|
|
Vývoj a proměny postavení žen v současném Turecku
Roušarová, Veronika
Vývoj a postavení žen v Turecku je do jisté míry ovlivněn jak kulturou a tradicemi země, tak samotným islámem, jakožto hlavním náboženstvím. Dokument je rozdělen na teoretickou a analytickou část. Teoretická část se zpočátku zabývá tureckou legislativou s ohledem na ženská práva, detailněji pak zkoumá odstoupení z Istanbulské úmluvy. Dále popisuje kroky a samotné postoje současné vlády AKP na otázku postavení tureckých žen. V neposlední řadě se zaměřuje na aspekt náboženství, rodinné struktury nebo ženských organizací v zemi snažící se prosazovat ženské otázky. Samostatná kapitola je věnována vzdělávání a jakým způsobem je v něm zakořeněna genderová nerovnost. Analytická část se věnuje výsledkům kvalitativního výzkumu, který byl za účelem této práce realizován. Provedeno bylo celkově 13 rozhovorů s ženami turecké národnosti, v rámci, kterých byly dotázány na osobní zkušenosti v oblasti genderové nerovnosti a jejich názory na danou problematiku. Ze samotných výsledků je vidět rozmanitost názorů a postojů, jelikož některé informátorky byly přesvědčené o absenci genderové diskriminace v zemi, jiné naopak popsaly tureckou společnost jako patriarchálně ovládanou, kde ženy nejsou nadále rovnocenné mužům.
|
|
|
Demokracie jako předpoklad vstupu Turecka do EU
Konečný, Štěpán
Demokracie je základním předpokladem pro vstup kterékoliv země do EU. Moje práce se zaměřuje na stav demokracie v dnešní Turecké republice a současně na její vstup do EU. Charakter turecké demokracie jsem začal zkoumat od samotného vzniku Turecka. Historické souvislosti mi pomohly pochopit vývoj turecké demokracie až do její dnešní podoby. Převážně jsem se věnoval vývoji od začátku nového století, až po současnost. Jestli se Turecko vzdaluje nebo přibližuje demokracii jsem ověřil pomocí Indexu demokratičnosti. Dále jsem se zaměřil, jaké podmínky jsou kladeny, pokud se jedná o vstup Turecka do EU a jak se mu dařilo a daří podmínky naplňovat. Výsledkem je turecké vzdalování se demokracii a současná stagnace přístupových jednání, která brzdí nedemokratické nálady v současném tureckém politickém dění.
|
|
|
Deployment and proliferation of Turkish UAVs and their impact on regional balance of power
Kocáková, Lenka ; Solovyeva, Anzhelika (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na diskusi o nasazení tureckých bezpilotních letounů (UAV) v konfliktech v Libyi a Sýrii v roce 2019 a 2020, a jejich důsledcích na regionální rovnováhu sil. Teoretický rámec je založen na teorii mocenské rovnováhy, konkrétněji na konceptu regionální rovnováhy moci zabývající se specifickou dynamikou, která se vyskytuje na regionální úrovni. Tento koncept je poté aplikován na region Středního východu a severní Afriky (MENA), kde je Turecko hlavní případovou studií této práce a, z důvodu jeho zapojení do konfliktů v Libyi a Sýrii, činí z obou zemí vedlejší případovou studií. Diskutován je také vývoj UAV, jejich kategorizace, některé technické aspekty a jejich stručná historie, která ukazuje, jak se Turecko stalo významným výrobcem. Závěry této studie ukazují na význam účasti Turecka v obou konfliktech nasazením vlastních UAV v Libyi a Sýrii, které vedlo k tomu, že Turecko dosáhlo svých cílů a částečně ovlivnilo výsledky obou konfliktů. Tudíž se dá předpokládat, že Turecko skutečně hraje klíčovou roli při definování dynamiky vztahů v regionu MENA.
|
|
|
Vztah EU-Turecko v kontextu turecké de-europeizace
Knoflíčková, Lucie ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Turecko a jeho přístupový proces do Evropské unie je napříč mezinárodní rétorikou často a dlouhodobě diskutovaným tématem. Turecko z pozice kandidátské země podstupovalo nutným reformním vývojem nazývaným europeizace, a sice za účelem dosažení institucionálních změn a přijetí evropskými lídry do EU. Nicméně v letech 2011 až 2020 v rámci svých vnitropolitických i zahraničních oblastí vystupuje z proevropské trajektorie. Akademici to označují za tzv. de europeizaci, která v tureckém případě podkopává podmínky, jež zpočátku vedly zemi ke společné politice v souladu se závazky EU. Otázkou však zůstává, jaké pojmy europeizaci" přisuzovány v evropském diskurzu a dávají jí tak význam, vzhledem tomu, že v něm se o ,,de europeizaci" nehovoří. Na základě těchto východisek práce zaměřuje prvé řadě na vymezení europeizačního i de europeizačního procesu, ale zejména pak na objasnění toho, jak se tento proces promítá v diskurzu Komise a vybraných komisařů, a jak mění jejich diskurz o politice rozšíření o Turecko. K diskurzivní analýze jsou vybrány dokumenty Komise a projevy vybraných komisařů, protože jsou klíčovými aktéry politice rozšíření. To poslouží k vykreslení celkového vztahu mezi EU metodologie týče, diplomová práce provádí analýzu založenou na metodě diskurzivní analýzy pomocí diskurzivně historického přístupu,...
|
|
|
Post-Horseshoe Theory: Commonalities and Interactions between the European far right and Islamism
Langmoen, Sindre Mathias Byrgiel ; Laryš, Martin (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
The Turkish and Russian diasporas residing in the West have both been the subject of suspicions and fears, been framed as extremists or as foreign agents. Such accusations are vastly overstated but are rooted in elements of truth. The purpose of the present research is to analyse Russian and Turkish diasporas in Germany, establish to what extent, how and why they are the targets of instrumentalisation by Russian and Turkish governments, and compare the Russian and Turkish cases in terms of nature, scope, and outcome. Using the principal-agent model for theorizing the delegation of authority, government-diaspora relations are examined in terms of diaspora policies, laws and institutions; political activities, attitudes and extremism; criminal networks, intelligence activities and extraterritorial repression. The analysis showed significant differences between the two cases. Turkey has established a great network of loyal institutions and movements in the diaspora, which socializes diaspora members into nationalist Turkish pro-AKP ideology and instrumentalises them into protesting, lobbying, voting, or into repressing political opponents. Russia has a weaker network and exerts less influence on its diaspora, but has still achieved success in instrumentalising diaspora communities for the sake of...
|
|
|
Nagorno-Karabakh: 2020 war and the new geopolitical reality.
Vantsyan, Tatevik ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Nagorno-Karabakh conflict, which erupted in the end of 1980s, entered its most dangerous phase after the 1994 ceasefire agreement. The 2020 war totally changed the geopolitical situation of the South Caucasus region. After the victory and preservation of the status quo for 26 years, Armenia suffered huge losses and is left defeated and humiliated. Russian influence enhanced due to deployment of peacekeepers into Nagorno-Karabakh, while Turkey actively engaged in the war, openly supported Azerbaijan, and took a position of a more active player. Clash of conflicts between the reality and the narratives and rhetoric, which have been an inseparable part of this conflict, reached its culmination during the war. Even though the military actions were halted, and Russian-brokered trilateral ceasefire agreement was signed, long-term peace and reaching a final conflict solution seem quite farfetched.
|
|
|
Turkey's Influence in Kosovo and Albania since 2006
Rukiqi, Dorjeta ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Kosovo a Albánie rozvíjely vztahy s Tureckem po mnoho staletí díky společné historii. Tyto vztahy dostaly další rozměr v 21. století vstupem prezidenta Erdogana na politickou scénu Turecka. Vidíme rozvoj osobních vztahů mezi vůdcem Turecka a představiteli v Kosovu a Albánii. Navíc v oblasti ekonomiky dosáhli mnoha dohod, které mají dopad na trhy Turecka, Albánie a Kosova. Vzhledem k tomu, že spolu sdílejí minulost, vidíme mezi zeměmi velké podobnosti v kultuře. Vzhledem k muslimským společnostem Turecko také využívá náboženství jako nástroj k projektování měkké síly v Albánii a Kosovu. V této studii se blíže podíváme na turecký vliv v Albánii a Kosovu v politické, ekonomické a kulturní sféře. Studie byla provedena na smíšené metodologii. Během období sběru dat bylo vytvořeno deset polostrukturovaných rozhovorů s odborníky, profesorem a politiky (pět v každé zemi). Za účelem zahrnutí toho, jak občané vnímají turecký vliv v Kosovu a Albánii, byl proveden online průzkum. V průzkumu odpovědělo 867 osob (asi 51 % respondentů z Kosova a 49 % z Albánie). Tato studie dospěla k závěru, že vliv Turecka v Kosovu a Albánii není negativní, kromě vzácných případů pronikání do vnitřní politiky. Kulturní podobnosti přispívají k obchodu mezi stranami. V důsledku vícesektorové spolupráce leží vztah mezi Tureckem a...
|
|
|
Dynamic of Turkish-Azerbaijan relations in the 1990s
Jafarli, Faig ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Vznikem multipolarity a formováním nových entit v eurasijském prostoru po rozpadu SSSR v 90. letech 20. století, hledalo Turecko nové cesty pro ekonomické, kulturní a politické spojenectví. Turecko kvůli tomu odmítlo roli v napjaté situaci mezi Západem a Východem a bylo nuceno se obrátit na Východ. Z tohoto důvodu bylo optimálním východiskem sblížení se s Ázerbájdžánem, ať už z národního či etnického hlediska. Diplomová práce si tedy klade za cíl analyzovat turecko-ázerbájdžánské vztahy v 90. letech 20. století. Za tímto účelem byly stanoveny následující úkoly. Analyzovat trendy sbližování vztahů mezi Ázerbájdžánem a Tureckem po získání nezávislosti, udělat rozbor rolí vnitřních a vnějších faktorů v této oblasti a rovněž provést rozbor role právního rámce při budování těchto vztahů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.