohledu zkoumání nám vymezují, stejně jako v jakékoli jiné oblasti lidského zájmu, tázací slova Proč? Co? a Jak?. Ptejme se tedy: proč literaturu zkoumat? A je možné ji zkoumat? Je-li to možné, je nutné ji zkoumat, když bychom ji mohli pouze číst a těšit se jí, jak argumentovaly skeptické směry v historii literární teorie? V Teorii literatury se dočteme, že "nelze postulovat žádný obecný zákon, který by naplňoval smysl zkoumání literatury: čím bude obecnější, tím se bude jevit abstraktnějším, a tudíž prázdnějším, a tím více nám bude unikat konkrétní předmět uměleckého díla." 1 Můžeme k problému čtení přistupovat jako k individuálnímu a tedy individuálně řešenému. Zabýváme-li se však zkoumáním literatury v širším významu, veřejně, či dokonce profesně, pak je nutné mít pro takové počínání důvod a spatřovat za výsledkem takové činnosti smysl. Určitý "zákon", čili definici formulovat, stanovit hranici vymezující naši činnost. Např. stačí, budeme-li se domnívat, že zkoumání samo o sobě pouze jako vyšší forma "čtení" má za výsledek kvalitativně vyšší formu interpretace. Interpretace "literárních světů" je...
|
|
Paderbornský epos o Karlu Velikém
HYRŠOVÁ, Jana
Tato diplomová práce, která nese název Paderbornský epos o Karlu Velikém, je zaměřena především na překlad samotného eposu, jehož autorem je středověký básník Angilbert (750 - 814). Dílo, které čítá 536 hexametrických veršů, dodnes nebylo přeloženo do češtiny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, historickou a literární. V té první se pozornost obrací k hlavní postavě eposu, Karlu Velikému, k jeho soukromému životu, politické dráze a hlavně k životní roli franského panovníka, doplněné o historický kontext 8. a 9. století. Ve druhém oddílu se pak práce zaměří na zásadní literárně-inspirační materiál, jenž Angilbert ve svém díle využil. Nechybí ani podrobný rozbor metrické výstavby.
|
|
Narace a rétorika v krimi filmech
Majtánová, Martina ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Práce Narace a rétorika v krimi filmech je koncipována jako formálně analytická případová studie, ve které jsou zkoumaným objektem právnické filmy, jejich žánrová specifika a jejich narativní odlišnosti vůči detektivním příběhům a krimi žánru obecně. Cílem zkoumání je demonstrovat způsob, jakým narativní specifika definují žánry jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Právnické filmy jsou tak zkoumány nejen prostřednictvím teorie žánru, ale také prostřednictvím vybraných narativních struktur a prostřednictvím obecných narativních principů. Práce se soustředí pouze na právnické filmy a nezohledňuje právnickou tematiku prezentovanou v televizních seriálech, stejně tak je vzorek zkoumaných filmů výhradně z americké, popř. britské produkce. Stěžejním zkoumaným filmem je Anatomie vraždy (1959), další vzorek tvoří filmy Svědek Obžaloby (1957), Případ Paradineová (1947), Kdo seje vítr (1960), Jak zabít Ptáčka (1962). Klíčová slova Právnické filmy, soudní drama, literární naratologie, filmová naratologie, vyprávění, žánr krimi, detektivní román, fabule, syžet, hrdinova cesta, Anatomie vraždy, tří aktová struktura, narativní struktura 1
|
|
Příběh (a) dramatizace
Merenus, Aleš
Studie Příběh (a) dramatizace se snaží teoreticky uchopit dva specifické koncepty literární vědy, konkrétně koncept příběhu a koncept dramatizací literárních děl. První část textu je věnovaná strukturalistickým definicím příběhu Tzvetana Todorova, Seymoura Chatmana a dalších, ale také vymezením příběhu v rámci teorie fikčních světů, s nimiž přicházejí Lubomír Doležel a Bohumil Fořt. V závěru první části je představena pracovní definice příběhu. Druhá část textu přináší několik slovníkových definic termínu dramatizace a posléze dvě nové možné kategorie dramatizací, tzv. dramatizaci v užším slova smyslu (textovou), která ošetřuje pouze transformace jazykového materiálu a dramatizaci v širším slova smyslu (inscenační), která zahrnuje proces a výsledek inscenační práce, při níž dochází k náhradě jednoho znakového systému systémem jiným (intersémiotický překlad). V závěrečné kapitole je koncept příběhu konfrontován s modelem dramatizace. Samotný dramatizační proces je teoretickým příkladem transformací jednotlivých elementů příběhu (postav, prostředí, událostí) či struktur fikčního světa (extense a intense).
|
|
Olga Krijtová
Hlaváčková, Hana ; Špirk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláčková, Lucie (oponent)
Práce se zabývá překladatelkou z nizozemštiny Olgou Krijtovou (1931-2013), kterou představuje v kontextu recepce nizozemské literatury v českém kulturním prostředí. V rámci mapování kontextu porovnává českou a nizozemskou kulturu z translatologického hlediska, nastiňuje vývoj česko-nizozemských vztahů, historii překládání literatury z nizozemského do českého jazyka i vývoj a stav současné české nederlandistiky. Olga Krijtová se ve dvacátém století zásadní měrou podílela na zprostředkovávání nizozemské literatury českému příjemci. Práce zjišťuje, kolik překladů z období mezi lety 1957-2016 pochází od Olgy Krijtové či od jejích studentů. Dále shrnuje její pedagogické a lingvistické počiny. Hlavní zájem je soustředěn na překladatelskou činnost, v empirické části práce je provedena translatologická analýza za účelem prozkoumání překladatelského stylu Olgy Krijtové a následné interpretace překladatelských strategií a postupů. Práce se snaží zhodnotit celkový přinos Olgy Krijtové v rámci recepce nizozemské literatury v české kultuře i v rámci české nederlandistiky. Klíčová slova: Olga Krijtová, překlady z nizozemštiny, literární překlad, nederlandistika, translatologická analýza
|
|
Zvuková stavba reklamních spotů z hlediska percepčního hodnocení
Göttlichová, Marcela ; Bořek - Dohalská, Marie (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent) ; Bartošek, Jaroslav (oponent)
v českém jazyce Abstrakt Teoretická část disertační práce na téma "Zvuková stavba reklamních spotů z hlediska percepčního hodnocení" zpracovává literární prameny v oblasti mluveného projevu se zaměřením na jazykové prostředky výslovnostních stylů v českém jazyce, charakterizuje rozhlas jako médium i základní principy teorie a praxe rozhlasové reklamy. Nastiňuje východiska pro popis zvukové podoby jazyka, a to jak na segmentální, tak i na suprasegmentální úrovni. Předkládá základní charakteristiky pro popis zvukových vlastností českého jazyka s přihlédnutím k ortoepické normě češtiny. Vlastní práce pak má za cíl na základě výsledků kvantitativního výzkumu a zejména percepčních testů ukázat na možnosti využití zvukové podoby jazyka z pohledu funkčnosti v oblasti marketingových komunikací, konkrétně pak na mnohotvárnost verbální složky rozhlasových reklamních spotů především vzhledem k produktu i cílovým skupinám konzumentů. To znamená na možnosti, které současný český jazyk nabízí a jak těchto možností co nejefektivněji v rámci rozhlasové reklamní tvorby využít.
|
host ::
