|
|
Akustická detekce potencionálního predátora u koně domácího (Equus caballus)
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití patří mezi velké býložravce závislé na včasné detekci predátorů. Díky vyvinutým smyslům dokáží potencionální nebezpečí odhalit s předstihem a reagovat rychlým útěkem, který jim zajistí přežití. I domácí koně stále reagují velmi senzitivně na nenadálé podněty. Předpokládáme proto, že schopnost rychlé detekce predátora zůstala zachována i přes poměrně dlouhý domestikační proces, což nepřímo dokládají i úspěšně se množící feralizovaná stáda po celém světě. Nicméně, pokusy dokládající přímou reakci domestikovaných koní na psovité šelmy jakožto nejběžnější predátory stále chybí. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou koně domácí (Equus caballus) schopni reagovat na hlasový projev psa jako na predátora a zda rozlišují míru potencionálního nebezpečí v závislosti na počtu predátorů, podobně jako jejich divocí předci. Byly vytvořeny nahrávky štěkotu psů velkých plemen a upraveny tak, aby vznikl set štěkotů pocházejících výhradně od jednoho psa či tří různých. Ty byly následně přehrány experimentálním zvířatům - koním, v kontrolovaných podmínkách, společně s bílým zvukem jako kontrolou. Jejich reakce byly zaznamenány na videokameru. Celkem bylo analyzováno 12 koní pocházejících z jedné stáje a natočeno 226 minut záznamu. Z něj bylo rozlišeno 7 kategorií chování, které vstupovaly do statistické analýzy...
|
|
|
Akustická detekce potencionálního predátora u koně domácího (Equus caballus)
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití patří mezi velké býložravce závislé na včasné detekci predátorů. Díky vyvinutým smyslům dokáží potencionální nebezpečí odhalit s předstihem a reagovat rychlým útěkem, který jim zajistí přežití. I domácí koně stále reagují velmi senzitivně na nenadálé podněty. Předpokládáme proto, že schopnost rychlé detekce predátora, zůstala zachována i přes poměrně dlouhý domestikační proces, což nepřímo dokládají i úspěšně se množící feralizovaná stáda po celém světě. Nicméně, pokusy dokládající přímou reakci domestikovaných koní na psovité šelmy jakožto nejběžnější predátory stále chybí. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou koně domácí (Equus caballus), schopni reagovat na hlasový projev psa jako na predátora a zda rozlišují míru potencionálního nebezpečí v závislosti na počtu predátorů, podobně jako jejich divocí předci. Byly vytvořeny nahrávky štěkotu psů velkých plemen a upraveny tak, aby vznikl set štěkotů pocházejících výhradně od jednoho psa či tří různých. Ty byly následně přehrány experimentálním zvířatům - koním, v kontrolovaných podmínkách, společně s bílým zvukem jako kontrolou. Jejich reakce byly zaznamenány na videokameru. Celkem bylo analyzováno 12 koní pocházejících z jedné stáje a natočeno 226 minut záznamu. Z něj bylo rozlišeno 7 kategorií chování, které vstupovaly do statistické analýzy (Pohled...
|
|
|
Individuální variabilita v hlasech šelem
Švůgrová, Barbora ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Schopnost individuálního rozpoznávání jedinců je mezi šelmami velmi důležitá, podobně jako u ostatních skupin živočichů. V této práci jsem se zaměřila na individuální variabilitu v hlasech šelem. Zaměřila jsem se hlavně na práce, které popisují individuální variabilitu v hlasech pomocí diskriminační analýzy. Rozšířila jsem review od Insley et al. (2003), kteří navrhli, že schopnost individuálního rozpoznávání je rozvinutější u lachtanovitých než u tuleňovitých. Mé kvantitativní porovnání individuální variability v hlasech lachtanů a tuleňů ukazuje, že to může být tím, že lachtani mají individuálně různorodější hlasy. Dále jsem porovnala individualitu v hlasech i u ostatních šelem. Výsledky porovnání ukazují, že druhy žijící ve skupinách nemají individuálně variabilnější hlasy než solitérně-párově žijící druhy. Lépe lze dle hlasu odlišit jednotlivé dospělce než mláďata. Ačkoliv pro skupinu šelem jako celek najdeme hodně prací na téma individuální variability v hlasech, většina výzkumu byla učiněna na lachtanech a tuleních. Pro další výzkum a lepší srovnání je potřeba pokrýt i další skupiny šelem. Klíčová slova: individualita, identita, vokalizace, hlasová komunikace, savci, šelmy
|
|
| |
|
|
Vokalizace kanců prasat a jejich potenciální role v pohlavním výběru
Roreitnerová, Daniela ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Cílem této rešerše je shromáždění dosavadních poznatků o vokalizaci kanců a její potenciální roli v pohlavním výběru. Hrstka studií převážně ze 70. a 80. let minulého století naznačuje, že by tzv. píseň lásky (chant de-coeur), kterou samci během námluv vydávají, mohla fungovat jako stimulant páření. Nenašla jsem však žádné důkazy o tom, že by kanci významně používali hlasy během soubojů. Většina publikovaných prací se zabývala hlasy prasat v jiném kontextu. Abych tedy mohla lépe zhodnotit, zda hlasy kanců mohou hrát roli v pohlavním výběru, musela jsem se zaměřit i na studie u příbuzných sudokopytníků. U nich byl zaznamenán vliv hlasů na sexuální chování samic i na kompetici mezi samci. Ze srovnání vyplývá, že by se vokalizace kanců mohla uplatňovat spíše při komunikaci na kratší vzdálenosti a jejich potenciální role v pohlavním výběru není zřejmě tak velká jako například u jelenů. Zároveň byla podpořena možnost stimulačního vlivu během páření, protože tato funkce byla potvrzena i u několika dalších druhů napříč sudokopytníky. Pro bližší porozumění hlasům kanců bude ale třeba dalších studií, které by mohly být využity například v chovech prasat pro lepší účinnost umělého oplodnění prasnic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Raná ontogeneze vazby matky a potomka u podčeledi Bovinae
Staňková, Helena ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Jůnková, Pavla (oponent)
Cílem práce bylo popsat na základě dosupné literatury vznik, podobu a trvání sociální vazby mezi matkou a mládětem u podčeledi Bovinae. Důraz byl kladen na specifika chování související s porodem a ekologické rozdíly mezi druhy. Zkoumaná skupina zahrnuje střední a velké sudokopytníky žijící ve stádech. Nachází se zde i domestikované druhy, které žijí ve specifických podmínkách, proto se jejich chování může lišit. Nejpevnější pouto mezi jedinci vzniká u matky a mláděte. Tato vazba je pro potomka klíčová, neboť je zcela odkázán na mateřskou péči. Mateřské chování můžeme pozorovat již několik dní před porodem, ale často je nejviditelnějším znakem u většiny zástupců této podčeledi oddělování matky od stáda z důvodu intenzivnější interakce s mládětem. Matka se teprve po porodu učí poznávat své mládě a to především pomocí pachu, i z tohoto důvodu je mládě po porodu olizováno. Kojení mláděti poskytuje výživu, ale utužuje také vzájemný vztah. Síla vazby je závislá na sociálním prostředí, strategii mláděte, jeho pohlaví a dalších faktorech. Vazba mezi matkou a mládětem se druhově liší ve svém trvání i ve způsobu ukončení. Tato problematika je v současnosti nedostatečně probádaná a zaslouží si další výzkum.
|
|
|
Sociální chování a akustická komunikace u netopýra velkého (Myotis myotis)
Porteš, Michal ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
V rámci řádu letounů (Chiroptera) existuje velká variabilita v potravních, úkrytových i sociálních strategiích. Netopýr velký (Myotis myotis, Borkhausen 1797) je modelovým druhem netopýrů v rámci Evropy a jeho sezónní organizace odpovídá cyklu mírného pásma s velkými mateřskými koloniemi a solitérním životem samců. Přestože se jedná o modelový druh, většina prací je věnována různým aspektům biologie mateřských kolonií a biologie samců je málo známá. Nedávné nálezy samčích agregací v silničních mostech tak umožňují studovat sociální chování a akustickou komunikaci samců na individuální úrovni a porovnávat je s dosavadními znalostmi. Zatímco most v Bernarticích byl osídlen seskupením samců, ve Voznici byla zjištěna i mateřská kolonie. Formování harému probíhalo od srpna do října. Pattern osídlení úkrytů samců se lišil a samci s nejvyšší úrovní sezónní obsazenosti úkrytu měli největší přítomnost samice v úkrytu. Vokalizační aktivita samců narůstala v srpnu a nejvyššími hodnotami v září. Nejvyšší vokalizační aktivitu měli samci sídlící v blízkosti vletového otvoru. Sociální signál M. myotis je tvořen 4 základními motivy, jež samci kombinují a je typicky emitován jako reakci na prolétávajícího jedince. Na základě akustické analýzy lze rozlišit interindivuální rozdíly v parametrech signálů. Získané...
|
|
|
Referenční vokalizace primátů
Rejlová, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Některé typy vokalizace nekódují pouze jednotlivé vlastnosti vokalizujícího jedince jako je druh, velikost a jeho motivační stav, ale informují také o událostech a objektech v okolí. Tato vokalizace se nazývá " funkčně referenční". Referenční komunikace se akusticky odlišuje od ostatních druhů vokalizace a je produkována pouze v reakci na specifické podněty. Recipient reaguje na vokalizací zprostředkovanou informaci stejným způsobem, jako by byl podnětu přítomen. Tato práce si klade za cíl shrnout dosavadní poznatky týkající se referenční komunikace primátů, především potravního a antipredačního typu, včetně neurologických mechanismů, gestikulace zprostředkující referenční signalizaci a mezidruhového srovnání. Klíčová slova: referenční komunikace, vokalizace, primáti, antipredační chování, potravní chování
|
|
|
Behaviorální projevy bolesti u potkanů
Zámečník, Jakub ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Boukalová, Štěpána (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky týkající se behaviorálních projevů bolesti u potkanů. Práce je zaměřena na potkany, jelikož ty jsou jedny z nejvíce užívaných laboratorních zvířat, a mohou se v některých pokusech setkat i s bolestí. Z různých projevů bolesti jsou vybrány právě behaviorální, které jsou poměrně dobře rozpoznatelné a vyhodnotitelné. Nejdříve jsou uvedeny nezbytné základy souvisejícími s fenoménem bolesti, s jeho pojetím u zvířat, s klasifikací, s fyziologií či třeba se způsoby, jakými se u potkanů experimentálně bolest vyvolává. V druhé polovině jsou pak postupně probrány jednotlivé behaviorální projevy bolesti s uvedenými příklady, za jakých podmínek byly sledovány. Hlavním tématem práce je tedy bolest a s ní související únikové reakce, postoj, vzhled a specifické pohyby potkana, dále je probrána vokalizace, změny v konzumaci jídla a vody, změny pohybové aktivita, úzkost, kognitvní funkce a mnoho dalších projevů. Práce může být cenným přínosem pro všechny pracovníky se zvířaty a svým rázem přispívá k welfare zvířat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Repertoár a specifika vokalizace papouška šedého (Psittacus erithacus)
Kůrková, Petra ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
Cílem této studie bylo zmapovat repertoár vokalizace čtyř papoušků žako šedých (Psittacus erithacus) z odchytu, a to dvou samic a dvou samců. Sběr dat probíhal nahráváním jejich vokalizace ve standardizovaných podmínkách v devíti dnech od června do listopadu 2008. Získané zvuky (3 052) byly podle jejich charakteristik metodou porovnávání spektrogramů v v kombinaci s poslechem rozděleny do 70 stanovených kategorií, které byly dále spojeny do 18 větších skupin. Bylo zjištěno, že žádný ze subjektů studie nevyužívá celý zaznamenaný repertoár. Ukázalo se, že ve vokalizaci námi zkoumaných subjektů se objevují výrazné individuální odlišnosti, a to jak na úrovni jedince, tak podle pohlaví. Významný rozdíl ve využívání repertoáru v průběhu studie nebyl zaznamenán. Spektrogramy prototypů kategorií jsou součástí práce. Klíčová slova: papoušek žako, Psittacus erithacus, repertoár, vokalizace
|
host ::
RSS.