|
|
Patofyziologie nitrokomorové propagace elektrického vzruchu a její vztah k srdeční resynchronizační léčbě
Sedláček, Kamil ; Wichterle, Dan (vedoucí práce) ; Linhart, Aleš (oponent) ; Čurila, Karol (oponent)
Souhrn Zúžení komplexu QRS při srdeční resynchronizační léčbě (CRT) je spojeno se zlepšenými výsledky této terapie. V této práci jsme testovali 2 výzkumné hypotézy: (1) absence prodloužení komplexu QRS při pravokomorové septální stimulaci je markerem kompletní blokády levého Tawarova raménka (cLBBB); (2) elektrický interval mezi pravokomorovým stimulem a lokálním signálem na levokomorové elektrodě (RVP-LV) odráží lépe elektrickou konfiguraci pravokomorové a levokomorové elektrody a je lepším prediktorem elektrokardiografického efektu CRT než interval Q-LV. Prospektivně jsme zaznamenávali 12-svodová EKG a intrakardiální elektrogramy při implantacích CRT. Digitalizovaná EKG a intrakardiální záznamy byly editovány a manuálně měřeny. Hlavním studovaným cílem byla změna šíře komplexu QRS při CRT (deltaCRT). Testovali jsme následující prediktory deltaCRT: nativní šíře komplexu QRS (QRSd), cLBBB (definice podle Strausse), intervaly Q-LV a RVP-LV a podle studijní hypotézy také nový ukazatel definovaný jako rozdíl mezi QRSd při pravokomorové stimulaci a nativní QRSd (deltaRVP). Do studie jsme zařadili 133 konsekutivních pacientů. Zjistili jsme, že nativní QRSd, deltaRVP a interval Q-LV představují silné nezávislé prediktory elektrokardiografické odpovědi na CRT (deltaCRT). DeltaRVP eliminuje v prediktivitě hodnotu...
|
|
|
Patofyziologické a klinické aspekty srdeční dyssynchronie u dětí a mladistvých
Kovanda, Jan ; Janoušek, Jan (vedoucí práce) ; Bulava, Alan (oponent) ; Klásková, Eva (oponent)
Patofyziologické a klinické aspekty srdeční dyssynchronie u dětí a mladistvých Elektromechanická dyssynchronie je významným faktorem vzniku srdečního selhání. Vzniká na podkladě vynuceného šíření srdečního vzruchu pracovním myokardem při dysfunkci převodního systému, např. raménkové blokádě nebo komorové stimulaci. Rozvíjí se asymetrická hypertrofie postižené komory spolu s její dilatací a sníženou funkcí - dyssynchronní kardiomyopatie. Dyssynchronní kardiomyopatii lze předcházet pečlivou volbou místa dlouhodobé stimulace. Léčit ji lze srdeční resynchronizační léčbou. Jedním z cílů práce je srovnání klinického a echokardiografického nálezu u pacientů dlouhodobě stimulovaných z hrotu levé komory se zdravou populací. Pomocí retrospektivní průřezové studie jsme prokázali, že funkce levé komory není při levokomorové apikální stimulaci ani v dlouhodobém horizontu negativně ovlivněna. Dalším cílem práce bylo zhodnocení dlouhodobých výsledků srdeční resynchronizační léčby systémové komory u pacientů s vrozenou srdeční vadou. Pomocí retrospektivní studie popisujeme přijatelné dlouhodobé přežívání těchto pacientů, vzhledem ke komplexitě populace jsou ale relativně časté komplikace spojené s resynchronizační léčbou. Obsáhle se věnujeme nové metodě resynchronizace pravé subpulmonální komory u pacientů se...
|
|
|
Neuromodulace v léčbě srdečního selhání
Naar, Jan ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí je přes veškeré pokroky v léčbě stále spojeno s velmi špatnou prognózou. Předpokládá se, že v patogenezi tohoto onemocnění se významně uplatňuje neurohumorální aktivace, zahrnující i zvýšenou aktivitu sympatického nervového systému. Bylo proto navrženo několik postupů tzv. neuromodulační léčby, která má za cíl přímým zásahem do vegetativního nervového systému příznivě ovlivnit reziduální autonomní nerovnováhu. Jednou z nadějných metod neuromodulace je míšní stimulace. V klinické části práce jsme proto u pacientů se srdečním selháním posuzovali vliv míšní stimulace na sympatickou nervovou aktivitu srdce a autonomní rovnováhu. V celé sledované populaci jsme neprokázali střednědobý vliv míšní stimulace na srdeční sympatickou nervovou aktivitu, ani akutní vliv na variabilitu srdeční frekvence. Pacienti se vstupně vyšší sympatickou nervovou aktivitou nebo nízkou variabilitou srdeční frekvence však na léčbu míšní stimulací reagovali příznivě. Došlo u nich k poklesu sympatické nervové aktivity srdce a ke zvýšení variability srdeční frekvence. S ohledem na tato pozorování jsme uspořádali experimentální studii s cílem zjistit, jak variabilitu srdeční frekvence ovlivní těžké akutní srdeční selhání. Na modelu akutně navozené hypoxické dysfunkce myokardu u prasete...
|
|
|
Role echokardiografie u srdeční resynchronizační léčby
Marek, Josef ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Mandysová, Eva (oponent) ; Ozábalová, Eva (oponent)
Srdeční resynchronizační léčba (CRT) je etablovanou léčbou pacientů se srdečním selháním, sníženou ejekční frakcí a prodlouženým QRS komplexem. Přesto zhruba 30 % pacientů nemá na CRT adekvátní odpověď; horší odpověď mají pacienti s kratším trváním QRS komplexu a jinou QRS morfologií než typická blokáda levého raménka Tawarova. Echokardiografie hraje klíčovou roli v péči o všechny tyto pacienty. Echokardiografická analýza myokardiální mechaniky je schopna měřit deformaci segmentů levé komory v čase a je schopna nalézt segmenty, které se v levé komoře při dyssynchronním stahu kontrahují nejpozději. Umístění levokomorové elektrody do této lokality je spojeno s příznivou klinickou odpovědí na CRT. Naopak umístění levokomorové elektrody do zjizvené tkáně je spojeno se špatnou prognózou. Cílem této práce bylo především ukázat, že levokomorová elektroda umístěná do místa nejpozdější mechanické aktivace je spojena s klinickým benefitem především u pacientů s kratším trváním QRS komplexu a/nebo atypickou morfologií QRS, a to analýzou dat randomizované studie STARTER, která srovnávala echo-cílenou implantaci levokomorové elektrody s rutinním postupem. Studii STARTER se podařilo prokázat klinický benefit echo-cílené implantace levokomorové elektrody k místu nejpozdější aktivace. V naší analýze jsme především...
|
|
|
Analýza akutního vlivu srdeční resynchronizační terapie na elektrokardiogram
Holík, Jiří ; Vítek, Martin (oponent) ; Pospíšil,, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá nefarmakologickou léčbou symptomatického srdečního selhávání, konkrétně srdeční resynchronizační terapií. Úvodní rešerše rozvádí téma jako celek a připravuje autora i čtenáře na navazující praktickou část. Ta se věnuje analýze vybraných parametrů, u kterých dochází k akutní změně po implantací kardiostimulačního systému. Dle pokynů zadání byl zrealizován funkční software pro detekci QRS komplexů ve vybraných svodech, výpočet tepové frekvence a je provedeno rozměření QRS komplexu u vybraných svodů. Dále je provedena analýza variability srdečního rytmu ve frekvenční oblasti a výsledky zaznamenány do tabulek.
|
|
|
Možnosti farmakologického ovlivnění renální dysfunkce u experimentálního modelu srdečního selhání
Krátký, Vojtěch ; Charvátová, Zuzana (vedoucí práce) ; Bednářová, Vladimíra (oponent) ; Melenovský, Vojtěch (oponent)
Mechanizmy vzniku a možnosti farmakologického ovlivnění renální dysfunkce u pacientů s chronickým srdečním selháním nejsou dosud dostatečně prozkoumány. Cílem práce proto bylo porovnat vliv ACE inhibitoru (ACEi), blokátoru AT1 receptoru (ARB) a kombinovaného AT1 blokátoru a inhibitoru neprilysinu (ARNi) na renální hemodynamické a exkreční funkce na experimentálním modelu srdečního selhání navozeném pomocí aortokavální píštěle (AKP) v kombinaci s hypertenzí nebo preexistujícím poškozením ledvin. U normotenzních i hypertenzních potkanů se srdečním selháním 20 týdnů po založení AKP předešla léčba ARB, na rozdíl od léčby ACEi, renální hypoperfuzi a zabránila tak hypoxii v ledvině měřené pomocí aktivity laktát dehydrogenázy. Zároveň vykazovali AKP potkani léčení ARB nižší tvorbu ROS, zlepšenou dostupnost NO v ledvině a normální aktivitu SNS oproti potkanům léčených ACEi. Neschopnost ACEi zlepšit ledvinnou hypoperfuzi u potkanů s AKP byla nejspíše důsledkem nedostatečně utlumeného intrarenálního RAS spolu se zvýšenou aktivitou SNS při vyčerpané kapacitě kompenzatorních mechanizmů, a to zejména NO. Kombinovaná léčba ARNi vedla, na rozdíl od léčby samotným ARB nebo ACEi, u potkanů se srdečním selháním po založení AKP a s progresivní renální dysfunkcí k signifikantně nižší úmrtnosti oproti neléčeným...
|
|
|
Studium vlivu myokardiální fibrózy na prvkovou distribuci v měkkých tkáních potkana pomocí laserové ablace ve spojení s ICP-MS
Machalová, Martina ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Kardiovaskulární onemocnění jsou stále nejčastější příčinou smrti v České republice, navzdory tomu, že se terapie v oblasti srdečního selhání stále dále posouvá. Přesto je myokardiální fibróza jedním z následků i příčin srdečního selhání, na které účinná léčba neexistuje. Řešením by mohla predikce rozvinutí fibrózy či časná diagnostika fibrózy a preventivní terapie. V tomto ohledu se rozvíjí mnohé lékařské metody. Analýza distribuce prvků v zasažených tkáních by k tomu mohla dopomoci. Proto byla v této práci zkoumána distribuce prvků v srdcích potkanů, u kterých byla vyvolána myokardiální fibróza. V průběhu analýzy byl zjištěn i vliv barvení vzorků na výsledek analýzy. Zvláštní pozornost je pak věnována distribuci železa ve tkáních postižených fibrózou a její korelace s histologickým nálezem. Zdá se, že právě distribuce železa by mohla být nápomocná pro včasné rozpoznání poškození myokardu.
|
|
|
Úloha metabolitů kyseliny arachidonové v kardiovaskulárním systému a signalizaci srdečního selhání
Liptáková, Andrea ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Kyselina arachidonová (AA), která patří mezi polynenasycené mastné kyseliny, hraje důležitou roli v regulaci fyziologie, bioenergetiky a signálních drah srdce. AA uvolněná z membránových fosfolipidů pomocí zvýšené aktivity fosfolipázy A2 slouží jako substrát pro cyklooxygenázy, lipooxygenázy a cytochrom P450 epoxygenázy. Produktem je široké spektrum lipidových druhých poslů, eikosaniodů. Tito druzí poslové regulují řadu buněčných procesů v kardiovaskulárním systému a změny v jejich složení a koncentraci se významně podílí při srdečním selhání. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o úloze AA v selhávajícím srdci. Klíčová slova : srdce, kyselina arachidonová, srdeční selhání, eikosanoidy, kardiovaskulární systém
|
|
|
Edukace pacienta s levostrannou srdeční podporou HeartMate II
Brejchová, Eliška ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Sentivanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o Edukaci pacienta s levostrannou srdeční podporou HeartMate II. Teoretická část je zaměřená na edukaci a její etické a právní aspekty, na popis edukačního procesu, dále na srdeční podpory a speciálně na levostrannou srdeční podporu HeartMate II. Abych dodala ucelený přehled, zařadila jsem mezi kapitoly i část o anatomii a fyziologii kardiovaskulárního systému a část o srdečním selhání. Věnovala jsem se také specifikům ošetřovatelské péče o pacienty s implantovaným HeartMate II systémem a v neposlední řadě i edukačním tématům, která by měla být součástí edukace těchto pacientů. Empirickou část jsem vedla jako kvantitativní výzkum, kde výzkumným vzorkem bylo 47 respondentů. Respondenty tvořily sestry, které edukují pacienty po implantaci HeartMate II, na kardiovaskulární chirurgické jednotce intenzivní péče. Pro vytvoření zpětné vazby jsem kvantitativní výzkum doplnila o strukturované rozhovory s pacienty po implantaci HeartMate II. Cílem výzkumu bylo zjistit stav a rozsah edukace pacientů s implantovanou levostrannou srdeční podporou HeartMate II. Dále také zjistit, na jaká témata je kladen při edukaci důraz a naopak na jaká témata by bylo potřeba se více zaměřit. Cílem bylo též zjistit, za jakých podmínek edukace probíhá, jaké metody a formy jsou při edukaci voleny a zda...
|
|
|
Patofyziologické důsledky různých režimů srdečních podpor při kardiorespirační nedostatečnosti
Lacko, Stanislav ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Havránek, Štěpán (oponent) ; Rohn, Vilém (oponent)
Úvod: Veno-arteriální extrakorporální membránová oxygenace (VA ECMO) je rychle aplikovatelný typ mechanické oběhové podpory, který umožňuje překonat akutně vzniklé zhroucení hemodynamiky, ať již u akutního nebo chronického srdečního selhání nebo srdeční zástavy. V posledních letech metoda zaznamenává velmi výrazný vzestup použití. VA ECMO dokáže plně nahradit funkci srdce i plic, tedy dodávat řádově 5 l/min plně saturované krve. Metoda je ale zatížena celou řadou rizik. Aktuálně velmi diskutovanou otázkou je vliv oběhové podpory na zbytkovou funkci levé komory, jelikož VA ECMO zvyšuje její práci a riziko rozvoje distenze levostranných oddílů a následně plicního edému. Podrobná analýza těchto patofyziologických mechanismů je klíčovým cílem této práce. Metody: Těžištěm práce jsou tři série experimentů na velkém biomodelu (prase domácí). Jednak jsme vyvinuli nový model akutního hypoxicko-ischemického srdečního selhání, a to proximálním uzávěrem jedné z hlavních větví levé věnčité tepny balonkovým katetrem s lumen pro řízenou perfuzi deoxygenované žilní krve za balonkem. Dále jsme na prasečím biomodelu akutního a chronického srdečního selhání podrobně sledovali hemodynamickou odpověď a energetické parametry při postupném zvyšování mimotělního průtoku VA ECMO (20 - 100 ml/kg/min), a zejména jsme se...
|
host ::
RSS.