|
|
Protialkoholní kampaň v Sovětském svazu v letech 1985-1988
Jasenčáková, Miroslava ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Diplomová práce "Protialkoholní kampaň v Sovětském svazu v letech 1985 - 1988" analyzuje vývoj a jednotlivé aspekty opatření pro boj s alkoholismem, která byla přijata v květnu 1985. Ta zahrnovala například výrazné omezení produkce a prodeje alkoholických nápojů a řadu propagačních prostředků. Z časového hlediska je hlavní důraz kladen na období, kdy kampaň probíhala. Pro objasnění kontextu dané problematiky je zahrnut také stručný exkurz ke kořenům ruského alkoholismu, který sahá až do dob středověku. Situace po zavedení kampaně je sledována v prostoru Sovětského svazu, důraz je kladen zejména na vývoj politiky centra. S ohledem na těžké ekonomické dopady přijatých opatření a vysokou míru nespokojenosti obyvatelstva byl protialkoholní program nakonec zrušen. Z těchto důvodů bývá často interpretován jako neúspěšný. Hlavním cílem práce je posouzení možnosti jistých úspěchů kampaně a vyhodnocení předpokladu, že čelní představitelé Sovětského svazu, kteří ji připravovali, si mohli být vědomi rozporu mezi deklarovanými cíli a následnými skutečnými výsledky kampaně.
|
|
|
Rodinné prostředí a konzumace alkoholu mezi mladistvými
Rendlová, Barbora ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce s názvem Rodinné prostředí a konzumace alkoholu u mladistvých se zabývá vztahem čtyř dimenzí rodinného prostředí a konzumace alkoholu u šestnáctiletých. Těmito čtyřmi dimenzemi jsou způsob trávení volného času, struktura rodiny, styl rodičovské výchovy a socioekonomický status. V teoretické části práce je nejdříve popsán vliv rodiny na vývoj dítěte a také vymezen proces socializace, prostřednictvím kterého rodina na dítě působí. Dále je rozebrána souvislost mezi rodinným prostředím a konzumací alkoholu u mladistvých a poté jsou charakterizovány čtyři zkoumané dimenze rodinného prostředí ve vztahu ke konzumaci alkoholu. Souvislost rodinného prostředí a konzumace alkoholu u mladistvých byla zkoumána pomocí smíšeného designu výzkumu. V hlavní, kvantitativní části práce byly pomocí dat z Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z roku 2007 zkoumány vztahy mezi vybranými dimenzemi rodinného prostředí a ukazateli konzumace alkoholu, dále byla vytvořena typologie mladistvých konzumentů alkoholu. Na výsledky této části práce navázala část kvalitativní, kde byly pomoci deseti polostrukturovaných rozhovorů zkoumány hlubší souvislosti a směr vztahů zjištěných na základě analýzy kvantitativních dat. Tato část byla především zaměřena na styl rodičovské výchovy a trávení volného...
|
|
|
Nutriční doporučení pro klienty s alkoholovým postižením jater
Köhlerová, Martina ; Čablová, Lenka (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Práce se ve své teoretické části zaměřuje na popis tradiční role alkoholu v české populaci a jeho konzumaci. Česká republika patří dlouhodobě k největším konzumentům piva, stejně tak celková konzumace čistého alkoholu na osobu se drží mezi nejvyššími na světě. S vysokou spotřebou alkoholu souvisí samozřejmě nebezpečí vzniku závislosti. Ačkoliv alkohol působí na celý organismus, ze somatických poškození je pozornost zaměřena hlavně na játra. Vlivem konzumace se může rozvinout široká škála onemocnění, od lehčích forem jako je jaterní steatóza až k vážnému, život zkracujícímu onemocnění jaterní cirhóze. Léčebné postupy u alkoholového onemocnění jater jsou nastíněny na konci teoretické práce. Na základní kámen léčby, totiž abstinenci, navazují další doporučení, kam patří zanechání kouření nebo dostatečná nutriční podpora. Praktická část se zabývá výživovými doporučeními, která jsou určena pro klienty s alkoholovým postižením jater. Konkrétní doporučení vycházejí z analýzy článků, které byly vyhledány podle předem zadaných kritérií. Bylo zjištěno, že antioxidanty nemají žádný významný vliv na léčbu těchto onemocnění. Příjem lipidů by se měl ideálně pohybovat okolo 30 % celkového denního energetického příjmu. Výsledky o příjmu sacharidů nebyly homogenní, lze tedy doporučit příjem jako pro běžnou populaci, tedy...
|
|
|
Je výše spotřeby alkoholu ovlivněna nezaměstnaností?
Trubák, Marek ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vztah mezi spotřebou alkoholu a mírou nezaměstnanosti v České republice. S využitím časových řad z období mezi lety 1991 - 2012 jsou vytvořeny 2 ekonometrické modely, zahrnující kromě výše uvedených faktorů také vliv HDP, inflace, reálných mezd, sociálních výdajů státu a zpožděné spotřeby alkoholu testující jeho návykovost. Hlavní hypotéza této práce definovaná jako pozitivní vliv míry nezaměstnanosti na spotřebu alkoholu byla potvrzena, přičemž z analýzy vyplývá, že 1% nárůst míry nezaměstnanosti vede ke zvýšení spotřeby alkoholu o 1,05 %. Vedlejší hypotéza definovaná naopak jako pozitivní vliv spotřeby alkoholu na míru nezaměstnanost byla rovněž potvrzena a z výsledků zároveň vyplývá, že 1% nárůst spotřeby alkoholu vede k nárůstu nezaměstnanosti o 0,22 %, čímž je zároveň potvrzen předpoklad endogenity těchto proměnných. Neméně důležitým je také výsledný koeficient HDP, který se ve vztahu ke spotřebě alkoholu jeví proti-cyklicky.
|
|
|
Analýza determinantů spotřeby alkoholu ve vybraných zemích OECD
Bárta, Ondřej ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce analyzuje vliv vybraných faktorů na spotřebu alkoholu ve 30 zemích OECD. Na základě dat za období od roku 2000 do roku 2010 jsem odhadl 4 ekonometrické modely. V modelu jsou použity následující determinanty: cena alkoholu, HDP na obyvatele, tempo růstu HDP, míra nezaměstnanosti, míra dlouhodobé nezaměstnanosti, počet hodin strávených v zaměstnání a podíl sociálních výdajů na HDP. Také je zohledněn vliv finanční krize. Dvě předem stanovené hypotézy jsou: 1. Spotřeba alkoholu pozitivně koreluje s HDP na osobu, 2. Spotřeba alkoholu pozitivně koreluje s mírou nezaměstnanosti. Hypotézu č. 1 mé modely potvrzují, hypotézu č. 2 potvdit nemohu. Spotřeba alkoholu je tedy negativně korelovaná s mírou nezaměstnanosti. Naopak pozitivní korelace existuje mezi spotřebou alkoholu a mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. Dále se významně projevil podíl sociálních výdajů na HDP, který se spotřebou alkoholu koreluje negativně a o rok zpožděná spotřeba alkoholu, která koreluje pozitivně.
|
|
|
Alkonomie
Čihák, Jakub ; Běláčková, Vendula (vedoucí práce) ; Hřebík, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vztah mezi hospodářským cyklem a spotřebou alkoholu na datech České republice a jednotlivých krajích v období 1994-2011. Základní otázkou této práce je, jestli je spotřeba alkoholu procyklická, či proticyklická. Tuto otázku si už pokládali v mnoha pracích (Ruhm, Black, 2002). Na rozdíl od amerických studií, kde vychází spotřeba procyklická, mé výsledky studie ukazují, že zhoršení hospodářských podmínek má za následek zvýšenou spotřebu alkoholu ve společnosti a značí mi tedy proticykličnost. Také jsem zjistil, že rozvody mají pozitivní vliv na spotřebu alkoholu, kdežto reálná cena má negativní vliv.
|
|
|
Vliv konzumace alkoholu na studijní výsledky vysokoškoláků
Tyburcová, Iva ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv spotřeby alkoholu na studijní výsledky studentů vysokých škol. Konkrétně pro tuto práci byla zvolena skupina studentů studující obor ekonomie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Data byla od studentů získána pomocí dotazníkového šetření a následně byla doplněna oficiálními daty ze školní databáze. Na základě teoretického modelu byl vytvořen ekonometrický model, který zkoumá daný vztah. Z výsledků modelu vyplynulo, že intenzita spotřeby alkoholu má na 5% hladině významnosti negativní vliv na studijní výsledky. Z výzkumu lze vyvodit, že mírně převládají negativní účinky konzumace alkoholu, jakými mohou být nevolnost, bolest hlavy či únava. Přesto je patrné, že tyto negativní účinky se snižují se zvyšujícím se počtem návštěv restauračních zařízení při konzumaci alkoholu.
|
|
|
O kolik snižují spotřební daně spotřebu alkoholu?
Fischerová, Veronika ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce zkoumá vliv spotřebních daní na alkohol na spotřebu různých druhů alkoholických nápojů. Zaměřuje se na oblast Evropské unie a období mezi lety 1990-2009. K analýze používá metodu fixních efektů s použitím prvních diferencí. Z výsledků vyplývá, že zvýšení sazby daně na destiláty o 36 euro z minimální sazby (3 eura) na maximální sazbu (39 euro) vede k poklesu spotřeby destilátů o 24 % a spotřeby ethanolu o 10 %. Pokud se zvýší sazba daně na meziprodukty o 5 euro z minimální sazby (0 euro) na maximální sazbu (5 euro), pak spotřeba ethanolu klesne o 12 % a spotřeba destilátů o 21 %. Zvýšení sazby daně na víno o 5 euro z minimální sazby (0 euro) na maximální (5 euro) vede k poklesu spotřeby vína o 8,4 %. Růst sazby daně na pivo o 3 eura z minimální sazby (0 euro) na maximální (3 eura) vede k růstu spotřeby destilátů o 6,8 % a spotřeby vína o 86 %, z čehož vyplývá, že destiláty a pivo a víno a pivo jsou substituty. Růst reálného HDP na hlavu o 4100 euro vede k růstu spotřeby různých druhů alkoholických nápojů o 3,7-9 %.
|
|
|
Zvýšení spotřební daně z lihu v České republice a jeho dopady
Kozák, Jan ; Rod, Aleš (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Abstrakt Práce je analýzou dopadů zvýšení spotřební daně z lihu z 1.1.2010, se zaměřením na rok 2010. Práce je zaměřena na trh s lihovinami 40 %, trh piva a trh vína. Z pozorování údajů o spotřebě lihovin 40 % dostupných na Českém statistickém úřadě vyplynulo, že ke všem výraznějším poklesům spotřeby došlo vždy, když Vláda ČR zvýšila sazbu spotřební daně. V porovnání s vybranými evropskými státy je nominální výše sazby spotřební daně z lihu v ČR spíše průměrná. U spotřební daně z piva patříme k zemím s nižším nastavením sazby. Při hledání vztahu mezi HDP, mírou nezaměstnanosti a spotřebou alkoholu v České republice, korelační analýza nepotvrdila, že by s poklesem HDP docházelo k vyšší spotřebě alkoholu. Také se nepodařilo potvrdit, že by rostoucí nezaměstnanost v ČR byla doprovázena rostoucí spotřebou alkoholu. Výsledky korelační analýzy jsou však zkresleny velmi krátkou časovou řadou pro ČR. Data dostupná na Celní správě ČR a Ministerstvu financí ČR potvrdila, že očekávané vyšší inkaso, po zvýšení sazby spotřební daně z lihu, bylo chybné. Inkaso státního rozpočtu bylo v roce 2010 téměř o jednu miliardu nižší, než vláda očekávala.
|
|
| |
host ::
RSS.