|
| |
|
|
Hydrobiologický monitoring jezera Medard v roce 2022
Peterka, Jiří ; Hejzlar, Josef ; Nedoma, Jiří ; Znachor, Petr ; Seďa, Jaromír ; Vejřík, Lukáš
Zpráva shrnuje výsledky výzkumu limnologických a biologických složek ekosystému nově vzniklého důlního jezera Medard. Cílem předkládané zprávy je sumarizace dosažených výsledků za rok 2022 a doporučení pro další sledování. Rok 2022 byl pátým rokem po úplném naplnění jezera, kdy již nedocházelo k napouštění vody z řeky Ohře. Do jezera přitékaly pouze drobné přítoky z jeho vlastního povodí a zároveň voda z jezera odtékala průsaky, které jsou zřejmě drénovány do blízkých říčních toků, Ohře a Svatavy. Ekosystém jezera se dostal z hlediska hydrologického režimu a živinového zatížení do finálního stavu své iniciální fáze. Pro tento stav je typická velmi malá obměna vody a nízká úroveň úživnosti s nízkou produktivitou planktonních společenstev. Dochází k rozvoji ponořené makrovegetace v příbřežních zónách a k specifické sezónní změně chemismu i biologických parametrů. Vodní ekosystém však ještě zdaleka není stabilizován a biologická společenstva příbřežní zóny (litorál) i volné vody (pelagiál), včetně společenstva ryb, stále vykazují výraznou meziroční dynamiku.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Odlovy nežádoucích druhů ryb z přehradních nádrží – Možnosti, efektivnost a ekonomické zhodnocení.
Jůza, Tomáš ; Blabolil, Petr ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Holubová, Michaela ; Hůda, J. ; Kočvara, Luboš ; Kolařík, Tomáš ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Sajdlová, Zuzana ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír ; Vejřík, Lukáš ; Kubečka, Jan
Rybí společenstva přehradních nádrží jsou společným výsledkem samovolného vývoje populací a vlivu lidských zásahů. Pro situace, kdy je třeba určitou část populace ryb odlovovat, jsme v rámci projektu 'Biomanipulace jako nástroj zlepšení kvality vody nádrží' testovali dostupné přístupy z hlediska jejich účinnosti a náročnosti. Cílovými druhy odlovů byly zejména kaprovité ryby (cejn velký, ouklej obecná, plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejnek malý), které se živí převážně zooplanktonem a mají tendenci vytvářet velmi početné populace. Mezi nejefektivnější\nmetody odlovů při tření patří odlovy pomocí omračovací elektrolovné lodě nebo pomocí vězenců. V období mimo tření je možné provádět hromadné odlovy s použitím vlečné (tralové) sítě. Odlovy jsou efektivní jak před třením (v dubnu), tak i během léta. Při opakovaných odlovech na stejných místech ale jejich účinnost klesá v důsledku rozplašení ryb. Účinnost odlovů se částečně opět zlepšuje, pokud se odlovy opakují s přibližně 1–2 týdenní přestávkou. Úlovky se také mění podle hustoty obsádky daného vodního útvaru. Při efektivních odlovech vychází náklady na ulovení 1 kg ryb v rozmezí 15–50 Kč.
|
|
| |
|
|
Analýza fotografických záznamů nerybí kořisti v potravě vybraných druhů rybožravých ptáků
Mach, Jakub ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vejřík, Lukáš (oponent)
Rybožraví ptáci bývají často viněni z působení značných škod na rybích populacích. K určování složení jejich potravy se užívá různých metod, z nichž prakticky každá má limity ve schopnosti odhalit kompletní potravní spektrum. Tato práce mapuje celkové složení potravy 14 druhů rybožravých ptáků běžně nepoužívanou metodou, a to pomocí analýzy veřejně dostupných fotografií ze serveru Google.com. Blíže je pak u každého řešeného ptáka určováno druhové složení nerybí části kořisti a v případě kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), také délka jím lovených ryb. Cílem práce je odhalit míru využitelnosti této metody pro uvedené účely. Celkem bylo analyzováno 2350 dohledaných fotografií. Výsledky získané analýzou fotografií jsou ve všech případech porovnávány s daty v dostupné literatuře. U zástupců volavkovitých (Ardeidae) ptáků poskytla analýza fotografií dobrou informaci o potravním spektru jednotlivých ptáků i o kvalitativním složení nerybí složky. Stejně tak poskytla poměrně dobře odpovídající informaci o potravě orla mořského (Haliaeetus albicilla), avšak mírně podhodnocena byla ptačí část kořisti. V potravě potápky roháče (Podiceps cristatus) zastupovala nerybí složka potravy 9,4 %. Potravu orlovce říčního (Pandion haliaetus) tvořily kromě čtyř zástupců žraloků pouze ryby. V potravě čápa černého...
|
|
|
Průzkum stavu populace a potravy sumce velkého v nádrži Římov v roce 2018
Vejřík, Lukáš
Cílem studie bylo na základě odlovu sumce velkého metodou návazcových šňůr: 1. Odhadnout početnost populace sumce velkého, jedinců větších než 70 cm TL (celková délka), v letech 2017 a 2018. 2. Srovnat početnost sumců, vyjádřenou jako úlovek na jednotku úsilí, s jinými zkoumanými lokalitami. 3. Zjistit průměrnou délku a hmotnost sumců. 4. Podle úlovků vysazených ryb čipovaných PIT čipy stanovit podíl uměle vysazených a přirozeně rozmnožených sumců v nádrži. 5. Na základě úlovků vysazených sumců a podle velikosti sumců označených při odlovech v roce 2017 stanovit roční přírůstek sumců v nádrži. 6. Vyhodnotit potravu sumců dle obsahu žaludků pro rok 2017 a 2018.
|
host ::
RSS.