|
Mikrostruktura tribosfénického moláru - srovnávací analýza
ŠPOUTIL, František
Předkládaná doktorandská disertační práce se zabývá studiem tribosfénického moláru, klíčové to apomorfie savců, a to hlavně ze strukturního a vývojového hlediska jeho sklovinového pláště. Jako hlavní modelový druh nám sloužil netopýr velký (Myotis myotis). Cíle této práce jsou: (1) popsat detailně strukturu a mikrostrukturu skloviny tribosfénického moláru; (2) porovnat ji s jednohrbolkovými zuby téže dentice; (3) popsat proces mineralizace a maturace skloviny u insektivorní dentice; (4) popsat pozdní odontogenesi molárů tribosfénické dentice, její provázanost s maturací skloviny a způsob, jakým je dosaženo okluze.
|
|
Finanční vyrovnávání spolkových zemí - klíčové vnitroněmecké politikum přelomu tisíciletí
Mynaříková, Romana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Diplomov prce "Finančn vyrovnn spolkovch zem - klčov vnitroněmeck politikum přelomu tiscilet" se zabv jednm z nejvznamnějšch prvků finančnho uspořdn Spolkov republiky Německo. Finančn vyrovnn zem patř k nejvznamnějšm instrumentům německ finančn politiky. Je zakotveno již v německ stavě, tzv. Zkladnm zkoně, a jeho hlavnm kolem je vyrovnat rozdln finančn sly jednotlivch spolkovch zem, neboť nezbytnm předpokladem pro plněn sttnch kolů jsou dostatečn finančn prostředky. Finančn vyrovnn se děje předevšm na zkladě přerozdělen daňovch vnosů (z daně z přjmu fyzickch a prvnickch osob a daně z obratu) nejen vertiklně, tedy mezi spolkem a zeměmi, ale předevšm horizontlně, mezi finančně silnmi (pltci, Geberlnder) a slabmi zeměmi (přjemci, Nehmerlnder). Určit podl m v systmu i spolek, kter může potřebnm zemm přidělit doplňkov přspěvky, kter maj vyrovnat nevhodn postaven zem plynouc ze strukturlnch nedostatků. Vzhledem k tomu, že vyrovnn trvale zatěžuje ekonomiku pltců vyrovnn, vedou se předevšm od 90. let, kdy došlo ke sjednocen obou německch sttů, na toto tma vlekl spory. Ty vyvrcholily v roce 1998, kdy tři pltci podali stžnost na protistavnost systmu k Spolkovmu stavnmu soudu. Jeho rozsudek se potom stal předlohou pro reformu finančnho vyrovnn platnou od roku 2005. Tato diplomov prce tak m nastnit vvoj sporů od 90....
|
|
Kritická teorie Axela Honnetha: princip výkonu a výzvy globální spravedlnosti
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci jsem zabýval sociální teorií významného německého kritického teoretika Axela Honnetha. Konkrétně jsem se zaměřil na dva problémy, které považuji v konceptuálním prostoru Honnethovy teorie uznání za velmi aktuální a naléhavé. Za prvé jsem se zabýval interpretací důsledků významného pojmového posunu, který do jisté míry Axel Honneth ve své teorii provedl v posledním desetiletí: sociální ocenění vnímá jako rozdělenou kategorii, v které z hlediska kritiky pozdně-kapitalistické společenské formy hraje podstatnější roli studium a analýza výkonu. Za druhé bylo cílem mé studie anticipovat předpokládanou transpozici Honnethovy teorie uznání na globální rovinu. S tímto problémem jsem se zde vyrovnal především na rovině zdůvodnění globálního redistribuce jako základního pnnc1pu kosmopolitní spravedlnosti. Z těchto důvodů byla má studie složena z těchto částí: obecné a heslovité seznámení s metodologickým odkazem kritické teorie s ohledem na tu jeho část, která hraje nejvýznamnější roli v teorii Axela Honnetha. Poté následovalo stručné seznámení s komplexní teorií uznání Axela Honnetha tak, jak ji aktuálně rozpracoval podle struktury: sociální teorie a teorie spravedlnosti. Další část byla analýzou a interpretací morální kategorie výkonu u Axel a Honnetha s tím, že jsem náležitě vypointoval...
|
|
Vliv nadbytku železa na indukci apoptózy u savčích buněk
Kabíčková, Tereza ; Balušíková, Kamila (vedoucí práce) ; Klíma, Martin (oponent)
Kationty železa jsou důležité ionty kovů nezbytné pro řadu základních buněčných funkcí. Při nadbytku železa však mohou být pro organismus velmi toxické. Volné ionty železa katalyzují prostřednictvím Fentonovy reakce vznik vysoce reaktivních kyslíkových (především hydroxylových) radikálů. Homeostáza železa v organismu je regulována pomocí striktního mechanismu a to především na úrovni příjmu železa enterocyty. Absorpce, transport a skladování železa v rámci organismu jsou dále regulovány pomocí mechanismů lišících se na úrovni buňky a na úrovni celého organismu. Narušení přísné homeostázy železa vede k jeho akumulaci v buňce a ke vzniku reaktivních kyslíkových radikálů. Reaktivní částice mohou způsobovat vážné buněčné poškození až apoptózu. Skladování přebytečného železa v organismu a následný vznik oxidativního stresu tak může ovlivňovat celou řadu tkání. Orgánová poškození, jako je fibróza, cirhóza, hepatocelulární karcinom, srdeční selhání, ztráta β buněk a nízká glukózová tolerance či diabetes mellitus, jsou u nemocných s přetížení železem velmi často pozorována. Nicméně proces indukce apoptózy v důsledku přetížení buněk nadměrným příjmem železa není dosud dobře prozkoumán. Stále neexistují žádné komplexní informace o tom, jak oxidativní stres ovlivňuje různé typy buněk, či zdali se indukce...
|
|
Aktin a jeho regulace v klatrinové endocytóze
Pešanová, Denisa ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
3 Abstrakt Aktinová vlákna a jejich dynamika hrají důležitou roli při přestavbě povrchu eukaryotických buněk. Regulační proteiny aktinu mají významný vliv na řízení aktinové dynamiky. Během klatrinové endocytózy se na plazmatické membráně stýkají aktin a regulační proteiny s klatrinem a adaptorovými proteiny, aby se společně podílely na vchlípení membrány a odštěpení váčku. Aktinové struktury jsou zásadní pro vznik, internalizaci i pohyb endocytovaných váčků u kvasinek. U savčích buněk ještě není účast aktinu zvláště v časných fázích endocytózy dobře objasněna. I přes využití nejmodernějších zobrazovacích metod neexistují ustálené modely ukazující zřejmě odlišné role aktinu v klatrinové endocytóze u kvasinek a v savčích buňkách. Tato práce se snaží nalézt soulad kontroverzních výsledků nedávných studií a komplexnosti procesu regulace aktinu. Předkládá shrnutí současných hypotéz a mechanismy interakcí nejvýznamnějších proteinů, které ovlivňují dynamiku aktinu v procesu klatrinové endocytózy. Klíčová slova aktin, klatrinová endocytóza, Saccharomyces cerevisiae, regulační proteiny
|
|
Teorie redistribuce a její aplikace
Mihalčinová, Hana ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Valenčík, Radim (oponent) ; Peško, Štefan (oponent)
Teorie redistribučních systémů je praktickým rozšířením teorie her, která se zabývá redistribucí uvnitř sociálního systému, kde jsou více než dva hráči s různými výkonnostmi a možností tvorby koalic. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou popsány teoretické poznatky z teorie her. Druhá kapitola se zabývá teorií redistribučních systémů. Pomocí elementárního redistribučního systému a jeho zobecnění je popsáno skupinové chování při dělení výplaty získané společným výkonem. Je zde představeno rozšíření redistribučního systému na složený redistribuční systém s fraktální strukturou. Dále je ověřena teorie diskriminační a společně přijatelné rovnováhy na elementárním redistribučním systému a také pomocí teorie užitku. Ve třetí kapitole je popsáno využití teoretických poznatků na alokaci prostředků na financování fakulty vysoké školy. Byl použit přístup teorie her, kdy se pomocí tvorby koalic redukovala hra na nekooperativní hru dvou hráčů. Také byla použita teorie redistribučních systémů, kdy byla využita redukce na nekooperativní hru dvou hráčů. Tato redukovaná nekooperativní hra dvou hráčů byla převedena na kooperativní hru více než dvou hráčů pomocí změny pravidel hry a umožněním tvorby koalic. Oba tyto přístupy jsou v praktické části porovnány na konkrétních datech s aktuálním stavem.
|
|
Chemická enukleace u savčích oocytů
Černá, Martina ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Předchozi techniky enukleace byly nepřesne a časově naročne. Často se využiva barveni jaderne DNA pomoci Hoechstu, přičemž je barvivo pro oocyt jedovate a ma vliv na jeho dalši vyvoj.Chemicka enukleace je metoda, ktera usnadni vznik cytoplastů ve většim množstvi a v kratšim čase. Budoucnost chemicke enukleace se nachazi na poli biotechnologickem, a to zejmena v oblasti jaderneho přenosu (terapeuticke, reprodukčni klonovani). Chemicka enukleace byla uspěšně provedena u několika modelovych zviřat:myš, ovce, skot. Avšak u prasat je tato technika stale vylepšovana, vzhledem k podobnosti s člověkem, kde by se měla později uplatnit. Bylo zjištěno, že u každeho druhu působi stejne chemikalie jinym způsobem na oocyt a tudiž je nutne zkoumat každy druh zvlašť.Proto byly hledany chemicke latky působici na praseči oocyty, tak aby došlo k vytvořeni vystupku obsahujiciho chromozomy (protrusion). Jako nejvhodnějši pro chemickou enukleaci jsme stanovili demekolcin v koncentraci 0,4 Ug/ml a doba působeni 30 minut (ktery zastavuje polymeraci tubulinu). Dale cytochalasin B v koncentraci 7,5 Ug/ml a doba působeni 10 minut. Uspěšny vznik vystupku obsahujiciho chromozomy (protrusion) koreluje s kvalitou oocytů. Dale jsme se zaměřili na distribuci mitochondrii po fuzi enukleovaneho a neenukleovaneho oocytu. Rovnoměrnou...
|
|
Úloha regulačních proteinů pro pohyblivost rybích spermií
DZYUBA, Viktoriya
Stanovení energetických aspektů motility spermií (Kapitola 2) bylo provedeno za použití demembranovaných spermií taxonomicky vzdálených druhů - kapra obecného a jesetera malého. Zvláštní pozornost byla věnována funkci ATP regeneračního systému: adenylát kináze (AK) a kreatin kináze (KK). Podařilo se nám poprvé prokázat, že ve spermatu jesetera malého je přítomen fosfokreatin/KK systém a hraje nezastupitelnou roli v regeneraci ATP. Spermie kapra i jesetera malého obsahuje obdobné systémy pro regeneraci ATP, přičemž účinnost těchto systémů se u daných druhů liší. Extrakty ze spermií jesetera malého vykazovaly ve srovnání s extrakty ze spermií kapra signifikantně vyšší hodnoty aktivity KK a ATPazy, a naopak nižší míru aktivity AK. Nízká bazální aktivita KK u kapra a AK u jesetera malého by mohla být zdrojem nejvýraznějšího efektu inhibice energetických zdrojů pro pohyby bičíku spermie u příslušného druhu. V naší laboratoři byla recentně prokázána existence procesu dozrávání spermií během post-testikulárního transportu spermatu u jesetera (Kapitola 3). To vedlo ke zkoumání různých faktorů regulujících tento proces, které zahrnují např. regulátory proteolýzy či prooxidační-antioxidační systém. V naší studii (Kapitola 3.3) jsme nezjistili žádné signifikantní rozdíly mezi proteolytickými profily seminální plazmy (SP) testikulárního spermatu (TS) a spermatu z Wolfových vývodů (SWV). To by mohlo naznačovat, že většina proteáz přítomných v SP dozrálého spermatu pochází z varlat. Stanovení amidázové a anti-proteolytické aktivity v SP ukázalo, že prokazatelné snížení sledovaných aktivit se odehrává během transportu spermií přes ledviny a Wolfovy vývody. Na základě našich pozorování, že inhibiční aktivita trypsinu během in vitro dozrávání TS blokuje proces dozrávání (Kapitola 3.1) a na základě výsledků zymografie a stanovení amidázové a anti-proteolytické aktivity předpokládáme, že snížení anti-proteolytické aktivity okolní tekutiny spermií během post-testikulárního transportu by mohlo být potřebné pro jeho dozrání. Tato studie dokazuje, že dozrávání spermatu jesetera a rozdílný čas jeho uchování ve Wolfových vývodech (in vivo uchovávání) jsou doprovázeny signifikantními změnami v parametrech motility a redoxní rovnováhy SP (Kapitola 4.1). V nezralém TS byla zjištěna vysoká míra TBA-reaktivních látek (TBARL) a vysoká aktivita antioxidačních enzymů ve srovnání s SWV. Vysoká aktivita enzymatického antioxidačního systému (AOS) umožnila TS vyrovnat se se škodlivými účinky nadměrné produkce volných kyslíkových radikálů a zachovat tak schopnost motility po post-testikulárním transportu nebo po dozrávání in vitro. Zvýšení obsahu TBARL během in vivo uchování nebylo doprovázeno odpovídajícím zvýšením aktivity AOS. Předpokládáme, že zvýšená doba zadržování spermií ve Wolfových vývodech má za následek oxidativní poškození vyplývající z nedostatečné účinnosti AOS, a v konečném důsledku tak vede k poklesu v parametrech motility. Krátkodobé uchovávání spermatu jesetera malého in vitro vedlo k signifikantnímu poklesu motility a rychlosti pohybu spermií beze změn v aktivitě AOS (Kapitola 4.2). To znamená, že AOS spermatu jesetera malého je dostatečně efektivní v prevenci rozvoje oxidativního stresu během krátkodobého uchovávání. Krátkodobé vystavení spermatu lína hypotonickým podmínkám indukovalo oxidativní stres a ve výsledku vedlo k poklesu kvality spermií (Kapitola 4.3). Kombinované výsledky studie týkající se regulace prooxidačního-antioxidačního stavu (Kapitola 4) během dozrávání spermií, aktivace motility, in vivo a in vitro uchovávání mohou potvrdit dvojí roli reaktivních kyslíkových radikálů (regulační nebo naopak poškozující v závislosti na míře jejich utváření či odstraňování) ve fyziologii rybích spermií.
|
|
Znečištění životního prostředí a endokrinně podmíněná neplodnost samců ryb
GOLSHAN, Mahdi
V životním prostředí se vyskytuje velké množství přírodních a syntetických kontaminantů (ECs), u kterých je známo nebo existuje podezření, že napodobují nebo interferují s endokrinními funkcemi u samčí reprodukce. Naše dosavadní poznatky ukazují, že právě tyto kontaminanty mohou způsobit estrogeny podmíněnou feminizaci. Nicméně existuje několik ECs, které podobně jako estrogenní ECs způsobují změny v produkci androgenů, ale nezpůsobují vitelogeninem podmíněnou feminizaci. Mechanismy působení těchto látek jsou stále nejasné, vzhledem k tomu, že jsou do značné míry neznámé funkce androgenního receptoru (AR) ve fyziologii androgenně-zprostředkované samčí reprodukce. V této studii jsme zkoumali účinky vinklozolinu (VZ) (100, 400 a 800 ?g/l) a di-(2-ethylhexyl)ftalátu (DEHP) (1, 10 a 100 ?g/l) na reprodukci samců karasů po dobu 30 dnů. Vzhledem k tomu, že VZ i DEHP působí jako agonisté a/nebo antagonisté hormonálních receptorů, byly studovány subtypy estrogenů (er) a hladiny mRNA androgenních receptorů (ar). Kvůli studiu estrogenní aktivity byla jedna skupina ryb vystavena působení 17?-estradiolu (E2). U ryb vystavených DEHP (1, 10 a 100 ?g/l) došlo ke snížení produkce spermií, pohyblivosti a rychlosti. Naše předchozí studie ukázaly, že produkce spermií, pohyblivost a rychlost se u ryb snižují při expozici VZ o koncentraci 800 ?g/l. To naznačuje, že DEHP a VZ jsou schopny zasahovat do spermatogeneze a dozrávání spermií. Žádný ze samců vystavených účinku E2 neprodukoval spermie, což ukazuje na potlačenou spermatogenezi. Podobně jako u ryb exponovaných E2, také u ryb vystavených koncentracím DEHP ?10 a ?1 ?g/l bylo pozorováno snížení hladiny 11-KT, a to konkrétně v 15. a 30. dnu testování. U ryb exponovaných VZ bylo zaznamenáno snížení hladiny 11-KT, a to u ryb vystavených koncentraci 800 ?g/l VZ po dobu 7 dní, ale sledovali jsme její zvýšení u ryb vystavených koncentraci 100 ?g/ VZ po dobu 30 dnů. Hladiny E2 zůstaly nezměněny u ryb vystavených DEHP a zvýšeny u skupiny, kde byl použit E2. Hladiny LH se zvýšily u ryb vystavených koncentraci VZ 100 ?g/l. Na rozdíl od ryb vystavených účinkům DEHP a E2, kde byly hladiny LH po 15 dnech expozice sníženy. Zde byla také zjištěna souvislost mezi hladinami LH a 11-KT, což vypovídá, že inhibice nebo stimulace produkce androgenu byla způsobena změnami ve funkci hypofýzy vyvolanými právě působením DEHP nebo VZ. U ryb vystavených VZ se snižovaly hladiny gnrh3 mRNA po dobu 7denní expozice a zvyšovaly se při nízkých dávkách během 30denní expozice. kiss1 nebo kiss2 mRNA hladiny také vzrostly, zatímco gpr54 mRNA zůstala nezměněna. U ryb vystavených působení DEHP se hladiny gnrh3, kiss1 a jeho receptoru (gpr54) mRNA během doby expozice nezměnily. U ryb exponovaných E2 byly hladiny gnrh3 mRNA sníženy 7. den působení, ale hladiny kiss1 a gpr54 mRNA byly zvýšeny v 30. den expozice. Tyto výsledky ukazují, že na rozdíl od DEHP, VZ narušuje funkce hypotalamu a zpětnovazebné mechanismy v neuroendokrinní regulaci, což ovlivňuje činnost hypofýzy a testikulární funkce. Hladiny mRNA ar v mozku a lhr v testes byly ovlivněny v závislosti na dávce a době působení VZ a E2, ale zůstaly nezměněny u ryb vystavených DEHP. Tyto rozdíly vypovídají o tom, že DEHP může působit přes nezávislou hormonální receptorovou cestu, zatímco VZ působí přes receptorovou cestu. Vtg, er a cyp19a1b zůstaly beze změny u ryb vystavených DEHP a VZ, ale vzrostly u ryb vystavených účinkům E2. Ani VZ, ani DEHP tedy nepůsobí jako estrogenní kontaminanty narušující samčí plodnost.Výsledkem naší práce bylo zjištění,že v důsledku stimulace nebo inhibice produkce 11-KT prostřednictvím VZ a DEHP se snižuje kvalitu spermií ryb.K tomuto dochází z důvodu narušení funkce hypofýzy produkovat LH nebo narušením přenosu Cholesterolu pro steroidogenezi.U ryb vystavených VZ byly přerušeny zpětněvazebné mechanismy neuroendokrinních regulátorů (gnrh3 a kiss-1/gpr54).Společné působení VZ a DEHP ovlivňuje funkce mozku a testes a má negativní dopad na samčí plodnost
|
| |
host ::
