|
|
Vliv synurbanizace na ptačí populace
Zeman, Vít ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Šálek, Martin (oponent)
Po celém světě v současné době zaznamenáváme expanzi lidského prostředí do krajiny. S tím jak se zvedají nároky člověka na prostor, rozšiřují se též města a s nimi spojené urbánní prostředí. Stále více druhů organismů se tomuto prostředí přizpůsobuje a můžeme tak zaznamenávat změny, které to u nich vyvolává, ať už na úrovni populací, nebo samotných jedinců. Tato bakalářská práce se snaží formou literární rešerše shrnout dosavadní poznatky vlivu urbanizace a s ní související synurbanizace na populace ptáků. Jelikož jde o obšírné téma, je práce zaměřena na konkrétní detaily, týkající se především rozdílů v populační hustotě, hnízdní úspěšnosti, kondici ptáků a tlaku ze strany predátorů mezi společenstvy urbánního a přirozeného prostředí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztah mezi lokální početností a regionálním rozšířením: význam ekologické specializace
Farkač, Jan ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
5 Abstrakt Vztah mezi lokální početností a velikostí areálu je obecnou makroekologickou patrností. Je běžně pozitivní, nicméně se najdou i výjimky. Co za tím stojí, však jasné není. Mechanismy vysvětlující tento vztah jsou různé, od těch, které se opírají pouze o statistické chyby, přes ty, které vztah odůvodňují přes metapopulační dynamiku či míru ekologické specializace (ty jsou nejdiskutovanější). Je ale velmi pravděpodobné, že více z těchto mechanismů pracuje dohromady. Dobře tento vztah vysvětluje hypotéza "resource breadth", která u generalistů předpokládá široké rozšíření a vysokou početnost na rozdíl od specialistů, kde by tomu mělo být přesně obráceně. K tomu se pojí další dva vztahy, a sice vztah šířky niky k velikosti areálu, respektive početnosti. Zatímco ten první je poměrně dobře prostudovaný, ten druhý zdaleka ne tolik. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky na téma vztahu mezi rozšířením a početností s důrazem na ekologickou specializaci a možnosti, jakým daný vztah ovlivňuje. Klíčová slova: geografická distribuce, lokální početnost, šířka niky, ekologická specializace
|
|
|
Závislost rychlosti růstu pstruha obecného Salmo trutta na populační hustotě v oligotrofních tocích
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem početnosti populace na rychlost růstu pstruha obecného Salmo trutta. Výzkum probíhal v Národním parku Šumava, v oligotrofních tocích povodí řeky Vydry a Křemelné. Vzorky byly sbírány v průběhu let 2005 - 2010, vždy na jaře a na podzim. Všechny ryby odlovené pomocí elektrického agregátu byly změřeny, zváženy a individuálně označeny. U části z nich byly odebrány šupiny, které byly fixovány do laboratorních sklíček, vyfotografovány a proměřeny pomocí grafického softwaru. Podle odlišné hustoty přírůstků šupin (anulů) byl určen věk a odvozen délkový přírůstek jedince v jednotlivých letech. Na základě získaných výsledků byl potvrzen negativní vztah mezi početností populace a rychlostí růstu jedinců ve věku 1+. Význam práce spočívá zejména ve srovnání vlivu různých prostorových a časových definic populace na tento vztah. Jako zásadní pro rychlost růstu se prokázal vliv hustoty subpopulace na jaře, tedy na začátku růstového období. Tento fakt poukazuje na význam intenzity kompenzačního růstu po dlouhém zimním období pro celkový růst jedince v podmínkách oligotrofních horských toků. Klíčová slova: růst, početnost, metapopulace, analýza šupin, oligotrofní horské toky
|
|
| |
|
|
Zpráva o stavu populací bolena dravého a sekavce podunajského v EVL – údolních nádržích.
Blabolil, Petr ; Šmejkal, Marek ; Bartoň, Daniel ; Baran, Roman ; Draštík, Vladislav ; Jůza, Tomáš ; Kočvara, Luboš ; Koliada, Ievgen ; Kolařík, T. ; Matějíčková, Ivana ; Prachař, Zdeněk ; Sajdlová, Zuzana ; Soukalová, Kateřina ; Vebrová, Lucie ; Vejřík, Lukáš ; Kubečka, Jan
Cílem ichtyologického průzkumu bylo ohodnocení stavu reprodukčně aktivní populace bolena dravého (Leuciscus aspius) na evropsky významné lokalitě (EVL) Želivka (VD Švihov) a sekavce podunajského (Cobitis elongatoides) v EVL Nová Říše (VD Nová Říše).\n\n
|
|
|
Vymezení venkovského prostoru: přístupy, metody a jejich aplikace na území Jihočeského kraje
NOVÁKOVÁ, Eva
Předkládaná bakalářská práce se zabývá definováním městských a venkovských oblastí. Hlavním cílem této práce je aplikace tří rozdílných metod vymezení venkovských sídel na území Jihočeského kraje, a to z hlediska populační velikosti obcí, hustoty zalidnění a dojížďkového principu, dále pak syntéza zvolených přístupů. Praktické části předcházejí tři kapitoly teoretického zaměření, popisující teoretická východiska problematiky vymezování venkovských oblastí a přibližující charakter Jihočeského kraje. Poslední dvě kapitoly práce jsou zaměřeny na metodologii, zpracování dat a analýzu výsledků.
|
|
| |
|
|
Vliv hustoty obyvatel na náklady poskytování veřejných služeb: nakládání s komunálními odpady
Kuhnová, Hana ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Vojáček, Ondřej (oponent)
Svoz a sběr odpadu je jednou z nejvýznamnějších veřejných služeb poskytovaných obcí. Tento výdaj má významný vliv na rozpočet obce a proto je důležité znát faktory, které ho ovlivňují. Vedle dalších vlivů, zde může působit i jev nazývaný suburbanizace. Tento fenomén posledních let se projevuje rozšířením města do šířky, které je následováno snížením hustoty obyvatel. Carruthers a Úlfarsson (2008) ve své práci píší, že pro mnohé veřejné služby jsou náklady na jednotku, to znamená na osobu nebo domácnost, na výstupu vyšší u osídlení s nízkou hustotou, protože zde nelze využít úspor z rozsahu, které jsou dosažitelné, pokud jsou uživatelé soustředěni na jednom místě. Tato práce se snaží prověřit, zda tato hypotéza platí i pro české obce. Na datech ze sta obcí České republiky pro rok 2011 se podařilo prokázat, že pokud vzroste hustota obyvatel o 1 %, výdaje na svoz a sběr komunálního odpadu klesnou o 10,41 Kč na jednoho obyvatele.
|
|
|
Vývoj suburbanizace v zázemí Prahy a její demografické důsledky
Postlerová, Marika ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce poukazuje na charakteristický vývoj suburbanizace v zázemí hlavního města Prahy po sametové revoluci. Druhá světová válka přerušila velmi úspěšné období dynamicky se rozvíjejícího československého státu a následná éra socialismu pozdržela přirozený tlak na suburbanizaci až do pádu komunistického režimu v roce 1989. Velmi krátce po období transformace se však projevila dlouho neuspokojená preference obyvatel k bydlení v rodinném domě za městem, jež skýtalo klid života na venkově a relativní blízkost služeb a pracovních příležitostí v jádrové oblasti. Vlastní analýza se zabývá výpočtem míry suburbanizace ve Středočeském kraji v závislosti na jádrové oblasti (hlavní město Praha) pomocí exponenciální funkce pro období 2001--2011, jež přinese obecné zhodnocení suburbanizačního procesu v dané lokalitě a zároveň poukáže na možné důvody odchylek, které se vychylují od tohoto obecného trendu. Výsledky analýzy zároveň pomohou k vysvětlení dopadů, které tento vývoj může mít pro danou oblast. V závěru jsou následně nastíněny hlavní cíle regionální politiky, jež se snaží dopomoci samostatnosti jednotlivých regionů a zároveň vzájemné spolupráci a sounáležitosti.
|
|
|
Rozšíření a denzita chřástala polního (Crex crex) ve vybraných územích NP Šumava v závislosti na způsobu obhospodařování jeho biotopu
PEKSA, Martin
V západní části národního parku Šumava byla zkoumána početnost samců chřástala polního v závislosti na obhospodařování jeho biotopu. Bylo praktikováno noční sčítání volajících samců metodou bodového transektu s použitím teritoriální nahrávky. Výzkum probíhal od 9. 6. 2008 do 8. 7. 2008 na rozloze 598,3 ha a v průměrné nadmořské výšce stanovišť 877,7 m n.m.. Celkem bylo zjištěno 62 výskytů volajících samců. Průměrná populační hustota chřástala polního činila 0,07 ex./ha. Ze sledovaných 39 lokalit byly z 53,9 % zastoupeny trvalé travní porosty (TTP), dále z 23,8 % tzv. sukcesní lokality (ponechané přirozenému vývoji), z 11,9 % pastviny a nejmenší zastoupení měly plochy zařazené do agroenvironmentálního programu (10,5 %). Byl potvrzen pozitivní vliv lokalit zařazených do agroenvironmentálního programu pro výskyt chřástala polního. Přesto, že procentuální zastoupení těchto ploch je nejmenší, průměrný výskyt chřástala je zde největší. Z daných výsledků je zřejmá prospěšnost agroenvironmentálního programu s titulem "Ptačí lokality na travních porostech {--} hnízdiště chřástala polního".
|
host ::
RSS.