|
Opozice v ČSSR a NDR po roce 1968: srovnání cesty do opozice, vzájemného vnímání a pohledů bezpečnostních orgánů
Vilímek, Tomáš ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent) ; Otáhal, Milan (oponent)
Předkládaná práce se věnuje srovnání protirežimního jednání v ČSSR a NDR po roce 1968. Jde o komparativní studii, která se soustřeďuje především na tři základní tematické oblasti. Nejedná se však o ucelený přehled dějin opozičního hnutí ve srovnávaných zemích. Po nástinu stavu bádání, přiblížení základních archivních pramenů a následně i metodiky vypracování této práce, se autor zaměřuje na otázku typologizace protirežimního jednání. Důraz je přitom kladen na potřebu vzájemného propojení kategorizačních pokusů s individuálními aspekty opozičního postoje. Značná pozornost je věnována rovněž otázce společenského zakotvení opozičního jednání a hledání klíčových faktorů přerodu společenského odmítání v opozici. V rámci prvního tematického okruhu odpovídá autor práce na otázku, co vlastně vedlo jedince k rozhodnutí, angažovat se proti režimu KSČ resp. SED. Mnoho prostoru je tak věnováno komparaci rozličných předpokladů protirežimního jednání v obou zemích s cílem zmapovat složitost opoziční cesty. Na základě provedených rozhovorů, materiálů státně bezpečnostní a opoziční provenience a v neposlední řadě odborných textů a zveřejněných pamětí posuzuje autor vliv rodinného prostředí, individuálních a sociálních předpokladů, zákona akce a reakce, skupinové dynamiky a konečně také význam historických událostí a zlomů...
|
|
Metody měření hodnotových orientací
Brichcín, Petr
Článek se věnuje problematice hodnotových orientací. V úvodu autor poskytuje stručný přehled řešení tématu hodnot a hodnotových orientací. Další část textu je zaměřena na různé typologie hodnotových orientací, které jsou teoretickým zázemím pro konkrétní metody. Závěr příspěvku je věnován konkrétním diagnostickým metodám hodnotových orientací -Testu hierarchie hodnot (M. Rokeach) a Testu hodnot (Allport, Vernon, Lindzey).
|
|
Prostředky humoru a ironie v autorské pohádce Lemonyho Snicketa a Roalda Dahla
Vítková, Tereza ; Provazník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím komiky, konkrétně prostředky humoru, v autorských pohádkách Lemonyho Snicketa (série Řada nešťastných příhod) a Roalda Dahla (Čarodějnice, Jakub a obři broskev, Karlík a továrna na čokoládu, Obr Dobr). Zabývá se volbou a využitím těchto prostředků za účelem vyvolání komického účinku. Analyzuje prostředky komiky jazykové i situační včetně problematiky překladů. Z hlediska jazykových prostředků se věnuje především prostředkům oblasti zvukové a grafické (např. problémy při artikulaci, zapojení zvukomalby a jejich grafický záznam) lexikální, syntaktické a definuje i užitá obrazná pojmenování (přirovnání, metafory, apod ). Zmiňuje také význam a komiku veršovaných textů v dětské literatuře. Zabývá se také problematikou ironie a absurdity a jejich komického účinku. Součástí práce je i stručný nástin životních osudů obou zmíněných autorů, které měly později vliv na jejich tvorbu. Cílem práce je především definovat jednotlivé prostředky humoru využívané oběma autory a říci, zda se tyto prostředky v jejich knihách liší.
|
|
Specifické znaky
Vysuček, Petr ; Vaňková, Irena (oponent) ; Macurová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zvláštní skupinou znak v českém znakovém jazyce: specifickými znaky. V práci je jich představeno a rozebráno celkem 90. Větší část z nich je rozdělena do 17 skupin. Do každé skupiny jsou zařazeny takové specifické znaky, které jsou si obsahově blízké a u kterých z tohoto dvodu dochází častokrát k záměnám v kontextu při použití nerodilými mluvčími. Poslední 18. skupinu tvoří znaky, které mají stejnou manuální část, avšak liší se orálními komponenty. Dalších 39 specifických znak je rozebíráno jednotlivě, nejsou již zařazovány do skupin. Každý specifický znak je opatřen pořadovým číslem, ke znaku je připravena fotodokumentace, která má předat informaci o podobě znaku (pohyb, prběh znaku a podobu orálního komponentu). Dále je u každého specifického znaku uveden slovní popis manuální složky znaku, nemanuální složky znaku, přiblížen obecný význam, uvedena nejčastější formulace překladu a použití znaku doloženo na příkladech z přirozených promluv. Tyto příklady jsou uvedeny v překladu do psané češtiny s psaným přepisem znak použitých v textu v českém znakovém jazyce.
|
|
Finanční analýza vybraných vinařských společností
Dryml, Lukáš ; Marek, Petr (vedoucí práce) ; Kaiser, Libor (oponent)
Finanční analýza je soubor činností a metod, které posuzují finanční situaci firmy, poskytují informace o kvalitě hospodaření a finančním zdraví podniku širokému spektru uživatelů. Tato bakalářská práce začíná teoretickou částí, ve které jsou definovány jednotlivé ukazatele a postup při jejich výpočtu zobrazen na obecných vzorcích. Následuje část praktická. V této části jsou ukazatele, definované v teoretické části, použity na konkrétní podnik (Znovín Znojmo, a.s.). Důležité výsledky plynoucí z ukazatelů jsou zhodnoceny a popsány. Ke snadnějšímu pochopení přispívají i vložené grafy a tabulky v textu a v příloze. Hodnoty ukazatelů podniku Znovín Znojmo, a.s. jsou v další části srovnány s dvěma domácími podniky a dvěma zahraničními podniky. Ukazatele těchto podniků jsou následně také interpretovány. Na konci této bakalářské práce jsou jednotlivé podniky krátce zhodnoceny.
|
|
Vliv francouzské poezie na genezi poetiky Vítězslava Nezvala
Binarová, Hina ; Kořená, Markéta (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Vztah k francouzskému jazyku jako kjazyku mateřskému a studijnímu, studium českého jazyka a literatury a zaujetí pro poezii Vítězslava Nezvala mě přivedly k tématu mé rigorózní práce, v níž se zabývám tím, jakou úlohu sehráli francouzští básníci v počátcích tvorby Vítězslava Nezvala. Své znalosti francouzského jazyka a francouzské literatury jsem využila při četbě francouzských básníků a spisovatelů a při studiu odborné literatury. Ve své práci jsem vycházela z francouzských originálů a z jejich českých překladů, případně tam, kde to pro výklad francouzských textů bylo potřebné, jsem použila svých doslovných překladů, protože jejich existující básnický překlad je někdy zavádějící. Ve své rigorózní práci se tedy pokouším naznačit, jak se francouzští básníci podíleli na zrodu poezie Vítězslava Nezvala. Vycházím přitom z vlastního Nezvalova svědectví, kterými francouzskými básníky byl ovlivněn, a pokouším se dopátrat, které základní aspekty jejich poezie asimiloval, a případně naznačit, jak je osobitě přetvářel a sloučil s českou básnickou tradicí.
|
|
Bavorské kandidatury na český trůn v pozdním středověku a raném novověku
Herglová, Ivana ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Geografické sousedství ve středu Evropy a sdílená příslušnost obou oblastí do svazku Svaté říše římské předurčily, že interakce mezi bavorskýml a českým regionem budou časté a pestré. Pro účely této práce ponechám stranou styky obchodní, duchovní a kulturní a zaměřím se především na interakce politické v době pozdního středověku a začínajícího novověku. Nebudu se zde také zapývat bavorským régionem jako celkem (což by i se zmiňovaným časovým vymezením představovalo mamutí práci), ale s výjimkou úvodního všeobecného pojednání o vztazích mezi českými a bavorskými panovnickými rody v době vrcholného a pozdního středověku - se omezím na zdejší državy bavorské větve rodu Wittelsbachů, s důrazem na mnichovskou linii této dynastie. Vlastním centrem předkládané práce budou kandidatury mnichovských vévodů Albrechta III. (1438-1460), Viléma IV. (1508-1550) a Ludvíka X. (1514-1545) na českou královskou hodnost, analýza motivů těchto kandidatur a rozbor důvodů jejich neúspěchů. Než ale přistoupím k této části mé práce, chtěla bych krátce nastínit situaci pramenné a literární základny použité při zpracování textu. Bohužel musím hned zde na začátku zkonstatovat, že česko-bavorským vztahům ve středověku (a nejen v něm) byla až doposud v historickém bádání věnována jen malá pozornost.
|
|
Zápas o Svídnicko-Javorsko za vlády Lucemburků
Zelenka, Jaroslav ; Vorel, Petr (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Svídnicko - Javorsko patřilo ve 14. století do komplexu knížectví, jejichž piastovští vládci se titulovali jako duces Silesiae nebo duces Opolliensis. Dnes se toto území souhrnně nazývá Slezsko (Slqsk, SChlesien).l Do komplexu těchto; zemí patEJ-lo rovněž Svídnicko Javorsko, jež vzniklo pod vládou Boleslava I. Svídnického. Tento kníže založil rodovou linii, která bude v textu označována jako svídnická. Po Boleslavově smrti si knížectví rozdělili jeho tři synové. Bernardovi připadlo Svídnicko, Jindřichovi Javorsko, a nejmladší Boleslav získal Minstrbersko. K obnovení Svídnicko Javorska došlo roku 1346 za vlády Boleslavova vnuka Bolka II. Svídnického. Nejednalo se však o zcela totožný územní celek. Bolek I I. ovládnul po smrti svého strýce Jindřicha Javorsko, avšak větší část Minstrberského knížectví zůstala v moci potomků Boleslava Minstrberského. Osud jednotlivých knížectví, které vznikly rozpadem země Boleslava I. Svídnického bude sledován pouze do té doby, dokud si jeho potomci zachovávali alespoň fakticky nezávislé postavení vůči českému králi. Knížectví svídnických Piastovců představovalo území, kde se po celý středověk setkával německý, polský a český živel. Dalo by se proto očekávat, že se dějiny této země budou těšit zájmu badatelů zmíněných národů. Skutečnos t je ovšem jiná. Svídnicko - Javorsko...
|
|
Dílo Hugo von Hofmannsthala v českých překladech
Škodová, Pavla ; Žárská, Monika (oponent) ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce)
Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje recepci děl rakouského básníka, prozaika a dramatika Hugo von Hofmannsthala (1759-1929) v českých zemích od doby autorova života až po současnost. Všímá si kulturně-politických souvislostí a snaží se odpovědět na otázku, proč není Hofinannsthal u nás více překládán a uváděn na českých jevištích. Diplomová práce zároveň mapuje vešekré dostupné české překlady autorových děl, jak básnických, tak prozaických i dramatických, a s pomocí dobových dokumentů se snaží zjistit, jaké ohlasy autorovo dílo a jeho překlady v českých zemích budily. Přehled vešekrých autorových děl, stejně jako českých překladů, je pak uveden pro větší přehlednost také v příloze. Druhá část diplomové práce se pak zabývá překlady Hofmannsthalových novel Reitergeschichte (1899) a Das Erlebnis des Marschalls von Bassompierre (1900) v podání Jana Reichmanna z první čtvrtiny 20. století a Aloyse Skoumala z 80. let 20. století. Pro adekvátní posouzení obou překladů bylo nejprve nutné věnovat se možným interpretacím vybraných novel. Dále byla provedena analýza textu originálu, která se zaměřila na aspekty relevantní z překladatelského hlediska. Nakonec došlo k porovnání obou překladů s originálem, které vedlo ke stanovení překladatelské metody Jana Reichmanna i Aloyse Skoumala,...
|
|
Vývoj časopisecké kritiky překladu prózy a poezie z angličtiny do češtiny 1960-2005
Sejáková, Andrea ; Josek, Jiří (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Práce mapuje situaci české kritiky překladu od 60. let 20. století do roku 2005. Stav kritiky v tomto období je ilustrován na kritice překladů prozaických a poetických textů z angličtiny, které se objevily v literárních časopisech. Práce shrnuje též poznatky české a slovenské translatologické vědy o kritice překladu a příspěvky k metakritice (kritice kritiky) překladu v uvedeném období. Kritika překladů prózy a poezie z angličtiny se v uvedeném období objevuje v necelé dvacítce literárních časopisů, jež jsou z hlediska problematiky překladu charakterizovány v kapitole 2. Kapitola 3 potom přináší popis samotného vývoje zkoumané části kritiky překladu a ukazuje, jak se kritika překladu proměňovala z hlediska frekvence i forem, kterých nabývala. Pro tento účel jsou kritické články rozděleny do čtyř kategorií podle délky a důkladnosti analýzy. Jak ukazují frekvenční tabulky pro jednotlivá desetiletí, dochází ve sledovaném období k posunu od jednoslovného hodnocení v 60. letech k rozsáhlejším kritikám v 90. letech a po r. 2000. Pozornost je věnována také osobnostem kritiky překladu a jejich profesnímu zaměření. Kromě 80. let se této činnosti věnovaly téměř výhradně překladatelské osobnosti. Kapitola 4 se zaměřuje na kritiku překladu v české a slovenské vědě o překladu. Podává přehled o názorech teoretiků na...
|
host ::
