|
|
"Škola Míru" v Květušíně 1950-1954 (a její pokračování na Dobré Vodě u Prachatic) - kritická reflexe v historickém kontextu 50. let
Šebová, Barbora ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Závodská, Milada (oponent)
Nápad napsat diplomovou práci o květušínské škole Míru vznikl po jedné z návštěv Muzea romské kultury1 v Brně. Zaměstnankyně knihovny mě zde upozornily na deníky a další materiály,2 které v letech 2005 a 2006 věnoval MRK pro badatelské účely první učitel a budovatel této školy a posléze dětského domova, PhDr. Miroslav Dědič. Začalo mi připadat zajímavé podívat se na květušínský "pedagogický experiment", jak ho sám M. Dědič nazývá3 , v kontextu primárních pramenů a vytvořit tak jakousi alternativu k tomu, jak byl aje interpretován později. Zaměřila jsem se proto na práci s deníky M. Dědiče a dobovými dokumenty uloženými v MRK, ale také s dalšími archivními dokumenty. Důležitou součástí práce jsou výpovědi těch, kterých se celý experiment nejvíce dotýkal- bývalých žáků květušínské školy. Ty jsou doplněné o výpovědi Miroslava Dědiče a Hany Librové (provdané Š.), sociální pracovnice která měla tehdy na starosti romské rodiny na celém okrese Český Krumlov a také o doplňková svědectví dalších respondentů. Kromě samotného popisu historických událostí jsem se zaměřila na jejich konfrontaci s tím, jak jsou později interpretovány a na to, jak byl květušínský experiment ve své době přijímán a jak je přijímán dnes. Kratší část práce je věnována také pokračování květušínské školy a dětského domova na Dobré Vodě u...
|
|
|
Migrace slovenských Romů do českých zemí po roce 1945: případová studie - usídlování Romů v Rokycanech mezi lety 1945-1952
Šebová, Barbora ; Závodská, Milada (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Napsat bakalářskou práci na téma poválečné migrace Romů do českých zemí mi navrhla paní doc. Milena Hübschmannová, Csc. při svých přednáškách o historii Romů. Když mluvila o válce a poválečné historii, několikrát vyslovila přání, aby někdo zachycením a analýzou vzpomínek pamětníků - tedy za pomoci využití metody orální historie - zpracoval tento úsek historie podrobněji. Aby tím, že popíše detaily ze života lidí, kterých se poválečný přesun do českých zemí týkal, umožnil člověku, žijícímu v dnešní době, alespoň částečně pochopit motivy tehdejších migrantů a jejich příčiny. Proto se ve své práci vedle zkoumání odborné literatury, na jejímž základě je formulována obecná teoretická část, zaměřuji především na rozhovory s pamětníky a práci s dobovými dokumenty. Rozhovory s pamětníky umožňují popsat, jak migrace probíhala v rámci jednotlivých rodin a rodů a jak ji vnímali samotní Romové. Dobové dokumenty zase umožňují získat informace o tom, jak k romským pracovníkům přistupovaly jednotlivé průmyslové a zemědělské podniky a jaký pro ně měli Romové význam. Mým cílem je poukázat v případové studii1 Rokycan na to, že mnoho Romů přišlo po válce do českých zemí na základě výzev v médiích nebo bylo do jednotlivých podniků přímo nabráno náboráři, a že poválečná romská migrace nebyla pouze "spontánní" a "hromadná" 2,...
|
|
|
"Škola Míru" v Květušíně 1950-1954 (a její pokračování na Dobré Vodě u Prachatic) - kritická reflexe v historickém kontextu 50. let
Šebová, Barbora ; Závodská, Milada (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Nápad napsat diplomovou práci o květušínské škole Míru vznikl po jedné z návštěv Muzea romské kultury1 v Brně. Zaměstnankyně knihovny mě zde upozornily na deníky a další materiály,2 které v letech 2005 a 2006 věnoval MRK pro badatelské účely první učitel a budovatel této školy a posléze dětského domova, PhDr. Miroslav Dědič. Začalo mi připadat zajímavé podívat se na květušínský "pedagogický experiment", jak ho sám M. Dědič nazývá3 , v kontextu primárních pramenů a vytvořit tak jakousi alternativu k tomu, jak byl aje interpretován později. Zaměřila jsem se proto na práci s deníky M. Dědiče a dobovými dokumenty uloženými v MRK, ale také s dalšími archivními dokumenty. Důležitou součástí práce jsou výpovědi těch, kterých se celý experiment nejvíce dotýkal- bývalých žáků květušínské školy. Ty jsou doplněné o výpovědi Miroslava Dědiče a Hany Librové (provdané Š.), sociální pracovnice která měla tehdy na starosti romské rodiny na celém okrese Český Krumlov a také o doplňková svědectví dalších respondentů. Kromě samotného popisu historických událostí jsem se zaměřila na jejich konfrontaci s tím, jak jsou později interpretovány a na to, jak byl květušínský experiment ve své době přijímán a jak je přijímán dnes. Kratší část práce je věnována také pokračování květušínské školy a dětského domova na Dobré Vodě u...
|
|
|
Migrace slovenských Romů do českých zemí po roce 1945: případová studie - usídlování Romů v Rokycanech mezi lety 1945-1952
Šebová, Barbora ; Závodská, Milada (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Napsat bakalářskou práci na téma poválečné migrace Romů do českých zemí mi navrhla paní doc. Milena Hübschmannová, Csc. při svých přednáškách o historii Romů. Když mluvila o válce a poválečné historii, několikrát vyslovila přání, aby někdo zachycením a analýzou vzpomínek pamětníků - tedy za pomoci využití metody orální historie - zpracoval tento úsek historie podrobněji. Aby tím, že popíše detaily ze života lidí, kterých se poválečný přesun do českých zemí týkal, umožnil člověku, žijícímu v dnešní době, alespoň částečně pochopit motivy tehdejších migrantů a jejich příčiny. Proto se ve své práci vedle zkoumání odborné literatury, na jejímž základě je formulována obecná teoretická část, zaměřuji především na rozhovory s pamětníky a práci s dobovými dokumenty. Rozhovory s pamětníky umožňují popsat, jak migrace probíhala v rámci jednotlivých rodin a rodů a jak ji vnímali samotní Romové. Dobové dokumenty zase umožňují získat informace o tom, jak k romským pracovníkům přistupovaly jednotlivé průmyslové a zemědělské podniky a jaký pro ně měli Romové význam. Mým cílem je poukázat v případové studii1 Rokycan na to, že mnoho Romů přišlo po válce do českých zemí na základě výzev v médiích nebo bylo do jednotlivých podniků přímo nabráno náboráři, a že poválečná romská migrace nebyla pouze "spontánní" a "hromadná" 2,...
|
host ::
RSS.