|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
|
|
Absolutní Já a pojem vědění ve filosofii J. G. Fichta
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Landa, Ivan (oponent)
Práce nejdříve předkládá bazální náčrt skladby předmětného vědomí a snaží se ukázat, že musí být fundováno ve "vědomí" jiného typu, které strukturu charakteristickou pro vědomí předmětu (ne-identita subjektu a objektu) nemá. Jako tento podklad prezentuje pre-reflexivní sebevztah, bezprostřední "vědomí" sebe sama, jež sebeuchopení v reflexi teprve umožňuje. V dalším kroku je předložen jeden z důvodů pro spojení tohoto sebevztahu se sebekladoucím absolutním Já, pro něž má být právě absence diference mezi subjektem a objektem význačná. Čtvrtá kapitola se obrací k tázání se po možnostech vysvětlení předmětného vědomí a přítomnosti rozmanitosti v Já právě z pozice neomezeného a se sebou identického absolutního Já. Na této cestě jsou rozlišeny různé Fichtem odmítnuté formy realismů a idealismů a je tak připravena půda pro přiblížení se Fichtovu vlastnímu stanovisku, tj. "real-idealismu", resp. "ideal-realismu". V neposlední řadě se text zevrubně zaobírá konceptem nárazu (Anstoß), který chápe jako jeden z klíčových pojmů raného vědosloví. Klíčová slova: Fichte, vědosloví, sebevědomí, předmětné vědomí, absolutní Já, náraz, idealismus, realismus, počitek, reflexe
|
|
|
The road to the inception of the party DIE LINKE - the development between the years 2004 and 2009
Kynclová, Jiřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Picka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Cesta ke vzniku politické strany DIE LINKE - vývoj v letech 2004 až 2009" se zabývá vznikem německé strany DIE LINKE, která se vytvořila z východoněmecké Strany demokratického socialismu (PDS) a západoněmecké Volební alternativy práce & sociální jistoty (WASG). Časově je práce ohraničena lety 2004 až 2009, příležitostně ale zasahuje zpět do doby mezi lety 1990 a 2004. Práce nejprve představuje obě původní strany od doby jejich vzniku do roku 2004. Dále se zabývá tím, proč vůbec mohlo po tomto roce dojít k jejich spojení a jak se strany začaly postupně jedna druhé přibližovat. Práce se také zabývá programovými rozdíly mezi PDS a WASG. Těžištěm je potom analýza volebních výsledků stran, jejímž účelem je dokázat, zda bylo spojení pro PDS i WASG z hlediska počtu dosažených hlasů výhodné. Na základě statistických dat a sekundární literatury jsou zkoumány výsledky voleb do Spolkového sněmu i do zemských parlamentů od roku 1990 do roku 2009. Poslední částí práce je reflexe vzniku DIE LINKE v českém tisku. Analýze byly podrobeny hlavní deníky (Mladá fronta DNES, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Právo) a Haló noviny. Cílem bylo zjistit nejen četnost výskytu tohoto tématu, ale i to, jak podrobně bylo vybranými periodiky zpracováno.
|
|
|
Německý politický aktivismus v ČSR a jeho reflexe v dobovém tisku
Dressler, Martin ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce je věnovaná německému aktivismu, tj. politickému směru sudetoněmeckých stran v meziválečném Československu, který vyznávaly strany hodlajících svých cílů dosáhnout v rámci státotvorné politiky, a jeho reflexi ve vybraném dobovém českém tisku na pozadí významných událostí dějin první republiky. Deníky byly autorem vybrány na základě jejich společenského významu, a také reprezentace tehdejších nejdůležitějších společensko-politických názorů. Práce je soustředěna na tři klíčové mezníky ve vývoji tohoto politického směru a celkové situace v Československé republice a zodpoví nejen otázky týkající se rozdílů mezi obrazem německého aktivismu v jednotlivých denících, ale také pomůže přiblížit podrobnosti soužití Čechů a Němců, které, ač skončilo neúspěchem, zažilo i mnohé světlé okamžiky.
|
|
|
Začínající učitel
Lukášová, Jana ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Ve své diplomové práci na téma "Začínající učitel" se věnuji problematice začínajících učitelů s maximální délkou jejich praxe do tří let od absolvování vysokoškolského studia. Soustředím se na učitele na 1. stupni základní školy. Cílem teoretické části je shromáždit odborné informace, názory, poznatky odborníků na problematiku učitelského povolání obecně. Dále charakterizovat osobnost učitele, jeho dovednosti a kompetence, popsat uvádění začínajícího učitele do praxe a popsat roli uvádějícího učitele. Také zauvažuji nad možnými obavami, nedostatky a potřebami začínajících učitelů. Popíši problematiku hodnocení ve vyučování a sebehodnocení začínajících učitelů. Obsahem praktické části je průzkumné šetření metodou dotazníku. Cílem otázek a následných odpovědí je za prvé: zjistit zda funguje uvádění začínajícího učitele do praxe s připraveným plánem uvádění, za druhé zjistit a zmapovat problémové oblasti, které začínající učitelé pociťují a následně zjistit a pojmenovat jejich potřeby. Stanovila jsem předpoklady, pro které byly podkladem poznatky ze studia odborné literatury a moje několikaletá praxe. Témata předpokladů jsou: příprava na vyučování, fungování uvádějícího učitele a podpora začínajícího učitele kolegy pedagogického sboru. Výsledkem a závěrem mojí práce je potvrzení dobře fungujícího...
|
|
| |
|
|
Textové změny Lustigovy prózy
Peštálová, Lenka ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Textové změny Lustigovy prózy Mým cílem bylo zjistit, jakým způsobem zasahuje Arnošt Lustig do svých již dříve vydaných děl a dokončuje je do definitivní podoby. Zajímalo mě, zda se jedná o nepatrná dokreslení příběhů, nebo zda se jejich smysl těmito úpravami zásadně mění. Zároveň jsem si také kladla otázku, proč úpravy provádí a jaká je jejich funkce a smysl. Za tímto účelem jsem si vybrala jeho tři knihy Noc a naděje, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a Dita Saxová, které se žánrově nepatrně odlišují. První kapitola se věnuje vědecké disciplíně - textologii. Druhá kapitola s názvem Poetika Arnošta Lustiga pojednává o jeho inspiraci, kterou bylo židovství, dobovém kontextu, v němž tvořil, tedy o druhé vlně válečné prózy, o monotematičnosti jeho próz - výlučně židovské tematice, a o jeho hrdinech, slabých a ponižovaných lidech, kteří, i když umírají, zůstávají morálními vítězi. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola se věnuje jednotlivým knihám. Je porovnáváno jejich první vydání s posledním. Jednotlivé přidané pasáže jsou potom utříděny do logických celků, jsou popsány a komentovány. Ke všem kapitolám je přidáno krátké shrnutí. Závěrečná kapitola pojednává o výsledcích této práce. Lustigovo přepracovávání vydaných textů nemá výraznější vliv na průběh příběhu. Autor nejvíce přidává úvahové a popisné pasáže,...
|
|
|
Osobnost dramatické výchovy v Jihočeském kraji - Jiřina Lhotská
NOVOTNÝ, Ivan
Práce se zabývá prací Mgr. Jiřiny Lhotské a jejím přínosem ve výuce dramatické výchovy v Jihočeském kraji. V teoretické části je popsán proces výuky dramatické výchovy a jeho základní prvky. Druhá část obsahuje kapitolu o Jiřině Lhotské, jejím profesním životě a výuce dramatické výchovy. V další části jsou uvedeny rozhovory s osobnostmi, které měli možnost utvářet Jiřinu Lhotskou jako pedagoga. Rozhovory s kolegy a žáky v různých etapách jejího profesního života až do dnešních dnů. V přílohách jsou uvedeny seznamy tvůrčí činnosti Jiřiny Lhotské, některé vybrané texty uvedených her a fotografie.
|
|
|
Vztah mezi učitelem a žákem na 2. st. ZŠ a nižším stupni víceletého gymnázia z pohledu vnímání sebe samého a jejich vzájemné interakce
SRBOVÁ, Kamila
Diplomová práce se zabývá vztahem mezi učitelem a žákem na 2. stupni základní školy a nižším stupni víceletého gymnázia. Konkrétně se zaměřuje na to, jak žáci nahlíží na sebe a své učitele a jak učitelé nahlíží na sebe a své žáky v kontextu jejich vzájemné interakce. Teoretická část je zaměřena na osobnost žáka a učitele, jejich vztah a vybrané dimenze jejich komunikace - verbální korektnost, humor a vtip, osobnost a vztahy a kompetence. V rámci dimenzí byly vymezeny tzv. sledované oblasti, které se staly klíčové pro určení vzájemného vnímání jednotlivých aktérů ve vyučovacím procesu (např. dimenze "verbální korektnost" zahrnuje sledovanou oblast "spisovnost"). Empirická část se realizovala použitím kvantitativního výzkumného designu za pomocí čtyř variant dotazníků: (1) žákovská reflexe (žák hodnotí chování konkrétního učitele; zn. Ž-R), (2) žákovská sebereflexe (žák hodnotí své chování při výuce konkrétního učitele; zn. Ž-S), (3) učitelská reflexe (učitel hodnotí žáky konkrétní třídy; zn. U-R), (4) učitelská sebereflexe (učitel hodnotí své chování při výuce v konkrétní třídě; zn. U-S). Výzkum se uskutečnil na třech základních školách a dvou víceletých gymnázií a celkově do něho bylo zapojeno 16 učitelů a 224 žáků. Získaná data umožnila vytvořit tři linie výsledků. První linii tvoří "souhrnné výsledky a výsledky získané v rámci typu škol" na základě porovnávání reflexí a sebereflexí učitelů a žáků. Druhou linii prezentují "specifické výsledky", které vznikly srovnáváním reflexí a sebereflexí od konkrétních učitelů a žáků konkrétních tříd v rámci všech variant dotazníků (např. shodné a rozdílné vzájemné vnímání) nebo určité varianty dotazníku (např. rozdílnosti mezi reflexemi žáků). Třetí linii představují "další výsledky", jež zahrnují analýzu odpovědí z učitelských a žákovských reflexí a sebereflexí podle určitých kritérií (např. dle pohlaví).
|
|
| |
host ::
RSS.