|
Lokální identita v malé vesnici (případová studie)
Kokschová, Veronika ; Hudečková, Helena (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se v teoretické části zabývá především pojmy identita, venkov, kultura a endogenní a jiné aspekty lokálního rozvoje. Přiblížena je i demografická struktura obyvatel na Horách Matky Boží. Hory Matky Boží jsou bývalé horní město s bohatou historií a zástavbou z minulého století. Je to část obce Velhartice, která leží nedaleko města Sušice.
Empirický výzkum je proveden dotazníkovým šetřením o lokální identitě. Je zjišťován smysl místa, identifikace lidí s místem a spokojenost s žitím v místě. K základním výsledkům patří, že smysl místa i identifikace místních obyvatel s ním jsou spojovány v prvé řadě s přírodním potenciálem místa. Identifikace s místem je v dalším pořadí spojena s neformalizovaným sociálním kapitálem, potom s kulturním kapitálem místa a nakonec s formalizovaným sociálním kapitálem, vyjádřeným občanskou angažovaností.
|
|
Molekulární mechanizmus účinku sulfanu v průběhu meiotického zrání prasečích oocytů
Veselá, Andrea ; Hošková, Kristýna (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
V současné době jsou reprodukční biotechnologické metody na vzestupu, ale jejich rozvoj a uplatnění v širším managementu reprodukce závisí na získání dostatečného počtu kvalitních oocytů kultivovaných v in vitro podmínkách. Předpokladem tohoto požadavku je vytvoření optimálních podmínek v průběhu kultivace oocytů.
Pochopení a znalost procesů, ke kterým v oocytu během zrání dochází, je důležitou a nezbytnou podmínkou optimalizace procesu kultivace oocytů v in vitro podmínkách a zisku dostatečného množství kvalitních oocytů v metafázi II. meiotického dělení. Je známo velké množství mechanismů, které zrání oocytů ovlivňují a řídí, nicméně i přesto nelze tvrdit, že by tento proces byl plně objasněn a prostudován. Jedním z faktorů, který má možnou úlohu v regulaci meiotického zrání oocytů je gasotransmiter sulfan (H2S), důležitá signální molekula endogenního původu.
Na základě studia H2S byla stanovena hypotéza, že H2S aktivně ovlivňuje průběh meiotického zrání prasečích oocytů prostřednictvím regulace klíčových signálních kaskád. Cílem práce bylo stanovit zapojení H2S do regulace signální kaskády MEK1-MAPK, odpovědné za iniciaci a průběh meiotického zrání oocytů, a kaskády MEK1-PARP-1, jako signalizaci podporující životaschopnost buněk. Pro tento účel byly použity prasečí oocyty, které byly kultivovány v modifikovaných médiích s přídavkem specifické kombinace inhibitorů enzymů (3Ki) nebo v kultivačním médiu s donorem H2S. Oocyty byly následně podrobeny imunocytochemickému barvení, fluorescenční mikroskopii a analýze obrazu.
Z výsledků je patrné, že H2S se podílí na regulaci meiotického zrání. Byla potvrzena hypotéza o vlivu endogenní produkce H2S na průběh meiotického zrání prasečích oocytů a ovlivnění signální kaskády MAPK. Na základě dosažených výsledků je však pravděpodobné, že signální kaskáda MEK1-PARP-1 není H2S ovlivněna, na rozdíl od MAPK signalizace, zahrnující zmíněnou MEK1 jako nadřazenou kinázu. MAPK kinázová aktivita je v oocytech signifikantně nižší po ošetření 3Ki. Další experimenty jsou pro detailnější pochopení těchto regulačních drah a k vhodnému ověření mechanizmu účinku H2S nezbytné, zejména pak pro úplné objasnění regulace cílových faktorů prostřednictvím post-translační modifikace
S-sulfhydratací.
|
|
Tradiční využití koky (Erythroxylum sp.)
Jelínek, Petr ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Kokainovník (Erythroxylum sp.) je rodem rostlin z čeledi rudodřevovité (Erythroxylaceae) jehož nejvýznamnější druhy pocházejí z andské oblasti Jižní Ameriky. Tradičně se listy kokainovníku zvané koka používají jako léčivo, stimulant nebo k výrobě potravinářských produktů. Koka je v některých oblastech důležitou součástí kultury. Na druhou stranu je koka nechvalně známou surovinou pro výrobu kokainu, který je nelegálně distribuován do celého světa. Cílem této práce bylo objektivně shrnout a zhodnotit informace o kokainovníku, jeho rozšíření, pěstování a zejména o využití a významu koky. Tyto informace byly získány z odborné literatury, vědeckých článků a prací státních i mezinárodních organizací. Listy kokainovníku mají v porovnání s vybranými potravinami (kukuřice, fazole, banány, kravské mléko, kuřecí maso) vysoký obsah lipidů, proteinů, glycidů, vlákniny, vitamínů A, E, B2, B5, B6 a B12, vápníku, fosforu, železa, hořčíku, draslíku a zinku, také mají vysokou kalorickou hodnotu. Proto je koka významným výživovým aditivem. Listy jsou žvýkány nebo jsou využívány k výrobě tradičních léčiv, alkoholických nápojů, čaje mate de coca, nápoje Coca-Cola, kosmetických produktů, cigaret a koncentrovaného kokainu, který se v listech kokainovníku vyskytuje jako alkaloid v koncentraci do 1,5 %. Koka je součástí tradičních svátků a oslav (např. křtin, zásnub, svateb a pohřbů), slouží jako obětina a modla, nabízí se při společenských setkáních a vystupuje v lidových pověstech. Koka je žvýkána zejména pro své stimulační účinky, rovněž potlačuje únavu a hlad a obecně zlepšuje náladu. Z pohledu farmaceutického působení, rizik a dalších faktorů nelze koku považovat za srovnatelnou s kokainem. Díky svým pozitivním účinkům a hlubokému kulturnímu významu by koka měla zůstat součástí andské tradice. Kromě toho by mohla případně najít využití v moderní medicíně. Koka by už nemusela být chápána jen jako nebezpečná droga.
|
|
Typologie skladebných prvků kulturní krajiny na pískovcovém podloží.
Cimburová, Dorotea ; Veith, Tomáš (vedoucí práce) ; Halamová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje typologii staveb vybudovaných v pískovcovém podloží a jejich vztahu k přírodním podmínkám, kterými je myšlen především reliéf.
Klade si za cíl porovnat a zhodnotit uplatnění typologií, které se pískovcovým stavbám věnují. Typologie různých autorů jsou proto nejprve srovnávány v literární rešerši. Jejich použitelnost je následně zhodnocena na základě terénního výzkumu. Ten probíhal v modelovém území Holanských rybníků. Nalezené prvky využívající pískovcového podloží byly vyfotografovány a následně zaneseny do podkladové mapy v prostředí geoinformačních systémů.
Dalším podstatným cílem je zhodnotit strukturu krajiny modelového území. K tomu je využíván geosystémový přístup ke krajinné struktuře, který je podrobně popsán v literární rešerši. Tento přístup člení krajinnou strukturu na prvotní, druhotnou a terciální. Prvotní krajinná struktura je v práci zastoupena reliéfem, druhotná stavbami využívající pískovcové podloží a terciální představuje nehmotná památková ochrana těchto staveb. Práce se zabývá předpokladem, že prvky jednotlivých struktur se vzájemně ovlivňují a jsou na sebe vázány. Největší důraz je kladen především na vazbu mezi reliéfem a stavbami.
Ke zhodnocení a potvrzení předpokládané hypotézy vztahu mezi reliéfem a stavbami je v práci využíváno Biogeografické členění České republiky II. díl a mapa biochor, které informace o reliéfu poskytují. Prvky nalezené v modelovém území byly v prostředí geoinformačních systémů konfrontovány s mapou biochor. Tímto způsobem je popsána prvotní a druhotná krajinná struktura modelového území. K nalezení příkladu vztahu staveb a terciální krajinné struktury je použit především Ústřední seznam kulturních památek České republiky.
Na základě terénního průzkumu byla potvrzena a zhodnocena aplikovatelnost jednotlivých přístupů k řešené problematice. Vyšlo najevo, že typologie některých autorů jsou v řešeném území použitelnější a vhodnější než ostatní. Zároveň byla potvrzena hypotéza, že jednotlivé prvky krajinné struktury modelového území se vzájemně ovlivňují.
|
|
Mikrobiologická kvalita mléka pro výrobu sýrů
Korous, Jan ; Legarová, Veronika (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o mikrobiální kvalitě mléka pro výrobu sýrů, dále informuje o složení mléka, o postupech jeho zpracování i postupech využívajících se při výrobě sýrů.
Složení mléka se liší podle živočišného druhu. U všech druhů mlék je primárním cukrem laktóza, jejíž obsah se pohybuje okolo 4-8 %. Nejčastěji zastoupenými tuky jsou triacylglyceroly a nejdůležitější bílkovinou mléka je kasein, vyskytující se ve třech frakcích (alfa, beta a kappa). Mléko obsahuje také množství minerálních látek a vitamínů. Nejdůležitější minerální látkou v mléce je vápník, který hraje významnou roli v produkci sýra. Mléko je svým složením vhodným prostředím pro růst mikroorganismů (Pseudomonas, Enterobacter, atd.), které mohou kontaminovat syrové mléko. I přes toto riziko se neošetřené mléko používá při výrobě sýrů, protože dosahují rozmanitějších struktur a chutí. Většina sýrů se však vyrábí z mléka ošetřeného. Nejčastěji se využívá tepelného ošetření, hlavně pasterizace a ultratepelné ošetření (UHT). Tyto postupy slouží k zahubení mikroorganismů v mléce a mají ho tak učinit nezávadným. Někdy ale dochází k opětovné kontaminaci mléka po ošetření, případně k přežití spor ve vegetativním stádiu. Tyto spory se mohou stát činnými ve vhodných podmínkách, např. při výrobě sýrů.
Sýry lze rozdělit podle mnoha kritérií (způsob srážení, obsah vody, obsah tuku v sušině). Pro výrobu sýrů jsou velmi důležité mikroorganismy, které se používají jako startovací kultury u ošetřených mlék. Mezi tyto kultury patří termofilní sýrařské kultury (zást. Lactobacillus casei), jež se používají pro sýry měkké a s vysokodohřívanou sýřeninou. Kultury propionového kvašení (zást. Propionibacterium freudenreichii) se používají při výrobě sýrů s tvorbou ok v těstě. Mezofilní bakterie (zást. Lactobacillus lactis) se využívají jako kultura pro sýry s nízkodohřívanou sýřeninou. V praxi se můžeme setkat s dalšími kulturami. Důležitým procesem při výrobě sýrů je sýření, kdy dochází k vysrážení tuků pomocí enzymů (chymozin, pepsin). Po vysrážení se sýřenina krájí za vzniku křehkých zrn, ze kterých se vylučuje syrovátka. Pro její lepší vylučování se využívá dohřívání, které proces usnadňuje. V průběhu výroby se vyžívá sůl, která reguluje aktivitu mikroorganismů a enzymů a také zlepšuje chuť výsledného produktu. Sýr se nechává zrát a opět dochází k biochemickým procesům. V průběhu zrání vznikají unikátní charakteristiky sýrů.
|
|
Androgeneze a její využití pro účely vzdálené hybridizace bramboru
Suková, Eva ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Matiska, Pavel (oponent)
K významné součásti šlechtitelských programů patří produkce homozygotních linií. Indukovaná androgeneze v prašníkových, pylových a mikrosporových kulturách je považována za nejúčinnější a nejčastěji používanou metodou vhodnou pro tvorbu těchto rostlin. Princip indukované androgeneze spočívá v přeprogramování gametofytické cesty mikrospor na sporofytickou působením fyzikálních nebo chemických faktorů na celé květenství, poupata nebo izolované prašníky.
Základní roli při determinaci androgeneze in vitro hraje genotyp dárcovské rostliny a vývojová fáze pylu. K obvyklým faktorům patří nízká nebo vysoká teplota, centrifugace, vysoká vlhkost, vodní stres, oxidativní stres, osmotický tlak, změna hladiny endogenních růstových látek, přenos prašníků z anaerobního do aerobního prostředí, hladovění, použití kolchicinu, působení těžkých kovů.
Cílem této práce bylo navržení a ověření metodiky pro realizaci indukované androgeneze u brambor. Dosažené výsledky našeho experimentu nejsou jednoznačné a jen naznačují určité trendy a hypotézy. Nejvhodnější poupata pro prašníkovou kulturu mají velikost 2-3 mm. Je vysoce pravděpodobné, že koncentrace sacharózy v MS médiu neměla vliv na indukci kalusů. Na proces indukované androgeneze měl zřejmě největší vliv genotyp testovaných hybridů. Vliv médií bez ohledu na vliv genotypu na tvorbu kalusů byl statisticky prokázán, testování shody četnosti kalusů mezi kombinacemi médií chí-kvadrát testem prokázalo významné rozdíly. Kalusy byly převedeny na regenerační médium, ale k organogenezi zatím nedošlo.
V závislosti na dosažených výsledcích lze konstatovat, že navržena metodika je vhodná minimálně pro odvození kalusů.
|
|
Laboratorní ověření účinnosti tradičně využívaných léčivých rostlin Bolivie
Hladová, Alena ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Přemysl, Přemysl (oponent)
Tradiční medicína domorodých kultur je založena na léčivých účincích místních rostlin. Tito lidé se je naučili v průběhu historie využívat a nahrazují jimi tak primární zdravotnickou péči. K tomu přispívá i fakt, že na ni nemají finanční prostředky a současně je to provázeno
i obtížnou dostupností nemocnic v oblastech výskytu těchto kultur.
Diplomová práce se zabývá laboratorním ověřením antimikrobiální a antioxidační účinnosti amazonských rostlin pocházejících z jihozápadu Bolívie. V práci je také stručně uvedena hospodářská a politická situace státu společně s vývojem tradiční medicíny ve světě a jejím možným využitím ve farmacii. Část práce je také věnována problematice stále vzrůstající antimikrobiální rezistence a možným účinkům volných radikálů v lidském organismu. Experiment byl věnován laboratornímu testování 9 vzorků dovezených sušených rostlin.
Ke zjištění antimikrobiálních vlastností byla zvolena mikrodiluční metoda a antioxidační působení bylo ověřeno ORAC metodou, která je založena na eliminaci radikálů. Mikrodiluční metodou byla potvrzena 80% MIC v počátečních testovaných koncentracích (1,024 mg/ml)
u rostliny Satureja ovata proti bakteriím Staphylococcus aureus ATCC 33591
a Streptococcus pyogenes u rostliny Baccharis genistelloides proti S. pyogenes. U ostatních vzorků se nepodařilo stanovit hodnoty minimálních inhibičních koncentrací. To lze připsat více faktorům, které jsou v práci popsány. Naproti tomu bylo u všech vzorků potvrzeno pozitivní působení proti volným radikálům. Nejvyšší účinnost vykazovala Satureja ovata
(1373,2 ug TE/mg extraktu).
Zpracování práce bylo provázeno obtížně dohledatelnými informacemi o testovaných rostlinách, a to jak z hlediska botanického popisu, tak z hlediska porovnání získaných laboratorních výsledků s výsledky odborných studií. Výsledky experimentu byly tedy hodnoceny především vzhledem k tradičnímu užívání testovaných rostlin, které bylo uvedeno bolivijskými domorodci nebo dohledáno z literatury.
|
|
Z druhé strany Atlantiku. Witold Gombrowicz a jeho dialog s (polskou) kulturou
Kanda, Roman
Pro literární dílo Witolda Gombrowicze je charakteristická tematicko-motivická soudržnost a myšlenková soustředěnost. Celým jeho dílem proniká linie sporu mezi tvůrčí osobností (tvůrčím „já“) a omezující formou kultury (kulturním „my“), nejviditelněji především v jeho Denících (psány mezi 1953 a 1967, resp. 1969). Gombrowiczův radikální antikulturalismus, doprovázená mnoha skandály a provokacemi, je třeba vnímat jako důslednou obranu tvůrčí svobody, jeho subjektivity. Nicméně představuje rovněž alternativní pohled na kulturu odhalující její skryté aspekty (nezralost, šaškovský smích, mladost) jako specifické hodnoty.
|
|
Vliv pesticidů na střevní mikrobiotu lidí
Kočová, Kateřina ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Pesticidy jsou látky nebo směsi látek používané v zemědělství proti škůdcům (živočichům, rostlinám a parazitickým houbám), kteří poškozují kulturní rostliny, zásoby zemědělských produktů, potraviny a snižují užitkovost hospodářských zvířat nebo ohrožují zdraví člověka.
Diplomová práce se skládá se ze dvou částí. První část je teoretická, kde je popsáno složení a funkce střevní mikrobioty; pesticidy a jejich klasifikace, environmentální transport a účinky těchto látek na lidské zdraví, dále glyfosát jako účinná složka herbicidu Roundup, jeho mechanismus působení, osud v životním prostředí a prokázané účinky glyfosátu na člověka.
Cílem praktické části této práce bylo testovat vliv pesticidu Roundup na střevní mikroorganismy lidí. Vliv Roundupu byl testován na čistých kulturách v podmínkách in vitro. Roundup byl přidán v koncentracích glyfosátu 17 g/L, 1,7 g/L a 0,17 g/L do komplexního média a po kultivaci byl vyhodnocen růst mikroorganismů. Dále byly odebrány vzorky stolice od lidských dobrovolných dárců, které byly podobně kultivovány v komplexním médiu s různými koncentracemi glyfosátu. Po kultivaci byly stanoveny celkové počty mikroorganismů, bifidobakterie, laktobacily, enterokoky a koliformní bakterie.
Při testování pesticidu na čistých kulturách koncentrace glyfosátu 17 g/L statisticky významně inhibovala celkový růst bakterií (P < 0,05), u nižších koncentrací již nebyl zaznamenán rozdíl. U kultivace mikroorganismů ze vzorků stolice byla citlivost bakterií na glyfosát prokázána jen u bifidobakterií při nejvyšší užité koncentraci tohoto pesticidu oproti kontrolnímu vzorku.
|
|
In vitro produkce embryí u koní
Babická, Dominika ; Šichtař, Jiří (vedoucí práce) ; Šimoník, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je napsat literární rešerši zahrnující nejnovější poznatky z oblasti in vitro produkce embryí u koní. Aby bylo možné provést in vitro produkci embryí, je potřeba nejprve znát anatomii klisny a řízení pohlavní aktivity. Pohlavní soustava klisny se skládá ze dvou vaječníků, dvou vejcovodů, dělohy, pochvy a vulvy. Na rozdíl od jiných hospodářských zvířat probíhá vývoj oocytů v dřeni vaječníků. Pohlavní aktivita je řízena neurohumorálně a produkci hormonů zajišťuje centrální nervová soustava a endokrinní žlázy.
Pro in vitro produkci embryí se musí nejprve získat oocyty. Ty se sbírají buď z živých, nebo mrtvých klisen. U živých klisen se využívá ovum pick up (OPU, transvaginální aspirace oocytů pomocí ultrazvuku), laparotomie přes slabinu, nebo transkutánní punkce přes slabinu. Neinvazivní metodou je OPU, kdy se každý folikul několikrát vyplachuje, a v získaném roztoku se hledají oocyty. Invazivní, za to však úspěšnější metodou při získání oocytů, je transkutánní punkce přes slabinu. Z vaječníků z jatek se oocyty sbírají rozřezáním vaječníků, kyretáží, nebo aspirací. Velmi dobré výsledky v množství zíkaných oocytů má rozřezání vaječníků. Po sesbírání se oocyty nejprve musí roztřídit podle kvality kumulo-oocytárního komplexu na oocyty kompaktní, expandované, nebo degenerující. Kompaktní a expandované oocyty se rozlišují pod mikroskopem na základě morfologie okrajů těchto komplexů. Kompaktní oocyty mají čistou linii okraje, zatímco expandované oocyty mají okraje zdeformované a mají heterogenní cytoplazmu. Nejlepší výsledky pro produkci embryí vykazují expandované oocyty. Ty se nejprve musí nechat zrát v kultivačním médiu do stádia MII. Kultivační systém pro zrání oocytů se sestává z použití M199 s Earlovou solí, 10% fetálního bovinního séra a 5 mU - ml bovinního folikulostimulačního hormonu ve zvlhčené atmosféře 5% CO2 ve vzduchu při 38,2°C. Bylo zjištěno, že nezáleží na délce kultivace, výsledky vývoje blastocyst po 24 nebo 48 hodinách byly stejné.
Standardní IVF se u koní nedá provést kvůli změnám na zoně pellucidě a problematické kapacitaci spermií. Proto se používá intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI), kdy se přímo do oocytu injikuje jedna znehybněná spermie. Před ICSI musí proběhnout kapacitace spermie pomocí kalcium ionoforu. Oocyt se dále kultivuje in vitro do stádia blastocysty. Další možností je přenos oplozeného oocytu přímo do děložního rohu klisny, nebo se uchovává pomocí kryokonzervace pro další použití.
|
host ::
