|
|
Za studiemi do Německa
Stuláková, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vysokoškolské studium v Německu v letech 1918-1933, a sice z pohledu československého studentstva. Je založena především na studiu archiválií z Archivu Univerzity Karlovy a dobové literatury. Pro zasazení do dějinného kontextu jsou využity v prvé řadě dvě obsáhlé monografie, konkrétně Germania docet od Daniely Siebe a Die Alexander von Humboldt-Stiftung und das Ausländerstudium in Deutschland 1925-1945 od Holgera Impekovena. Cílem této práce je statisticky vyjádřit, jak velký počet československých studentů do Německa za studiemi v daném období směřoval. Dále se zaměřuje na politické, finanční a studijní aspekty studia ve výmarské republice i na problémy s integrací československých studentů v německém prostředí. Jak ukázalo studium pramenů, je mezi Čechoslováky nutné důsledně odlišovat Čechy a Slováky na straně jedné od Němců na straně druhé. Mezi těmito národnostními skupinami totiž panovaly zásadní rozdíly, a to nejen v počtech, ve kterých do Německa směřovaly, ale i ve způsobu, jakým byly přijímány tamním obyvatelstvem. Českoslovenští Němci, tzv. Auslandsdeutsche, totiž neváhali ve výmarské republice opakovaně vyvolávat protičeskoslovenské nálady, které měly na jejich slovanské kolegy negativní dopad v podstatě ve všech výše zmíněných aspektech.
|
|
|
Politický život Výmarské republiky 1932-1933 očima československého tisku
Juranka, Lukáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu vybraného československého stranického tisku a skrze něj i postoje československých politických stran z různých konců politického spektra k zahraniční i vnitřní politice vládních představitelů Německa a vůbec k událostem odehrávajících se na politické scéně Výmarské republiky na sklonku její existence, v období od ledna 1932 do převzetí moci nacisty v lednu 1933. Stěžejním bodem práce je analýza a interpretace mediální reflexe politických událostí v Německu a politických kroků kabinetů Heinricha Brüninga, Franze von Papena a Kurta von Schleichera v době krize, ve které se naplno projevila nestabilita výmarského politického systému, jež nakonec vedla ke zhroucení parlamentní demokracie a vzestupu nacismu v meziválečném Německu. Pozornost bude věnována i reflexi parlamentních a prezidentských voleb. Pro analýzu byly vybrány ústřední tiskové orgány československých politických stran pocházejících z různých pozic politického spektra - Právo lidu levicové Československé sociálně demokratické strany dělnické, Venkov pravicové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a Lidových listů středové Československé strany lidové.
|
|
|
Konzervativní odpor k liberální demokracii. Carl Schmitt a Ernst Jünger
Kúr, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Liberální demokracie je zastupitelská vláda, která v sobě spojuje principy liberální a demokratické. Bakalářská práce se bude věnovat konzervativní kritice tohoto politického režimu, kterou za časů Výmarské republiky v německém prostředí formulovali Carl Schmitt a Ernst Jünger. Výmarská republika po dobu svého fungování, v období po skončení první světové války, tak ve 30. letech, byla vystavena tlaku ze strany krajní levice i pravice, který bezprostředně ohrožoval její existenci. Na uvedenou kritiku vážné krize státu reagoval právě Carl Schmitt ve svém díle. Stěžejní prací v tomto ohledu je Pojem politična, který recenzuje Ernst Jünger. Vzniká tak kritický dialog orámovaný německou konzervativní revolucí, kritizující nestabilní demokracii Výmarské republiky a v ní nivelizující kolektivismus, triumf masy nad osobností a diktaturu obyčejného člověka ulice, a politický pluralismus, jehož přímým důsledkem je deformace a rozklad parlamentarismu. Klíčová slova Carl Schmitt, Ernst Jünger, politično, konzervatismus, nacionalismus, německá konzervativní revoluce, Výmarská republika, kritika liberální demokracie
|
|
|
Two brothers. The literary activity and the political inolvement of Thomas and Heinrich Mann between 1918 - 1933
Pelechová, Magda ; Haupenthal, Thomas Maria (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
NÁZEV: Dva bratři. Literární činnost a politická angažovanost Thomase a Heinricha Manna v letech 1918-1933 ABSTRAKT: Práce srovnává literární činnost Thomase a Heinricha Manna s jejich politickými názory na základě dvou vybraných děl obou bratrů. V případě Heinricha Manna se jedná o román Der Untertan, v druhém případě jde o novelu od Thomase Manna Mario und der Zauberer. KLÍČOVÁ SLOVA: Thomas Mann, Heinrich Mann, politika, Výmarská republika, Wilheminismus, fašismus, demokracie, diktatura
|
|
|
Vztah německé císařské rodiny k nacismu
Kozlová, Tereza ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce analyzovala vztah německé císařské rodiny k nacismu ve 30. a 40. letech 20. století. Soustředila se na otázky, proč konzervativní dynastie Hohenzollernů spolupracovala s radikální pravicovou stranou a na jakých principech se shodly. V první kapitole se práce zaměřila na vztah mezi bývalým císařem Vilémem II. a NSDAP. Další kapitoly se zabývaly vztahy národně-socialistické vlády k dalším členům dynastie - mimo jiné korunním princem Vilémem a princem Augustem Vilémem. Autorka došla k závěru, že spojení bylo založeno na "parazitující" formě - císař chtěl hnutí využít pro znovuzískání trůnu a NSDAP využila politického kapitálu císaře u konzervativních občanů a monarchistů. Ze spojení jednoznačně profitovali nacisté, kterým monarchisté napomohli k převzetí moci. Dynastii naopak spojení s NSDAP kompromitovalo. Klíčová slova Hohenzollerni, nacismus, Adolf Hitler, Vilém II., Hermann Göring, výmarská republika, obnovení monarchie
|
|
|
Divadlo a politika: Výmarská republika 1927-1933
Rudý, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na avantgardní divadelní scénu německé Výmarské republiky, jmenovitě na režiséra Erwina Piscatora a dramatika Bertolda Brechta, stejně jako na charakteristiku politických a společenských podmínek Výmarské republiky. Myšlenkové těžiště pak leží v otázkách vzájemného vztahu divadla a politiky. Časově je práce vymezena lety 1927 - 1933, nicméně k úplnému zasazení obou divadelníků do kontextu Výmarské republiky jsou rozebírány i širší souvislosti poválečného Německa. Práce se dělí na tři části. První z nich se věnuje kulturnímu, politickému a společenskému prostředí Výmarské republiky, důraz je kladen na otázky cenzury, kulturní politiky a politického prostředí Výmarské republiky. V druhé části je rozebrán Erwin Piscator, principy jeho práce a jeho konkrétní působení mezi lety 1927 - 1933, stejně jako přijetí, kterého se mu dostalo. Podobně je třetí část věnována Bertoldu Brechtovi, vedle principů jeho dramatické práce, jsou rozebrána dvě dramata, napsaná mezi lety 1927 - 1933 a reakce, které Brechtova práce vyvolávala. Vztah divadla a politiky, šíře pak umění a politiky, je jednak nahlížen z pohledu Výmarské republiky, její kulturní a cenzurní politiky, v druhé řadě pak z pohledu obou divadelníků, kteří svým uměleckým působením nepochybně sledovali jisté politické cíle.
|
|
| |
|
|
Politika tarifních platů jako příčina velké hospodářské krize za výmarské republiky? Příspěvek k tzv. Borchardtově kontroverzi.
Mollová, Dita ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám hospodářskou politikou kancléře Heinricha Brüninga během velké hospodářské krize v Německu na přelomu dvacátých a třicátých let devatenáctého století. Brüningova vláda provozovala restriktivní fiskální politiku a a dosud neexistuje jednotné stanovisko ohledně možnosti alternativ. Klíčovou otázkou je, jaké měla vláda možnosti v boji proti krizi a do jaké miry byla omezena mandatorními výdaji v oblasti sociální politiky, do které patřily i tarifní platy. V práci řeším, jak ovlivňovaly tarifní platy státní rozpočet a jaký měly vliv na německé podnikatele. Dále zkoumám, jak velký prostor měla vláda Brüninga při stanovení restriktivní politiky. Přínosem je aplikace problematiky tarifních platů na situaci počátku třicátých let 20. století. Zjistila jsem, že během hospodářského poklesu reálné mzdy stále rostly. Důvodem byly rigidita na mzdovém trhu, která společně s poklesem poptávky krizi prohloubila.
|
|
|
Diplomatické vztahy Německa v období tzv. Výmarské republiky
Pýcha, Jan ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je mezinárodně-politické postavení Německa po první světové válce a jeho vývoj během poválečných let až po uchopení moci Hitlerem. Text sleduje diplomatickou činnost poražené velmoci od pařížské mírové konference a dotýká se všech klíčových událostí té doby. Taktéž popisuje hlavní kroky, jimiž se výmarská republika snažila vymanit z mezinárodní izolace, do které se dostala v důsledku přisouzení odpovědnosti za rozpoutání války. Práce analyzuje zásadní témata dvacátých a počátku třicátých let dvacátého století v německém kontextu včetně problematiky reparací nebo hlavních bezpečnostních otázek.
|
|
|
Poválečná hospodářská krize ve výmarské republice a Dawesův plán
Sodomka, Jaroslav ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tématem této diplomové práce je analýza hospodářského a politického vývoje ve výmarské republice od konce první světové války do poloviny dvacátých let. Jedná se tedy o období, v němž se Německo, jež vyšlo z několikaletého válečného úsilí poraženo, zmítalo v ekonomické a vnitropolitické krizi a rovněž muselo čelit diplomatické izolaci spojené s tvrdými mírovými podmínkami z Versailles a na ně navazujících jednání. Cílem práce je ekonomický rozbor německé hospodářské krize a jeho zasazení do kontextu klíčových dějinných událostí na pozadí tehdejší mezinárodní diplomacie. Ekonomický rozbor se týká především vysvětlení mohutné hyperinflace, soudobých teoretických východisek, jež formovaly hospodářskou politiku tehdejších vlád a jejich komparace s moderní monetární ekonomií. Analyzovány jsou jak příčiny krize v podobě dluhového financování války, emise nekrytých peněz a vysokých reparačních povinností, tak i její průběh, způsob a princip ukončení a celkové následky politické a socioekonomické. Po opuštění inflační epizody následuje řešení otázky úpravy reparačních plateb, jež bylo pro budoucí stabilitu a definitivní ukončení krize klíčové. Směr ke stabilitě poskytla Londýnská konference a Dawesův plán, jež jsou podrobněji probírány v závěru práce.
|
host ::
RSS.