|
|
Astwerk jako pozdně gotický přírodní dekor v Českých zemích v mezinárodních souvislostech.
Škrancová, Markéta ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Astwerk jako pozdně gotický přírodní dekor v Českých zemích v mezinárodních souvislostech Abstrakt Práce představuje uvedení do problematiky přírodního dekoru a užití motivu osekaných větví / astwerku v Čechách. Středem zájmu je užití v oblasti kamenosochařství. Bude objasněna výchozí oblast užití dekoru astwerku, cesta do Českých zemí a na Moravu, následně vývoj a ústup v souvislosti s renesancí. Práce bude po kritickém zhodnocení literatury uvedena kapitolou věnovanou kulturně-historickým souvislostem. Zde bude představena situace v Českých zemích po husitských válkách, kdy je za nejistých náboženských okolností zvolen českým králem Vladislav Jagellonský v Kutné Hoře a začíná tak nové období znovu rozkvětu země. Zmíněn bude i jeho reprezentační program v návaznosti na Karla IV. Zanedlouho se Vladislav Jagellonský stává i králem uherským a novým sídlem se stává Budín. Nutno podotknout charakter vlivu této změny. Především je myšleno nenarušení umělecké produkce a pozdější inspirace ranou renesanční formou. Podkapitolu tak tvoří dvorské umění především za Vladislava Jagellonského. Zde budou představeny nejpřednější díla a jejich autoři včetně B. Rieda. V těchto souvislostech bude jistě na místě zmínit i dobovou situaci ve smyslu snahy vyrovnat se královskému dvoru. Představeny budou i umělecká centra jako...
|
|
|
Komentovaný překlad: Přírodní formy, in: Ethan Matt Kavaler: Renesanční gotika. Architektura a umění severní Evropy: 1470 - 1540. New Haven, London: Yale University Press, 2012, str. 199-229. (ISBN 978-0-300-16792-4)
Ramešová, Michaela ; Brotánková, Šárka (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
(česky) Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl přeložit část kapitoly Natural Forms z knihy kanadského profesora dějin umění Ethana Matta Kavalera s názvem Renaissance Gothic. Architecture and the Arts in Northern Europe 1470 - 1540. Po části s překladem je přiložen komentář k překladu, v němž se autorka zamýšlí nad specifickými faktory, které měly vliv na genezi textu. Rovněž v něm analyzuje text z lexikálního a stylistického hlediska, určuje ho jako text esejistický a velmi kvalitní. Na základě analýzy charakterizuje překladatelské problémy, uvádí strategie jejich řešení a snaží se postihnout posuny, ke kterým v překladu došlo spolu s jejich příčinami. Konstatuje zejména vyšší míru explicitnosti, variability výrazových prostředků a částečně intenzifikaci ve shodě se stanoveným cílem přizpůsobit překlad nové komunikační situaci a zachovat jeho kvality.
|
|
|
Pozdně gotické architektonické sochařství na Hrádku v Kutné Hoře
Matějka, Milan ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá pozdně gotickým kamenosochařským fondem na Hrádku v Kutné Hoře, sídla významného kutnohorského podnikatele. Po zhodnocení dosavadního bádání následuje kapitola o Janu Smíškovi z Vrchovišť a snaží se o vyhodnocení jeho osobnosti jako objednavatele. Čtvrtá kapitola se věnuje stavební historii Hrádku, kterou pro tento účel pouze shrnuje. V části Pozdně gotické architektonické sochařství na Hrádku se práce zabývá detailními popisy jednotlivých skulptur a pokouší se o formání analýzu. U složitějšíchí celků se pokoušío kulturně-historický výklad. V závěru práce dělí jednotlivá díla do skupin na základě kvalitativních a formálních kritérii. KLÍČOVÁ SLOVA Hrádek, Jan Smíšek z Vrchovišť, Kutná Hora, pozdní gotika, architektonické sochařství, Briccius Gauske ze Zhořelce
|
|
|
Hrad Cornštejn
Karlík, Jan ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá pozdně gotickým hradem Cornštejn. Ten se nachází na jihozápadě Moravy. Cílem práce je popsat stavební vývoj hradu a typologicky jej vymezit v rámci hradní architektury v tomto prostředí. Toto vymezení se vztahuje jednak na půdorys hradu, dále však také na jednotlivé opevňovací a obytné složky.
|
|
|
Budyně nad Ohří
Frantová, Šárka ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je malé městečko v severních Čechách jménem Budyně nad Ohří. Těžištěm bakalářské práce bude dominanta tohoto městečka, a to stejnojmenný středověký hrad. V úvodních kapitolách bude představena historie tohoto místa, následně bude práce zaměřena na samotný hrad, jeho kulturně - historický vývoj až do současné podoby. Závěr práce bude poukazovat na současný stav hradu a jeho využití.
|
|
|
Litoměřický graduál z roku 1517
Kabourková, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Litoměřický graduál z roku 1517 Předmětem bakalářské práce je detailní monografická analýza utrakvistického graduálu z Litoměřic, datovaného do roku 1517 (Lovosice, SOA, IV C 1). Studie zahrnuje zhodnocení doposud vydané literatury k tématu a důslednou formální a ikonografickou analýzu výzdoby. V úvodu je rukopis dílčím způsobem studován z hlediska kulturně- historického kontextu jeho vzniku a datace. Objednavatelé, Jakub Ronovský a Václav Řepnický, jsou představeni v rámci dochovaných pramenů a v souvislosti s významným utrakvistickým bratrstvem při kostele Všech svatých v Litoměřicích. Kapitola 2. 2. obsáhle rozpracovává problematiku datace rukopisu. Osobnost anonyma, jenž rukopis výtvarně zpracovala, zhodnotila kapitola 2.3. Neznámý původ malířů vynahradila v práci obsáhlá studie výtvarného projevu iluminátorů a jejich možných inspirací. Do popředí jsou vyzdvižena zejména srovnání s druhou generací podunajské školy a grafickými vzory z konce 15. století. Druhá část studie podrobně rozpracovává formální podobu graduálu, přičemž jednotlivá iluminovaná folia orientačně zasazuje do souvislostí dobového vývoje umění na základě konkretizovaných analogií. Vedle již publikovaných srovnání s chorálními rukopisy Janíčka Zmilelého z Písku jsou miniatury nově blíže konfrontovány s dřevořezy Bible pauperum...
|
|
|
Mistr slavětínského oltáře
Csémyová, Eva ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení děl připisovaných anonymnímu malíři označovanému jako Mistr slavětínské archy, který byl činný v první polovině 16. století v oblasti severozápadních Čech. Na základě provedení rešerše literatury je popsán vývoj názorů jednotlivých badatelů na jeho dílo, autorka se dále pokusí vyhledat další dostupné informace k těmto dílům. Výstupem této části práce je monografie umělce, kde jsou tyto poznatky zhodnoceny. Ve druhé části práce autorka posuzuje možnost existence malířsko řezbářské dílny produkující oltáře na objednávku, v níž by spolupracoval malíř Mistr slavětínské archy a řezbář Mistr doksanského oltáře. Na základě zhodnocení literatury zabývající se fungováním středověkých dílen a nalezení příkladů podobných dílen autorka tuto možnost vyhodnocuje.
|
|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
|
|
Anonymní řezbář a jeho dílna spolupracující s Mistrem Slavětínského oltáře v severozápadních Čechách
Žebrová, Martina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za úkol nastínit problematiku řezbáře přišlého do severozápadních Čech spolu se svou dílnou a jejich spolupráci na oltářích s malířem nazývaným Mistr slavětínského oltáře. Dále má práce za úkol definovat vlivy a stylová východiska, pod kterými díla vznikala. Dílna, působící převážně v severozápadních Čechách kolem 30. let 16. století, vytvořila v kooperaci s malířem mnoho hodnotných děl přelomu pozdní gotiky a počínající renesance v Čechách. Vzhledem k rozsáhlé řadě sochařských prací připisovaných anonymnímu řezbáři s dílnou, se práce snaží i o zrevidování počtu těchto jemu připisovaných děl.
|
|
|
Bývalý minoritský klášter v Českém Krumlově - stavební historie a možnosti revitalizace
GALAJDOVÁ, Nicole
Bakalářská práce se zabývá objektem bývalého minoritského kláštera v Českém Krumlově, se zaměřením na jeho stavebně historický vývoj. Vzhledem k tomu, že je stavba součástí komplexu dvou současně vznikajících sdružených klášterů, sestávajícího z kláštera sester sv. Kláry, klášterního kostela, konventu menších bratří a třetího nejmenšího ambitu označovaného za klášter bekyň, budou tyto objekty také zmíněny. Pozornost je minoritskému konventu věnována především pro významné části stavby. Konkrétně se jedná o bývalou kapitulní síň, nynější kapli sv. Wolfganga a samotnou křížovou chodbu. Zmíněné prostory prošly v období pozdní gotiky významnou stavební úpravou a vyjma několika pozdějších zásahů, které byly provedeny především z praktických důvodů, se v tomto stavu dochovaly do dnešní doby. Poslední kapitola se zabývá plánovanou revitalizací celého areálu, který má být nově využíván jako moderní kulturně vzdělávací centrum.
|
host ::
RSS.