|
|
The growth and development of wings during ontogeny with emphasis on Palaeodictyoptera
Rosová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sroka, Pavel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na série ontogenetických stádií fosilních zástupců hmyzu z řádu Palaeodictyoptera pocházejících z pozdního karbonu Kuznětské pánve v Ruské federativní republice. Důraz byl kladen na vývoj křídel u druhů Tchirkovaea guttata a Paimbia fenestrata náležících do čeledi Tchirkovaeidae a jeho srovnání s vývojem křídel u recentního hmyzu. Materiál těchto fosilních druhů byl předchozími autory považován za důkaz unikátního vývoje křídla u paleozoického hmyzu. Předpokládalo se, že larvy tohoto hmyzu měly křídla, která byla artikulována a plně pohyblivá již během ranějších fází postembryonálního vývoje, a že tato postupně rostoucí křídla měnila s postupem vývoje svou polohu z podélné na kolmou k ose těla. Navíc měl vývoj zahrnovat dva či více subimaginálních instarů, což předpokládá vícenásobné svlékání plně okřídlených instarů. Po důkladném prostudování a následném porovnání fosilních důkazů s vývojem křídel u recentní jepice Cloeon dipterum bylo zjištěno, že údajná řada juvenilních, subimaginálních a imaginálních křídel druhů T. guttata a P. fenestrata neposkytuje jasný důkaz, který by podpořil původní hypotézu o vývoji křídla u paleozoického hmyzu, jak jej uváděli předchozí autoři. Výsledky naopak naznačují, že tyto fosilie křídel ve skutečnosti představují křídelní pochvy, které...
|
|
|
Morfologie a evoluce vybraných skupin Palaeodictyopterida (Insecta: Palaeoptera)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Hodunko, Roman (oponent) ; Sroka, Pavel (oponent)
Palaeodictyopterida jsou pozoruhodným nadřádem hmyzu, který tvořil značnou část diverzity hmyzu svrchního paleozoika, koncem permu však z fosilního záznamu mizí. Hlavní synapomorfií zástupců nadřádu je bodavě-sací ústní ústrojí ve formě rostra, které bylo tvořeno pěti stylety. Toto rostrum pravděpodobně sloužilo k nabodávání rostlinných pletiv a sání šťáv. Stejný typ ústního ústrojí sdílely s dospělci i larvy Palaeodictyopterida. Vnější genitálie nadřádu vykazují také důležité morfologické znaky. Samčí genitálie jsou tvořeny párem gonostylů a dvěma laloky penisu, podobnou morfologii genitálií nalézáme u recentních Ephemeroptera. Samičí genitálie Palaeodictyopterida jsou vyvinuty v kladélko, které lze srovnat s endofytickým kladélkem některých recentních Odonata. Tyto morfologické znaky také ukazují na možné postavení Palaeodictyopterida jako sesterského taxonu k Odonatoptera + Panephemeroptera. Hlavním cílem práce bylo popsat nové zástupce řádu Megasecoptera, druhé nejpočetnější skupiny nadřádu Palaeodictyopterida. Křídelní žilnatina Megasecoptera vykazuje ve srovnání s bazálním řádem Palaeodictyoptera postupnou redukci podélných i příčných žilek. Další tělní struktury byly pozorovány hlavně u čeledí Brodiopteridae a Protohymenidae, u kterých byly nalezeny rozdíly v délce ústního ústrojí a...
|
|
|
The growth and development of wings during ontogeny with emphasis on Palaeodictyoptera
Rosová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sroka, Pavel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na série ontogenetických stádií fosilních zástupců hmyzu z řádu Palaeodictyoptera pocházejících z pozdního karbonu Kuznětské pánve v Ruské federativní republice. Důraz byl kladen na vývoj křídel u druhů Tchirkovaea guttata a Paimbia fenestrata náležících do čeledi Tchirkovaeidae a jeho srovnání s vývojem křídel u recentního hmyzu. Materiál těchto fosilních druhů byl předchozími autory považován za důkaz unikátního vývoje křídla u paleozoického hmyzu. Předpokládalo se, že larvy tohoto hmyzu měly křídla, která byla artikulována a plně pohyblivá již během ranějších fází postembryonálního vývoje, a že tato postupně rostoucí křídla měnila s postupem vývoje svou polohu z podélné na kolmou k ose těla. Navíc měl vývoj zahrnovat dva či více subimaginálních instarů, což předpokládá vícenásobné svlékání plně okřídlených instarů. Po důkladném prostudování a následném porovnání fosilních důkazů s vývojem křídel u recentní jepice Cloeon dipterum bylo zjištěno, že údajná řada juvenilních, subimaginálních a imaginálních křídel druhů T. guttata a P. fenestrata neposkytuje jasný důkaz, který by podpořil původní hypotézu o vývoji křídla u paleozoického hmyzu, jak jej uváděli předchozí autoři. Výsledky naopak naznačují, že tyto fosilie křídel ve skutečnosti představují křídelní pochvy, které...
|
|
|
Morfologie a evoluce vybraných skupin Palaeodictyopterida (Insecta: Palaeoptera)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Hodunko, Roman (oponent) ; Sroka, Pavel (oponent)
Palaeodictyopterida jsou pozoruhodným nadřádem hmyzu, který tvořil značnou část diverzity hmyzu svrchního paleozoika, koncem permu však z fosilního záznamu mizí. Hlavní synapomorfií zástupců nadřádu je bodavě-sací ústní ústrojí ve formě rostra, které bylo tvořeno pěti stylety. Toto rostrum pravděpodobně sloužilo k nabodávání rostlinných pletiv a sání šťáv. Stejný typ ústního ústrojí sdílely s dospělci i larvy Palaeodictyopterida. Vnější genitálie nadřádu vykazují také důležité morfologické znaky. Samčí genitálie jsou tvořeny párem gonostylů a dvěma laloky penisu, podobnou morfologii genitálií nalézáme u recentních Ephemeroptera. Samičí genitálie Palaeodictyopterida jsou vyvinuty v kladélko, které lze srovnat s endofytickým kladélkem některých recentních Odonata. Tyto morfologické znaky také ukazují na možné postavení Palaeodictyopterida jako sesterského taxonu k Odonatoptera + Panephemeroptera. Hlavním cílem práce bylo popsat nové zástupce řádu Megasecoptera, druhé nejpočetnější skupiny nadřádu Palaeodictyopterida. Křídelní žilnatina Megasecoptera vykazuje ve srovnání s bazálním řádem Palaeodictyoptera postupnou redukci podélných i příčných žilek. Další tělní struktury byly pozorovány hlavně u čeledí Brodiopteridae a Protohymenidae, u kterých byly nalezeny rozdíly v délce ústního ústrojí a...
|
|
| |
|
|
Systematika jepic (Ephemeroptera) čeledi Baetidae
SROKA, Pavel
Předložená práce se zabývá několika dílčími problémy souvisejícími se systematickým uspořádáním čeledi Baetidae (řád jepic, Ephemeroptera) a je založena na studiu jak morfologických, tak i molekulárních znaků. Práce přispívá k řešení některých dílčích taxonomických problémů a k objasnění fylogenetických vztahů v rámci vybraných taxonů.
|
|
| |
|
|
Palingenia longicauda (Olivier, 1791) (Ephemeroptera, Palingeniidae): Do refugia in the Danube basin still work?
Soldán, Tomáš ; Godunko, Roman J. ; Zahrádková, S. ; Sroka, Pavel
Palingenia longicauda (OLIVIER, 1791), a well-known species of mayfly belongsto the most critically endangered species of the Ephemeroptera in Europe. It represents the Pontic faunistic element of the expansive type originally distributed in almost all great and numerous middle-sized European rivers in Austria, Belgium, Bulgaria, Czech Republic, France, Germany, Hungary, Macedonia, Poland, Rumania, Slovakia, Ukraine and Yugoslavia. At present, the species is extinct or at least missing at most of its original area except for relatively small refugia in the Tisza basin in Hungary and probably also Slovakia and Ukraine. Distribution of P. longicauda is discussed and a new subarea in the Danube delta in Rumania (locality near Murighiol, stretch of the Bratul Sfintu Gheoghe) is documented for the first time. The nature of a new occurrence is discussed – it might represent either a new, still unknown refuge and/or recovery of the original population(s) caused by downstream drift.
|
host ::
RSS.