|
Společenská odpovědnost firmy SAP
Vaníková, Zuzana ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Sitter, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá společenskou odpovědností firem, přičemž předmětem zkoumání je CSR strategie konkrétní společnosti. Teoretická část práce přibližuje a popisuje společenskou odpovědnost firem z historického i aktuálního hlediska. Především je kladen důraz na sociální pilíř, tedy na aktivity firmy ve vztahu ke svým stakeholderům, zejména zaměstnancům a na dobrovolnictví. Dobrovolnictví je důležitou součástí společenské odpovědnosti firem. Dotazníkové šetření a následně jeho statistické vyhodnocením odpovídá na otázku, zda je dle studentů dvou ekonomických škol firma SAP odpovědná a jaký mají vztah k dobrovolnictví.
|
|
Uzavírání kupní smlouvy podle Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží v komparaci s českou právní úpravou
Krčálová, Kristýna ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Levý, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, známou také jako Vídeňská úmluva. Hlavním cílem je posoudit samotné podmínky aplikace této mezinárodní smlouvy a zhodnotit proces uzavírání kupní smlouvy v režimu Úmluvy včetně jeho podobností a odlišností s českou právní úpravou. V neposlední řadě práce hledá odpověď na otázku, která z úprav je pro uzavření mezinárodní kupní smlouvy spadající pod aplikaci Vídeňské úmluvy pro českou smluvní stranu výhodnější. Práce je rozdělena do pěti částí. První z nich představuje úvod do problematiky Vídeňské úmluvy a soustřeďuje se na její postupný vznik a vztah ČR k ní. Druhá kapitola mapuje samotné podmínky aplikace Úmluvy a vymezuje tak subjekty mezinárodní kupní smlouvy a její předmět. Třetí a čtvrtá kapitola postupně odkrývají jednotlivé fáze kontraktačního procesu (nabídku a přijetí) a to včetně relevantní judikatury. Poslední kapitola svým pojednáním o vzniku smlouvy kontraktační proces završuje a mimo jiné také zkoumá, jaký vliv na vznik a obsah smlouvy mají obchodní podmínky a to včetně jejich případného konfliktu v podobě tzv. bitvy formulářů.
|
|
Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen
URBÁNKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá současnou úrovní dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen. Teoretická část je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je zaměřena na historii porodnictví a prenatální péče. Druhá celkově popisuje prenatální péči, organizace, cíle, předporodní přípravu porodní asistentkou, těhotenskou průkazku a úlohu porodní asistentky v prenatální poradně. Třetí kapitola se zabývá diagnózou těhotenství a poslední se věnuje vyšetření těhotných žen v jednotlivých trimestrech. Výzkumná část bakalářské práce poukazuje na současnou úroveň dodržování koncepce prenatální péče ve srovnání v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Před zpracováním práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda je dodržována koncepce prenatální péče, a to z pohledu těhotných žen. Druhým cílem bylo zjistit, zda těhotné ženy chápou důležitost veškerých vyšetření, která se během prenatálních poraden provádí. Třetím cílem bylo zjistit a porovnat úroveň dodržování koncepce prenatální péče u těhotných žen v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Z těchto tří stanovených cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaká je úroveň dodržování koncepce prenatální péče o těhotné ženy? Jaká vyšetření se v prenatálních poradnách provádí během těhotenství? Jaký je rozdíl při dodržování koncepce prenatální péče v Českých Budějovicích a na Benešovsku? K vypracování výzkumné části byla použita kvalitativní metoda výzkumného šetření. Na stanovené výzkumné otázky byly vyhledávány odpovědi při získávání a zpracovávání polostrukturovaných rozhovorů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny těhotné ženy jsou spokojené s danou koncepcí prenatální péče. Takto načasované intervaly návštěv v prenatálních poradnách jim přijdou správné, důležité a potřebně, jak pro svou kontrolu, tak pro kontrolu plodu v bříšku. Koncepce prenatální péče je na dobré úrovni, vyhovující pro všechny matky. Překvapivě bylo zjištěno, že polovina žen není schopna popsat a více rozebrat, jaká vyšetření v těhotenské poradně podstoupila, v kolikátém týdnu a za jakým účelem byla provedena. Zvláště když pouze dvě respondentky si stěžovaly na nedostatečnou informovanost od lékaře o podstupovaných vyšetřeních. Jako obvyklá vyšetření nejvíce matky uvedly hlavně kontrolu tlaku, moče, váhy, natáčení CTG a dále pak vaginální vyšetření lékařem. Na základě provedeného výzkumného šetření v bakalářské práci se podařilo zjistit, že pouze u dvou žen v Českých Budějovicích je dodržována dle nových doporučených postupů ČGPS frekvence pravidelných návštěv v prenatální poradně. Na Benešovsku ani jedna z žen tento fakt nepotvrdila. Lékaři mají stanovené termíny pravidelných návštěv dle svého uvážení. Jiný rozdíl jsme nevypozorovali. Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče je podobná jak na Benešovsku, tak v Českých Budějovicích. Do budoucna by práce mohla sloužit jako informační materiál v prenatálních poradnách především pro těhotné ženy, které budou chtít znát průběh prenatální péče.
|
|
Porovnání starých a současných snímacích objektivů v kombinaci s digitální kamerou
Jakubec, František ; HOJDA, Petr (vedoucí práce) ; MIKŠ, Antonín (oponent)
Mezi výrazové prostředky kameramana patří mimo jiné práce s objektivy a jejich vlastnostmi. Dnes se mnoho podobných optických efektů řeší postprodukčně. Nicméně právě tento výrazový prvek je zajímavý při kombinaci moderní záznamové technologie a objektivů, které mají různé „nectnosti". Tato práce prozkoumává malou oblast této problematiky. V teoretické části jsou rozebrány základní obecné vlastnosti optických soustav, jejich aberace a měření kvality obrazu. Dále je zde popsána kamera a objektivy, se kterými se prováděly praktické testy. V analytické části je pak provedena analýza nasnímaných testů.
|
|
Ošetřovatelská péče o operační pole před operací a po operaci
KRATOCHVÍLOVÁ, Michaela
Teoretická východiska Příprava operačního pole je důležitou součástí každé předoperační přípravy. Samotnou operační přípravu nelze před operačním výkonem ošidit. Ve většině případů bez důkladné operační přípravy lékař neprovede operační výkon. Výjimkou jsou urgentní operační výkony, u kterých se zajišťuje pouze ta nejzákladnější příprava před operací. Vlastní předoperační přípravu rozdělujeme na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední. Do krátkodobé předoperační přípravy zahrnujeme i přípravu operačního pole. Důkladná a správně provedená příprava operačního pole snižuje vnik pooperačních komplikací spojených s operační ránou. K předcházení pooperačních komplikací slouží následná pooperační péče. Tato péče je zaměřena na kontrolu aktuálního zdravotního stavu klienta po operačním výkonu, ale také na kontrole operační rány a jejího krytí. Tyto kontroly jsou jak povinností sestry, tak i povinností lékaře. V tomto raném pooperačním období je klient přijat na standardní lůžkový pokoj, nebo na pooperační pokoj. V případě vzniku komplikací během operačního výkonu je klient přijat na oddělení JIP nebo ARO. Cíle práce Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu a zjistit rozdílnost přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem. Dále také zjistit zda sestry provádějí předoperační a pooperační péči o operační pole správně. K těmto cílům byly zvoleny tyto otázky: Jaké jsou rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu? Jaký je rozdíl přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem? Jak provádějí sestry předoperační a pooperační péči i operační pole? Použité metody K získání potřebných informací byla zvolena kvalitativní forma výzkumného šetření pomocí hloubkových rozhovorů, metodou dotazování a následném pozorováním respondentek. Pozorování bylo provedeno metodou skrytého pozorování. Respondentkami byly sestry z urologického a chirurgického oddělení, z nemocničního zařízení na Vysočině. Sběr dat byl proveden od února do března 2014. Získaná data byla dále analyzována metodou otevřeného kódování. Výsledky Následně přepsané rozhovory a pozorování byly podrobeny důkladné analýze dat, metodou tužka a papír, otevřeným kódováním. Z celkové analýzy dat posléze vzniklo pět kategorií: Předoperační příprava před plánovaným operačním výkonem, Předoperační příprava před akutním a urgentním operačním výkonem, Příprava operačního pole, Péče o operační ránu po operaci, Zdravotnická dokumentace. Závěr Z výzkumu vyplývá, že o celkové předoperační a pooperační péči mají sestry velké povědomí. Zarážející je však fakt, že během poskytování této péče velmi kolísá dodržování zásad bariérové péče a intimity klienta. Závěr této práce by měl směřovat především ke zdokonalení předoperační a pooperační péče o klienta a k odstranění zjištěných nedostatků v poskytované ošetřovatelské péči. Praktickým výstupem této bakalářské práce bude článek v odborném sesterském časopise.
|
|
Využití nově syntetizovaného amocharu ke stabilizaci a sorpci kovů a metaloidů.
Ouředníček, P. ; Trakal, L. ; Komárek, M. ; Pohořelý, Michael
Možnost sanace půd, která je většinou založena na principu stabilizace a imobilizace potenciálně rizikových látek, je v posledních letech intenzivně studovanou a zkoumanou problematikou. Jedním z takovýchto stabilizačních činidel je i biochar, tedy forma aktivního uhlí, která má schopnost poutat na svůj povrch celou řadu kontaminantů včetně právě kovů a metaloidů. Biochary mají obecně vysoce aktivní povrch a přítomnost různých funkčních skupin (např. COO–) zodpovědných za tvorbu chelátů a alkalických prvků (Ca2+, K+, Na+ a Mg2+) reprezentující kationtovou výměnu; v kombinaci s vysokými hodnotami pH (7,00 až 10,0) poukazují na jejich efektivní sorpční kapacitu vázat na svůj povrch kovy a metaloidy z roztoku (z půdní vody), zejména pak v kyselých půdách (tedy v oblastech postižených intenzivní důlní činností). Dále lze sorpční účinnost biocharů ještě zvýšit/vylepšit (zejména pak v případech odstraňování As (V) nebo Cr (VI)) a to pomocí různých modifikací. A právě modifikací biocharu pomocí amorfního oxidu manganu (AMO), byl vytvořen nový sorbent AMOchar. Produkt byl připraven přidáváním biocharu přímo do roztoku reaktantů při syntéze AMO. Samotný AMOchar je tak tvořen především Mn-oxaláty, které jsou přítomny ve formě povlaků na povrchu částic biocharu. Sorpční účinnost tohoto sorbentu pak byla i přes poměrně zásadité pH AMOcharu vysoká pro všechny testované rizikové prvky. Konkrétně byla sledována vysoká sorpce nejen pro Pb (téměř 99 %) a Cd (51,2 %) ale i pro As (91,4 %). Modifikace biocharu pomocí AMO též signifikantně snížila extrakci Mn, díky čemuž by nemělo, v případě reálného používání tohoto sorbentu pro sanaci půd, docházet k post-kontaminaci půdy právě manganem, který se uvolňuje z Mnoxalátů při rozpouštění jinak vysoce účinného sorbentu AMO.
Plný tet: SKMBT_22316111113040 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Výskyt domácích a divokých forem velbloudů ve starém světě a jejich hospodářské využití
Burgerová, Michaela ; Gardiánová, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Rod velbloud (Camelus) zahrnuje dva druhy, velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius) a velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus). Velbloudi mají široké pole využití. Lidé v arabských zemích, ale i v Indii a Egyptě je využívají jako hospodářská zvířata, na mléko na maso, nebo i v zájmových chovech jako transportní zvířata nebo jako jezdecká zvířata. Cílem této práce bylo shromáždit materiály o chovu a využití velbloudů v jeho roli hospodářského zvířete v odlišných kulturách a zemích, a dále o podmínkách chovu v lidské péči u soukromých chovatelů a v zoo. První část práce obsahuje informace o fylogenezi a původu čeledi velbloudovitých, taxonomii velbloudů, dále krátké informace o domestikaci a historii využití velbloudů. Jsou zde i popsány oba dva druhy, z hlediska biologie druhu atd., a k tomu krátká zmínka o velbloudích křížencích a plemena velbloudů. Druhá část práce je zaměřena na využití velbloudů. Přednostní a nejrozšířenější využití je na produkci mléka, dalších produktů z mléka velbloudů, fermentaci mléka. Další využití je na masnou užitkovost, hodnocení složení masa, popisuje produkty. Jeho využití je i pro ostatní užitkové části jako hříva a vlna, ta pochází především od velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus). Jako poslední je pracovní využití velbloudů, a to nošení břemen a nákladů a zájmové využití. V práci jsou popsány podmínky chovu velbloudů v lidské péči, chov velbloudů v Somálsku, podmínky pro přísun vody a výživu, podmínky chovu také v České republice, rozšířený je především chov v zoologických zahradách.V ČR jsou velbloudi chováni u soukromých chovatelů v malé míře. Pro porovnání jsou uvedeny také podmínky chovu velbloudů v lidské péči v Austrálii.
|
|
Analýza chovu mléčných krav na vybrané biofarmě
Plášková, Pavlína ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit podmínky chovu dojeného skotu v ekologickém zemědělství a porovnat je s konkrétními údaji vybrané ekologické farmy Bílčice, která je součástí ekologického zemědělství od roku 2011 a zaměřuje se na chov českého strakatého skotu a produkci biomléka. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou dojených plemen skotu, hlavními cíli a zásadami ekologického zemědělství, problematikou welfare, šlechtěním a kontrolou užitkovosti, technologií ustájení, výživou a krmením, technologií dojení, produkcí mléka, reprodukcí, zdravotní problematikou a ekonomikou chovu. V praktické části jsem hodnotila ukazatele mléčné užitkovosti (produkce mléka, % bílkovin, % tuku) a reprodukční ukazatele (mezidobí, servis perioda, inseminační index a procento zabřeznutí po první inseminaci). Na farmě bylo ustájeno 650 kusů dobytka, z toho 200 kusů dojnic převážně českého strakatého plemene. Sledování se provádělo v roce 2013. Denní množství nadojeného mléka se pohybovalo kolem 2 750 kg. Za laktaci byla užitkovost v roce 2013 6 100 kg mléka, 3, 89 % tuku a 3, 34 % bílkovin. Dojnice jsou ustájeny ve volné stáji s vysokou podestýlkou, dojení probíhá 2 x denně v rybinové dojírně. Mléko je dodáváno obden do mlékárny Olma, a.s. V letním krmném období jsou krávy pravidelně vyháněny na pastvu. Jsou dokrmovány 10 kg jetelotravní senáží a 6 kg šrotu (ječmen, pšenice, triticale). V zimním krmném období jsou zvířata ve stájích. Krmná dávka se skládá ze 45 kg jetelotravní senáže, 6 kg šrotu, 2 kg lupiny a 1 kg kukuřice v době rozdojování. Minerální lizy mají krávy celoročně ( 100g / ks / den). V přechodné formě hospodaření se užitkovost krav pohybovala v roce 2010 na 7 477 kg mléka a hodnota ČR byla 7 726 kg mléka. Po vstupu do ekologického zemědělství v roce 2013 klesla mléčná užitkovost na farmě na 6 100 kg mléka a průměr ČR se zvýšil na 8 370 kg mléka. V přechodném způsobu v roce 2010 bylo dosaženo 4, 03 % tučnosti a v roce 2013 (ekologické zemědělství) 3, 89 %. Rozdíl mezi roky 2010 a 2013 je 0, 14 %. Bílkoviny za rok 2010 byly 3,39 % a v roce 2013 3,34 %. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů měla farma vždy průměrné výsledky. U servis periody 96 dní a mezidobí 400 dní, inseminační index 1,8 a procento zabřezávání po 1. inseminaci bylo 54,2 %.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Trh s vínem v České republice a politika vinohradnictví a vinařství
Vlašicová, Eliška ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Malý, Michal (oponent)
Disertační práce je zaměřena na trh s vínem v České republice. Cílem je identifikovat nedostatky v odvětví vína za účelem zformování návrhů doporučení pro zlepšení stávající situace v odvětví. V teoretických východiscích práce byla ve zkratce představena Společná zemědělská politika Evropské unie a podrobněji byl popsán vznik a vývoj Společné organizace trhu s vínem. Dále byly popsány teoretické aspekty trhu, včetně nabídky a poptávky a byl charakterizován zemědělsko-potravinářský trh, jeho specifika, komoditní vertikála vína, determinanty poptávky, nabídky a ceny vína a byly vytvořeny obecné ekonometrické modely a jejich předpoklady, které posloužily k odhadům poptávky, nabídky a ceny vína. V dalších kapitolách práce byly vytvořeny analýzy trhu s vínem, zejména se zaměření na produkční potenciál vinic v ČR a na základě regresní analýzy byly modelovány poptávka, nabídka a cena vína včetně cenové transmise ve vertikále vína. Zásadní vliv na poptávku po vínu mají minulá spotřeba vína a cena vína, spotřeba substitutů piva a lihovin, (cena substitutů není významným faktorem), důchod domácností a hrubá mzda, na základě kterých bylo možné víno označit za normální statek, a konečně kvalita vína měřená cukernatostí a oceněním na mezinárodních soutěžích. Na nabídku vína významně působí cena moštových hroznů, cena vína, plocha vinic a produkce moštových hroznů. Mezi další významné faktory lze navíc zařadit některé aspekty počasí a určité dotace. Klimatická změna může vyústit k rozšíření vinohradnictví a vinařství v ČR a k obměně odrůdové skladby vinic. Poptávka má ve vertikále vína věší vliv než nabídka, což může mít negativní dopad na vinohradníky, popřípadě na vinaře. Výsadba vinic není dostačující pro zachování současné výše produkčního potenciálu vinic v ČR. Ideální rozsah roční výsadby révy vinné by měl být okolo 655 ha. S tím souvisí otázka financování obnovy vinic, která je nákladná (finančně náročná). Na základě finanční analýzy malých a středních vinařských podniků bylo zjištěno, že podniky si obnovu vinic nemohou dovolit z vlastních zdrojů a bude zapotřebí dotační výpomoci státu, popř. EU.
|
host ::
