|
|
Bobrovití (Castoridae, Mammalia) ze spodnomiocénní (MN 3) lokality Ahníkov
Šmejkal, Roman ; Čermák, Stanislav (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Bobři patří do čeledi Castoridae - jedná se o velké hlodavce, charakterizovaných robustní lebkou sciuromorfního typu, sciurognátní mandibulou, chrupem s tendencí k hypsodontii a incisivy uniseriální mikrostrukturou. Cílem práce je detailní morfometrická analýza fosilního materiálu bobrů ze spodního miocénu (MN 3a) z lokality Ahníkov I, II v České republice. V rozmanitém materiálu, který obsahuje celkem 388 fragmentárních vzorků, všechny náleží rodu Steneofiber, byly rozlišeny dva odlišné taxony, které jsou zde přiřazeny druhům - Steneofiber eseri (větší forma) a Steneofiber aff. dehmi (menší forma). Byla projednána jejich taxonomie, systematika a předpokládaná pozice v rámci existujících fylogenetických modelů. Klíčová slova: Castoridae, Steneofiber, Česká republika, Ahníkov, MN 3, spodní miocén.
|
|
|
Morfologie a evoluce vybraných skupin Palaeodictyopterida (Insecta: Palaeoptera)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Hodunko, Roman (oponent) ; Sroka, Pavel (oponent)
Palaeodictyopterida jsou pozoruhodným nadřádem hmyzu, který tvořil značnou část diverzity hmyzu svrchního paleozoika, koncem permu však z fosilního záznamu mizí. Hlavní synapomorfií zástupců nadřádu je bodavě-sací ústní ústrojí ve formě rostra, které bylo tvořeno pěti stylety. Toto rostrum pravděpodobně sloužilo k nabodávání rostlinných pletiv a sání šťáv. Stejný typ ústního ústrojí sdílely s dospělci i larvy Palaeodictyopterida. Vnější genitálie nadřádu vykazují také důležité morfologické znaky. Samčí genitálie jsou tvořeny párem gonostylů a dvěma laloky penisu, podobnou morfologii genitálií nalézáme u recentních Ephemeroptera. Samičí genitálie Palaeodictyopterida jsou vyvinuty v kladélko, které lze srovnat s endofytickým kladélkem některých recentních Odonata. Tyto morfologické znaky také ukazují na možné postavení Palaeodictyopterida jako sesterského taxonu k Odonatoptera + Panephemeroptera. Hlavním cílem práce bylo popsat nové zástupce řádu Megasecoptera, druhé nejpočetnější skupiny nadřádu Palaeodictyopterida. Křídelní žilnatina Megasecoptera vykazuje ve srovnání s bazálním řádem Palaeodictyoptera postupnou redukci podélných i příčných žilek. Další tělní struktury byly pozorovány hlavně u čeledí Brodiopteridae a Protohymenidae, u kterých byly nalezeny rozdíly v délce ústního ústrojí a...
|
|
|
Přehled čeledi Deinotheriidae C.L. Bonaparte, 1841 [Mammalia, Proboscidea] se zaměřením na fosilní nálezy v České republice.
Šmejkal, Roman ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Wagner, Jan (oponent)
V této práci je představena čeleď Deinotheriidae včetně podčeledi Chilgatherinae. Morfologické odlišnosti chrupu poukazují na anatomické rozdíly mezi rody Chilgatherium, Prodeinotherium a Deinotherium. Dále jsou zde popisovány anatomické rozdíly lebky a postkraniálního skeletu podčeledi Deinotherinae. Rozšíření dinotérií je vázano na migrační cesty z Afriky do Asie a Evropy. Výskyt na území České republiky potvrzují dva důležité nálezy. První pochází z Horní Vsi u Františkových Lázní, kde byl nalezen skelet druhu Prodeinotherium bavaricum. Druhý nález pochází z České Třebové. Jedná se o fragmenty spodní čelisti druhu Prodeinotherium cuvieri. Diskuse se zaměřuje na užití spodních klů a způsob přijmu potravy.
|
|
|
Shrnutí fylogenetických hypotéz nadčeledi Cobitoidea
Dvořák, Tomáš ; Ráb, Petr (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Fylogenetika je jedním z oborů systematické biologie, který se na základě konceptu společného předka všech organismů snaží najít vývojové vztahy mezi jednotlivými organismy. Ve fylogenetice se využívá mnoho různých znaků, nejčastěji ale jsou to znaky morfologické nebo genetické, případně jejich kombinace. Fylogenetická data mohou také mít využití v mnoha dalších oborech. Můžeme ji například využít při objasňování geologických procesů (u sladkovodních ryb nejčastěji při změnách toků řek). Taxon Cobitoidea je dnes považován za nadčeleď ryb patřících do řádu máloostní (Cypriniformes), který je jedním z největších řádů sladkovodních ryb. Do této nadčeledi řadíme celkem 10 nebo 11 čeledí - Gyrinocheilidae (přísavkovití), Cobitidae (sekavcovití), Balitoridae (mřenkovití), Botiidae (sekavkovití), Vaillantellidae, Ellopostomatidae, Barbuccidae, Serpenticobitidae, Nemacheilidae , Gastromyzontidae a čeleď Catostomidae (pakaprovcovití), jejíž postavení je dosud předmětem diskuse. Zástupci této skupiny jsou rozšířeni v celé Palearktické, Orientální a části Etiopské zoogeografické oblasti, a pokud bychom mezi ně řadili také Catostomidae, tak také v Severní Americe, tedy v Nearktické oblasti. V celé Eurasii nenajdeme vodní těleso, ve které by se nevyskytovali tyto ryby v jednom až desítkách druhů a proto je lze...
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhů letounů Afriky na základě cytogenetického a molekulárního přístupu
Koubínová, Darina ; Zima, Jan (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Martínková, Natália (oponent)
Fylogenetické vztahy byly zkoumány ve vzorku obsahujícím 248 netopýrů patřících do 19 druhů a čtyř čeledí (Hipposideridae, Rhinolophidae, Molossidae a Vespertilionidae) ze Senegalu (západní Afriky) s použitím multilokusových sekvenčních dat a nediferenciálně obarvených chromosomů. Karyotypy Hipposideros ruber, H. tephrus, H. jonesi a H. cyclops byly popsány poprvé. Standardní formule rodu Hipposideros byla zaznamenána u H. tephrus, H. jonesi a H. ruber (2n = 32, FNa = 60, FN = 64). Karyotypy H. cyclops (2n = 36, FN = 66) a H. gigas (2n = 52, FN = 64) se nápadně lišily od této typické chromosomální sady. Rhinolophus landeri a R. fumigatus měli shodný diploidní počet chromosomů (2n = 58), ale lišili se jejich morfologií (R. fumigatus - FNa = 60, FN = 64; R. landeri - FNa = 64, FN = 68). Rhinolophus landeri se karyotypově odlišoval od ostatních afrických populací, což může signalizovat přítomnost kryptických forem v rámci tohoto druhu. Karyotypy Chaerephon pumilus a Mops condylurus obsahovaly 48 chromosomů (FN = 54), což odpovídá standardní sadě nalézané u příslušníků této čeledi. Chromosomy, Bayesiánské metody, maximální pravděpodobnost a analýza genetických distancí naznačily existenci kryptických forem u pěti z deseti vyšetřených druhů západoafrických vespertilionidních netopýrů - Pipistrellus...
|
|
|
Belemniti spodní křídy a jejich výskyt v ČR
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je základní přehled spodnokřídových belemnitů a jejich výskyt v českých zemích se zaměřením na lokalitu Štramberk. První část je věnována úvodu do spodní křídy a morfologii belemnitů s hlavním akcentem na nejčastěji zachovanou část vnitřní schránky - rostrum. Krátce je zmíněna mofrometrika, která je jedním z hlavních ukazatelů rozdílů mezi taxony. Následuje systematický a taxonomický přehled a paleoekologická charakteristika belemnitů jako důležitých indikátorů paleoteploty. Dále se práce zabývá výskytem a migracemi určitých taxonů belemnitů a jejich stratigrafickým záznamem v geologické minulosti spodní křídy. V závěru práce je zmíněna lokalita Štramberk, ve které jako jedné z mála v České Republice byly nalezeny rostra spodnokřídových belemnitů. Klíčová slova : Belemniti , spodní křída , systematika, paleobiogeografie, paleoekologie, Štramberk
|
|
|
Kyjankovité houby: vývoj systematiky a diverzita v České republice
Matouš, Jan ; Holec, Jan (vedoucí práce) ; Tomšovský, Michal (oponent)
V první části bakalářské práce je čeleď Clavariaceae charakterizována z historického, morfologického a ekologického pohledu a jsou blíže představeny tři hlavní rody Clavaria, Clavulinopsis a Ramariopsis s klavarioidní (kyjankovitou) a ramarioidní (kuřátkovitou) morfologií plodnice. Druhá část práce popisuje vývoj systematiky a nejdůležitější rody, které se v určitých fázích vývoje systému v čeledi Clavariaceae objevily. Je také kladen důraz na znaky, které vedly autory k jejich závěrům, a na vývoj rodového pojetí zmíněných tří kyjankovitých rodů. Třetí část shrnuje starší i recentní znalosti o diverzitě zmíněných tří rodů v České republice na základě údajů v literatuře. Jsou zde představeny druhy, které byly na našem území nalezeny a jsou stručně charakterizovány z ekologického hlediska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Analýza obranných herních činností jednotlivce u hráčů české reprezentace na MS v ledním hokeji 2016
MAREŠ, Tomáš
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat obranné herní činnosti jednotlivce u české reprezentace v ledním hokeji na MS 2016. Výzkum byl prováděn na 20-ti hráčích reprezentace České republiky, kteří se zúčastnili MS 2016. Jednalo se o hráče v poli. Brankáře jsme do sledovaného souboru nezařadili, protože se nikdy neúčastní těchto činností. Průměrný věk souboru je 26,7 let, průměrná tělesná výška 182,3 cm a průměrná tělesná hmotnost 84,1 kg. Teoretická část se zabývá charakteristikou ledního hokeje, historií, pravidly a systematikou. Samotná analýza se zabývá zkoumáním osmi utkání, sedm v základní skupině a jedno v play-off. Následně došlo k porovnání získaných dat. Z výsledků práce jsou patrné rozdíly mezi jednotlivými obrannými činnostmi. Nejčastěji využívaná obranná herní činnost jednotlivce je odebírání kotouče, která se vyskytuje prakticky neustále, průměrně 54x za zápas. Činnost, která českým hokejistům dělala problém po celý turnaj, je obsazování hráče bez kotouče. Průměrně na zápas, se naši hokejisté dostali do záporných čísel a to -1.
|
|
|
Ethnoflora a taxonomie rodu Croton L. (Euphorbiaceae)
Karas, Lukáš
Tato bakalářská práce se soustředí na rod Croton, převážně druhy C. socotranus, C. sulcifrutus a C. sarcocarpus. Práce popisuje historii taxonomických přístupů, botanický popis rodu, jeho taxonomii a klasifikaci do systému. Dalším tématem, kterému se práce věnuje, je popis etnobotanicky využívaných druhů rodu Croton. Hlavním cílem práce je návrh metodiky pro rozlišení vybraných problematických taxonů druhu Croton socotranus, a pro vyhodnocení míry jejich příbuznosti užitím porovnání jejich morfologických, anatomických a molekulárně-genetických vlastností.
|
host ::
RSS.