|
| |
|
|
Vytvoření a ověření zásobníku her v přírodě pro posluchače vysokých škol
KOUBOVÁ, Barbora
Diplomová práce byla zaměřena na vytvoření a ověření zásobníku her v přírodě pro posluchače vysokých škol. V práci byly použity metody obsahové analýzy, pozorování, komparativní a syntézy. Analytická část práce byla sestavena na základě rozboru odborné literatury se zaměřením na význam pohybu, aktivní životní styl a pohyb vysokoškolských studentů, následně byl zpracován obecný význam her včetně rozmanitých způsobů dělení dle různých autorů. Dále byl v analytické části popsán význam a smysl her v přírodě, včetně pestrého dělení jednotlivých her a také vztah vysokoškolských studentů k hrám. V syntetické části byl zpracován zásobník her v přírodě s detailním popisem jednotlivých her, včetně možných modifikací. Ověření proveditelnosti bylo uskutečněno se studenty 1. ročníku oboru Učitelství pro 2. stupeň základních škol se specializací tělesná výchova PF JU v rámci jejich kurzu Turistiky a sportů v přírodě. Druhou ověřovací skupinou byly studentky taktéž 1. ročníku oboru Učitelství pro 1. stupeň základních škol PF JU, kdy ověření proběhlo za jejich dobrovolné účasti v parku Stromovka. Následně je v syntetické části práce vyhodnocení jednotlivých her vytvořeného zásobníku, při kterém se klasifikovaly pouze dvě hry jako neúspěšné z celkového počtu dvaceti her.
|
|
|
Kvalitativní analýza prožívání Covid-19 u studentů
SUCHAN, Vít
Bakalářská práce se věnuje tématu prožívání vysokoškolských studentů během pandemie covid-19. Teoretická část práce nejdříve popisuje pandemickou situaci v České republice, následně se věnuje dopadům na psychiku populace a poté blíže popisuje rizikové skupiny a copingové strategie vysokoškolských studentů. Nakonec prezentuje výsledky studií uskutečněných v českém prostředí. Empirická část práce prezentuje výpovědi z rozsáhlého psychologického výzkumu Jupsycor, realizovaného oddělením psychologie, katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Vliv vysokoškolského studia na vnímanou pozitivitu respondentů
Plachá, Barbora ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Hlavním tématem a cílem této práce je zjistit vliv vysokoškolského studia na vnímanou pozitivitu studentů. K tomuto výzkumu byl použit Dotazník pozitivity od Barbary Fredrickson. První část bakalářské práce se zabývá duševním zdravím a metodami, kterými ho lze podporovat. Druhá část práce popisuje daný dotazník, který byl rozdán 5 vysokoškolským studentům. Respondenti dotazník vyplňovali v průběhu roku čtyřikrát, po dobu 14 dní. Dvakrát během školy a dvakrát během prázdnin. Pomocí tohoto dotazníku je vyhodnoceno, do jaké míry vysokoškolské studium ovlivňuje pozitivitu respondentů. Výsledky ukázaly, že během semestru byl průměrný poměr pozitivity roven 1,04:1. Přibližně na každou pozitivní emoci se v tomto celém období objevila jedna negativní a celkový poměr průměrné pozitivity během prázdnin byl 1,83:1. Pozitivita se tedy snížila o necelou jednu pozitivní emoci na jednu negativní. Závěr práce uvádí doporučení pro studenty, díky kterým by si měli studenti udržet stabilní poměr pozitivity během psychicky náročného období. KLÍČOVÁ SLOVA Dotazník pozitivity, duševní zdraví, pozitivní emoce, vysokoškolští studenti
|
|
|
Analýza životního smyslu jako determinantu well-beingu studentů pedagogické fakulty
Julišová, Adéla ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce vychází z konceptů pozitivní psychologie a zabývá se tématem well- beingu. Přístupy pozitivní psychologie i stručný vývoj tohoto psychologického směru jsou stejně jako koncept well-beingu představeny v první části práce. Kromě Harvardského přístupu k well-beingu je věnována pozornost zejména nové teorii well-beingu, kterou vytvořil Martin Seligman a rozšířili Scott I. Donaldson a Stewart I. Donaldson. Konkrétně se tato diplomová práce dále zaměřuje na well-being specifické skupiny, kterou jsou vysokoškolští studenti. Právě u nich je analyzována nejen celková spokojenost se životem, ale především oblast smyslu v životě, který je hlavním tématem této práce. Výzkumná část vychází z dotazníkového šetření zaměřeného na well-being studentů Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, které proběhlo na přelomu roku 2022 a 2023 v rámci celouniverzitního výzkumu zaměřeného na well-being studentů (Kočí, 2023). Z analýzy získaných dat vyplývá úzké propojení mezi celkovým subjektivním well-beingem a oblastí smyslu v životě, přičemž platí, že čím více smysluplnosti studenti ve svém životě nacházejí, tím jsou celkově spokojenější. Studenti pedagogické fakulty spatřují nejvíce smyslu v tom být tu pro druhé (serving others). Při porovnání oblasti smyslu a studijních výsledků výzkum potvrzuje, že...
|
|
|
Požadavky podniků na odbornost studentů týkající se environmentálních znalostí a nabídka nových odborníků na trhu práce - příklad Jihočeského kraje
BUCHTELE, Roman
Předmětem předkládané disertační práce je popis pozice absolventů a pracovníků s environmentálními znalostmi na trhu práce, která je odvozena od environmentálního vzdělávání na univerzitách a požadavků podniků po pracovnících nového typu s přesahem do environmentálních souvislostí. Hlavními cíli práce bylo zjistit dopad výuky environmentálních témat a udržitelného rozvoje a vliv proenvironmentálních postojů studentů na jejich rozhodování o budoucí profesi. Další cílem práce bylo zjistit míru zařazených prvků zelené ekonomiky do podnikových strategií, a zda změna strategie podniku ovlivňuje jejich poptávku po nové environmentální kvalifikaci pracovních sil. Jinými slovy, zda existuje poptávka po odbornících nového typu s přesahem do environmentálních souvislostí. Hlavní výzkum je členěn na dvě části a výzkumné metody se opírají o kvantitativní i kvalitativní přístup. Základem kvantitativního výzkumu je dotazníkové šetření na úrovni studentů vysokých škol, kteří studují obory s environmentálním zaměřením. Kvalitativní výzkum je použit mezi podniky. Respondenty jsou manažeři a jiní představitelé podniků, které lze řadit do tzv. zelené ekonomiky. Metodou pro kvalitativní výzkum je Zakotvená teorie.
|
|
|
Determinanty finanční gramotnosti
MĚRTLOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou finanční gramotnosti u vysokoškolských studentů v České republice. Jejím obsahem je přehled programů a strategií nadnárodních a vládních organizací zabývajících se finanční gramotností populace, dále analýza dotazníkového šetření. Pomocí poznatků z rešerší zahraničních odborných článků a výzkumů byly vybrány čtyři faktory, u kterých se na základě stanovených hypotéz testoval jejich vliv na finanční gramotnost vysokoškolských studentů. Mezi zmíněné faktory byl zahrnut vliv pohlaví, vliv věku, vliv studovaného oboru a vliv studovaného ročníku studia.
|
|
|
Sledování obsahu vitamínu D ve stravě vysokoškolských studentů
KALETOVÁ, Nikol
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň saturace vitamínem D u vybrané skupiny vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku. Výzkumný soubor zahrnoval šest mužů a šest žen ve věku 19-26 let. Výzkum probíhal od 10. února do 14. června 2020. Respondenti zaznamenávali celotýdenní stravu každý druhý týden v měsících únor, duben a červen. Byly tak podchyceny eventuální sezónní výkyvy ve stravě. Respondenti evidovali množství a druh konzumovaných poživatin a pokrmů. U sledované skupiny respondentů se hodnoty vitamínu D pohybovaly v průměru kolem 4,86 ?g na osobu a den. Zjištěné hodnoty neodpovídají doporučenému dennímu příjmu vitamínu D, který má být dle DACH (2018) pro muže i ženy této věkové kategorie 20 g na osobu a den. U skupiny žen byl průměrný příjem vitamínu D 3,88 g/ den a u mužů byl příjem vyšší, a to 5,85 g/den. Zjištěné hodnoty se shodují s výsledky jiných autorů. Alimentární příjem vitamínu D se většinou pohybuje v rozmezí 2-4 g/den, což výsledky diplomové práce potvrzují. Nejnižší průměrný denní příjem byl zjištěn u ženy 2,81 g/den a maximální hodnota u muže, a to v průměru 11,26 g/ den. Tato hodnota se pohybuje na úrovni 50 % doporučeného denního příjmu. Hlavním statistickým zjištěním bylo prokázání rozdílu v příjmu vitamínu D mezi pohlavím. Muži přijímali více vitamínu D než ženy. Dále také byla prokázána pozitivní závislost mezi příjmem bílkovin a vitamínu D. V neposlední řadě byl statisticky významně prokázán vliv pohlaví na příjem bílkovin. Muži přijímali více bílkovin než ženy. Otázka, která nás zajímala ohledně vlivu ročního období na příjem vitamínu D ze stravy, nebyla nijak významně statisticky prokázána. Ve druhé části byl zjišťován i příjem energie a hlavních živin, který dle konečného vyhodnocení byl velice nevyrovnaný.
|
|
|
Nejčastěji používané formy tělesné zátěže u studentů pedagogické fakulty Jihočeské univerzity
HOLBOVÁ, Edita
Cílem DP je zjištování nejčastějších forem tělesných zátěžových aktivit u studentů PF JČU. Teoretická část práce je zaměřena na základní pojmy této problematiky jako je tělesná zátěž a její dělení včetně fyzilogie a následné možnosti testování. Aplikační část byla vytvořena na základě dotazníkového šetření,které bylo zaměřené na studenty PF JČU za účelem zjištění těch nejčastějších využívaných forem z hlediska zátěžových aktivit.Předem byly stanovené výzkumné předpoklady,které byly následně blíže rozebrány v diskuzi vč.vyhodnocení tohoto šetření.
|
|
|
Hodnocení úrovně wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a nastavení mysli ve vztahu ke studijním výsledkům
Koldová, Petra ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na úroveň wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a jejich mindset ve vztahu se školními výsledky. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení stěžejního pojmu wellbeing a jeho možné způsoby měření. Další velkou kapitolu tvoří mindset, jeho stručná charakteristika a možnosti jeho dělení. Teoretickou část uzavírá kapitola zaměřená na mindset vysokoškolských studentů, jejíž obsah je podložen mnoha zahraničními studiemi. Praktická část rozpracovává nasbíraná data z dotazníkového šetření, které se opíralo o stanovené cíle, tj. zjištění úrovně akademického wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů s rozšiřujícím cílem zjišťující wellbeing z krátkodobého hlediska. Zjistit studentskou životní spokojenost a pokusit se potvrdit vztah mezi mindsetem a školní úspěšností. Při komparaci dat bylo zjištěno, že celková úroveň wellbeingu u dotazovaných vysokoškolských studentů byla nadprůměrná, tj. 6,06, což je pozitivní výsledek a rovněž wellbeing z krátkodobého hlediska je na relativně vysoké úrovni, konkrétní průměrná hodnota byla 5,7. Můžeme říct, že vybraní studenti jsou v psychické pohodě bez větších depresí. Z dlouhodobého hlediska jsou studenti unavení a čelí vysoké míře stresu, což může kopírovat lifestyle vysokoškolských studentů. Nadprůměrná hodnota, tj. 6,8,...
|
host ::
RSS.