|
|
Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy.
Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace.
Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit.
Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.
|
|
|
Využití Dornovy metody a masáží u koní
Kellerová, Dominika ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Práce seznamuje se základy anatomie kosterní a svalové soustavy, stavbou těla koně, Dornovou metodou a masážemi, z různých literárních zdrojů. V experimentální části je uvedeno pět konkrétních koní jak sportovních tak i rekreačních, na kterých byly zkoumány účinky Dornovy metody a masáží na jejich zdravotní stav. Ze závěru vyplývá, že účinky Dornovy metody a masáží u sledovaných jedinců měly pozitivní vliv na jejich zdravotní stav. Malé využívání těchto metod u zvířat přisuzuje ke špatné edukaci chovatelů zvířat o těchto metodách a jejich účincích na organismus zvířete.
|
|
|
Metody a filozofie výcvikového systému horsemanship ve vztahu člověka a koně
Bílková, Šárka ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Práce představuje alternativní metodu horsemanship ve výcviku koní, která vyplývá z chování koní v jejich přirozeném prostředí. Zabývá se etologií a řečí koní, prostřednictví čeho a jak mezi sebou komunikují, a dále psychickými vlastnostmi koní, do kterých patří instinkty, které jsou v koních zabudovány již od nepaměti. Součástí práce je i kapitola, která popisuje komunikaci mezi člověkem a koněm a to na základě řeči koně, které kůň rozumí. V této kapitole je uvedeno, jak by měl člověk skrze své tělo s koněm komunikovat a také radí, jak si u koně vybudovat vztah založený na respektu a důvěře.
V neposlední řadě se práce věnuje nejvýznamnějším a nejznámějším představitelům horsmanshipu. Zabývá se vybranými metodami, jako jsou Join Up a systémem Sedmi her, které napomáhají k vytvoření partnerského vztahu mezi člověkem a koněm. Proces Join Up a Sedm her jsou doprovázeny názornými fotografiemi.
|
|
|
Hucul - adept na hipoterapii
Dvořáková, Barbora ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá propojením plemene huculský kůň a hipoterapie. Na základě poznatků z dostupné literatury se snaží vyhodnotit vhodnost využití tohoto plemene při léčbě pomocí koně. Aby bylo možné objektivně posoudit klady a zápory využití hucula v hipoterapii, je v práci postupně věnována pozornost jednak tomuto všestrannému plemeni, a to od prvních zmínek o něm, dále současnému stavu hipoterapie u nás a nakonec i výběru vhodného hiporehabilitačního koně a konečně porovnání takového ideálního koně s huculem.
Nejprve je popsán postupný vznik malého horského koně vedle etnické skupiny Huculů, obývajících východní Karpaty a jeho původní využití. Dále jsou vzpomenuty vlastnosti, které si huculský kůň upevnil během svého vývoje, aby byl schopen žít v poměrně nehostinném horském prostředí, a díky kterým je dodnes jedinečným plemenem. Není opominut ani standard plemene, jak je popsán v plemenné knize. Kapitola o současném stavu chovu hucula pak zahrnuje jeho využití u nás i ve světě a pojednává o Hucul International Federation, mezinárodním sdružení, zabývajícím se chovem hucula v sedmi evropských zemích. Zvláštní pozornost je pak věnována současnému chovu huculského koně v České republice.
V kapitole o hipoterapii je zmíněno, k jakým účelům je tato léčebná metoda využívána, pro které pacienty je vhodná, a kterým naopak určena není. Jaké existují způsoby léčby a jaké jsou využívané u nás v České republice. Dále též základní podmínky pro vykonávání hipoterapie a kdo ji smí provozovat. Pozornost je věnována také České hiporehabilitační společnosti a jejímu současnému postavení.
V poslední části jsou pak zmíněny zásady výběru koně pro hipoterapii a s nimi porovnání vlastností huculského koně popsaných v počáteční části práce. Na základě tohoto porovnání je zhodnocena vhodnost využití hucula v hipoterapii.
|
|
|
Nejčastější onemocnění pohybového aparátu koní
Bartlová, Aneta ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Nejčastější onemocnění pohybového aparátu koní
Souhrn
Kůň domácí (Equus caballus), byl během dlouhé evoluce nucen přizpůsobovat se změnám prostředí. Zejména jeho končetiny prošly značným vývojem a to především redukcí prstů a prodloužením kostí končetiny. Pro koně jsou jeho končetiny velmi důležité, protože zajišťují nejen schopnost pohybu (tzv. lokomoce), ale také fyziologické procesy v těle zvířete.
Bakalářská práce s názvem Nejčastější onemocnění pohybového aparátu koní byla pojata jako ucelený přehled nejčastěji vyskytovaných onemocnění končetin koně. S využitím odborné literatury bylo snahou co nejpřehledněji a jednoduše sepsat právě ta onemocnění, se kterými se člověk pohybující u koní může s vysokou pravděpodobností setkat.
Pro lepší pochopení jednotlivých onemocnění je důležité mít alespoň základní znalost anatomie končetin, proto první část této práce je zaměřena právě na anatomii pohybového aparátu koně. Tato kapitola je rozdělena na anatomii hrudní a pánevní končetiny a na anatomii kopyta. Anatomie hrudní i pánevní končetiny byla rozdělena také podle kosterní a svalové soustavy a zároveň tak popsány důležité kosti a svaly. Nebyla opomenuta ani anatomie kopyta, která si zasluhuje zvláštní pozornost. Na kopytech spočívá celá hmotnost koně a tím jsou velmi namáhána.
Druhá část práce je zaměřena právě na konkrétní onemocnění a to podotrochlózu, osteochondrózu, artrózu, synovitidu, návní kosti, kostnatění kopytních chrupavek, desmitidou mezikostního svalu, schvácení kopyt, zánět kopytní škáry a onemocnění rohové stěny. Tato část práce se zabývá popisem výše zmíněných onemocnění, jejich vznikem, dále pak diagnostikou a možnostmi léčby.
Samozřejmostí a z práce vyplývajícím doporučením je vždy prevence vzniku těchto případných onemocnění, správným, nejlépe pastevním odchovem s dostatkem pohybu již od hříběte, přiměřeným využíváním koně ve sportu, jeho nepřetěžováním a hlavně postupným a opět přiměřeným zvyšováním tréninkové zátěže před špičkovými výkony.
Klíčová slova: kůň; chov; onemocnění; defekty; pohybový aparát
|
|
|
Cestovní ruch jako alternativní strategie rozvoje států GCC
Starostová, Lucie ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Indrová, Jarmila (oponent)
Práce charakterizuje současnou ekonomickou situaci států GCC a jejich budoucí rozvoj v závislosti na úbytku ropy. Práce se zaměřuje na cestovní ruch, odvětví ekonomiky, které by se mohlo zásadním způsobem podílet na rozvoji těchto států. Popisuje základní předpoklady pro cestovní ruch a jaké postavení v současnoti cestovní ruch zaujímá v ekomonikách států GCC. Na příkladu Spojených arabských emirátů ukazuje jednu z možných cest, kterou by se mohly tyto státy vydat.
|
host ::
RSS.