|
Drobné sakrální stavby na území Máchova kraje
Sobotková, Lenka ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Souhrn
Diplomová práce mapuje a identifikuje drobné sakrální památky v krajině a menších sídlech na katastrálním území obcí spolku Máchův kraj. Katastrální území spolku se nachází z větší části jihozápadní části Libereckého kraje částečně zasahuje na jihu do Středočeského kraje. Tyto drobné stavby sakrálního charakteru byly zakládány na křižovatkách cest, kupeckých stezek, v blízkosti studánek, ale i jako projevy vděčnosti či jako vzpomínka na veselou, významnou či tragickou událost. Každá tato drobná sakrální stavba působí na vnímání okolí člověka, obohacuje prostor vesnice i krajiny a spolu s doprovodnou zelení, která plnila funkci útočiště na cestách, orientačního bodu či funkci bleskosvodu, tvoří společnou výtvarnou i tradiční hodnotu. Své poslání ztratily částečně nebo úplně nevhodným přemístěním.
Hlavním přínosem a cílem této práce je zjištění současného stavu těchto památek ve vybraném území a vytvoření podrobného katalogu, sloužící jako zdroj informací pro turistický ruch, pro regionální rozvoj jako je zapojení do stávajících a též i do nově vznikajících turistických, cyklistických nebo naučných stezek, ale také jako podklad pro dílčí analýzy v rámci hodnocení krajinného rázu, při tvorbě územního plánu, návrhu plánu při pozemkových úpravách nebo pro potřeby konkrétní obce.
Katalog je sestaven na základě odborné a regionální literatury, podrobného terénního průzkumu, zahrnujícího katastrální území všech obcí, které jsou součástí dobrovolného svazku obcí Máchův kraj, mapových podkladů a výpovědi některých starousedlíků. Stavby jsou fotograficky zdokumentovány a popsány jak z hlediska současného stavu, tak z hlediska krajinářského významu, je zde uvedeno umístění stavby s uvedením GPS souřadnic a zakreslení v současné aktuální mapě vybraného území.
|
|
Řežou si bobři pod sebou větev? Analýza dosahování potravy z dlouhodobé perspektivy
Bartoň, Marian ; Vorel, Aleš (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu potravního chování bobra evropského (Castor fiber) a strategii dosahování potravy s hlediska dlouhodobého osídlení.
Rešeršní část práce vysvětluje mimo jiné teorii central place foraging, selektivní chování živočicha při výběru potravy a vliv central place foragerů na plodnost dřevin. Dále se zaobírá riziky spojenými s predací, nebo vnímáním konkurenčního tlaku
ze strany ostatních živočichů a faktory, které mohou mít za následek změnu populační hustoty bobří kolonie. Práce si klade za cíl zjistit vliv dlouhodobého osídlení bobra na objem zkonzumované biomasy a rozrůstající se teritorium na úkor ustupujícího lesního porostu. Dále pak porovnání těchto výsledků mezi sebou z hlediska různé doby osídlení oblastí.
Druhá část práce obsahuje vlastní výzkum, jejíž součástí je i metodický postup. Analytická část se zaobírá zpracováním dat z terénního šetření v oblastech Šumavy, Českého lesa a Jižní Moravy a vyhodnocení výsledků podle vybraných kritérii. Cílem zde bylo zjistit vzájemnou závislost těchto faktorů: vzdálenost okusu od vodního toku, doba osídlení lokality, množství zkonzumované biomasy, množství okusů či výběr rodů dřevin. Výzkum pak prokazuje, že bobří cesty za potravou narůstají s věkem osídlení do 7-10 let a pak se vzdálenost okusu od břehu opět snižuje. Objem zkonzumované biomasy se s rostoucí dobou osídlení bobra také snižuje
a dřevinou, za kterou jsou bobři ochotni ujít nejdelší vzdálenosti, je dub. Výsledky jednotlivých analýz jsou prezentovány jak pro kompletní měřenou oblast, tak pro jednotlivá území a jejich interpretace.
|
|
Využití českého teplokrevníka u jízdních složek státní policie České republiky
Vlčková, Petra ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Vývoj koně započal u Hyracotheria, drobného živočicha obývajícího lesy eocénu. Od té doby se rozvíjel do více či méně úspěšných forem, v nichž se odrážely podmínky prostředí jeho výskytu. Prvotní využití koní spočívalo ve zdroji masa a teprve až v dobách před 4600 lety se začínají objevovat důkazy o domestikaci těchto zvířat. Z tažného a dopravního prostředku se spolu se zdokonalujícím systémem chovu postupně stával kůň jezdecký, který napomáhal nejen šířit lidskou populaci, ale i ovlivňovat historii mnoha civilizací.
Dnes je kůň reprezentován velkým množstvím plemen a rázů, jenž jsou uplatňovány mimo jiné v jezdeckém sportu, práci s dobytkem, dostizích, práci v lese nebo jako společníci.
Svou nezastupitelnou úlohu získal kůň i ve službách státní jízdní policie České republiky, kde je denně nasazován do akcí různorodého charakteru, mezi které patří hlídkování ve městech a v okrajových oblastech, pátrání po pohřešovaných osobách nebo obnovování veřejného pořádku. Pro tyto účely se policistům nejvíce osvědčilo plemeno český teplokrevník, přičemž dochází k preferenci valachů se zbarvením hnědák nebo ryzák. Vysoké nároky jsou kladeny na fyziologické vlastnosti, přičemž nejdůležitějším kritériem je výborný charakter. Kvalita těchto vlastností je následně odrážena v délce setrvání ve výkonu služby a v důvodech pro jejich vyřazení. Mezi ty nejvíce objevované patří především z různých příčin narušený zdravotní stav, ale i stáří signalizující tvrdé a odolné jedince.
Z hlediska původu policejních koní se ve výkonu služby nejlépe osvědčili jedinci po hřebcích 1154 Quick Lauro Z, Mykonos a 1028 Manillon Rouge, což koreluje s jejich početním zastoupením v souboru služebních koní. Po zařazení všech dohledaných hřebců do příslušných linií se nejpočetnější linií stala linie 1100 Przedswit se sedmi hřebci, která však z pohledu potomků ve službě není hodnocena kladně. Z velkého počtu zastoupených linií byly četné především linie 5500 Pythagoras, 4700 Amour du Bois, Orange Peel xx-Almé Z, 67 Dark Ronald nebo 4800 Ladykiller XX.
Centrálním systémem nákupu koní vhodných pro výkon služby by mělo prostřednictvím stanovených obecných požadavků dojít k unifikaci těchto koní a zároveň k prodloužení délky výkonu služby. Ve výsledcích je sjednocení typologických vlastností patrné, ovšem kohoutková výška hůlková u naměřených koní dosahuje v průměru vyšších hodnot, než stanovují požadavky. Co se týče délky výkonu služby, nejsou výsledky průkazné, tudíž se hypotéza potvrdila jen částečně.
|
|
Analýza vláhové potřeby polních plodin v oblasti s častým výskytem sucha.
Zábranský, Petr ; Soukup, Josef (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Vodní zdroje jsou důležitou součástí ekosystémů krajiny. Nejen variabilita klimatických a půdních faktorů ale i vysoká diverzita vegetace hrají důležitou roli ve vodní bilanci krajiny. Evapotranspirace porostů způsobuje hlavní pasivní složku ve vodní bilanci povodí. Již dnes je ale více jak jedna čtvrtina území ČR řazena do oblasti, kde suma potenciální evapotranspirace převyšuje nebo se rovná celkové sumě spadlých srážek. Na rozdíl od dřevin, u kterých je bilance vody na stanovišti z důvodu dlouhodobějšího vývoje z části předvídatelná, pravidelné střídání plodin v zemědělských systémech a agrotechnické vstupy s sebou přinášejí rychlejší změny vodní bilance stanoviště za podstatně kratší dobu. To může mít někdy za následek i nevratné změny v ekosystému s dopady na biodiverzitu okolního prostředí. Znalost jednotlivých limitujících faktorů prostředí a přesné stanovení nároků rostlin na vodu otevírá možnost nejen pro zlepšení výnosových parametrů jednotlivých plodin, ale především je důvodem pro pochopení trvalé udržitelnosti argoekosystémů v kulturní krajině.
Polní měření skutečné evapotranspirace probíhaly v období od 2007 do 2015 v lokalitě Velvary (Budihostice) která se nachází ve Středočeském kraji v nadmořské výšce 210 m n. m. a je řazena do oblasti srážkového stínu v okolí Slánska. Z hlediska průměrné roční vláhové bilance (ČHMÚ, 2014) spadá lokalita do oblasti, kde rozdíl mezi průměrnou roční sumou srážek a průměrnou roční sumou potenciální evapotranspirace činí -200 mm. Potenciální evapotranspirace zde mírně překračuje úhrny srážek (P / ET0 = 0,7 - 0,8) v běžném období (Pivec et al., 2006). Polní měření probíhala na běžných provozních plochách s minimální velikostí pokusné plochy 1 ha.
Provedená měření potvrdila předpokládané rozdíly mezi porosty z hlediska vláhových nároků. Hodnocené porosty vykazovaly během vegetace v závislosti na růstové fázi porostu odlišné hodnoty aktuální evapotranspirace a Bowenova poměru. Nejnižší hodnoty aktuální evapotranspirace byly prokázány u Z. mays, S. bicolor. Vyšší vláhové nároky vykazovaly porosty T. aestivum a H.vulgare. Nejvyšší hodnoty aktuální evapotranspirace naopak byly stanoveny u porostů B.vulgaris a M. sativa. Získáním hodnot plodinových koeficientů u jednotlivých plodin bylo zjištěno, že porosty Z. mays, S. bicolor a T. aestivum mají o čtvrtinu nižší hodnoty Kc v hlavním vegetačním období oproti M.sativa a B.vulgaris. V rámci práce byly stanoveny denní hodnoty Kc, které jsou základním poznatkem o vláhových nárocích jednotlivých plodin pro následné modelové stanovení hydrologických procesů v agrofytocenózách. Hodnocení vláhových nároků rostlin na základě stanovení toku vody v rostlinách (sap flow) neprokázaly předpokládané rozdíly mezi rostlinami Z.mays a S.bicolor. Efektivita využití vody (WUE) byla prokazatelně vyšší u rostlin typu C4 (Z. mays a S.bicolor) oproti zbývajícím rostlinám typu C3 (T. aestivum a H.vulgare).
|
|
Kvantitativní a kvalitativní změny zemědělského půdního fondu ČR po roce 2000
Gebeltová, Zdeňka ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Hlavním cílem dizertační práce je kvantifikovat změny využití ZPF a navrhnout řešení jak snížit či kompenzovat kvantitativní i kvalitativní degradaci ZPF ČR. Data ( WTO, FAO, ČÚZK, VÚMOP, ČSÚ, FADN) jsou zpracovány metodou geografické asociace, ekologické stability, regresní a korelační analýzy a vícekriteriální analýzy. Kvalita zemědělské půdy ve významných zemědělských oblastech Jižní Moravy a středních Čech se snižuje (Voltr, MZe, 2012). Kvalita z.p se snižuje především u zemědělsky hodnotných půd, tedy u půd s vyšší průměrnou úřední cenou. Kvantitativně dochází k úbytku z.p. především v Jihomoravském a Zlínském kraji. V těchto krajích klesá rozsah zemědělsky nejhodnotnějších půd v nejvyšších třídách ochrany z.p. Z agronomického hlediska je pěstování některých plodin (pšenice, ječmen, řepka, kukuřice na zrno, víceleté pícniny, TTP) v ČR lokalizováno bez větších ohledů na produkční předpoklady půd. Homogenizace plodin na z.p. i jejich rozsah může negativně ovlivnit dlouhodobou produkční schopnost. Přestože ve sledovaných krajích existuje nadprůměrně vysoké procento propachtované zemědělské půdy, jeho vliv na změnu HRRE nebyl statisticky potvrzen. Meliorační systémy by měly ovlivňovat kvalitu z.p., nicméně výstavba nových meliorací i využitelnost existujících systémů je omezená ekonomicky i formou vlastnictví. Dotace na udržitelnost produkční schopnosti z.p. v rámci programu PRV jsou vypláceny jen jako důsledek erozních procesů ne prevence. Provedená vícekriteriální analýza obsahuje kritéria, která jsou potenciálními příčinami, a která v součinnosti mohou působit na degradaci z.p.
|
|
Monetární politika v České republice
Kuchař, Ondřej ; Toth, Daniel (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá plněním Maastrichtských kritérií Českou republikou a následně prognózou jejich plnění v budoucnu. Dále je v práci vyjádřena závislost mezi měnovým kurzem a výdaji na spotřebu domácností. V teoretické části je popsána monetární politika, její cíle a nástroje. Popsány jsou funkce a úkoly centrální banky, co by hlavní instituce monetární politiky. V práci jsou popsány konkrétní instituce, které jsou důležité pro Českou republiku. Jedná se o Českou národní banku (ČNB), Evropskou centrální banku (ECB) a zmíněn je i Mezinárodní měnový fond (MMF).
V praktické části je nejdříve analyzován vývoj faktorů měnové politiky v letech 1998 až 2004 a následně je analyzováno plnění Maastrichtských kritérií v letech 2004 až 2014. Tato analýza je doplněna o prognózu plnění těchto kritérií do roku 2018. V závěru práce je pomocí lineární regresní analýzy určena závislost mezi měnovým kurzem a výdaji domácností na spotřebu. Důvodem výběru měnového kurzu jsou devizové intervence České národní banky.
|
|
Hodnocení hospodářského a sociálního rozvoje vybraných regionů
Štěpánková, Karolína ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Roman, Roman (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí hospodářský a sociální rozvoj okresů Kutná Hora a Kolín, které se nacházejí ve východní až jihovýchodní části Středočeského kraje a mají společnou administrativní hranici. Práce vychází z literární rešerše objasňující základní pojmy z oblasti regionálního rozvoje a regionální politiky. V praktické části je posuzován vývoj jednotlivých socioekonomických faktorů a to zpravidla mezi lety 2005 až 2014, případně k roku 2014. Analýza vychází zejména z dat získaných z regionálních i celostátních statistik. V další části práce je provedeno terénní šetření, které proběhlo současně v obou hodnocených regionech a spolu s regionální analýzou posloužilo jako podklad pro vypracování SWOT analýzy. Na základě všech sesbíraných dat jsou na závěr předneseny návrhy a doporučení pro rozvoj jednotlivých okresů.
|
|
Změny lesní vegetace v čase - srovnání druhového složení a biodiverzity s historickými údaji
Vojík, Martin ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Práce přináší výsledky výzkumu dlouhodobé změny polopřirozené lesní vegetace nížinných lesů v polesí Klínec (fytogeografický okres Střední Povltaví), které tvoří spojení mezi severovýchodní částí Brdské vrchoviny (Hřebeny) a údolím Vltavy. Výzkum změny lesní vegetace za posledních bezmála 60 let probíhal metodou opakovaných fytocenologických snímků na polotrvalých plochách. Jako referenční data byly použity historické fytocenologické snímky V. Samka z roku 1957, které byly poskytnuty Českou národní fytocenologickou databází. Opakováno bylo 29 snímků, které byly lokalizovány pomocí historických dat v prostředí GIS. Ve studovaném území byl zjištěn posun ke stínomilnějším společenstvům (úbytek světlomilných a rozšíření stínomilných druhů) způsobený zápojem stromového a keřového patra v důsledku rozšíření a dominance listnatých stromů. Druhová bohatost (alfa diverzita) v území prokazatelně klesla. Homogenizace vegetace nebyla v klíneckém polesí prokázána. V území došlo k rozšíření druhů na živiny bohatých stanovišť a k úbytku druhů červeného seznamu cévnatých rostlin. Zaznamenáno bylo také značné rozšíření nepůvodních a invazních druhů. Vegetační změna v oblasti byla pravděpodobně nejvíce ovlivněna změnou lesního hospodaření v nížinných lesích (zánik pařezení a převod na nepravé kmenoviny), eutrofizací prostředí (spady dusíku z atmosféry, splachy ze zemědělských ploch) a působením lesní, zejména černé zvěře.
|
|
Rozbor plánovací historie rozvojových projektů: Případová studie Praha - Anděl
Petrová, Šárka ; Macoun, Milan (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem plánovací historie a strategiemi účastníků při proměně centrální části Smíchova Anděl z průmyslové čtvrti na Obchodní a kancelářské centrum města. Důraz je kladen na všechny aktéry územního rozvoje, jako developerské společnosti, investory, státní správu a samosprávu. V rešerši jsou popsány základní pojmy. V analytické části byly zjištěny majetkoprávní vztahy. Aktéři v území byli rozřazeni do jednotlivých skupin a krátce popsány. Všechny dohledané plánovací dokumenty byly popsány a chronologicky seřazeny. Dále byly vedeny rozhovory s účastníky procesu. Práce je přínosná zejména pro již zmíněné aktéry územního rozvoje, kterým může být přeměna Anděla příkladem v jiných projektech.
|
|
Monetární politika České národní banky
Orlovskij, Alexandr ; Kopecká, Lenka (vedoucí práce) ; Svoboda, Roman (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou monetární politiky České národní banky a zavedením společné měny euro na území České republiky, neboť se jedná o problém velmi významný.
Práce je rozdělená na dvě části, teoretická část je zaměřená především na základní charakteristické znaky centrálních bank, dále na funkce a cíle monetární politiky ČNB a monetární prostředky, pomocí kterých centrální banky dosahují stabilitu a rovnováhu na trhu peněz a ostatních finančních aktiv. Kromě toho práce definuje nejčastější formy inflace a deflace, spolu s dopady na obyvatele a jiné ekonomické subjekty. V závěru teoretické části, práce charakterizuje maastrichtská kritéria, která musí Česká republika splnit, aby mohla přijmout společnou měnu.
Praktická část je věnována vývoji měnových nástrojů a jejich dopadům na ekonomiku a zavedení společné měny euro v České republice. Charakterizuje dosavadní vývoj plnění maastrichtských kritérií Českou republikou.
Kromě toho je práce zaměřená na porovnání slovenské ekonomiky před a po zavedením eura. Jaké makroekonomické ukazatele ekonomika vykazovala a po zavedení eura vykazuje.
Za účelem prozkoumání veřejného mínění, bylo vytvořeno anonymní dotazníkové šetření, které bylo rozesláno v elektronické podobě a probíhalo v druhém týdnu února 2016. Předmětem zkoumání dotazníkového šetření je analýza připravenosti občanů České republiky na přijetí společné měny.
Na základě výsledků tohoto šetření je vytvořen graf a komentář k dané problematice.
|
host ::
