| |
|
Cystická fibróza a výživa
PECHOVÁ, Jana
Název bakalářské práce je ,,Cystická fibróza a výživa." Cystická fibróza je dědičné chronické onemocnění. Je charakterizována jako dysfunkce chloridových kanálků v organizmu. Projevem cystické fibrózy je velké množství hlenu v dýchacím a trávicím ústrojí diagnostikovaných. Tuto nemoc řadíme ke skupině velmi vzácných onemocnění. V České republice touto nemocí trpí menší procento obyvatel. Při tomto onemocnění je pro její nositele prioritní dodržovat doporučené stravovací návyky. Zlepšuje se tak prognóza nemoci a pacienti mohou vést plnohodnotný život. Dodržováním doporučených stravovacích návyků a stravovacích režimů se zabývá tato bakalářská práce. Již z názvu práce vyplývají její dané základní cíle. Jedním z cílů bakalářské práce je zjištění, zda děti trpící cystickou fibrózou mohou konzumovat všechny dostupné potraviny, zda mají speciální požadavky na kvalitu a úpravu potravin. Druhým velmi důležitým cílem bakalářské práce je vyhodnocení jídelníčku daného vzorku lidí, kteří trpí tímto vzácným dědičným onemocněním. Pro objektivitu výzkumu byli v této bakalářské práci jako výzkumné vzorky vybráni čtyři respondenti ve věku 3-18 let. Na základě vyhodnocení jejich týdenního jídelníčku, dotazníkového šetření vedené s jejich rodiči i jimi samotnými a řízeného rozhovoru bude zjištěno, zda děti dodržují všechny zásady daného doporučeného stravovacího režimu. V teoretické části je pracováno s názory odborníků zabývajících se nemocí cystická fibróza velmi důkladně. Jejich zkušenosti ukazují na důležitost správně navrženého jídelníčku a na dodržování správných stravovacích zásad a režimů. Tyto poznatky jsou pak plně využívány v praktické části bakalářské práce. Závěry z diskuze mohou být využity v praktické pracovní činnosti nutričních terapeutů, kteří se ve své praxi s dětmi nemocnými cystickou fibrózou mohou setkat.
|
|
Proměna role člověka nemocného schizofrenií v rodině po vzniku nemoci a v jejím průběhu
Prokopová, Hana ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Probstová, Václava (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá proměnou role člověka se schizofrenií v rodině. Popisuje průběh onemocnění od samého začátku, když nemoc přichází, její možné projevy. Zabývám se tím, jaké změny vnáší nemoc do fungování rodiny, jak se s nemocí vyrovnávají rodiče nemocného schizofrenií i sám pacient, jaké postoje si vůči nemoci mohou utvářet. Všímám si toho, jak může změna náhledu na nemoc pomoci při dalším vytváření stabilního a podpůrného rodinného prostředí a konkrétně popisuji praktické kroky, jak mohou rodiče nemocnému pomáhat. Pozornost jsem věnovala také službám pro rodinné příslušníky, které jim mohou poskytnout oporu a potřebné informace. V poslední části popisuji ve stručnosti služby pro nemocné, které jim mohou pomoci k osamostatnění se a nalezení vlastního smyslu života. Praktickou část mé práce tvoří kvalitativní výzkum, který jsem realizovala polostandardizovanými rozhovory s nemocnými a jejich rodiči, doplněný o dvě kazuistiky.
|
|
Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy.
Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace.
Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit.
Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.
|
|
Znalosti žáků základních škol o prevenci a léčbě infekčních onemocnění
Bartošová, Adéla ; Provazníková, Hana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce měla za cíl zjistit, jaké jsou znalosti žáků pátých tříd základních škol o infekčních nemocech, způsobu jejich přenosu a léčbě. Soubor zahrnoval 104 respondentů dotazníkové studie. Dotazník o 25 otázkách vyplňovali žáci ze základní školy v Praze, v Nymburce a v Kostomlatech nad Labem. Porovnávala jsem odpovědi chlapců a dívek a rozdíly mezi jednotlivými školami. Hypoteticky měli mít děti ve větších městech lepší znalosti o infekčních chorobách a lepší možnost preventivních opatření. Hlavním zdrojem informací o nakažlivých nemocech měli být rodiče. Předpokládala jsem lepší znalosti u dívek než u chlapců. Výsledky statistického zpracování dat byly v mnohém překvapivé. Chlapci odpovídali lépe na otázky týkající se infekčních nemocí, jejich prevence a léčby. Dívky dodržují zásady zdravého způsobu života a umí své vědomosti lépe uplatnit v běžném životě. Pro obě skupiny jsou rozhodující informace od rodičů a jejich osobní příklad. Ve druhém srovnání na tom byla po znalostní stránce dobře nymburská a pražská škola. Evidentní rozdíly v odpovědích často vyplývaly z odlišného životního stylu ve velkých městech a na vesnici. V Praze a Nymburce jsou děti lépe seznámeny s riziky nákazy infekčními chorobami. Na vesnici se zato více dbá na dodržování léčby. Nemocné děti jsou doma častěji s dospělou...
|
| |
|
Kvalita života u dospělých osob s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN)
Klikarová, Dita ; Prchalová, Eva (vedoucí práce) ; Borkovcová, Jitka (oponent) ; Skála, Bohumil (oponent)
Autor: Dita Klikarová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF v Hradci Králové Název práce: Kvalita života u dospělých osob s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) Vedoucí práce: Bc. Eva Prchalová Počet stran: 119 Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: CHOPN, kvalita života, definice, prevalence, symptomy, prognóza, prevence, diagnostika, terapie, komplikace Bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života nemocných s chronickou obstrukční plicní nemocí. Teoretická část pojednává o kvalitě života jako takové a zároveň o problematice onemocnění CHOPN. Věnuje se její definici, prevalenci, symptomům, prognóze, prevenci, diagnostice, terapii i možným vzniklým komplikacím, které tato nemoc s sebou přináší. Cílem empirické části je zjištění subjektivní kvality života nemocných s CHOPN. Každý nemocný totiž vnímá svoji nemoc zcela individuálně. Výzkumné šetření bylo realizováno na Plicní klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Bylo použito jak kvantitativního výzkumu, tak kvalitativního.
|
|
Příprava edukačního plánu pro pacienta s diagnózou ICHS
Nováková, Ivana ; Votroubková, Michaela (vedoucí práce) ; Hodač, Martin (oponent) ; Šauer, Karel (oponent)
Autor: Ivana Nováková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Příprava edukačního plánu pro pacienta s diagnózou ICHS Vedoucí práce: Mgr. Michaela Votroubková Počet stran: 104 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: rizikové faktory aterosklerózy, ischemická choroba srdeční, edukace, ošetřovatelský proces Bakalářská práce pojednává o ischemické chorobě srdeční a nutnosti pacienty neustále edukovat. Práce poukazuje na výskyt rizikových faktorů pro rozvoj ischemické choroby srdeční. Dále se práce zabývá rozdělením, diagnostikou a léčbou ICHS. Důležitou součástí práce je pojednání o edukaci a edukačním procesu. Těžištěm práce je kvantitativní výzkum, který si kladl za hlavní cíl zjistit informovanost pacientů o jejich nemoci. Zkoumaný vzorek tvoří pacienti z Fakultní nemocnice Hradec Králové, kteří touto chorobou trpí. Z empirické části vyplývá, že je nutné pacienty neustále edukovat a motivovat je ke zlepšení jejich životního stylu.
|
|
Analysis of risk factors associated with dengue in Southeast Asia
Urbanová, Klára
Práce se zaměřuje na analýzu vztahů mezi rizikovými faktory a výskytem horečky dengue ve vybrané části Jihovýchodní Asie. Práce je konkrétně zacílena na Filipíny, jejíž vládní organizace poskytují relativně dostatečné množství dat. Na úvod je nastíněna obecná problematika tzv. zanedbaných tropických nemocí s podrobným zaměřením na horečku dengue, způsoby jejího šíření a ovlivňující faktory, včetně současných metod modelování vztahu mezi rizikovými faktory a výskytem horečky dengue. Praktická část se věnuje statistickému zpracování dostupných dat, zejména podrobné analýze vztahu mezi klimatickými faktory a výskytem dengue na Filipínách. Na základě obdržených poznatků je vytvořen matematický model popisující vztah mezi výskytem dengue, kumulativními srážkami a průměrnou teplotou na regionální a týdenní bázi. Odhad modelu je proveden pomocí zobecněné lineární regrese s využitím negativně binomického rozdělení. Pomocí modelu byla ověřena závislost incidence dengue na vybraných rizikových faktorech, ale také celková komplexnost rozvoje a šíření nemoci, kterou je nutné sledovat na regionální úrovni.
|
|
Genetická struktura lokálních plemen domestikantů
Neradilová, Silvie ; Baranyiová, Eva (vedoucí práce)
Přechod od výhradně loveckého způsobu života k počátkům zemědělství byl zásadním zlomem pro člověka a vývoj civilizace. Tato doba byla příhodná pro domestikační procesy. Prvními domestikanty vůbec byli psi. Jejich chov je spojován s obranou sídel, ale především dobytka, pomáhají také při pastevectví a lovu potravy, a v některých kulturách jsou dodnes sami zdrojem potravy. Nejnovější trendy vedou k šlechtění nových ras a rozdělování původní genetické rozmanitosti do menších uzavřených skupin, kde následně dochází ke zvyšování homozygotnosti a projevu recesivně podmíněných onemocnění. Nejvýrazněji se tyto efekty uplatňují u malých lokálních plemen, které mají malou populační velikost. Globální ochranou genetické diverzity skotu, drůbeže a prasat se již zabývalo mnoho studií, zřejmě z důvodů vysoké ekonomické hodnoty těchto živočichů. Impakt domestikovaných šelem na člověka je však srovnatelný a vzhledem k rostoucímu trhu v oblasti veterinárních služeb je potřeba ochraňovat dostatečnou genetickou variabilitu různých unikátních ras. Cílem zadané práce je srovnat vybraná lokální plemena psů z různých oblastí původu, vyhodnotit jejich celkovou genetickou diverzitu, zjistit výskyt kandidátních typů onemocnění a porovnat jejich frekvenci u těchto plemen. Ze získaných parametrů doporučit vhodné postupy k ochraně genofondu těchto unikátních ras. Bude vybráno středoevropské plemeno (např. Český fousek), subtropické plemeno (např. šarplaninec), tropické kontinentální plemeno (např. Basenji), tropické ostrovní plemeno (např. Novoguinejský zpívající pes). Materiál bude sbírán na výstavách a ve spolupráci s lokálními chovateli. Vzorky budou zpracovány klasickými postupy populační genetiky v laboratoři molekulární genetiky FTZ ČZU.
|
host ::
