|
|
Práce psychologa v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Patzeltová, Michaela ; Myšková, Lucie (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je zmapování práce psychologa v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dílčím cílem je porovnání práce psychologa v ZDVOP s prací psychologa v školských zařízeních ústavní a ochranné výchovy. V teoretické části se práce věnuje systému náhradní péče o dítě a přibližuje jednotlivé formy této péče. Poté se již teoretická část věnuje samotným ZDVOP, především legislativnímu rámci těchto zařízení. Další kapitola je věnována dětem v ZDVOP a vymezuje tak práci psychologa v těchto zařízeních z hlediska obsahu jeho práce. Poslední kapitola teoretické části se věnuje psychologické péči v ZDVOP a školských zařízeních ústavní a ochranné výchovy, za účelem následné komparace této péče. Praktická část byla zpracována kvalitativně. Byly využity online dotazníky pro ředitele a psychology ZDVOP a následně vedeny polostrukturované rozhovory s psychology ZDVOP. Ve výzkumu byly zmapovány oblasti kvalifikace psychologů, náplň psychologické práce v zařízeních s důrazem na spolupráci psychologa s dalšími zaměstnanci a změnami po zavedení Standardů kvality, a porovnána práce psychologa v různých zařízeních. Z mapování vyšla najevo rozdílnost psychologické práce v jednotlivých zařízení bez souvislosti s typem zařízení. Ačkoli se podařilo zmapovat nejčastější požadavky na pozici...
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
BŘÍZOVÁ, Tereza
Tato práce bude zaměřena na téma vliv subdeprivace na školní vývoj dítěte. Subdeprivace je závažný problém dnešní společnosti a má často dalekosáhlé následky pro vývoj dítěte. Ve své práci se budu snažit popsat problematiku subdeprivace a budu se snažit zachytit její podoby. Teoretická část bude vycházet z výzkumů profesora Matějčka, který se touto problematikou zabýval. V praktické části budou zkoumány dvě skupiny dětí. Experimentální skupina z dětského domova a kontrolní skupina, která bude sestavena například dle stejného věku. Tyto skupiny budou sledovány v oblasti socializace, zdraví a školních výsledků. Tato šetření budou zpracována, vyhodnocena a jejich výsledky budou doloženy pomocí tabulek v praktické části.
|
|
|
Příčiny umisťování dětí do dětského domova z pohledu rodičů
Reitzová, Hana ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit názory rodičů dětí umístěných v náhradní péči na příčiny odnětí dětí z jejich péče a umístění dětí do ústavní péče. V úvodu teoretické části je zmíněna historie péče o děti osiřelé nebo odložené a historie vývoje teorie citové vazby. V další části je věnována pozornost vývojové psychologii s ohledem na city a faktory formující fyzický, ale zejména psychický vývoj dítěte. S touto problematikou úzce souvisí teorie citového pouta a pojem psychické deprivace, které jsou popsány v dalších částech práce. S ohledem na zvolenou problematiku následující díl pojednává o zásadních zákonných úpravách, zejména zákon č. 359/1999 Sb. o činnosti Orgánů sociálně-právní ochrany dětí ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a další související zákony. V úvodu praktické části jsou pojednány důležité aspekty kvalitativního výzkumu. Praktická část je orientována na samotné rozhovory s rodiči a každý rozhovor je průběžně zpracován formou narativní rekonstrukce. Středem zájmu při zpracování této práce byli právě tito rodiče, jejich dětství, dospívání a názory na rodinnou výchovu, ale zejména důvody odnětí jejich dětí z rodičovské péče. KLÍČOVÁ SLOVA Historie náhradní péče, citové pouto,...
|
|
|
Psychologické aspekty pěstounské péče
KOŠNEROVÁ, Patricie
Práce se zabývá psychologickými aspekty pěstounské péče, které můžeme v tomto kontextu definovat jako hlediska pěstounského vztahu a jeho dopady na svěřené dítě a pěstouna. V této práci jsou popsány psychické potřeby dítěte, definovány následky psychického strádání, jako je především psychická deprivace. Dále je také analyzována citová vazba, projevy jejího narušení a možná náprava. Vedle analýzy dětí umisťovaných do pěstounské péče se práce také zaměřuje na osobu pěstouna. Z tohoto hlediska je hodnocena motivace k náhradnímu rodičovství, stejně tak rozdíl mezi očekávám a realitou. Práce také poukazuje na vzájemný vztah pěstouna a dítěte, se všemi dopady, úskalími a chybami, kterých se pěstouni ve své výchově mohou dopustit. Na závěr této práce jsou uvedeny praktické zásady pro úspěšné a dlouhodobé fungování pěstounského vztahu.
|
|
|
Střídavá péče a její vliv na rodiny
Vovsová, Nikola ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Čampulková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce na téma "Střídavá péče a její vliv na rodiny" se věnuje problematice střídavé péče a popsat její nastavení v českém právním systému. Zabývá se jejím teoretickým rámcem, který porovnává s praxí. Zaměřuje se na konkrétní problémy, které v souvislosti s touto porozvodovou péčí o děti spatřují rodiče, jako jsou problémy se soudy či s komunikací s bývalým partnerem. Metody sběru dat, které jsou v této práci použity, jsou desk research a analýza dat získaných z vlastních polostrukturovaných rozhovorů. Cílem je analyzovat ukotvení této politiky a definovat hlavní problémy související s její implementací. Dále tato bakalářská práce představuje vnímání střídavé péče pohledem rodičů a zaměřuje se na její vliv na rodiny. Teorie a koncepty užití v této práci jsou nejlepší zájem dítěte, psychická deprivace a teorie implementace.
|
|
|
Následky psychické deprivace
SURÁ, Zuzana
Má práce se zabývá popsání následků psychické deprivace v dětství. Začátek práce se zaměřuje na deprivaci. Dále se zaměřuji na podmínky deprivace a rizikové faktory, které mohou deprivaci způsobit. V další kapitole se zaměřuji na pojmy, které souvisí s deprivací, nebo jsou v některých případech s ní zaměňovány. Pojmy jsou deprivace, kterou dále rozšiřuji o psychickou deprivaci, attachment, subdeprivace, zanedbávání, izolace, separace. Třetí kapitolou jsou následky psychické deprivace. V této kapitole popisuji určité následky psychické deprivace u dětí izolovaných, dětí v ústavní péči, dětí deprivovaných v rodinách a nechtěných děti. Poslední kapitola, která uzavírá mou práci, je terapie. Zde okrajově popisuji, jak probíhá terapie s dětmi, které jsou deprivované.
|
|
|
Začleňování dětí s poruchami chování z ústavního prostředí do širší společnosti
ROLFOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá začleňováním dětí s poruchami chování z ústavního prostředí do širší společnosti. Cílem práce bylo především zjistit, jak jsou děti schopny do budoucna se znovu začlenit do společnosti. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy, jako je rodina a dítě. Ve druhé kapitole se popisuje výchova v rodině. Ve třetí kapitole se popisují jiţ konkrétní poruchy chování dětí. Ve čtvrté kapitole je nastíněna struktura školských zařízení pro ochrannou a ústavní výchovu. Pátá kapitola se zabývá prostředím zařízení pro ústavní výchovu. Šestá kapitola pojednává o osobnostním vývoji dítěte v ústavní výchově. Sedmá kapitola je o znovuzačlenění dětí v ústavní výchově do společnosti.
|
|
|
Poruchy chování jako sekundární symptom žáků s ADHD na 2. stupni základní školy
Jánský, Miloš ; Šotolová, Eva (oponent) ; Mottlová, Jana (oponent)
Poruchy chování jako sekundární symptom žáků s ADHD na 2. stupni základní školy. Abstrakt: Rigorózní práce se zabývala problematikou poruch chování, jejich etiologií, prognózou a prevalencí a vychází ze současného stavu v ČR. Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jaký je vztah mezi poruchami výchovně či sociálně podmíněnými a poruchami, které také někdy nazýváme poruchy specifické, resp. poruchy vycházející z orgánového oslabení (v našem případě hyperkinetické poruchy - ADD/ADHD). Následně je zjišťováno, jak tuto problematiku vnímají učitelé v pedagogické praxi. Práce ověřovala, nakolik jsou jedinci s poruchami hyperkinetického spektra náročnější ve vzdělávacím procesu a v oblasti výchovy oproti jedincům s poruchou výchovně - sociálně podmíněnou. Autor práce vycházel z názoru pedagogického "terénu", že děti s hyperkinetickou poruchou jsou pro pedagogickou, resp. učitelskou práci náročnější. Rigorózní práce se proto poměrně podrobně zabývá hyperkinetickým syndromem - ADD/ADHD, a to v souvislosti s navazujícími sekundárními projevy. Jako jeden z nejvýrazněji rušivých symptomů této poruchy je ve školním prostředí vnímána např. impulzivita, ale také agresivita, která je pojednána v teoretické části. Práci tvoří dvě stěžejní oblasti. Část teoretickou, která pomocí zpracování a prezentace odborných zdrojů popisuje a...
|
|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
|
|
Souvislost mezi sociálním prostředím a konvertitou k extremismu
Mikšíková, Renata ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou extremismu, sociálně vyloučených lokalit a případného vlivu tohoto prostředí na konvertitu jedince k extremismu. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se soustřeďuje na extremismus a jeho rozdělení, na vliv extremismu v oblasti kriminality a na sociálně vyloučené lokality, jejich specifikaci a problémy. Z psychologického hlediska je popsána možná deprivace u dětí, které v těchto lokalitách vyrůstají. Dále je zmíněno právní ukotvení sociálního začleňování a specifikace kriminality a trestních činů v těchto lokalitách. Blíže se věnuje Ústeckému kraji a problematice sociálního vyloučení. Praktická část obsahuje empirický výzkum členů a sympatizantů s některou z extremistických stran či hnutí. Otázky řízeného rozhovoru jsou zaměřeny na lokality, kde vyrůstali, jejich rodinné poměry a celkový vliv prostředí, které je obklopovalo, na formování jejich postojů a názorů.
|
host ::
RSS.