|
Udržování rodinných rituálů v 21. století.
DVOŘÁKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce je zaměřena na to, jaký význam přikládají rodiny v 21. století rodinným rituálům a jaké rituály se snaží dodržovat. V první, teoretické části jsou definovány a vysvětleny důležité pojmy týkající se rituálu, tradic a jejich význam v životě lidí. Druhá polovina, teoretické části se zaobírá rodinou: jednotlivými typy rodin, historií a vývoj rodinného života podle Lawrence Stona. Následně se zaobírám dělení přechodových rituálů podle Gennepa. Nedílnou součástí teorie je také dělení rituálů v rodině a rituály v průběhu dne. V kategorii kalendrické rituály jsou vybrány a popsány symboly nejdůležitějších svátků v roce jako jsou Vánoce a Velikonoce. Poslední část obsahuje zaniklé a nové rituály a do této oblasti jsem zařadila 1. Máj, Valentýn, Dušíčky a Halloween. Druhá oblast, bakalářské práce obsahuje praktickou část, ve které je na začátku uveden cíl práce, který je zjistit, jaké tradice se v současné společnosti přenášejí z generace na generaci, zda se stále dodržují; které tradice zanikly a popřípadě, které nově vznikly. Dále jaký význam mají rituály v dnešních rodinách, popsat podobu a užívaní každodenních a každoročních rituálů v současné rodině. Cíl práce obsahuje výzkumnou otázku, která zní: jaký význam mají rodinné rituály a dodržování tradice v současné rodině? V tomto výzkumu byla použita metoda kvalitativního výzkumu polostrukturovaného rozhovoru. Volba komunikačních partnerů byla provedena prostřednictvím volného výběru. Dotazovaných rodin bylo 10, jednotlivé rodiny se od sebe lišily vzděláním rodičů. Jedna část se skládala z vysokoškolských rodin a druhá část s výučním oborem. Všem dotazovaným bylo pokládáno stejné množství otázek na určité téma. Na začátku rozhovorů byli komunikační partneři informováni o průběhu výzkumu a o důsledku používání získaných dat pro výzkum. Rozhovory byly prováděny v období dvou měsíců. Jeden rozhovor trval v rozmezí 30-60 minut, kdy jednotlivé odpovědi byly zaznamenávány na papír a následně přepsány a vloženy do přílohy. Rozhovory probíhaly na místech, které si komunikační partneři určili sami, pokaždé v přirozeném prostředí, kde se cítili dobře a mohli povídat o svém soukromí. Témata obsahující rozhovor byla rozdělena do 7 kategorii: základní informace, rodinné rituály, rodinné paměti, náboženství a víra, Velikonoce, Vánoce, nově vzniklé a zaniklé rituály. Po důkladném prostudování a porovnání se zjišťovaly podobnosti a rozdíly. Výsledky toho výzkumného šetření vypovídají o tom, že zkoumaný soubor vysokoškolských rodin přikládá velký význam rodinným rituálům, což pro ně znamená sešlost celé rodiny, čas pohody, klidu a lásky. Oproti komunikačním partnerům s výučním listem, kteří nepřikládají rodinným rituálům velkou hodnotu, i přesto že pro ně znamenají: společně strávené večery, teplo domova, společné dovolené a oslavy svátků. Důležitým aspektem dodržování rodinných rituálů je zavedený řád v rodině, který se ale odráží od zaměstnání rodičů. Z důvodu časové vytíženosti jsou také v jednotlivých rodinách omezeny rodinné rituály. Výzkum také potvrdil dodržování jednotlivých tradic, které si přinášejí z původních rodin, převážně v oblasti Velikonoc a Vánoc. Odbourávají se ale tradice související s náboženstvím. Tato společnost odmítá zavádění nových rituálů do rodiny a zůstává raději u tradičních zvyků. Práce měla směřovat k zjištění hodnot a významu českých tradic v současné rodině, kdy prostřednictvím uspěchané doby nemáme čas se zastavit a prožít klidné dny s rodinou, s tímto úzce souvisí problém rodinného zázemí a celkové soudržnosti rodiny.
|
|
Úloha sestry v prevenci imobilizačního syndromu po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení
HOLUBCOVÁ, Eliška
Bakalářská práce na téma Úloha sestry v prevenci imobilizačního syndromu po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení se zabývá problematikou ošetřovatelské péče a prevence imobilizačního syndromu u pacientů po cévní mozkové příhodě. Teoretická část práce je zaměřena na prevenci, léčbu a vyšetření, která pacient absolvuje po cévní mozkové příhodě, a na úlohu sestry při těchto výkonech. V práci je podrobně popsán rovněž imobilizační syndrom. V závěru teoretické části se autorka zabývá ošetřovatelskou péčí, která by se měla provádět jako prevence imobilizačního syndromu u pacienta po cévní mozkové příhodě. Jedna z kapitol je věnovaná hygienická péči, výživě, vyprazdňování, péči o kůži, psychickému stavu a komunikaci s pacientem po cévní mozkové příhodě. Praktická část bakalářské práce je zaměřena především na kvalitativní šetření prováděná přímo na oddělení. Cílem uvedeného šetření bylo zhodnocení úlohy sestry v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení. V šetření byla stanovena následující výzkumná otázka: Jakou úlohu hraje sestra v prevenci imobilizačního syndromu u pacienta po cévní mozkové příhodě? Dále jsou uvedeny rozhovory se sestrami, které byly uskutečněny přímo na neurologickém oddělení a u stejných sester bylo rovněž provedeno skryté pozorování ošetřovatelské péče. Z výsledků šetření vyplývá, že sestra hraje hlavní úlohu v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě. Na prvním místě jako poskytovatelka péče, dále jako komunikátorka a v menší míře i jako edukátorka. V práci najdeme také mapu ošetřovatelské péče, která popisuje správný postup při ošetřování dutiny ústní. Správně prováděnými ošetřovatelskými postupy může sestra výrazně ovlivnit průběh nemoci, a zabránit tak komplikacím, ke kterým patří zejména dehydratace, malnutrice a dekubity.
|
|
Specificky zaměřená výživa jako prostředek k sebeutváření člověka - sportovce. Případová studie
TEPLÁ, Kateřina
Moderní doba přináší řadu nových pohledů na vnímání významu a role výživy v lidském životě. Při sledování současného životního stylu můžeme u konkrétních jedinců pozorovat nemalé rozdíly. Práce se zabývá problematikou specifické výživy ve spojení s pravidelnou pohybovou aktivitou , jako spolupůsobících faktorů, které utvářejí životní styl člověka - sportovce. Práce se zaměřuje na jedince, pro něž striktní specificky zaměřená výživa spojená s pravidelnou pohybovou aktivitou tvoří neodmyslitelnou součást života a představuje tak cestu k seberealizaci ? sebeutváření - v nejrůznějších směrech. Cílem práce bylo popsat skladbu jídelníčku a její změny v závislosti na různých etapách tréninkového plánu sportovce - kulturisty. Zmapovat možné bio-psycho-sociální konsekvence. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkum byl prováděn jako případová studie. Sledovaný soubor tvoří dvojice sportovců - kulturistů. Žena a muž, reprezentují současný trend vyznavačů fitness-kulturistiky, pro něž spojení sportu a správně zaměřené výživy představuje jednu z životních hodnot. Výzkum byl realizován v širším časovém horizontu, tedy v rozmezí květen 2012 až leden 2013. Metody sběru dat byly používány opakovaně s daným časovým odstupem. Jako metody sběru dat byly použity semistrukturované rozhovory, pozorování, evidence různých osobních dokumentů a výsledků činnosti. Pro zpracování dat byla provedena kvalitativní analýza zapsaných rozhovorů, pozorování a osobních dokumentů a výsledků činnosti. Z provedeného výzkumu konkrétního případu bylo zjištěno, že strava sportovce kulturisty se v různých etapách tréninkové přípravy mění rapidním způsobem. Pozorovatelné jsou změny celkového množství stravy, změna vzájemných poměrů či množství jednotlivých živin, i změny výběru konzumovaných potravin. Zjištěné změny stravování sledovaných sportovců korespondují s teoretickými poznatky uvedenými v teoretické části práce. V objemové fázi přípravy se strava sledovaného páru vyznačovala relativně vysokým příjem energie, zejména v podobě stálého vyššího příjmu sacharidů, vysokým příjmem bílkovin a ze všech fází nejvyšším požadovaným přísunem tuků. V objemovém jídelníčku byla dále patrná nejvyšší pestrost výběru potravin. V rýsovací fázi přípravy se strava pozorovaného páru vyznačovala v průměru nižším příjmem energie, zejména díky omezení příjmu sacharidů, stejně vysokým, či vyšším přísunem bílkovin než v objemové fázi. Přísun tuků ve stravě muže se prakticky nezměnil, žena množství přijatého tuku oproti objemové fázi snížila. Rýsovací dieta respondentů byla charakteristická zúžením výběru potravin, nižší konzumací sacharidových potravin, převahou potravin bílkovinných zdrojů a navýšením konzumu zeleniny. V závěrečné fázi přípravy byla strava sledované ženy naprosto specifická, založená nejprve na několikadenním velmi vysokém přísunu bílkovin z nejkvalitnějších zdrojů, doplněná následnou několikadenní výhradní konzumací sacharidů ve velmi vysokém množství. Během odpočinkové a zotavovací fáze přípravy strava sledovaného páru nevykazovala striktně dané požadavky. Z výsledků výzkumu je dále patrné, že přístup sportovců ke stravě je různorodý, liší se dle etapy tréninkové přípravy. Strava tedy může být pro sportovce požitkem i nutností. Stravu jako požitek vnímá sledovaný pár sportovců v období a ve chvílích, kdy se ve stravování nemusí výrazně omezovat. Naopak v období striktního dodržování diety znamená strava pro sledovaný pár pouze zdroj nezbytných živin, tedy nutnost. Pro sledovaný pár sportovců strava nepředstavuje tabu. Tento specifický a do jisté míry extrémní životní styl s sebou nese určitá pozitiva i rizika působící na zdravotní stav lidského organismu. Práce může být využita jako informační materiál pro nutriční terapeuty, zaměřené na práci se sportovci, i pro informování samotných sportovců a širší veřejnosti o možnostech dopadu extrémů ve výživě.
|
|
Je sociální práce s romskou minoritou nevděčná?
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Sociální práce s romskou minoritou je specifická, na pracovníky jsou kladeny nároky týkající se různých odlišností jejich cílové skupiny. Přitom je sociální práce s romskou minoritou důležitá nejen pro samotné klienty, ale svými dopady a výsledky se týká všech. Přesto se pracovníci/nice setkávají u veřejnosti někdy spíše s nepochopením, údivem nebo překvapením, v některých případech dokonce odsuzováním své práce. V teoretické části práce jsou shrnuta některá nejdůležitější témata týkající se právě sociální práce s klienty/tkami cílové skupiny romské minority. Kromě vymezení některých pojmů je popsáno, díky jakým faktorům a problémům se Romové stávají nejčastěji klienty sociálních služeb. Jde především o nezaměstnanost, dluhy, nemožnost najít vhodné bydlení, špatný zdravotní stav, ale především celkové sociální vyloučení této skupiny obyvatel. Je zde také popsáno, které modely, přístupy a druhy sociální práce se klientů romské minority nejvíce týkají. Cílem práce bylo analyzovat subjektivní pocity a nálady pracovníků, získat informace o tom, s jakými se nejčastěji setkávají kladnými i zápornými reakcemi na svou práci ze strany nejen svých klientů, ale i od široké veřejnosti a především zjistit, jak tyto projevy vnímají. Dále šlo o zmapování jejich případných dalších problémů, ale i reflexi toho, co je v práci nejvíce těší a baví a naopak nějakého faktoru, který jim jejich práci znepříjemňuje. Výzkum byl proveden kvalitativní strategií s využitím několika metodických postupů ? šlo o metodu dotazování, techniku polostrukturovaného rozhovoru, ale také zúčastněné pozorování. Ze získaných poznatků vyplynulo, že oslovení/é pracovníci/e se setkávají s reakcemi jak pozitivními, tak negativními, a to ze strany klientů i ze strany široké veřejnosti. V souhrnu z odpovědí respondentů vyplynulo, že význam jejich práce je podle nich marginalizován a jejich práce není oceňována tak, jak by podle nich měla být.
|
|
Současné sociální sítě jako nástroj resocializace handicapovaných
KOLÁŘOVÁ, Tereza
Resocializace osob se zdravotním postižením je tématem, které se kdykoli může osobně dotknout kohokoli z nás. Následky těžké nemoci nebo úrazu mohou člověku znemožnit, aby pokračoval ve způsobu života, na který byl doposud zvyklý. Je velmi důležité, aby takový člověk nezůstal izolován, a aby se pokusil znovu se zapojit do společnosti. Tato práce si klade za cíl zjistit, jaký vliv má členství v sociální síti na resocializaci osob se zdravotním postižením. Zaměřuje se přitom na na oblast zdravotní, sociální, pracovní a také na oblast vzdělávání. Dalším jejím cílem je zjistit, co osoby se zdravotním postižením vnímají jako největší přínos svého členství v sociální síti. Ke svému výzkumu jsem zvolila kvalitativní přístup, technikou sběru dat se stalo dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, ke kterému jsem si předem připravila soubor vlastních návodných otázek. Uvedené postupy jsem doplnila o techniku nestandardizovaného pozorování, které proběhlo skrytou a nezúčastněnou formou. Výběrový soubor tvořilo 15 osob se zdravotním postižením, kteří jsou uživateli současných sociálních sítí. Byly vybrány úsudkem a na základě dobrovolnosti. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou osobních případových studií, nejdůležitější data bezprostředně související s hlavními cíli mé diplomové práce byla navíc vyhodnocena technikou prostého výčtu. Jak z výzkumu vyplynulo, členství v sociální síti má pozitivní vliv na resocializaci osob se zdravotním postižením. Může jim pomoci zlepšit či kompenzovat jejich zdravotní stav, předcházet u nich sociální izolaci, najít vhodné pracovní uplatnění či zvýšit jejich informovanost ohledně možností dalšího vzdělávání a rekvalifikace. Jako největší přínos svého členství v sociální síti vnímají osoby se zdravotním postižením zprostředkování nepřetržitého kontaktu s okolním světem.
|
|
Vliv dojení dojícím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
PROVAZNÍKOVÁ, Iveta
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení welfare dojnic při volném způsobu ustájení a dojení stáda pomocí robota. Hlavními posuzovanými ukazateli byly údaje o celkové době, kterou strávily dojnice v zařízení robota, a údaje o následujícím pohybu zvířat po opuštění dojícího boxu. Dále byla vyhodnocena doba přípravy dojnice od vstupu do robota do úspěšného nasazení strukových násadců. Rovněž byl posouzen i vliv stresu na vybrané krevní parametry. Na základě těchto pozorování si lze utvořit představu o pohodě zvířat při tomto způsobu ustájení a o jejich možnosti svobodného rozhodování, v jakých intervalech v průběhu dne budou proces dojení absolvovat. Měřené a sledované hodnoty byly získávány pozorováním dojnic a přesnou evidencí jejich činnosti od vstupu do robota. V následujících třiceti minutách po jeho opuštění byl dále zaznamenáván pohyb zvířat ve stáji a uspokojování jejich fyziologických potřeb, příjem potravy, pití a ulehnutí. Měření probíhalo v běžných provozních podmínkách po dobu 24 hodin a bylo orientováno na všechny dojené kusy ve stádě. Podrobné časové údaje o délkách probíhajících úkonů a o denní dojivosti byly převzaty ze záznamů dojícího robota Lely Astronaut. Výsledky byly následně vyhodnoceny programy Microsoft Excel, Statistika 9 a byl porovnán jejich vliv na celkovou užitkovost. Údaje o stresovém působení rozdílných způsobů dojení na dojnice byly získány ve spolupráci s VFU Brno na jejich experimentálním pracovišti. V oblasti pohody ustájených zvířat pozorování neprokázala žádné vážnější problémy, zvířata byla po dobu celého hodnocení klidná a spokojená. Dojení probíhalo průběžně a dojnice nastupovaly ukázněně do boxu robota. Pouze 5 kusů, což tvoří necelých 6 % dojených krav, bylo nutno do boxu nahánět za pomoci zootechnika. Vesměs se však jednalo o prvotelky, které se technologii robota teprve přizpůsobují. V průběhu pozorování bylo zjištěno 147 dojení na 58 kusech dojnic, což odpovídalo průměru 2,54 dojení na kus. Při průměrné dojivosti 14,87 kg to znamenalo průměrnou denní užitkovost 37,8 kg mléka na dojnici. Délka přípravy k dojení se pohybovala kolem 2 minut 25 sekund. Délka samotného dojení činila průměrně 6 minut. Ze sledovaných dojnic po dojení vyhledalo potravu 83,7 % a bezprostředně po podojení ulehlo pouhých 6,8 % krav. Průměrná denní dojivost se výrazně navýšila u dojnic dojených 3x za den a to o 16,1 kg, což představuje nárůst o 31 %. Křivka aktivity dojnic v grafu vykázala značnou ochotu dojnic spolupracovat s dojícím robotem. Kortizon v krevním séru nevykázal nadlimitní hodnoty.
|
|
Migrace slovenských Romů do českých zemí po roce 1945: případová studie - usídlování Romů v Rokycanech mezi lety 1945-1952
Šebová, Barbora ; Závodská, Milada (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Napsat bakalářskou práci na téma poválečné migrace Romů do českých zemí mi navrhla paní doc. Milena Hübschmannová, Csc. při svých přednáškách o historii Romů. Když mluvila o válce a poválečné historii, několikrát vyslovila přání, aby někdo zachycením a analýzou vzpomínek pamětníků - tedy za pomoci využití metody orální historie - zpracoval tento úsek historie podrobněji. Aby tím, že popíše detaily ze života lidí, kterých se poválečný přesun do českých zemí týkal, umožnil člověku, žijícímu v dnešní době, alespoň částečně pochopit motivy tehdejších migrantů a jejich příčiny. Proto se ve své práci vedle zkoumání odborné literatury, na jejímž základě je formulována obecná teoretická část, zaměřuji především na rozhovory s pamětníky a práci s dobovými dokumenty. Rozhovory s pamětníky umožňují popsat, jak migrace probíhala v rámci jednotlivých rodin a rodů a jak ji vnímali samotní Romové. Dobové dokumenty zase umožňují získat informace o tom, jak k romským pracovníkům přistupovaly jednotlivé průmyslové a zemědělské podniky a jaký pro ně měli Romové význam. Mým cílem je poukázat v případové studii1 Rokycan na to, že mnoho Romů přišlo po válce do českých zemí na základě výzev v médiích nebo bylo do jednotlivých podniků přímo nabráno náboráři, a že poválečná romská migrace nebyla pouze "spontánní" a "hromadná" 2,...
|
|
Význam času a místa v procesu migrace. Zkušenost dvou generací Čechů žijících v Berlíně
Jansová, Lenka ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Práce se zabývá vzájemným vztahem sociálních struktur a individuálního jednání v procesu migrace. Cílem je kontextuální výklad motivů a strategií přesunu dvou generací Čechů do Berlína. Generace krajanů, která odešla mezi lety 1968-1989 a generace migrujících, která se přestěhovala po vstupu České republiky do Evropské unie. Koncentrace na význam času(ů) a míst(a) v procesu migrace umožňuje srovnání generací a je klíčem k pochopení interakce struktur a jednání. Teoreticko-metodologický rámec tvoří pojetí teorie praktik od Karen O'Reilly (2012), pro interpretaci významu času(ů) byla využita výzkumná perspektiva životních drah, pro význam míst(a) koncept migračních sítí a transnacionalismu. Jádrem empirické části je analýza etnografického materiálu, který zahrnuje poznámky ze zúčastněného pozorování a hloubkové narativní rozhovory s biografickými prvky (mikro-úroveň). Interpretace motivů a strategií přesunu i významu sociálních sítí a praktik aktérů je zasazena do širších struktur a událostí - tj. historicko-geografického vztahu mezi zeměmi a politicko-právních podmínek migrace (makro-úroveň), stejně jako zvažuje načasování migrace jako události v individuálním a institucionálním životě (mezo-úroveň). Zatímco u krajanů širší struktury definovaly migraci z hlediska času a význam míst (skrze sociální...
|
|
Možnosti pohybových aktivit u kvadruparetiků.
Dardová, Lenka ; Potměšil, Jaroslav (vedoucí práce) ; Suchý, Jiří (oponent)
Název práce: Možnosti pohybových aktivit u kvadruparetik:ů Název práce v anglickém jazyce: Motoric abilitys by quadriparesis Cíl práce: Hlavním cílem práce je zjištění jaké sporty a pohybové aktivity má možnost kvadruparetik provádět v okolí svého bydliště. Potvrdit, jestli stejné možnosti mají stejně postižení v různých koutech České republiky. Metoda: V mé práci byl použit popis jedince- kasuistika, kde byla použita metoda pozorování, která byla přímá zúčastněná. Další byla metoda dotazování, při které byly pomocí techniky polostandartizovaného rozhovoru tělesně postiženým kladeny otázky, které vedly respondenty k vlastnímu hodnocení zkoumaných úkolů. Výsledky: Osvětlují jaké pohybové aktivity dokáže kvadruparetik provádět. Řízené rozhovory ukazují vztah ke sportu tělesně postižených, pokud měli sportovní zkušenosti před úrazem, jaké mají možnosti sportu v okolí svého bydliště a jaké problémy ztěžují jejich sportovní činnost. Klíčová slova: sport tělesně postižených, kasuistika, zkušenost, pohybové aktivity, kvadruparéza
|
|
Komunikační tabu v rodině
Michalíková, Klára ; Rampouchová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Cílem mé práce je definování jevu tabu v rodinné komunikaci. Jak tento jev vzniká, které další jevy jej doprovázejí a jak se vzájemně ovlivňují. Vrcholem práce pak jsou konkrétní komunikační tabu zjištěná v daných zkoumaných rodinách. Tato práce vznikala na teoreticko-empirických východiscích. Četba odborné a populárně-vědecké literatury, studium kazuistik, zkoumání výtvorů jednotlivých členů jednotlivých rodin a dalších doplňujících materiálů (např. soudní zprávy, vyjádření jiných poradenských pracovišť, korespondence klientů s poradnou a vypracované "domácími úkoly" klientů), pozorování videonahrávky s terapeutickým sezením, konzultace s terapeuty.
|
host ::
