|
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na kvalitu pšeničného zrna v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Moravcová, Gabriela ; Vránová, Dana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem dusíkatého hnojení, sucha a UV záření na kvalitu pšeničného zrna v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého. Teoretická část se zabývá globálními změnami klimatu, skleníkovými plyny a hlavně vlivem zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na rostliny. Rovněž je zde pojednáno o vlivu zvýšené hladiny oxidu uhličitého na kvalitu pšeničného zrna. V experimentální části byl ve vzorcích pšenice stanoven celkový obsah dusíku Kjeldahlovou metodou, obsah suchého i mokrého lepku, dále byla provedena stanovení na zjištění Zelenyho sedimentačního indexu, čísla poklesu a obsahu škrobu. Výsledky této studie potvrdily ovlivnění kvality pšeničného zrna působením zvýšené koncentrace CO2, dusíkatého hnojení, sucha i UV záření. Nejprůkaznější bylo ovlivnění zrna dusíkatou výživou, hnojení pozitivně ovlivnilo kvalitu zrna, došlo k nárůstu obsahu hrubé bílkoviny, zvýšil se obsah lepku i hodnoty Zelenyho sedimentačního testu, a také číslo poklesu. V důsledku nárůstu obsahu bílkovin došlo také k poklesu obsahu škrobu. Vlivem zvýšené hladiny oxidu uhličitého došlo k poklesům obsahu bílkovin i lepku, hodnot Zelenyho sedimentačního testu i čísla poklesu a naopak k nárůstu obsahu škrobu. Pokles hodnot Zelenyho sedimentačního testu vlivem zvýšené koncentrace CO2 byl plně kompenzován dusíkatým hnojením.
|
| |
|
Lomová houževnatost kompozitu s Al-matricí a uhlíkovými vlákny
Michalička, Jan ; Klement, Josef (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Abstrakt V této studii byly stanoveny hodnoty lomové houževnatosti vlákno-kovového laminátu (VKL) CARE s uhlíkovými vlákny v epoxidové matrici a hliníkovými plechy o skladbě vrstev 6/5. Experimentálně byly zkoušeny vzorky s jednosměrně orientovanými i křížově orientovanými vlákny. U jednosměrně orientovaných vzorků byl posouzen také vliv zvýšené absorpce vlhkosti do epoxidové matrice. Výpočet lomové houževnatosti byl nejprve proveden metodou COD, kdy se za kritický okamžik pro stanovení "delta"c považoval skok v diagramu F – COD definovaný 5% sečnou. Bylo zjištěno, že výsledky kritického rozevření trhliny nesplnily podmínku rovinné deformace a nemohly být považovány za lomovou houževnatost "delta"Ic. Pro další vyhodnocování lomové houževnatosti byla použita metoda J integrálu. U všech vzorků studovaných touto metodou byla měřena změna elastické poddajnosti, ze které byly určeny počátky stabilního šíření trhliny. Z těch byla stanovena kritická síla Fc následně započítaná do kritické hodnoty Jc. Závislost elastické poddajnosti na rozevření trhliny měla před svým lineárním až exponenciálním nárůstem specifický zvlněný průběh. Ten byl pozorován u všech zkoumaných vzorků. Z bodu konce zvlnění následovaným kontinuálním nárůstem poddajnosti byla určena kritická síla Fc. Pro výpočet J integrálu byly použity standardní vztahy uvedené v normách pro kovové materiály. Všechny výsledky Jc ale splnily podmínku rovinné deformace a mohly být považovány za lomovou houževnatost JIc. Experimentem bylo zjištěno, že CARE s jednosměrným uspořádáním vláken měl hodnotu lomové houževnatosti JIc přibližně 76 kJ/m^2 a stejný typ CARE se zvýšeným podílem absorbované vlhkosti měl JIc o 4 % vyšší. V tomto případě nebylo zjištěno negativní působení vlhkosti. U CARE s křížovým uspořádáním vláken byla naměřena lomová houževnatost JIc přibližně 31 kJ/m^2, to bylo o 65 % méně než u jednosměrně orientovaného CARE.
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |
|
Využití torefakce biomasy pro energetické účely
Sverkunová, Kristina ; Ivanova, Tatiana (vedoucí práce) ; Krepl, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce, zaměřená na využití torefakce biomasy pro energetické účely se zabývala popisem této technologie, včetně základního popsání reaktorů, porovnává mokrou a suchou torefakci, popisuje materiály, které mohou být využity, se zaměřením na využití zemědělského odpadu. V práci jsem se rozepisovala o výhodách a nevýhodách torefakce, do čehož jsem zahrnula aspekty jako hydrofobnost, melitelnost či například emise skleníkových plynů.
Druhou důležitou částí práce je komerční využití technologie, kde jsem čerpala data primárně ze studie SECTOR, která má data z března roku 2016, takže se jednalo o skutečně aktuální informace. V této části jsem rozebírala možnosti rozvoje technologie skrz komerční uplatnění, kdy samozřejmě, platí, že technologie se rozvíjí rychleji, pokud se objevují obchodní zájmy. Skrz tuto část jsem také vysvětlovala důležitost norem, které v této chvíli nejsou přesně stanoveny.
V závěru práce jsem zmiňovala přínosy této technologie v současné době, kdy se řeší otázka vyčerpatelnosti fosilních paliv a jejich ekologičtější alternativ. Také jsem však vytkla problém týkající se uhlíkové stopy, jež se pojí s dovozem dřevního materiálu, který bude nutný, pokud má být v roce 2020 nasycená poptávka.
|
host ::
