|
| |
|
|
Tělo druhého: fenomenologie intersubjektivity
Krejcar, Václav ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent)
V diplomové práci se zabývám tématem zkušenosti o druhém člověku z pozice fenomenologické filosofie. Text navazuje na mou práci bakalářskou, kde jsem toto téma otevřel. Dvěma ústředními motivy v diplomové práci jsou: za prvé vykázání posunu v myšlení fenomenologie intersubjektivity Edmunda Husserla, za druhé doložení překonání Husserlova myšlení filosofií Merleau-Pontyho. V první kapitole vykazuji, co Husserl rozumí termínem vcítění ve svých Karteziánských meditacích a jak toto pojetí navazuje na Theodora Lippse. V druhé kapitole vykládám Husserlovo myšlení intersubjektivity z Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofie II. Ve třetí kapitole se zabývám fenomenologií intersubjektivity u Merleau-Pontyho. Ve čtvrté kapitole jsem myšlenkové proudy obou autorů interpretoval a komparoval. Snažím se ukázat, že Merleau-Pontyho pojetí mezitělesnoti překračuje Husserlovo pojetí intersubjektivity. V páté a poslední kapitole se od tohoto svého názoru snažím učinit kritický odstup pomocí Zahaviho interpretace Merleau-Pontyho filosofie v knize Husserl and Transcendental Intersubjectivity. Touto diplomovou prací tak dovršuji analýzu jednoho zdroje myšlení o zkušenosti o druhém člověku. Dokončuji tak pomyslný kruh, který jsem začal psát ve své předchozí práci.
|
|
|
Dynamics of Everyday Life in Dialogue with Emmanuel Lévinas
Jandová, Tereza ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je uchopit téma každodenního života z dynamického úhlu pohledu. Každodenní život definujeme jako přítomnost subjektu ve světě s druhým(-i) a tato charakteristika také určuje dva hlavní dynamické póly každodenního života: svět a druhého. Smyslem této disertace je ukázat, že právě odlišné postoje ke světu a k druhému v pracech Husserla a Lévinase následně zásadně ovlivňují pojetí každodenního života jako takového, stejně jako i nároky, které takováto pojetí poté kladou na subjekt. Kapitola věnovaná Husserlovi zdůrazňuje jeho pojetí světa jako horizontu, nenahraditelné postavení vnímání v našem přístupu ke světu a vznik jinakosti v jádru samotného subjektu. Oproti tomu Lévinas zdůrazňuje proces oddělení a zrození subjektu, přičemž svět a druhého chápe jako nedílné součásti tohoto nekonečného dění. Právě motivy závislosti a zodpovědnosti vůči jinakosti shledává tato práce jako zásadní rozdíl mezi Lévinasovým a Husserlovým přístupem. Zatímco Husserl nám nabízí subjekt ve světě, k němuž se váže vnímáním a v němž se setkává s druhým, Lévinas ukazuje subjekt, který se rodí do světa předreflexivního, vždy již intersubjektivního, od nějž se musí teprve osamostatnit. Každodenní život postavený na Lévinasově postoji je tedy vskutku dynamický proces, který je výsledkem dialogu s druhým,...
|
|
| |
|
|
Druhý u J.-P. Sartra a E. Lévinase
Tlapa, Tomáš ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato diplomové práce je filosofickou interpretací problému intersubjektivity v díle Jeana- Paula Sartra (1905 - 1980) a Emmanuela Lévinase (1906 - 1995). V první části práce pojednává o Sartrově pojetí intersubjektivity, jak je vypracováno v díle Bytí a nicota. Kapitola o Sartrovi (po stručném úvodu do jeho filosofie) tematizuje jednotlivé aspekty Sartrovy teorie intersubjektivity. První část diplomové práce je zakončena kritikou Sartrovy teorie intersubjektivity, která nám umožňuje pojednat o Lévinasově pojetí intersubjektivity jako o koncepci alternativní. Jádrem interpretace Lévinasovy koncepce je kniha Totalita a nekonečno. Závěrečná část práce shrnuje hlavní rozdíly obou koncepcí. Klíčová slova: intersubjektivita, druhý, existence, svoboda, etika, Sartre, Lévinas
|
|
|
Tělo toho druhého. Erotické obsahy jako učivo ve výtvarné výchově
Ondřichová, Petra ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem "Tělo toho druhého. Erotické obsahy jako učivo výtvarné výchovy." má charakter průzkumné sondy. Je zaměřená na erotiku v prostředí školské instituce. Tato práce se zabývá tělem a jeho erotickými obsahy ve výtvarné kultuře. Snaží se objasnit pojem erotika. Hledá její různé přesahy do oblasti filozofie, reklamy, školy, osobního a veřejného života. Tato práce je spjata především s výukou erotického tématu a problematiky začlenění erotiky do vyučovacích hodin výtvarné výchovy. Cílem je tedy zjistit, jak jsou děti/studenti k tomuto tématu senzitivní. Celý text je doplněn autentickými výpověďmi studentů, učitelů, ale i rodičů vztahující se k tématu erotika ve škole.
|
|
|
Vztah etiky a víry u Sørena Kierkegaarda a Emmanuela Lévinase
Šolarová, Anna ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Vztah etiky a víry u Srena Kierkegaarda a Emmanuela Lévinase" se zabývá vztahem jedince k druhým lidem a jeho vztahem k Bohu či transcendenci. Práce se zaměřuje na vzájemnou provázanost těchto dvou vztahu a na jejich existenciální význam pro jedince, který nenachází sebe-porozumění a sebe-uskutečnění v temporalitě a konečnosti světa. Kierkegaard a Lévinas vnímají odlišně vzájemné postavení etiky a víry, pro Kierkegaarda je etika podřazená absolutnímu nároku víry, pro Lévinase je sama absolutní autoritou. Problematickým bodem je zejména Kierkegaardova "teleologická suspenzace etiky", kterou Lévinas odmítá jako nemorální. Konfrontace jejich odlišného pojetí zároveň odhaluje radu analogií a společných motivu, které jsou v práci detailněji rozebrány. Oba myslitelé se staví proti všezahrnujícím konceptům západního myšlení a zdůrazňují důležitost vztahu k transcendenci, která jedince odkazuje k vyšší realitě a vyvazuje ho ze svazující sobeckosti jeho existence. Práce uvádí i Lévinasovy argumenty proti Kierkegaardove filosofii a naznačuje, jak by mohl dánský filosof odpovědět na tuto kritiku. Opakujícím se motivem je i souvislost mezi povinností (etickou či náboženskou) a osobní svobodou, které oba myslitelé vnímají jako úzce spjaté. V závěru práce je rozebrána důležitost lásky pro naplnění...
|
|
|
Slovo, na kterém záleží. Člověk a etika u Emmanuela Lévinase.
Vik, Dalibor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Altrichter, Michal (oponent)
Studie v pěti kapitolách sleduje tematizaci člověka u francouzského myslitele Emmanuela Lévinase zejména v dílech De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) a Éthique comme philosophie première (1982), které představují různé etapy jeho filosofického vývoje. Nabízí výklad nejoriginálnějších Lévinasových pojmů, mapuje jejich postupnou genezi, zasazuje je do celkového kontextu jeho díla a načrtává další paralely či polemické výklady. Protože otázka po člověku vzniká u Lévinase obratem otázky po Bohu, na nějž se nemůžeme tázat jako na předmět, představuje jeho zkoumání člověka zároveň teologické téma par excellence. Studie se snaží prokázat, že Lévinasovy koncepce mohou být pro teologii inspirativní zejména: (1) v otázce metodologie, protože se vůči Bohu řídí striktně principem Sein-lassen a ukazuje, co se stane s naším myšlením, když toto nechat-být položíme jako východisko zkoumání; (2) v otázce revize některých teologických pojmů a jejich existenciálního obsahu; (3) jako důkladná analýza okrajových fenoménů, které systematická teologie jakožto onto-theo-logie marginalizovala či opomíjela, avšak s novým chápáním člověka se vracejí opět na scénu; (4) jako hermeneutický klíč k biblické exegezi; (5) jako zdroj podstatných úvah o primátu etiky, jež je podle Lévinase...
|
|
|
Relationship between "Ich" and "Der andere" in Améry's "Hand an sich legen"
Straková, Zuzana ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Témou práce je vzťah medzi ja a tým druhým v dielach Jeana Améryho, predovšetkým v jeho knihe zaoberajúcej sa sebevraždou. Premýšľanie o vzťahu medzi týmito dvoma členmi je zároveň uvažovaním o slobode, humanite, o práve na život a tiež o práve na slobodnú smrť. V prvej časti práce sa venujem definícii základných pojmov a v ďalšej časti rozoberám podrobnejšie pojem "dobrovoľná smrť". Práve dobrovoľná smrť môže byť najradikálnejším vyústením rozporu medzi ja a tým druhým, pretože nie je len rozhodnutím nebyť už ďalej v tomto čase a na tomto mieste, ale tiež rozhodnutím opustiť túto spoločnosť, druhých ľudí. Rozhodnutie vzdať sa života charakterizuje Améry ako slobodné, prirodzené a humánne. Prehlásením o slobode tohto rozhodnutia sa Améry stavia proti deterministickým učeniam psychológov. Dobrovoľná smrť je podľa Améryho prirodzená, je totiž prirodzenou odpoveďou na neľudské, ponižujúce alebo z akýchkoľvek dôvodov neprijateľné podmienky. A do tretice je dobrovoľná smrť humánna, pretože umožňuje človeku prestať existovať úplne, ak je tu hrozba, že by ďalej existoval nie ako človek, ale ako odľudštená forma bytia, akou je napríklad muselman v koncentračnom tábore. Améryho myšlienky o humanite prepájam v poslednej podkapitole práce s Agambenovými myšlienkami o biopolike, ktoré ponúkajú zaujímavý výklad...
|
|
|
Druhý mezi fenoménem a dialogem
ALBRECHT, David
Nový pohled na vnímání druhého přinesly dvě filosofické tradice: fenomenologie a dialogický personalismus. Obě na sebe vzájemně v otázce druhého působily a jejich reflexe nechala vzniknout velmi pozoruhodné myšlenkové interakci. Práce představuje pojetí druhého v obou tradicích a zároveň se pokouší vystihnout jejich vzájemný vztah a míru vlivu jedné na druhou, se zdůrazněním prvořadosti etiky, jak se projevila v historickém vývoji obou uvedených filosofických tradic, a v níž se snad problém druhých myslí reálně řeší.
|
host ::
RSS.