| |
|
Vývojové proměny krátké venkovské prózy 2. poloviny 19. století a počátku 20. století (Hálek, Světlá, Mrštík, Rais, Nováková, Kratochvíl, Šlejhar)
Kletečková, Martina ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Resumé Diplomová práce v interpretaci krátkých venkovských próz pěti vybraných autorů 2. poloviny 19. století a počátku století dvacátého (K. V. Rais, J. K. Šlejhar, A. a V. Mrštíkové, T. Nováková, J. Kratochvíl) sleduje pojetí tématu venkovské rodiny podle hledisek, vymezených na základě historických a sociologických poznatků odborné literatury o venkovské rodině 19. století. Na základě těchto hledisek jsou pojednání o autorech členěna do kapitol "Model rodiny", "Domov a svět", "Rodina a zemědělský rok", "Rodina a poměry majetkové", "Narození a smrt ve venkovské rodině", "Rodina v naplňování tradic a norem náboženského života". Tvorba autorů je zasazena do kontextu venkovské prózy 19. století. Následná interpretace dokládá proměny v přístupu jednotlivých autorů k zobrazovanému tématu.
|
|
Women and labor market - coordination of family and working life due to implementation and working of flexicurity in social and economic conditions of Slovak republic from 2004 to 2015
Šikyňová, Alexandra ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá vzťahmi medzi sférou rodiny a zamestnaním žien, matiek v závislosti na dostupnosti a využívaní harmonizačných opatrení, ktoré sú súčasťou konceptu flexicurity/ flexiistoty, kombinujúceho potrebnú pružnosť pracovného trhu so sociálnymi istotami. Cieľom je snaha zodpovedať hlavnú výskumnú otázku: Je možné úspešne implementovať prvky konceptu flexiistoty za stávajúcich sociálnych a ekonomických podmienok v Slovenskej republike? Teoretická časť popisuje samotný koncept, jeho piliere a harmonizačné opatrenia, ktoré sú predpokladom jeho efektívnej implementácie a ďalšieho fungovania. K naplneniu výskumného cieľa je zvolená stratégia kombinujúca kvantitatívny a kvalitatívny výskum, technikou zberu dát dotazníkové šetrenie doplnené o nekategorizované hĺbkové rozhovory. V empirickej časti sú interpretované výsledky vychádzajúce z analýzy získaných dát. Na ich základe dochádza práca k záveru, že hoci dostupnosť a využívanie harmonizačných opatrení umožňuje ženám , matkám do určitej miery realizovať zamýšľané rodinné a pracovné stratégie, aktuálne sociálne a ekonomické podmienky slovenského trhu práce nie sú dostačujúce na úspešné zavedenie a fungovanie konceptu flexiistoty.
|
|
Žena jako matka - sladění rodiny a práce
Kubáčková, Eva ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Ideální zpusob zajištení péce o deti do 3 let je pro vetšinu páru témer shodný s reálným zpusobem zajištení. Pres 90 % matek a otcu si preje, aby žena zustala na materské, následne rodicovské dovolené nejméne do 2, spíše do 3 let veku dítete. O cástecném úvazku uvažují ženy až po skoncení rodicovské dovolené, ideálne by si predstavovaly pracovat na zkrácený úvazek po dobu docházky dítete do materské školy ( 3 - 6 let veku dítete). Ackoli pred narozením dítete tvorí partneri model dvoupríjmového manželství, po narození dítete se genderová rovnost vytrácí a ženy se nejcasteji vzdávají své práce ve prospech dlouhé rodicovské dovolené. Vetšina žen si nepreje, aby je v péci o díte zastoupil otec dítete a stejne i vetšina mužu si nepreje zustat s dítetem na rodicovské dovolené. Pouze mizivé procento mužu na rodicovské dovolené zustává. Spolecnost se na ne dívá bud nechápave nebo je obdivuje jako hrdiny. Ženy, které místo péce o díte zvolí po materské dovolené návrat do práce tolik pochopení ve spolecnosti nemají. Jsou považovány spíše za "krkavcí matky". Ženy, které se chtejí místo dlouhé rodicovské dovolené vrátit do práce, jsou nejcasteji vysokoškolacky, pro které má absence v zamestnání negativní vliv na jejich další pracovní postup.
|
|
Rozhodování o rodinném bydlení
Kačírková, Petra ; Brožová, Helena (vedoucí práce) ; Adam, Adam (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výběrem nejvhodnější nemovitosti a nejvýhodnějšího hypotečního úvěru pro rodinu s dětmi. Rodině měla být vybrána nemovitost v okolí svého momentálního bydliště a poté jí měl být doporučen k této nemovitosti nejvýhodnější hypoteční úvěr. Výběr nemovitosti byl ovlivněn požadavky všech členů rodiny a následný hypoteční úvěr byl vybrán z produktů nabízených na českém trhu v listopadu roku 2016. Práci lze tematicky rozčlenit do tří hlavních částí. První část obsahuje literární rešerši, která je rozdělena do dvou oblastí. Nejprve jsou popsány metody vícekriteriálního rozhodování, které budou použity v procesu rozhodování. Společně s těmito metodami obsahuje literární rešerše i teoretickou část z oblasti programu Super Decisions, který bude využit v praktické části. Dále jsou teoreticky zachyceny pojmy týkající se hypotečních úvěrů, podle nichž jsou poté stanovena kritéria pro hodnocení hypotečních úvěrů. Druhá část práce obsahuje již praktický pohled na problematiku rodiny, což zahrnuje tedy výběr nejvhodnější nemovitosti a nejvýhodnějšího hypotečního úvěru za pomoci programu Super Decisions. Třetí část práce zahrnuje shrnutí práce a interpretaci výsledků získaných díky programu Super Decisions.
|
|
Sociální práce s rodinou - význam role otce a její podpora
Frýdlová, Anna ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Venglářová, Martina (oponent)
V době, kdy jsem přemýšlela nad tématem diplomové práce jsem pracovala s rodinami jejichž děti byly zanedbávány ve výchově a hrozilo stanovení výchovných opatření, dohledu nad výchovou a nařízení ústavní výchovy. Během let práce s rodinami jsem se setkala také s několika klientskými rodinami, kde byli pouze otcové a zpravidla jedno dítě. Práce s touto neúplnou rodinou se stala novou zkušeností. Zajímavé bylo pro mne hledání přístupu k těmto rodinám, vhodného jazykového projevu a aktivizace těchto rodin, kdy se setkávají především s feminizovaným světem pracovníků sociálně právní ochrany a sociálních služeb pracujících s rodinou. Uvědomila jsem si, jak je důležité, jak které věci podávám, a že očekávání a reakce otců jsou odlišné od matek, které pečují samostatně o dítě. Téma role otce v rámci rodiny a výchovy dětí se nakonec začalo ukazovat jako zajímavé i v ostatních rodinách, kde byli fyzicky přítomni oba rodiče. Vtažení otce do dění rodiny a podpora důležitosti jeho role se stala jedním z hlavních témat v práci s rodinou, které jsme považovali za přínosné podpořit a rozvinout. Obohatit tak naše zkušenosti v komunikaci a nabízení socioterapeutické pomoci v rámci sanace rodiny. Přemýšleli jsme, zda existují rozdíly v přístupu, jazykovém kódu a v potřebách otců a matek. Jakým způsobem nastavit metodiku...
|
|
Náhradní rodičovská péče v rámci fondu ohrožených dětí - Klokánků
Rychnovská, Lenka ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Manková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce bylo určitým způsobem analyzovat vybrané faktory spojené s fungováním Klokánku. A to jak z hlediska klientů- dětí, tak z hlediska personálupečovatelek. Ve své práci jsem se pokusila vybrat dle mého názoru podstatné faktory a na základě průzkumu provedeného mezi pečovatelkami nashromáždit data a jejich vyhodnocením zjistit, zda a na kolik je pobyt dětí v Klokánku pro ně prospěšný. Zároveň jsem se snažila prozkoumat motivaci pečovatelek, která je velice důležitým prvkem ve fungování Klokánku. Co se týče základních údajů o dětech přijatých do Klokánku, bylo zjištěno, že téměř stejným poměrem přicházejí děti jak z úplných tak neúplných rodin. Zhruba třetina dětí přijatých do Klokánku byla týrána. Z propuštěných dětí se polovina vrací do původní rodiny. Během pobytu v Klokánku téměř polovinu dětí rodiče nenavštěvují a dárky dostávají pouze dvě třetiny dětí. Nejpodstatnějším zjištěním, které z této práce vyplývá, je fakt, že ohroženým dětem pobyt v Klokánku prospívá. U všech dětí došlo ke značnému zlepšení negativních příznaků pozorovaných na počátku pobytu. Na počátku pobytu bylo nejčastěji u dětí sledováno extrémní vyžadování pozornosti, špatné společenské návyky, přecitlivělost, nevhodné chování k druhým lidem a neschopnost přijmout pravidelný režim dne. Všechny tyto skutečnosti pramení z...
|
|
Profesionální pěstounská péče - nová alternativa ústavní výchově dětí v České republice
Roth, Martin ; Vítečková, Michaela (oponent) ; Kremličková, Marta (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tématem náhradní péče o děti v kontextu aktuální situace v České republice, kdy péče o ohrožené a opuštěné děti je v převážné míře prakticky řešena nevhodnou formou ústavní výchovy. V úvodních kapitolách je proto věnován prostor tématu rodiny a jejího významu pro uspokojování potřeb dítěte, poruchám rodiny a rodičovství, psychické deprivaci a subdeprivaci v dětství a její prevenci. V části věnované náhradní péči o děti jsou zmíněny nejdůležitější problémy ústavní výchovy a charakterizovány různé typy náhradní rodinné péče, které jsou využívány v současné době v České republice. Podrobněji se potom práce věnuje pěstounské péči z pohledu tradičně pojímaného modelu uplatňovaného v současné době v České republice a moderního přístupu k pěstounské péči, také nazývaného profesionální pěstounská péče. V této souvislosti se zabývá takovými tématy jako vztah rodičovství a pěstounské péče, formy moderní pěstounské péče, přehled aktivit a procesů potřebných pro realizaci nového pojetí pěstounské péče - vyhodnocování případu dítěte, vyhodnocování žadatelů o pěstounskou péči, vytváření plánu péče o dítě, podpora a provázení pěstounské rodiny.
|
|
Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku
Gavenda, Lukáš ; Doležalová, Eva (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Severozápadní Čechy jsou často a priori vnímány jako kraj bez velkých tradic, bez mnohých kulturních stop či jako krajina pouze průmyslová, s poničeným životním prostředím, a tedy prostor někdy až okrajového zájmu. Ve skutečnosti se ale jedná o plnohodnotnou oblast, srovnatelnou v historickém i kulturním vývoji s vyspělými regiony českých zemí a Střední Evropy. Příčiny jejího ve společnosti poněkud upozaděného obrazu jsou zhusta hledány v složitých událostech 20. století, kdy došlo k přetržení přirozené kontinuity soužití Čechů s Němci. Nové obyvatelstvo, přišlé v době po 2. světové válce, muselo složitěji a často zcela znovu hledat svou pozici v kraji. Postupně se tato bilance zlepšuje. Snaží se tomu pronikáním ke kořenům původní bohatosti přispět i historická věda a její obory. Netýká se to jen výzkumu minulého politického a hospodářského života, ale také oblasti kulturní, vývoje architektury, výtvarného umění či slovesnosti. Tyto složky se vždy prolínaly a vzájemně ovlivňovaly. Celkově i detailně nahlíženo se tak vytvářely zajímavé obrazy charakterizující svět laiků i duchovních, lidí prostých i bohatých, obchodníků i urozených. Ke studiu dějin a reálií hasištejnské větve rodu Lobkoviců mne přivedl můj trvalý zájem o historii, architekturu a výtvarné umění. Získal jsem ho v zázemí své rodiny, ve které...
|
|
Ve jménu rodiny a práce: Paměti Eduarda Baziky a jejich interpretace
Chalupová, Alice ; Randák, Jan (oponent) ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce)
Účelem této práce byla interpretace některých aspektů životního stylu českých technických středních vrstev, tak jak byly zaznamenány v jednom pramenu osobní provenience. Tímto pramenem byly Bazikovy životní paměti zahrnující období 1848 až 1910. Za základ zkoumání charakteristiky středních vrstev byla vzata definice podaná Janou Machačovou a Jiřím Matějčkem, která zněla: střední vrstvy v 19. století byly hlavním nositelem nacionalismu; převodovou pákou mezi horními a dolními vrstvami;tvořily 15 až 20% obyvatelstva; byly nositeli nových sociálních funkcí ve společnosti a tím pádem vrůstala jejich sociální moc a prestiž. Tyto nové sociální funkce souvisely se vzrůstem "řídící a správní moci ve státní a ekonomické a sociální oblasti a významu terciální sféry, respektive odborných služeb a svobodných povolání a také vzdělávací a osvětové soustavy; jejich působení mělo velmi často lokální či oborový charakter, s čímž souvisela i držba lokální moci; lokální a odborná moc z nich vytvářela (lokální) elitu; jejich společenský význam neustále rostl, což bylo způsobeno s růstem komplikovanosti sociálních funkcí v ekonomice, správě státu a obcí a v kultuře; byly vrstvou značně proměnou se značným potenciálem k společenskému vzestupu; vyznačovaly se patriarchálním vzorcem rodinného chování, tedy odstupňovanou...
|
host ::
