|
Kancléř Willy Brandt (1969-1974)
Kopčil, Jiří ; Horčička, Václav (oponent) ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce)
V současné době se historikové často vracejí k životopisům velkých osobností minulosti, jak dokládá značný počet vyšlých biografií; v uplynulých letech vyšly například životopisy W. Churchilla, K. Adenauera, N. S. Chruščova a v letošním roce práce o 35. americkém prezidentovi J. F. Kennedym. Tyto životopisy mě inspirovaly k tomu, abych i já napsal práci věnovanou jedné velmi významné osobnosti, jež zanechala výrazné stopy v evropských a světových dějinách. Mezi celou řadou skutečných osobností 20. století mě nejvíce zaujal životní příběh Willyho Brandta, který patří k nejvýznamnějším politikům moderních německých dějin. Přestože tento politik ovlivnil výrazným způsobem dějiny své země, věnovala mu česká historiografie dosud jen málo pozornosti. Tento dluh, jaký má česká historiografie vůči této osobnosti, jsem se pokusil splatit svou prací; jedná se o životopis, jehož největší část je věnována Brandtovu kancléřskému období., trvajícímu od podzimu 1969 do května 1974. Menší pozornost je věnována rovněž jeho politickým začátkům, exilovému období, dále politické kariéře v rozděleném Berlíně přes stanutí v čele SPD až na post ministra zahraničí, na nějž usedl v době vlády velké koalice. Dotýkám se také Brandtova období po odchodu z kancléřské funkce, kdy zůstal až do osmdesátých let předsedou sociální...
|
|
Od srpu s kladivem k dubu. Role názorových proudů uvnitř Italské komunistické strany na proces její přeměny
Mejstřík, Martin ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Strmiska, Maxmilián (oponent)
Diplomová práce Od srpu s kladivem k dubu. Role názorových proudů uvnitř Italské komunistické strany na proces její transformace pojednává o transformaci Italské komunistické strany (Partito Comunista Italiano, PCI) v postkomunistickou Demokratickou stranu levice (Partito Democratico della Sinistra, PDS) a o roli jakou v tomto procesu sehrály vnitrostranické názorové proudy. Zkoumán bude jejich vliv na vlastní proces stranické přeměny a klíčová role, kterou sehrály v ovlivňování členské základny. Velký význam bude také kladen na analyzování chování aktérů působících na střední úrovni rozhodování ve straně (tajemníci místních sekcí, odboroví předáci, komunální a regionální politici) ve světle překotných událostí zkoumaného období. Zmíněny budou rovněž vnější faktory, jenž ovlivnily jednání jednotlivých skupin, a jak tyto reagovaly na nové výzvy, před které byly postaveny takřka ad hoc. Téma práce je časově vymezeno otevřeným vypuknutím vnitrostranické krize během nástupu Achille Occhetta na post generálního tajemníka v roce 1988 a parlamentními volbami v roce 1994, do kterých strana vstoupila jako jasný favorit, a přesto v nich nedokázala zvítězit. Cílem práce tudíž bude zhodnotit transformaci PCI z vnitrostranického pohledu a zasadit její přeměnu do Panebiancova modelu politických stran ve vztahu...
|
|
Pokusy o obnovu české občanské společnosti v roce 1968. Sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků a K 231 - Sdružení bývalých politických vězňů
Hoppe, Jiří ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertace tkví ve sledování těch aktivit obnovující se české občanské společnosti v období Pražského jara 1968, které směřovaly k vybudování pluralitního politického systému, k rozbití systému vlády jedné strany a ke změně uzavřeného systému Národní fronty, tak jak se utvořil, respektive byl násilně utvořen po únoru 1948. Fenomén obnovující se občanské společnosti je tu představen na třech konkrétních modelech - občansko-politické aktivizace při snaze obnovit tradiční politickou stranu (sociálně demokratickou), předpolitické a v podstatě klubové činnosti nestranické veřejnosti při vytváření ne zcela zřetelně vyhraněného Klubu angažovaných nestraníků a na příkladu formálně jasně vymezeného K 231, usilujícího o soudní, občanskou a sociální rehabilitaci svých členů. V kontextu dění Pražského jara 1968 jde o nejvýraznější doklady sebeformace občanů, bez přispění politické moci a v konečném důsledku vůči ní. Pokus o obnovu sociální demokracie v období Pražského jara 1968 lze hodnotit jako intuitivní snahu o narušení dogmatu o tzv. vedoucí úloze KSČ ve státu a ve společnosti a o nepřímé podrytí mocenského monopolu komunistů, což v konečném důsledku mohlo vyvolat jeho zánik. Tím, že se sociální demokraté hlásili o své místo na slunci a pokoušeli se proti vůli vládnoucí strany vstoupit do politického...
|
|
K volbám do Evropského parlamentu
Kunštát, Daniel
Všem dotázaným s volebním právem byla položena otázka „V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 46 % dotázaných, 40 % záporně a 14 % nevědělo. Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“. Ze získaných odpovědí vyplývá, že nejvíce hlasů by získaly ČSSD (28 %) a ODS (26 %), následované KSČM (13 %), KDU-ČSL (6 %) a Stranou zelených (5,5 %). Ostatní strany by volily 4,5 % dotázaných, 17 % není rozhodnuto.
|
|
České ženské hnutí v zápase o politické zrovnoprávnění žen. Role spolků a politických stran v letech 1890-1914
Malínská, Jana ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Disertační práce České ženské hnutí v zápase o politické zrovnoprávnění žen (Role spolků a politických stran v letech 1890-1914) sleduje ty aspekty procesu demokratizace české společnosti od obnovení parlamentarismu a konstitucionalismu na počátku šedesátých let 19. století do první světové války, které závisely na iniciativě žen sdružujících se ve spolcích. Sílící střední vrstvy české společnosti a od poloviny šedesátých let také vstřícnější legislativa připravily půdu pro rozvoj středostavovského ženského hnutí. Na něj o dvacet let později navázalo hnutí žen dělnických, katolických a křesťansko-sociálních. Jednotlivé proudy ovlivňovaly vědomí společnosti a snažily se získávat její podporu pro své cíle - zabezpečení kvalitního vzdělávání žen, řešení sociálních problémů a úpravu zákonů dosud stvrzujících jejich nerovnoprávné postavení. Měnící se ekonomické a demografické podmínky nutily po přelomu století stále více měšťanských žen vstupovat do zaměstnaneckého poměru, což přinášelo nejen nové problémy, ale také potřebu je řešit. Začaly si uvědomovat svou lidskou a odbornou hodnotu a zároveň občanskou a zvláště politickou neplnoprávnost, jíž považovaly za zásadní překážku svého celkového zrovnoprávnění. Občanskému uvědomování žen a jeho reflexi v praktické činnosti i v konfliktech s konservativními a...
|
|
K volbám do Evropského parlamentu
Kunštát, Daniel
Všem dotázaným s volebním právem byla položena otázka „V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 49 % dotázaných, 36 % záporně a 15 % nevědělo. Dotázaným, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se voleb, jsme následně položili otevřenou otázku (bez použití seznamu stran): „Které politické uskupení nebo stranu budete volit ve volbách do Evropského parlamentu?“. Ze získaných odpovědí vyplývá, že nejvíce hlasů by získaly ODS (31 %) a ČSSD (29 %), následované KSČM (12,5 %), Stranou zelených (6,5 %) a KDU-ČSL (5 %). Ostatní strany by volily 3 % dotázaných, 13 % není rozhodnuto.
|
| |
|
Reforma veřejných financí ve světle předvolebního návrhu ODS
Kurka, Vladimír ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Tato práce se snaží zhodnotit vládní reformu veřejných financí, vše co bylo přijato a dohodnuto do konce roku 2007, a zároveň jí porovnat s původními předvolebními návrhy Občanské demokratické strany a vládním prohlášením koaliční vlády Mirka Topolánka. Ve své práci se zaměřím hlavně na příjmovou stranu státního rozpočtu, kde se nejvíce projevují dopady daňové reformy. Hlavními změnami jsou sjednocení daňových pásem pro fyzické osoby a dále změna sazeb DPH, snižování korporátních daní a zavedení tzv. ekologických daní. I když se tato reforma podobá tzv. rovné dani v předvolebním programu ODS, ona podoba je pouze ve změnách daňových sazeb, ale ne už u ostatních konstrukčních prvků daňové soustavy. Na straně běžných výdajů byla vláda méně odvážná. Zde byly prosazeny jen drobné změny v transferových výdajích, kdy se například zrušilo několik předvolebních populistických zákonů, avšak velké změny se v této oblasti zatím nekonaly. Zde byl předvolební návrh na tzv. zápornou daň mnohem odvážnější a zajímavější, protože svojí provázaností s daňovým systémem by ušetřil peníze státu a lidi motivoval k práci. Cílem práce je nastínit další nezbytné kroky v procesu reformy veřejných financí, tedy i v oblasti financování veřejného zdravotního systému, reformy penzijního systému a změny v rozpočtovém určení daní.
|
|
The Position of KDH within the Slovak Party System
Galová, Veronika ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Smetanková, Daša (oponent)
Cílem práce je zjistit, jestli je Křesťanskodemokratické hnutí schopné stát na čele pravicových stran v rámci slovenského stranického systému. Tato otázka vyplývá z výsledků posledních voleb v březnu 2012, kdy přepadl dosavadní lídr Slovenská křesťanská a demokratická unie. Práce je rozdělena do třech částí. První část zkoumá stranický systém z pohledu konsolidovanosti. Na základě teoretických poznatků stranických systémů a konceptu konfliktních linií klasifikuje slovenský stranický systém. Druhá část potvrzuje příslušnost Křesťanskodemokratického hnutí k rodině křesťanskodemokratických stran podle vývoje, členstva v nadnárodních seskupeních a programatiky. Třetí část zkoumá sociálno-demografický a hodnotový profil přívrženců Křesťanskodemokratického hnutí, důvěryhodnost strany a přesuny voličů mezi stranami.
|
|
Komparace české ODS a německé CDU
Soukupová, Zuzana ; Havlík, Radomír (oponent) ; Stracený, Josef (vedoucí práce)
Resumé Tématem mé diplomové práce Je komparace největší české pravicové politické strany, Občanské demokratické strany (ODS), a největší německé konzervativní všelidové politické strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU), která spolu s Křesťanskosociální unií (CSU) tvoří na spolkové úrovni frakci (CDU/CSU). Hlavním cílem práce je analýza vývoje a programatiky obou politických stran a jejich následná komparace, tedy zjištění společných, podobných a odlišných charakteristických rysů. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole pojednávám o teorii politických stran, přesně řečeno o samotném pojmu politické strany a jejím vzniku, o jejích definicích, jak se člení, jaké plní funkce a jaké typy politických stran existují. Druhá kapitola je věnována Občanské demokratické straně. Popisuji zde její vznik, následný vývoj a nakonec její programatiku. Jednotlivé cíle či zásady názorně ukáži na konkrétních bodech politického programu z roku 1995 a aktuálního volebního programu !o,polečně pro lepší živol z roku 2006. V třetí kapitole se stejným způsobem POPISUJI vznik, vývoj a programatiku Křesťanskodemokratické ume. Na důležité programové aspekty poukáži vyzdvihnutím určitých pasáží v programových zásadách strany z roku 1994 a v základním programu Svoboda v odpovědnosti z roku 2007. čtvrtá kapitola je věnovaná...
|
host ::
