|
| |
|
|
Právní postavení dítěte po rozchodu jeho rodičů
Horváthová, Sylvie ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právní postavení dítěte po rozchodu jeho rodičů Abstrakt Cílem práce bylo podrobně pojednat o možnostech uspořádání poměrů dítěte po rozchodu jeho rodičů, zejména s důrazem na specifika střídavé péče o dítě. Dále kriticky zhodnotit související judikaturu Ústavního soudu a zařadit právní úpravu do historického i komparativního kontextu. Tato diplomová práce se zabývá právním postavením dítěte po rozchodu jeho rodičů. Pozornost je věnována jak dětem rodičů, kteří byli sezdáni, tak dětem nesezdaných rodičů. Je zařazena také samostatná kapitola věnující se postavení dětí z atypických rodin, kde se pojednává o zvláštnostech postavení dětí stejnopohlavních párů, dětí pocházejících ze surogátního mateřství, dětí vychovávaných pěstouny a osvojiteli. V počáteční kapitole práce pojednává o manželství, kohabitaci a rozdílech mezi nimi. Je zařazen i stručný popis vývoje předmětné právní úpravy. Práce rozebírá i zájem dítěte, který je předním hlediskem rozhodování (nejenom) soudu o dětech. Třetí kapitola se věnuje rodičovské odpovědnosti. Práce se dále zaměřuje zejména na problematiku péče o dítě včetně historického kontextu. Věnuje se jak jednotlivým formám péče o dítě a jejich specifikům, tak výkladovým problémům, které přinášejí ustanovení zákona, která je upravují. Součástí práce jsou i poznatky z psychologie...
|
|
|
Právní postavení dítěte po rozchodu jeho rodičů
Horváthová, Sylvie ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právní postavení dítěte po rozchodu jeho rodičů Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právním postavením dítěte po rozchodu jeho rodičů. Pozornost je věnována jak dětem rodičů, kteří byli sezdáni, tak dětem nesezdaných rodičů. Je zařazena také samostatná kapitola věnující se postavení dětí z atypických rodin, kde se pojednává o zvláštnostech postavení dětí stejnopohlavních párů, dětí pocházejících ze surogátního mateřství, dětí vychovávaných pěstouny a osvojiteli. V počátečních kapitole pojednávám o manželství, kohabitaci a rozdílech mezi nimi. Zařazuji i stručný popis vývoje předmětné právní úpravy. Druhá kapitola se věnuje rodičovské odpovědnosti. Dále jsem se zaměřila zejména na problematiku péče o dítě včetně historického kontextu. Věnuji se jak jednotlivým formám péče o dítě a jejich specifikům, tak výkladovým problémům, které přinášejí ustanovení zákona, která je upravují. Součástí jsou i poznatky z psychologie ohledně jednotlivých forem péče o dítě s důrazem na péči střídavou a syndrom zavrženého rodiče, zařazuji i kapitolu týkající se toho, jak děti vůbec rozvod prožívají. Další kapitola se věnuje styku rodiče a dítěte a také styku dítěte s dalšími osobami. Rozebírám i zájem dítěte, který je předním hlediskem rozhodování (nejenom) soudu o dětech. Zhodnocuji i vybranou judikaturu Ústavního soudu,...
|
|
|
Dětská skupina jako nástroj harmonizace rodičovských a pracovních rolí
TRÁVNÍČKOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce je "Dětská skupina jako nástroj harmonizace rodičovských a pracovních rolí." Konkrétně se tato práce zabývá tím, jak se dětská skupina podílí na řešení sladění práce a rodiny tedy jaké "nástroje" k tomu využivá. Hlavním cílem práce bylo zmapovat výhody a nevýhody dětské skupiny z pohledu rodičů. Její dílčí cíl zněl identifikovat další faktory, které přispěly k udržení/získání zaměstnání po návratu z rodičovské dovolené. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V úvodní části se věnuji současnému stavu předškolních institucí v České republice. Poté seznamuji s dětskou skupinou obecně a uvádím její zákonné podmínky. V další části práce jsou obsaženy potřeby rodičů týkající se zajištění péče o děti, prorodinná opatření a otázka harmonizace práce a rodiny, která je vzhledem k mému tématu bakalářské práce klíčová. Typem výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Informanti-rodiče byli vybráni způsobem účelového výběru, jejichž děti navštěvují dětskou skupinu v regionu Plzeň. V praktické části jsou prezentovány a diskutovány výsledky šetření. Výzkumem bylo zjištěno, že jsou rodiče spokojeni z možnosti služeb pro děti, jako je dětská skupina. Nejen, že díky ní mají možnost opět se zapojit do pracovního procesu, ať už po rodičovské dovolené nebo při jejím trváním, ale i je to pozitivum pro dítě. Příkladem může být společenský kontakt s ostatními dětmi nebo práce na jejich rozvoji- samostatnosti, vzdělání. Rodiče také mají čas pro sebe, čehož si velice cenní. Veškeré získané poznatky je možné využít jako zdroj informací dalším vznikajícím dětským skupinám nebo těm, které již jsou v evidenci dětských skupin, čeho by se měly vyvarovat a naopak co rodiče vyhledávají a co je potřeba nadále zlepšovat/zdokonalovat.
|
|
|
Španělská odborná terminologie v oblasti rodinného práva v Mexiku
VEDROVÁ, Tereza
Bakalářská práce mapuje českou a mexickou právní terminologii v oblasti rodinného práva. Cílem této bakalářské práce je analyzovat právní úpravy osvojení a jiných forem péče o dítě v České republice a Mexiku. Dále vytvořit komparace úprav obou zemí a vyzdvihnout zásadní shody a rozdíly mezi nimi. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část má dvě základní kapitoly, které nesou několik podkapitol. Praktická část obsahuje tři podkapitoly, ve kterých se věnuji právnímu jazyku v teorii. V poslední, čtvrté, kapitole analyzuji právní jazyk v praxi. V první kapitole teoretické části obecně je popsáno rodinné právo, jeho prameny, principy a historický vývoj u obou porovnávaných zemí. V druhé kapitole je nastíněna konkrétní oblast rodinného práva. Zejména oblast osvojování spolu s jinými formami péče o dítě. Praktická část práce se zabývá charakteristikou právního jazyka, problematikou překladu právních pojmů z výchozího do cílového jazyka a obsahuje také rozbor právní terminologie z oblasti rodinného práva v Mexiku. Součástí práce jsou rovněž dvojjazyčné glosáře a resumé ve španělštině.
|
|
| |
|
|
Předběžná úprava poměrů dítěte
Koropecká, Veronika ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Kubešová, Silvia (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na významný soukromoprávní institut předběžných opatření využívaných pro zatímní úpravu poměrů nezletilých dětí. Základním právním principem, o který se práce opírá, je princip nejlepšího zájmu dítěte, vycházející především z čl. 3 Úmluvy o právech dítěte, který deklaruje, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoliv rozhodovací činnosti týkající se dětí. Důraz je kladen na právní postavení dítěte jako účastníka řízení o předběžném opatření a z toho plynoucí práva nezletilého, se zaměřením na právo dítěte být slyšeno. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány podrobné analýze právní úpravy České republiky vztahující se k danému tématu a to za současného srovnání dikce zákona s aktuální aplikační praxí. V první kapitole je nastíněn stručný úvod do zpracované problematiky. Druhá kapitola se věnuje vymezení klíčových pojmů, které se k danému tématu váží. Třetí kapitola se zabývá postavením dítěte jako účastníka řízení o vydání předběžného opatření, jeho procesní subjektivitou, procesní způsobilostí, zastoupením dítěte v samotném procesu a v neposlední řadě zájmem dítěte, jeho základním právem být slyšeno a dostávat potřebné informace. Čtvrtá a pátá kapitola jsou těmi stěžejními, kdy obsahují podrobnou analýzu právní úpravy jednak tzv. speciálního předběžného opatření,...
|
|
|
Sestra a její volba péče o vlastní dítě
Holubová, Alena ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Vlachová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Sestra a její volba péče o vlastní dítě" se zabývá otázkou sladění pracovního a soukromého života sester. Práce má obvyklou strukturu složenou ze dvou částí, teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na témata, která by mohla ovlivňovat volbu péče o dítě a přináší základní poznatky ke stanovenému tématu práce analýzou českých i zahraničních literárních a časopiseckých zdrojů informací. Hlavními body, které jsou v ní rozebrány, zahrnují profesi sestry, role, rodinu, mateřství a možnosti, které vedou k harmonizaci dvou věcí jako je práce a rodina, oblasti, které mohou mít vliv na volbu péče o dítě. Empirická část má tradiční strukturu a je zde popsáno vlastní šetření, které proběhlo ve FN Motol v rámci Gynekologicko - porodnické kliniky. Na úvod byly stanoveny cíle a pracovní hypotézy vztahující se k danému tématu, dále metodika, vlastní dotazníkové šetření a charakteristika zkoumaného vzorku. V závěru byla provedena diskuze, s dříve realizovanými studiemi na podobná témata a ukončena závěrečným shrnutím práce. K samotnému šetření byl použit anonymní dotazník, který obsahoval základní informace pro respondenty/ky (oslovení dotazovaných, téma, cíl, způsob vyplnění a odevzdání dotazníku a v závěru poděkování za čas a ochotu podílet se na výzkumu).
|
|
|
Specifika sociální práce s rodinou v rozvodu z pohledu sociálně právní ochrany dětí
Svobodová, Lucie ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Tato práce pojednává zejména o ochraně dítěte v souvislosti s rozvodem či rozchodem jeho rodičů a zabývá se úlohou orgánu sociálně - právní ochrany dětí a soudu v této problematice. Vymezuje především z hlediska platné legislativy oblasti rozvodové problematiky (péče o dítě po rozvodu, styk dítěte s rodiči, výživné), které bývají obvykle předmětem vleklých sporů mezi rodiči. V úvodní části zmiňuje i význam rodiny pro dítě a pro společnost, znaky současné rodiny, dále rozvod a jeho možný vliv na dítě a širší okolí rodiny. V empirické části se pak práce zaměřuje na porovnání postupů sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí na úřadech v Praze s postupy sociálních pracovníků na úřadech měst ve Středočeském kraji v rozvodové problematice, zejména v oblasti šetření v rodině. Dále zkoumá i postupy soudů.
|
|
|
Realizace rodinné politiky ve vztahu k mladým lidem v České republice a ve Švédsku se zaměřením na studentky matky
Krausová, Barbora ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit čtenáři současnou generaci mladých lidí na vysokých školách v systému rodinné politiky České republiky a Švédska, zejména skupinu studentek, které se staly matkami během svého studia. Dále práce poukazuje na to, do jaké míry se v této fázi života angažuje rodinná politika. Práce si dává za cíl čtenáře seznámit a poskytnout mu detailní pohled na nepříliš velkou skupinu studujících matek, jak je vnímá rodinná politika obou zemí a jaká existují její opatření v kontextu jejich situace. Každá země poskytne jedinečný přístup ke zvolené situaci, který vyplývá z odlišného vývoje rodinných politik, které jsou posléze srovnány. Na modelové situaci je představeno uplatnění nástrojů rodinné politiky vůči studující matce v České republice a ve Švédsku. V závěru práce se uvažuje nad opatřeními, které ve Švédsku zlepšují situaci studujícím matkám a reálně by mohla být proveditelná i v České republice.
|
host ::
RSS.