|
|
Ekologická produkce hroznů a výroba vína
Kalábová, Jana ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Teorie bakalářské práce je zaměřena na technologické postupy výroby vína a v současnosti velmi vyspělou produkci vín. Popisuje principy ekologického zemědělství a způsob ekologického pěstování vinné révy. V dalším bodě podává základní informace o vinné révě, která je důležitou surovinou pro výrobu vína. Poukazuje též na moderní ochranu ekologicky pěstovaných rostlin před houbovými chorobami a škůdci. Cílem experimentální části bylo zkoumání účinků vodného extraktu ze sušené šalvěje lékařské na růst jednotlivých mikroorganismů. Šalvěj lékařská obsahuje ochranné látky, účinné v prevenci boje proti škůdcům. Ze získaných výsledků vyplývá, že extrakt ze stonků vykazoval inhibiční účinek u některých vybraných mikroorganismů, ale extrakt u listů inhibici neprokázal.
|
|
| |
|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Ildža, Lukáš ; Klein, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cieľom práce je navrhnúť verejnú budovu na mieste, kde sa piktureskným spôsobom stretávajú fenomény obrovskej zrkadliacej hladiny, všadeprítomného vinárstva a fenomén slnkom milovaných Pálavských vrchov. V obci Strachotín. Projekt sa snaží stavať na týchto miestnych kvalitách a využiť to, čo už v krajine inherentne existuje. Preto je náplňou domu vínna galéria a vínny bar s atraktívnym posedením, kde majú potenciálni noví turisti príležitosť spoznávať miestnu vinársku tradíciu a zároveň obec samotnú tak, ako by ju mimo tento dom pravdepodobne nezažili. Lokácia stavby a s ňou súvisiaci koncept totiž posilňujú spojitosť obce s Pálavskými vrchmi a vodnou plochou Novomlynských nádrží, ktorá v aktuálnom stave zaniká. Interiér hlavnej časti domu sa orientuje presne na osi medzi Pálavou a dedinou (kostolnou vežou, blokuje ostatné výhľady, aby človeku v pokojnom komforte tieňa poskytol dojem, že Strachotín a kopce sú si bližšie. Sekundárne slúži objekt ako mini múzeum histórie územia. Po technickej stránke sa jedná o plávajúci dom, ktorý by svojim kotvením nijak neohrozoval bezpečnosť hrádze.
|
|
|
Monitoring vybraných kovů v komerčních biovínech
Bortlová, Alžběta ; Reichstädter, Marek (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá monitoringem vybraných kovů v komerčních biovínech. Cílem práce bylo porovnat prvkové složení biovín s víny, které pocházejí z ostatních agrotechnických produkčních systémů. Pro účely prvkové analýzy byla použita metoda optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Pomocí statistické metody analýzy rozptylu bylo posouzeno, zda naměřené koncentrace prvků vykazovaly statistické rozdíly mezi víny pocházejícími z bioprodukce a víny pocházejícími z ostatních produkčních systémů. Statisticky významné rozdíly vykazovaly celkem 3 z 20 analyzovaných prvků. Vliv produkčního systému révy vinné na prvkové složení vína byl pozorován jako statisticky významný u prvků zinek, nikl a mangan.
|
|
|
Vinařství Marcinčák Novosedly
Buchta, Václav ; Klement, Miloš (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází ze zadání ateliérové práce z třetího semestru v bakalářském studiu. Práce je ve značné míře předělána. Zadáním bylo navrhnout vinařství s rekreační kapacitou a společenským zázemím. Vymezený pozemek se nachází na Staré hoře v územním plánu obce Novosedly. Okolí místa stavby je tvořeno vinicemi a jinou zemědělskou půdou. Z místa je značný výhled do okolní krajiny, včetně CHKO Pálavy. Řešené parcely jsou stupňovitě svahovány směrem na jihozápad. Investor požadoval vytvoření výrobní haly s minimálně šesti tanky a skladovacími prostory. Dále bylo předmětem zadání vytvořit 10 dvoulůžkových ubytovacích jednotek, společenský prostor pro konání soukromých akcí a veřejnou reprezentační část. Navržený objekt tyto tři funkce kompaktně spojuje dohromady, aby minimalizoval tepelné ztráty, zároveň však vytváří tři různé přístupové plochy: veřejnou, soukromou, manipulační dvůr. Stavba respektuje okolní terén svým tvarem a zadržuje dešťovou vodu na zelených střechách, popřípadě v akumulační nádrži. Materiálové řešení exteriéru je řešeno trapézovým plechem bílé barvy a reflexními skleněnými plochy. Interiér je řešen industriálně. Betonové a keramické povrchy jsou přiznané pohledové, přiznané. Technické rozvody jsou vedeny po povrchu konstrukcí. Převažuje zde beton, keramické tvarovky a nerezová nebo pozinkovaná ocel.
|
|
|
Využití druhotných surovin z výroby vína
Lajtman, Roman ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá možnosťami využitia hroznových matolín a následne optimalizáciou extrakcie hroznových matolín. Teoretická časť sa zameriava na charakteristiku hrozna, chemické zloženie vína, výrobu vína a hlavne na využitie odpadu z vína. Taktiež sú popísané fenolické látky, ich rozdelenie do jednotlivých skupín a nakoniec tejto časti sú popísané všeobecné informácie o použitých experimentálnych metódach. V experimentálnej časti boli prevedené extrakcie červených hroznových matolín. Extrakcie boli prevedené v rôznych rozpúšťadlách, a to v zmesi etanol-voda (pomery 20:80; 40:60 a 60:40), ďalej v zmesi glycerol-voda (pomery 10:90; 20:80 a 40:60) a nakoniec len v čistej deionizovanej vode. Extrakcie boli prevedené v rôznych časoch a účelom bolo optimalizovať extrakcie a získať najvyššie výťažky fenolických látok, teda antioxidantov. Časová a ekonomická stránka mali veľký význam pre zistenie a výber najvhodnejšieho rozpúšťadla. Čo sa týka výsledkov, ako najlepšie a najvhodnejšie rozpúšťadlo k extrakcii červených matolín bola vybraná zmes etanol-voda a to v pomere 60:40. Táto zmes vyextrahovala najviac fenolických látok a relatívne v najkratšom čase. Pri optimalizácii navážky sa zistilo, že optimálna navážka je 4 g matolín. Na konci bola prevedená opakovaná extrakcia, kde je zrejmé, že je prakticky zbytočná. Pri extrakcii do 2. stupňa je koncentrácia fenolických látok viac ako o polovicu nižšia než pri 1. stupni.
|
|
|
MORAVSKÉ VINAŘSKÉ CENTRUM BRNO
Hostinský, David ; Velička, Jaroslav (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zpracována jako architektonická studie Moravského vinařského centra v Brně na základě zadání. Cílem bylo vytvoření polyfunkčního objektu, který má sloužit jako centrum vinařství na Jižní Moravě a také jako kulturní centrum spjaté s vínem a gastronomií. Byl vytvořen návrh budovy s pěti nadzemními a jedním podzemním podlažím situovaný v řadové zástavbě na ulici Hlinky, která je historicky spjata s pěstováním a výrobou vína. Součástí vinařského centra je restaurace, hotel, galerie, vinárna, prodejny, kongresové sály, kanceláře Vinařského Institutu a garáže s automatickým zakládacím systémem.
|
|
|
Analýza hlavních sacharidů vína
Horáková, Hana ; Šabata, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením hlavních sacharidů vína. Teoretická část se věnuje výrobě vína od samotného hroznu až po ošetřování a školení vína. Zmiňuje se také o sacharidech ve víně, hlavně glukóze a fruktóze. Práce poskytuje přehled dostupných literárních pramenů o možnostech stanovení hlavních sacharidů ve víně pomocí chromatografických metod a pomocí automatického analyzátoru Skaláru. Studie se krátce zmiňuje o dalších jednoduchých analytických metodách stanovení cukrů ve víně. Z této literární rešerže vychází experimentální část zabývající analýzou sacharidů vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s refraktometrickou a UV detekcí na koloně s vázanou aminoalkylovou fází a stanovením redukujících sacharidů na automatickém analyzátoru Skalaru. V závěru byly výsledky těchto metod porovnány.
|
|
|
Izolace, identifikace a charakterizace mikroflóry vína a vybraných potravin
Šuranská, Hana ; Španová, Alena (oponent) ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá mikrobiologií vína a ručně vyráběných sýrů. První část práce je zaměřena na identifikaci kvasinkové mikroflóry izolované z bobulí a moštů během kvasného procesu výroby moravských vín. Jako matrice byly voleny odrůdy bílého (Sauvignon) a červeného (Rulandské modré) vína pocházející z integrované a ekologicky ošetřené vinice. Čisté kultury byly identifikovány molekulární metodou ITS-PCR-RFLP (amplifikující oblast vnitřního přepisovaného mezerníku ITS: ITS1, ITS2 a 5,8S rDNA) za použití tří až sedmi restrikčních endonukleáz a následně sekvenací ITS oblasti u vybraných izolátů. Z celkového počtu 524 izolátů bylo identifikováno 14 druhů řadící se do šesti rodů. Na začátku se fermentačního procesu účastnily nesaccharomycetní druhy s převahou druhu Hanseniaspora uvarum, v pozdějších fázích, díky rostoucí koncentraci alkoholu, byl predominantní druh Saccharomyces cerevisiae. Cílem práce bylo dále zavést postup aplikace selektovaných kmenů S. cerevisiae při řízené velkoobjemové výrobě vína. Předpokladem selekce byla v první řadě kmenová identifikace druhu S. cerevisiae. Rod Saccharomyces byl od ostatních nesaccharomycetních druhů odlišen metodou ITS-PCR-RFLP. Za účelem druhového a následně i kmenového odlišení byla aplikována řada dalších molekulárních metod zahrnujících PCR-fingerprinting (rep- a RAPD-PCR), druhově-specifické primery (multiplexní a touchdownovou PCR), LSU-DGGE a amplifikaci delta oblastí rDNA druhu S. cerevisiae. Druhově specifické primery odlišily některé druhy komplexu Saccharomyces sensu stricto, amplifikace delta sekvencí za použití primerů 1-2 se ukázala být vhodným nástrojem k odlišení kmenů druhu S. cerevisiae. Celkově bylo izolováno 120 kmenů rodu Saccharomyces, z toho bylo identifikováno 45 kmenů odlišných. Na základě dobrých technologických vlastností (osmotolerance, alkoholová tolerance, nízká produkce H2S aj.) byl vybrán autochtonní kmen S. cerevisiae 1-09 izolovaný z bobulí. Tento kmen byl testován při velkoobjemové fermentaci. Na základě chemické a senzorické analýzy vín byla na závěr posouzena vhodnost kmene pro výrobu vína. Vína připravená inokulací moštu autochtonním kmenem S. cerevisiae 1-09 se výrazně nelišila od vín, která byla připravena inokulací moštu komerčně dostupným kmenem. Další část práce je zaměřena na izolaci, kvantifikaci a identifikaci kvasinek z ručně vyráběných sýrů a jejich meziproduktů pocházejících ze zemí západního Balkánu. Izolované druhy byly identifikovány metodou ITS-PCR-RFLP, sekvenací, fyziologickými testy. Mezi dvaceti identifikovanými druhy byly D. hansenii, C. zeylanoides a Y. lipolytica druhy dominantními. Za účelem přímé detekce komplexního mikrobiálního systému zahrnujícího kvasinky a plísně byly aplikovány metody přímé analýzy DNA. Nově zavedená kultivačně nezávislá metoda založená na konstrukci knihovny z metagenomové DNA (ITS genomová knihovna spojená s restrikční analýzou) byla srovnána s kultivačně nezávislou LSU-DGGE a taktéž s kultivačně závislou ITS-PCR-RFLP. Odlišnosti mezi metodami byly potvrzeny korelační analýzou a stanovenými indexy biodiverzity a dominance jednotlivých druhů. Tato studie, založená na analýze sekvencí DNA obdržené přímo ze vzorků, vrhá nový pohled na mikrobiální diverzitu a může tak otevírat nové perspektivy přímé komplexní analýzy kvasinek a plísní nejen z potravinových matric, ale i jiných přirozených prostředí.
|
|
|
Identifikace kvasinek z interspecifické odrůdy vinné révy
Sadel, Peter ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Cieľom diplomovej práce bolo identifikovať a charakterizovať kvasinky z muštu odrody Hibernal a tiež zbierkové kvasinky využitím metódy RFLP-PCR. Diplomová práca začala teóriou, ktorá sa zaoberala vínom, kvasinkami a použitím metód molekulárnej biológie. Na teóriu nadväzovala experimentálna časť, ktorá bola rozdelená na dve oblasti. Prvá časť experimentálnej práce mala za úlohu charakterizovať a identifikovať kvasinky z muštu odrody Hibernal pomocou metódy PCR a následne RFLP-PCR. Vo vzorkách muštu bola dokázaná prítomnosť kvasiniek rodu Saccharomyces a Pichia. Úlohou druhej experimentálnej časti diplomovej práce bolo rozšíriť databázu o zbierkové kvasinky za použitia rovnakých postupov a metód ako v prvej experimentálnej časti.
|
host ::
RSS.